Miro Hachlinec, CEO BeiT

S prvotní nedůvěrou bojuje každá inovace. Než se lidé s přínosem nové technologie seznámí, chvíli to trvá. Lidé potřebují čas, aby se přesvědčili, že je novinka lepší než nástroje, na které byli doposud zvyklí. Staré klišé říká, že pokrok nelze zastavit. A já jsem přesvědčen o jeho pravdivosti. Ale ať už to historicky bylo internetové bankovnictví, nebo online booking rezervací hotelů, nakonec lidé digitalizaci vždy s nadšením přijali. Asi si dnes těžko představíme, že bychom tu či onu činnost dělali tak jako dříve.

Digitalizací dnes prochází i spotřeba energií. Čekali jsme na ni dlouhých padesát let. A ještě dnes je většina zvyklá na to, že se o své spotřebě dozví jednou ročně z papírového vyúčtování v poštovní schránce. Nyní se ale karta obrací a odečítatele, kteří zapisují stavy měřičů, nově nahrazují rádiové moduly. Ty nás o spotřebě informují každou hodinu. Takové technologie vyvíjíme i my v BeiT. Obyvatelé českých bytů, které náš systém využívají, tak mohou svou spotřebu kontrolovat téměř v reálném čase v mobilní aplikaci a snadno se dozvědět, kde v domácnosti vznikla. V případě nadměrné spotřeby na ni mohou obratně zareagovat a například tak včas odhalit závažnou havárii, která by na konci roku jejich náklad nepříjemně navýšila. Podle výzkumu na univerzitě v Nice může neustálý přehled o spotřebě pomoci ušetřit až 30 procent nákladů za energie.

Boj s konspiračními teoriemi

Stejně jako v případě jiných digitálních technologií, i dálkové odečty energií se potýkají s prvotní nedůvěrou. Ta je na rozdíl od jiných občas umocněna i strachem z rádiových vln, bez kterých by okamžité informování o spotřebě nebylo možné. Tato obava, byť je ojedinělá, se dokonce dostala na seznam fobií. Větší množství rádiových modulů vzbuzuje místy nedůvěru. Potřebuji v domě tolik přístrojů? A neovlivní neustálé vysílání moje zdraví? Boj s teoriemi, které démonizují nové technologie, bývá těžký. Já však věřím, že nikoli nemožný. Řekl jsem si, že strach z rádiových vln zkusím v tomto článku potlačit odborně, nikoli marketingově.

Zařízení, o kterých budu mluvit, jsou totiž velice specifická. Jedná se o takzvané IoT technologie, z anglické zkratky Internet of Things (internet věcí). Jsou to specifická autonomní zařízení s absolutně minimální energetickou spotřebou – to proto, aby mohla fungovat pomocí bateriového napájení. Mnoho z nich není nutné dobíjet i více než deset let.

A právě energetická spotřeba je přímo úměrná vysílanému výkonu rádiového záření a časovému schématu tohoto vysílání. IoT zařízení se od jiných technologií, které běžně používáme v domácnosti, zásadně liší i časovým schématem vysílání. Zatímco IoT zařízení vyšle jen jeden rádiový signál za hodinu, většina rádiových systémů pracuje v čase kontinuálně.

Funkčně se jedná o obdobu ovladače k televizoru nebo klíče od auta, které ale není nutné opakovaně stisknout, protože vysílají předem vybraná data pravidelně. Ta jsou kvůli spotřebě tak sporadická, že se jedná o ekvivalent stisknutí televizního ovladače jednou za hodinu. Podobný signál tak vyšle energetický měřič 24krát denně.

Dopad IoT na lidské tělo

V BeiT jsme se rozhodli jít ještě dál. Vliv specifických IoT technologií na lidské tělo jsme kvantifikovali za asistence specialistů, abychom ukázali, že jsou skutečně neškodné. Za tímto účelem jsme se spojili s profesorem Janem Vrbou z katedry elektromagnetického pole ČVUT, který se problematice dopadu rádiových, respektive elektromagnetických vln na lidské tělo věnuje dlouhodobě. Mimo jiné pomáhal s technickou podporou zavedení takzvané mikrovlnné hypertermie v léčbě nádorových onemocnění na Ústavu radiační onkologie ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze.

Profesor Vrba nás informoval o tom, že elektromagnetický výkon vyzářený z IoT modulů se pohybuje v řádově mnohem nižších hodnotách, než je výkon běžných přírodních zdrojů elektromagnetického záření kolem nás. Zatímco rádiové moduly, které vysílají data o spotřebě energií, dosáhnou výkonu maximálně 15 miliwattů po celé budově, tak denně jsme vystaveni výrazně vyšší zátěži. Například při opalování je naše tělo vystaveno elektromagnetickému záření o hustotě až 700 W na metr čtvereční. A záření o asi 7000krát vyšším výkonu než IoT zařízení vyzařujeme i my sami. Podle Planckova vyzařovacího zákona generuje každý dospělý člověk do svého okolí výkon přibližně 100 W. A to zejména v takzvaném infračerveném pásmu frekvenčního spektra.

IoT zařízení se od jiných technologií, které běžně používáme v domácnosti, zásadně liší i frekvencí vysílání. Zatímco IoT zařízení vyšle jeden rádiový signál za hodinu, 2,4GHz WiFi za stejnou dobu vyprodukuje 2,4 miliardy signálů. Zařízení o vyšší frekvenci vysílají i 5 miliard signálů, a to nikoli každou hodinu, ale vteřinu.

Na závěr bych chtěl konstatovat, že podle mého názoru budou IoT technologie pro měření spotřeby energií v domácnostech brzy běžným standardem. A věřím tomu, že současná situace přispěje k jejich rychlejšímu zavedení. Až se lidé přesvědčí o tom, že jim moderní technologie skutečně pomáhají šetřit náklady, věřím, že odhodí i iracionální strach z rádiových vln. Především u kategorie IoT měřičů, která je tak specifická, že si nálepku rádiového smogu rozhodně nezaslouží.