Přihlášky k odběru elektřiny a plynu podáváme na úředních tiskopisech, řádně vyplněné a podepsané.

Odběrateli bude určena vhodná sazba a bude vyzván ke složení jistoty.

Při změně bytu se postaráme o převod a oznámíme ukončení odběru.

Před nákupem dalších spotřebičů elektrické energie a zvláště plynu je třeba se informovat u dodavatele a předem s ním projednat připojení.

Spotřebu elektřiny a plynu kontrolujeme na elektroměrech a plynoměrech. Každou zjištěnou nesrovnalost oznámíme dodavateli.

Cenu za dodanou elektřinu a plyn platíme hotově výběrčímu jednou za dva měsíce. Výběrčí docházejí v pravidelných obdobích, a proto ve svém domácím rozpočtu již počítáme s tímto vydáním.

Faktury za elektřinu a plyn uschováváme, sledujeme, zda byl odpočet spotřeby správně proveden (zda konečný stav na předchozí faktuře odpovídá počátečnímu stavu na další faktuře) a zda byla cena správně vypočtena. Chyby nebo omyly při faktuře se po vzájemné upozornění vyrovnají.

Odebírá-li někdo elektřinu nebo plyn neoprávněně, vypočte se mu pravděpodobná spotřeba. Vážnější případy se oznamují k vyšetření prokurátorovi.

Jestliže se výběrčímu znemožní odpočítat spotřebu, není-li předepsaná částka za odběr včas zaplacena nebo pro jiné vážné důvody, může dodavatel přerušit nebo zastavit dodávku energie.

Elektřiny i plynu používáme účelně a tedy hospodárně. Ušetříme si tak zbytečné výdaje a umožníme plynulou dodávku energie bez regulačních opatření.

Za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadových vod veřejnými kanalizacemi se vybírá úplata, tzv. vodné a stočné.

Tyto úplatky se předpisují majitelům nebo správcům domů, kteří jsou oprávněni rozvrhnout je na přímé odběratele, tedy na nájemníky.

I pro odběr vody platí zásada největší šetrnosti. Vodovodní vedení udržujeme v pořádku a každou závadu ihned odstraňujeme. Nedopustíme, aby uvolněným ventilem na klosetu nebo vadnou kůžičkou v kohoutu unikala voda, kterou platíme a která je v mnohých krajích vzácností.

Přihláška k odběru

Odběratel předkládá dodavateli přihlášku na úředních tiskopisech čitelně a řádně vyplněnou a podepsanou. Přihlášku k odběru elektřiny potvrdí oprávněný elektroinstalační závod, přihlášku k odběru plynu technický znalec dozorčího orgánu. S přihláškou předloží odběratel i poslední fakturu na důkaz, že ve starém bydlišti vyrovnal všechny své závazky plynoucí z odběru.

Sazby

Pro odběr elektřiny v domácnosti platí dvě sazby:

  1. Bytová sazba pro malá světelná zařízení a pro drobné spotřebiče elektřiny (BS), která ve dvouměsíčním období činí

do 50 kWh                          0,80 Kčs za 1 kWh

od 51 až 60 kWh               0,90 Kčs za 1 kWh

od 61 až 70 kWh               1,00 Kčs za 1 kWh

od 71 až 80 kWh               1,10 Kčs za 1 kWh

od 81 až 90 kWh               1,20 Kčs za 1 kWh

od 91 kWh a další            1,40 Kčs za 1 kWh

  1. Bytová sazba pro domácnosti s velkými spotřebiči (B) činí ve dvouměsíčním období

do 300 kWh                                       0,40 Kčs za 1 kWh

od 301 až 350 kWh                          0,44 Kčs za 1 kWh

od 351 až 400 kWh                          0,50 Kčs za 1 kWh

od 401 až 500 kWh                          0,60 Kčs za 1 kWh

od 501 až 600 kWh                          0,80 Kčs za 1 kWh

od 601 kWh a každá další             1,20 Kčs za 1 kWh

Tato sazba platí pro domácnosti, které nemají jinou možnost, než vařit a péci na elektřině, tj. nemají ani uhelný, ani plynový sporák nebo vařič (zcela elektrické domácnosti).

Výjimku možno povolit domácnostem pracujících, které kromě elektrického sporáku mají i sporák uhelný (nikoli plynový), je-li v domácnosti alespoň jedno dítě do šesti let nebo jsou-li oba manželé celý den zaměstnáni, po případě jsou-li členy JZD III. a IV. typu.

Kromě poplatku za proud se platí nájemné z elektroměru 1,20 Kčs měsíčně z jednofázového, 3,20 Kčs měsíčně z třífázového.

