V poslední době trávíme doma ještě více hodin než dřív. Mnozí z nás si tak uvědomují, že mít ve svém domově čistý a zdraví nezávadný vzduch by nemělo být ojedinělým jevem, ale naprostou samozřejmostí.

Odhadem až 30% populace trpí závažnými alergiemi různého druhu. Není přitom žádným tajemstvím, že kromě genetické predispozice je druhým hlavním spouštěčem onemocnění prostředí, ve kterém jedinec s oslabenou imunitou žije.

Plísně jako hrozba v téměř každé domácnosti

Problém může nastat, pokud v budově, ve které bydlíme, je něco navrženo nesprávně, případně nefunguje tak, jak by mělo. Dříve či později se to totiž projeví na našem zdravotním stavu. Konkrétně se může jednat o nesprávné a nedostatečné větrání, nadměrnou vlhkost, zanedbanou údržbu prostor, zatékající místa či nesprávný způsob vytápění. V takto rizikových nemovitostech jsou následně běžným interiérovým jevem plísně, vlhké stěny, škodlivé mikroorganismy v ovzduší a zdraví závadné prvky. Také v důsledku zbytkové stavební vlhkosti zdiva vznikají plísně, což je poměrně častý problém novostaveb, při kterých nebyly dodrženy technologické postupy nebo časové odstupy.Problémy může způsobit i použití příliš čerstvých zdících tvárnic, ze kterých se ještě neodpařila výrobní vlhkost. Mezi nejohroženější skupiny lidí, jejichž obranyschopnost taková domácnost ohrožuje, patří děti, senioři, jedinci s oslabenou imunitou, těhotné ženy, lidé s respiračními onemocněními a alergici. Pokud dojde k přímému kontaktu člověka s plísněmi, je téměř jisté, že časem u něho dojde k onemocněním kůže v podobě ekzémů a mykózy. Výskyt plísní negativně působí také na dýchací systém. Z dlouhodobého hlediska může jejich vliv vytvořit poškození plic, bolesti hlavy, kloubů a chronické únavové stavy.

Syndrom nemocných budov

Možná už jste slyšeli výraz Sick Building Syndrome, tedy o syndromu nemocných budov. Ten postihuje nemovitosti, respektive jejich obyvatele v případech, kdy sice navenek budova působí bezproblémově, ale ve skutečnosti je postavena nekvalitně nebo na nevhodném místě. Její stavitelé nemysleli na zdravotní aspekty či komfort budoucích obyvatel, a ti proto trpí různými onemocněními a problémy, jejichž spouštěčem je nehostinné místo, kde se dlouhodobě zdržují.
Naštěstí i v případě nemocných budov může pomoci technologie, konkrétně Nano Coat Systém. Produkty z této řady pomáhají vytvářet zdravé mikroklima v nemocných budovách.

Interiérová nano omítka Nano Coat Home je vyráběna ekologickými technologiemi, díky čemuž byl po jejím použití naměřený velmi nízký obsah VOC (volatile organic compounds, v překladu: těkavých organických sloučenin). Ty patří mezi významnou skupinu znečišťujících látek, které negativně ovlivňují čistotu ovzduší. Vedle vlastního negativního vlivu na kvalitu ovzduší se tyto látky podílejí i na tvorbě fotochemického smogu, jehož nejškodlivější složkou je přízemní ozon.
Nanoomítka je vhodným materiálem i do prostor, kde se očekává zdržování právě osob se zvýšenou citlivostí i oslabenou imunitou. Spolu s nízkými hodnotami VOC, a v kombinaci s ostatními vlastnostmi, je omítka Nano Coat Home schopna předcházet vzniku Syndromu nemocných budov.

Eliminace problémů
Tato nano omítka se také skvěle osvědčila při odstraňování tepelných mostů. Zvyšováním povrchové teploty stěn a současně paropropustnosti, je materiál schopný odstranit dopady tepelných mostů, jakými jsou nebezpečná tvorba plísní, hub, změny barevnosti objevující se hlavně v rozích místností, na okenních špaletách a podobně.
Dalším zásadním bonusem při použití Nano Coat Home v interiéru, jsou i finanční úspory. „Jde o speciální termoizolační omítku pro interiér, která vytváří na stěně aktivní vrstvu. Díky ní se teplo v místnosti kumuluje rychleji a doba vytápění se výrazně zkracuje. Omítka nefunguje jen na principu tradičního tepelného izolantu, ale i na principu reflexní vrstvy, která dokáže teplo jakoby odrazit zpět do místnosti. S ohledem na podmínky, ve kterých je aplikována, může Nano Coat Home ušetřit až do 30% energie na vytápění, respektive ochlazování místnosti,“ přiblížil jedinečnou technologii Ing. Štefan Karabáč, stavební inženýr z HELSKE.

Praktický i ekologický benefit
Použití nanotechnologie v praxi spočívá ve vysokém obsahu Nanopor s obsahem vzduchu a částečně i vakua ve speciální disperzi. Oproti běžným silnovrstvým omítkám stačí u Nano Coat Home jen dvoumilimetrová vrstva, a její efekt se projeví hned po zaschnutí – tedy již za pouhých 12 až 16 hodin. Teplota jejího povrchu neklesne pod teplotu rosného bodu, čímž se vyřeší kondenzace. Díky již zmíněné paropropustné schopnosti je vhodná i do vlhkých prostor. Vzduch v místnosti se rychleji zahřeje, a déle se udrží na nastavené teplotě. Pokud k tomu přičteme její schopnost zastavit rozšiřování plísní a mikroorganismů, tak docílíme několikanásobné ochrany nemovitosti. Nano Coat Home tak dokáže ulehčit nejen vaší peněžence, ale také životnímu prostředí.
Vývoj, který postupuje
Zjednodušeně řečeno, u Nano Coat Home jde o paropropustnou, termoizolační finální omítkovou vrstvu, určenou pro použití v interiéru. Díky skleněným mikrokuličkám, s obsahem vakua, zpomaluje přestup tepla do konstrukce, čímž vytváří tepelný štít a odstraňuje ze stěn sálavý chlad či teplo. Vzduch v místnosti se tak ohřeje nebo zchladí rychleji a nastavenou teplotu si udrží déle. Tím šetří náklady na vytápění či klimatizaci a vytváří optimální vnitřní mikroklima.

Cíle společnosti jsou jasně dané
Společnost HELSKE si stanovila jako prioritu přinášet inteligentní stavební materiály s využitím inovačních technologií. Důležitým aspektem je, aby byly šetrné k životnímu prostředí a aby lidem přinesly úsporu energií a zdravé klima do domácností, business center či veřejných budov. Společnost se vydala na cestu vytváření rovnováhy mezi tvořivostí a ekologickou odpovědností, se závazkem snižovat uhlíkovou stopu.

Koncem roku 2019 za to získala prvenství během předávání cen NAN ve Španělsku, v kategorii Alternativní technické a konstrukční řešení. Zvítězil produkt Nano Coat Home, který produkuje výrobní závod v Levoči. Navíc společnost HELSKE vidí přínos v oblasti inovací i prostřednictvím mladých lidí, a proto podepsala memorandum o spolupráci se stavební fakultou Technické univerzity v Košicích. Cílem spolupráce je zvýšení zájmu studentů a absolventů o oblasti progresivních stavebních materiálů a podílení se na jejich výzkumu a implementaci výsledků do výrobní praxe.