V průběhu sklizňového období zveřejňuje ČSÚ na základě statistického zjišťování čtyři odhady sklizně, a to v červenci, v srpnu, v září a v říjnu. Definitivní výsledky sklizně potom Úřad publikuje v únoru následujícího roku.

Podkladem pro stanovení odhadů sklizní jsou osevní plochy jednotlivých plodin zjišťované k 31. květnu statistickým šetřením Soupis ploch osevů a průměrné hektarové výnosy zjištěné šetřeními Odhady sklizně zemědělských plodin v červnu, červenci, srpnu a září.

Seznam plodin, pro které jsou odhady zpracovávány, se částečně obměňuje v závislosti na dozrávání a sklizni konkrétních plodin. Všechny odhady zahrnují nejvýznamnější plodiny, to znamená základní obiloviny a řepku.

V prvních dvou termínech jsou zveřejněny také odhady sklizně máku, hrachu, raných druhů ovoce, například jahod, třešní, višní, broskví a meruněk. V září jsou zveřejňovány první odhady produkce brambor a cukrovky. Poslední odhady zahrnují také kukuřici, luskoviny, olejniny, některé druhy zeleniny, například mrkev, zelí nebo okurky, chmel, vinnou révu a ovoce sklízené i v podzimních měsících, například jablka, hrušky nebo švestky.

Ze statistických šetření kromě odhadů sklizní vyplývají i další informace o hospodaření na našich polích.

Zemědělské půdy stále ubývá

V letošním roce zemědělci hospodaří na 3 489 tis. hektarech zemědělské půdy. Tato výměra je o 5 tis. hektarů menší než v loňském roce, každý den tedy ubylo téměř 14 ha zemědělské půdy, což představuje přibližně dvacet fotbalových hřišť. Za připomenutí stojí poznámka, že za posledních deset let se výměra obhospodařované zemědělské půdy snížila o 108 tis. hektarů, tedy o 3,0 %.

Nevětší podíl na zemědělské půdě mají orná půda (71,5 %) a trvalé travní porosty (27,2 %). Vinice, ovocné sady a chmelnice zabírají více než procento (1,3 %). Dlouhodobým cílem je snížení tempa úbytku zemědělské půdy z důvodů nevratného využívání developerskými společnostmi.

Prognóza pro další sklizně

I přes zvýšený výskyt extrémních klimatických jevů, jako jsou opakované záplavy, kroupy, přívalové deště nebo dlouhotrvající sucho, jsou podmínky pro zemědělskou produkci v ČR dobré. Pro české zemědělce je také velkou příležitostí rostoucí poptávka spotřebitelů po kvalitních a bezpečných potravinách, roste zájem o původ surovin i o použité technologie při pěstování nebo zpracování potravin. Vláda v květnu letošního roku schválila strategii ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Podle této koncepce by se měla snížit výměra obilovin a řepky. Naopak se předpokládá navýšení plochy pro pěstování zeleniny, výměry ovocných sadů, vinic a chmelnic. Předpokládá se také rozšíření a stabilizace pěstování brambor. Navýší se počty hospodářských zvířat a rozšíří se výměra trvalých travních porostů, víceletých pícnin a luskovin. Také by se měla více chránit zemědělská půda. Cílem strategie je podporami motivovat zemědělce k lepšímu a ekologičtějšímu hospodaření. ČSÚ bude sledovat, do jaké míry se tyto cíle podaří splnit.

Snižuje se druhová rozmanitost plodin

Výsledky letošního soupisu ploch osevů opět potvrdily dlouhodobý trend snižování druhové rozmanitosti plodin pěstovaných na našich polích. Dvě nejrozšířenější plodiny, pšenice ozimá a řepka, se pěstovaly téměř na polovině osevních ploch (48,8 %). Další dvě plodiny, ječmen jarní a kukuřice sklízená na zeleno, rostly na pětině oseté půdy (18,8 %). Tedy čtyři nejčastěji pěstované plodiny zaberou ve struktuře osevních ploch téměř 70 % (67,6 %) a na všechny ostatní plodiny zbývá necelá třetina (32,4 %).

V roce 2000 byla situace z hlediska druhové skladby plodin v osevních postupech příznivější. Čtyři nejčastější plodiny zabíraly 59,6 % osevních ploch a ostatní se pěstovaly na 40,4 % osevních ploch.

Téměř polovina obhospodařované zemědělské půdy se nachází v krajích Středočeském, Jihočeském, Vysočina a Jihomoravském. Každý kraj je z hlediska struktury pěstovaných plodin specifický. Rozhodují vhodné přírodní podmínky, nadmořská výška, průměrná roční teplota, úhrn srážek nebo půdní typ.

Nejvíce obilovin a luskovin na zrno se pěstovalo ve Středočeském a Jihomoravském kraji (19,9 a 14,6 %, resp. 20,0 a 16,5 % jejich výměry v ČR). Největším producentem brambor je Kraj Vysočina, v letošním roce se v něm nacházelo 35,5 % z celkových ploch osázených bramborami. Cukrovka se pěstovala v krajích Středočeském, Olomouckém a Královéhradeckém (27,1 %, 18,6 % a 17,6 %).