  1. Sazba pro odběr proudu v noci (N), u níž se 1 kWh počítá 0,16 Kčs.

Tato sazba platí pro spotřebiče odebírající proud v noci, jako ohřívače vody, elektrická akumulační kamna a p. Noční sazba může být kombinována se sazbou BS a B. Spotřeba elektřiny se při tom měří dvojsazbovým elektroměrem, z něhož se platí nájemné 8 Kčs měsíčně.

Stoupající cena za zvýšený odběr nad základní spotřebu má nutit spotřebitele, aby s energií šetřili. Toto opatření ovšem nemůže postihovat případy, kdy jsou na jeden elektroměr připojeny dvě nebo více samostatných domácností. Na požádání zvýší dodavatel základní i další stupně u sazby BS a B podle počtu domácností.

Spotřebu elektřiny počítáme v kilowattových hodinách, a tak nám ji také zaznamenává elektroměr. Abychom si učinili představu, co dokáže 1 kWh, uvádíme na příklad:

1 kilowatová hodina

svítí čtyřicetiwattovou žárovkou 5 dnů po 5 hodinách

nebo

vyžehlí za 2 ½ hodiny 8 kg prádla nebo napájí 25 hodin rozhlasový přijímač nebo vypere za 4 hodiny 25 kg prádla nebo

ohřeje 10 l vody ze 14o na 100o.

Pro odběr plynu soukromým odběratelům platí tyto sazby za 1 m3

a) svítiplynu 0,50 Kčs,

b) karbonského plynu 0,70 Kčs,

c) zemního plynu 0,80 Kčs.

Nájemné z plynoměrů je již započítáno do ceny plynu, a tudíž se zvlášť nefakturuje.

Jistota za odběr

Odběratel složí při přihlášce k odběru jistotu, která činí

u sazby BS                          30 Kčs

u ostatních sazeb              60 Kčs

u odběru plynu                 40 Kčs

a dostane o tom u pokladny řádnou stvrzenku. Jistota je zárukou za pohledávky vzniklé z dodávky energie a dodavatel ji může kdykoli k úhradě použít. Při odhlášení odběru se jistota vrací odběrateli do jednoho měsíce po ukončení odběru; musí se předložit stvrzenka a musí být splněn předpoklad, že odběratel splnil všechny závazky.

Rozšíření odběru

Nastane-li předpoklad pro změnu sazby nebo rozšíří-li spotřebitel svá zařízení tak, že se původně přihlášená přípojná hodnota spotřebičů zvýší o více než 20 % (při původní hodnotě do 10 kW) nebo o více než 10 % (při původní hodnotě nad 10 kW), je odběratel povinen podat novou přihlášku.

Používání jiných plynových spotřebičů, než které byly uvedeny v přihlášce, musí být předem projednáno s dodavatelem.

Před nákupem dalších spotřebičů elektrické energie je též třeba zjistit, zda instalované vedení a elektroměr toto nové zatížení vůbec unesou.

Změna odběratele

Při změně v osobě odběratele (např. při stěhování) je povinen odcházející odběratel osm dní předem písemně odběr odhlásit a nový uživatel musí do tří dnů uvědomit dodavatele o převzetí instalace a do osmi dnů podat novou přihlášku. Opomine-li odběratel tuto svou povinnost, zaplatí elektřinu i plyn až do té doby, než podá přihlášku nový odběratel.

Elektroměry – plynoměry

Spotřebu elektřiny a plynu zaznamenávají měřidla, která dodavatel propůjčuje spotřebiteli za nájemné. Měřidla jsou instalována dodavatelem a opatřena plombami. Odběratel je povinen sledovat správný chod měřidel a odpovídá za škody, které na nich úmyslně způsobí. Poškození měřidel (např. odpadnutí některé plomby) musí být hlášeno dodavateli do tří dnů.

Správný chod elektroměru sledujeme takto:

  1. Není-li rozsvícena žádná žárovka ani zapojen jiný spotřebič, musí kotouč elektroměru i číselník stát. Nanejvýše se kotouč pomalu otáčí, až se červená značka octne v okénku. Při této kontrole musí být hlavní spínač proudu zapnut.
  2. Rozsvítí-li se žárovka nebo zapne-li se spotřebič, musí se kotouč ihned rozběhnout a otáčet ve směru šipky na štítku elektroměru. Rovněž číselník musí být v pohybu (poslední váleček vpravo).
  3. Spotřebu sledujeme na číselníku měřiče a shodně s ním na fakturách. Vyskytne-li se nápadně veliká spotřeba, může se tak stát chybou měřidla.
  4. Je-li elektroměr normálně v chodu, vydává slabý bzukot; slyšíme-li jiný zvuk, je možno usuzovat na poruchu.

