Podstatně více za dopravu, elektřinu, plyn a tuhá paliva utratily v roce 2012 venkovské domácnosti. Ty městské zase více zatížily ostatní náklady na bydlení.
Odlišnosti v životním stylu mezi domácnostmi z hlediska velikosti obce, ve které členové domácnosti žijí, výstižně odrážejí výsledky šetření statistiky rodinných účtů (SRÚ). Český statistický úřad zjistil, že průměrná výše čistých peněžních vydání činila v loňském roce v domácnostech v malých obcích (méně než 2 tis. obyvatel) 10 137 Kč na osobu a měsíc. Ve velkých městech (více než 50 tis. obyvatel) dosáhla 12 656 Kč, což bylo o 2 519 Kč více.
Důvody rozdílů
Nižší úroveň průměrných peněžních vydání na osobu v domácnostech v malých obcích je zapříčiněna i jejich nižším průměrným příjmem. Ten souvisí s obecně nižší úrovní příjmů z pracovní činnosti. Nezanedbatelný vliv má rovněž skutečnost, že domácnosti v menších obcích a městech jsou v průměru vícečlenné a také se v nich nachází větší počet dětí bez vlastního příjmu.
Velikost obce rovněž podstatně ovlivňuje strukturu spotřebních vydání domácností. Ve městech tvoří nejvýznamnější položku vydání na bydlení a energie, která přesahují 20 %.
Ve velkoměstech s počtem obyvatel vyšším než 50 tis. činil jejich podíl dokonce bezmála 25 %. Naopak u domácností bydlících v obcích s počtem obyvatel nižším než 2 tis. nedosáhl tento podíl ani 18 % a stal se až druhou nejvýznamnější položkou. Ve velkoměstech činily náklady na bydlení a energie průměrně 5 655 Kč na domácnost, což bylo o 40 % více než u domácností v obcích s nejnižším počtem obyvatel.
Významné rozdíly se objevují i ve složení celkových nákladů na bydlení.
Domácnosti, které bydlí v menších obcích, kde převažují rodinné domky, vydají za energie bezmála tři čtvrtiny celkových nákladů na bydlení. To souvisí s faktem, že v případě rodinného domku je „provoz“ nákladnější než u obydlí v bytovém domě. Průměrné náklady na elektřinu a plyn byly v malých obcích oproti velkoměstům vyšší o necelé dvě třetiny, resp. třetinu. Výdaje za tuhá paliva byly dokonce třináctkrát vyšší. Pouze za teplo a teplou vodu vydaly domácnosti v malých obcích patnáctkrát méně než ve velkých městech, neboť výskyt přímého rozvodu tohoto druhu energie je zde omezenější.
Bylo zjištěno, že ve velkých městech domácnosti nevydaly za energie ani polovinu celkových nákladů na bydlení. Oproti domácnostem v obcích s počtem obyvatel nižším než 2 tis. vynaložily více než desetinásobné částky za nájemné z bytu a zhruba dvojnásobné částky za ostatní služby související s bydlením (vodné a stočné, sběr pevných odpadů apod.).
Výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje
Zatímco ve velkých městech největší finanční zátěž představují pro domácnosti náklady na bydlení, v malých obcích jsou ve struktuře spotřebních vydání nejvýznamnější položkou výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. V roce 2012 tvořila tato vydání 21,3 %, což představovalo o 2,3 procentní body více než u domácností žijících ve velkých městech. Přitom v absolutním vyjádření domácnosti v malých obcích průměrně utratily za potraviny a nealkoholické nápoje měsíčně 1 903 Kč na osobu, což nebylo tolik jako u domácností ve velkých městech, jejichž vydání činila 2 064 Kč na osobu.
Pro domácnosti v malých obcích je rovněž charakteristické, že mají příznivější podmínky pro využívání vlastního hospodářství. Bezplatně získané produkty živočišné i rostlinné jsou v obcích s počtem obyvatel nižším než 2 tis. v porovnání s domácnostmi ve městech s počtem obyvatel vyšším než 50 tis. běžně dvakrát vyšší, v některých případech i osmkrát nebo desetkrát. Tento fakt se v praxi projevuje tím, že domácnosti v malých obcích nepotřebují řadu potravin nakupovat v takové míře, jako je nakupují domácnosti ve velkých městech.
Statistika&My, 9/2013
Obr. Struktura spotřebních vydání domácností SRÚ v roce 2012