Nejvíce polí osetých řepkou se nacházelo ve Středočeském kraji (21,3 %). Více než polovina polí osetých slunečnicí se nacházela v Jihomoravském kraji (54,1%). Mák se pěstoval v krajích Středočeském, Vysočina a Olomouckém (17,9 %, 15,1 % a 13,0 %).

Léčivé a kořeninové rostliny se pěstovaly nejvíce v Pardubickém kraji (23,2 %). Kukuřice na zeleno převažovala v Kraji Vysočina (17,0 %), nad 10 % z celkové výměry měly také kraje Středočeský, Jihočeský a Plzeňský. Zelenina se pěstovala v krajích Středočeském, Jihomoravském a Ústeckém (39,0 %, 25,4 % a 13,7 %). Na jahody se specializoval Ústecký a Středočeský kraj, kde bylo osázeno 29,6 % a 26,1 % z celkových ploch jahod v ČR. Převážná většina chmelnic se nacházela v krajích Ústeckém a Středočeském (56,9 a 31,8 %). Vinná réva se pěstovala v Jihomoravském kraji (93,2 %). Nejvíce ovocných sadů se rozkládalo v krajích Jihomoravském a Středočeském (17,6 a 16,9 %).

Nejvyšší podíl trvalých travních porostů z jejich celkové výměry byl v krajích Jihočeském a Plzeňském (17,3 a 12,1 %).

Letošní odhady sklizní

Přes opožděnou sklizeň se podle letošních odhadů ČSÚ očekává velmi dobrá úroda obilovin, olejnin a okopanin. Na základě dosavadního průběhu počasí se dá předpokládat také dobrá sklizeň kukuřice, vinné révy, chmele a dalších plodin, které budou předmětem posledních odhadů zveřejňovaných ČSÚ v říjnu.

Podle srpnových odhadů Úřadu bude sklizeň základních obilovin bez kukuřice na zrno 7 535 tis. tun. Ve srovnání s loňským nadprůměrným rokem to bude o 2,5 % méně. Je to důsledek úbytku osevních ploch (–3,0%) při mírném navýšení hektarových výnosů (+0,5 %). Letošní odhad sklizně je ve srovnání s desetiletým průměrem o desetinu (+10,7 %) vyšší.

Osevní plocha řepky se po dvou letech poklesu opět rozšířila. Díky tomu se očekává meziroční navýšení sklizně o 7,7 % na 1 353 tis. tun. Odhadovaná úroda překoná o 17,4 % desetiletý průměr. Letošní výměra řepky je ve srovnání s plochou osetou před 10 lety o více než třetinu vyšší (+34,5 %).

Odhadovaná sklizeň máku (27 tis. tun) je meziročně o 2,5 % vyšší v důsledku rozšíření osevní plochy (+8,9 %) i přes snížení hektarového výnosu (–6,1 %). Plochy oseté touto tradiční plodinou se již čtyři po sobě jdoucí roky pravidelně rozšiřují. Ve srovnání s rokem 2008, kdy se mák pěstoval na rekordní výměře 70 tis. hektarů, je však jeho letošní osevní plocha poloviční (–49,1 %).

Očekávaná produkce hrachu na zrno (79 tis. tun) je letos přibližně na stejné úrovni jako loni (+1,1 %). Osevní plochy zaznamenaly v posledních dvou letech výrazné rozšíření. Ve srovnání s rokem 2014 se letošní osevní plocha hrachu rozšířila o 84,1 % a je na podobné úrovni jako před deseti lety. Toto navýšení odpovídá nastaveným podporám pro bílkovinné plodiny, mezi které hrách patří.

Letošní předpokládaná úroda brambor (656 tis. tun) je ve srovnání s loňskou výrazně nízkou sklizní téměř o třetinu vyšší (+29,9 %), a to především díky výraznému meziročnímu nárůstu výnosu (+25,8 %) a mírnému rozšíření osázené plochy (+3,2 %). Očekávaná sklizeň brambor je ve srovnání s desetiletým průměrem o 5,0 % nižší především kvůli poklesu osázených ploch. Letošní výměra je více než o pětinu nižší než před deseti lety (–22,0 %).

Díky dobrým očekávaným výnosům (+5,4 %) a také rozšíření osevních ploch (+5,4 %) se letos sklidí 3 800 tis. tun cukrové řepy, což je o 11,1 % více než v loňském roce. Je to téměř stejný nárůst produkce i ve srovnání s desetiletým průměrem (+10,5 %).

Na čem závisí výše sklizně

Výše úrody závisí především na počasí v průběhu vegetačního období plodin. Důležitou roli hraje také výběr vhodné odrůdy, kvalitní příprava půdy a dodržování agrotechnických zásad pro udržení dlouhodobé úrodnosti půdy. Výběr samotných plodin závisí především na možnostech realizace vypěstované produkce, tedy odbytu a předpokládaném cenovém vývoji. Důležitou úlohu hraje také stát, který může rozhodování zemědělců nasměrovat prostřednictvím dotačních titulů.

Letos mohou zemědělci získat vedle jednotné platby na plochu také podporu spojenou s ozeleněním (tzv. greeningem) a podpory vázané na produkci pro citlivé komodity, kterými jsou brambory, ovoce, zelenina, chmel, cukrovka a bílkovinné plodiny.

Statistika&My, 9 /2016