Zjistíme-li nějakou závadu, oznámíme ji výběrčímu, po případě přímo služebně se žádostí, aby přezkoušel elektroměr. Při neoprávněné reklamaci hradí odběratel náklady spojené s přezkoušením.

Fakturování – placení

Fakturu za elektřinu i plyn vyhotovují na místě výběrčí nejdéle ve dvouměsíčních obdobích a předkládají ji spotřebiteli k hotovému zaplacení.

Je-li odběratel v den příchodu výběrčího nepřítomen, může si provést odečet sám a pak údaje elektroměru i plynoměru s příslušnou částkou ponechat v sousedství, kde si je výběrčí vyzvedne. Kdyby se výběrčímu nepodařilo během dvou období po sobě jdoucích odečíst údaje měřidel, a odběratel neodpoví ani na písemný dotaz, může dodavatel přerušit dodávku energie. Nezaplatí-li odběratel sběrnou fakturu výběrčímu ihned v hotovosti, označí výběrčí fakturu jako nezaplacenou a předá ji odběrateli. Dlužník pak dostane buď od výběrčího, nebo poštou od dodavatele poštovní poukázku k úhradě dluhované částky a poplatku z prodlení, který činí ½ promile z dlužné částky za každý den v prodlení, nejméně 10 Kčs.

Neoprávněný odběr

Bylo-li zjištěno, že odběratel odbíral elektřinu nebo plyn neoprávněně (např. bez měřidel, používal zakázaných spotřebičů, bez podání přihlášky, poškodil-li měřicí zařízení apod.), vypočte se množství energie neoprávněně odebrané podle všech po určitou dobu plně zatížených spotřebičů u odběratele zjištěných a takto stanovená náhrada se předepíše odběrateli k úhradě. Předpisy v tom směru mají podrobná ustanovení. Je-li podezření z trestného činu, odevzdá se případ k vyšetření prokurátorovi.

Vodné a stočné

předpisuje krajská vodohospodářská služba vlastníkům nebo správám domů, které je rozvrhují na přímé spotřebitele, tj. na nájemníky.

Vodné a stočné může být rozvrženo na jednotlivé domácnosti v domě několika způsoby, z nichž každý je více nebo méně spojen s odhadem, protože v domácnostech nejsou měřidla na vodu (vodoměr je jen pro celý dům). Nejlépe je, dojde-li mezi nájemníky k dohodě o poměru, v jakém ponesou náklady na vodné a stočné. Měřítkem může být počet osob v nájemních jednotkách, počet místností, způsob vybavení jednotlivých bytů nebo směrná čísla, která stanoví pravděpodobnou spotřebu vody jednou osobou v bytech s koupelnou, s klosetem nebo bez nich.

Správa domu může ovšem požadovat vodné a stočné na spotřebiteli jen tehdy, připouští-li to nájemní smlouva. Plné vodné a stočné platí nájemníci, kteří je platí mimo činži. Od nájemníků, kteří podle smlouvy platí činži zároveň s vodným, samozřejmě tato úhrada nemůže být požadována s výjimkou nájemních smluv uzavřených před 20. červnem 1939; v těchto případech nájemníci platí rozdíl, o který je úhrn vodného a stočného vyšší než v roce 1939.

Sazby

Výše vodného byla stanovena 0,60 Kčs za 1 m3 dodané vody a stočného 0,20 Kčs za 1 m3 vypuštěné vody do kanalizace.

Kde je osazen vodoměr, zjistí se množství spotřebované vody odpočtem na měřidle. Kde vodoměr není, platí se vodné paušálem.

U stočného se předpokládá, že odběratel vypustí do kanalizace tolik vody, kolik jí odebral.

Odebírá-li se voda z uličních stojanů, platí odběratelé vodné podle směrných čísel se slevou podle vzdálenosti od stojanu.

Literatura:

Vyhláška ministerstva energetiky z 18. 5. 1953 č. 144.

Vyhláška ministerstva paliv a energetiky z 19. 5. 1955 č. 83.

Odbytová základna elektřiny a páry při ministerstvu energetiky: Pravidla pro inkasní službu účtujících výběrčích.

Ing. Blanka Podlešáková: Hospodárné používání elektřiny v domácnostech.

Vyhláška ministra lesů a dřevařského průmyslu ze dne 12. 3. 1954 č. 58 Ú. l.

Směrnice správy vodního hospodářství ze dne 27. 6. 1955 č. 112 Ú. l.

Zdroj: Dr. J. E. Žižka, Naše domácnost, Vydavatelství Práce 1959