Rozvoj a využití elektroniky – důležitá podmínka pro zvyšování efektivnosti národního hospodářství

Schůze Sněmovny lidu 21. října 1980

 

Předseda SL V. David

Rozvoj elektroniky je důležitým politickým úkolem a objektivním celospolečenským zájmem a potřebou.

V dnešním jednání bychom měli posoudit, jak odvětví elektrotechnického průmyslu, sdružující výrobce silnoproudé a slaboproudé elektrotechniky, elektroniky, automatizační, výpočetní a zdravotnické techniky a některých dalších oborů a skupin výrobků plní náročné úkoly, jak je využíváno vědeckotechnického rozvoje. Posoudíme rovněž přínos elektroniky pro naše národní hospodářství, komplexnost jejího rozvoje a technickoekonomickou spolupráci v rámci RVHP. Posoudíme také vliv elektroniky na změnu charakteru práce a na přetváření sociálních podmínek pracujících a zlepšování životního prostředí, využívání elektronických zařízení při řízení technologických procesů v zemědělství. Dále budeme věnovat pozornost významu elektroniky pro obranyschopnost země a přípravě mladé generace ke zvládnutí nové techniky pro plnění budoucích úkolů v armádě.

 

Ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR M. Kubát

Nepokládám za nutné, abych z této vysoké tribuny znovu argumentoval význam elektroniky pro národní hospodářství, pro náš současný život, pro modernizaci ostatních odvětví a pro obranyschopnost naší země. Myslím, že následná rozprava to bude dostatečně plasticky dokumentovat. Zaměřím se proto přímo na některé zásadní problémy v odvětví elektronického průmyslu a rozvoje elektroniky.

Pro svou činnost pokládáme za nejdůležitější zásadu zabezpečit rychlý rozvoj součástkové základny elektroniky a v ní zvláště mikroelektronických obvodů, bez nichž nelze vyrábět výpočetní, automatizační, investiční ani moderní spotřební elektroniku. Nositeli výroby této nejprogresivnější techniky jsou pracovníci VHJ Tesla Rožnov, do níž kromě Rožnova patří podniky Tesla Piešťany, Tesla Lanškroun, Tesla Hradec Králové a řada dalších.

V průběhu 7. pětiletky a počínaje příštím rokem budeme vyrábět nové řady integrovaných obvodů zvláště pro mikropočítače, nové typy hybridních obvodů a zahájíme výrobu integrovaných obvodů s velmi vysokým stupněm integrace (cílem je v roce 1985 několik set tisíc až milión prvků v integrovaném obvodu).

Za tím účelem budou zavedeny progresivní mikroelektronické technologie – včetně elektronové litografie a prostředků automatizovaného návrhu integrovaných obvodů.

Ve vědeckovýzkumné základně budeme zvyšovat účinnost práce naší vlastní výzkumné a vývojové základny, rozšíříme a zefektivníme výzkumnou spolupráci s ČSAV, SAV a vysokými školami a zvýšíme účinnost mezinárodní vědeckotechnické spolupráce.

Odvětví zvýší produktivitu práce během 7. pětiletky téměř na 143 %. Bude rozšířena výroba unikátní technologické výzbroje pro vlastní závody i pro směnu v rámci specializace a kooperace se SSSR a s dalšími státy RVHP. Mimo kapacity, určené pro tuto výrobu této unikátní technologické výzbroje v rámci odvětví, bude si každý náš podnik vyrábět určité části technologické výzbroje sám.

Ke zhromadnění výroby bude prohloubena typová, uzlová a součástková specializace a efektivně využívána unifikace.

Ve všech organizačních jednotkách federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu – v součinnosti s výzkumnými ústavy – budou sestaveny a realizovány konkrétní programy racionalizace.

Na všech úrovních řízení budou přijata opatření ke zvýšení účinnosti práce a k dosažení vyšší celkové efektivnosti. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle bude realizace souboru opatření ke zdokonalení soustavy řízení v 7. pětiletce.

Zdokonalením mezioperační a výstupní kontroly a vytvořením technických podmínek pro zvýšení úrovně testování výrobků, zvýšíme technickou úroveň, kvalitu, spolehlivost a životnost všech našich výrobků.

Zvyšování technické úrovně, jakosti, spolehlivosti a životnosti výrobků se stanoví jako jedno z měřítek kvality řídící práce a efektivnosti podřízených organizací. Příslušné úkoly jsou promítnuty do státních cílových programů, do úkolů technického rozvoje, do programu racionalizace a modernizace, do rozvoje investic i do řízení jakosti.

Cestou realizace státního cílového programu „Elektronika“, který je zaměřen právě zejména na elektronickou součástkovou základnu, uskutečníme nezbytné strukturální změny ve výrobě.

Dodávkami elektroniky a mikroelektroniky, zejména součástek, uzlů a typizovaných systémů řízení a kontroly pro automatizaci strojírenských výrobků, zařízení a technologických procesů, vytvoříme základní podmínky pro elektronizaci všech odvětví národního hospodářství. Účastí na tomto programu elektronizace národního hospodářství přispěje k podstatnému zvýšení produktivity práce v celém národním hospodářství a ke zvýšení exportní schopnosti našeho průmyslu.

Praxe výroby letošního roku nám ukázala, že v nejbližší době má pro nás velkou důležitost vyřešení některých zásadních problémů. Na prvním místě je to zabezpečení rozhodujících materiálů a komponentů pro naší výrobu, jsou to jednak materiály v Československu běžně vyráběné jako trafoplechy, dynamoplechy a další magnetické materiály, dále plastické hmoty větších objemů včetně PVC, izolantů, bavlněných a papírových výrobků; zvláště jsou pro naši výrobu pak důležité malé objemy speciálních chemických materiálů a surovin pro elektroniku a celé řady speciálních čistých kovových materiálů, slitin, také keramiky, skla atd.; tyto materiály, zejména ty maloobjemové, převážně dosud dovážíme z nesocialistických zemí.

Řešíme dále modernizaci, rekonstrukci a výstavbu nových výrobních kapacit pro elektroniku včetně zajištění jednoúčelových výrobních a testovacích zařízení pro nové technologie, zvláště v oblasti mikroelektroniky. Do této oblasti problémů patří též nutné dovozy, zvláště z nesocialistických zemí. Předpokládáme, že ve vlastní investiční činnosti soustředíme 3/4 všech investičních prostředků právě na rozvoj součástkové a uzlové základny elektroniky a elektrotechniky.

V neposlední řadě se věnujeme přeškolení stávajících kádrů na nové technologie a získání a zapracování nových kádrů, zejména pro nově budované investice.

K řešení těchto problémů potřebujeme podporu ostatních odvětví průmyslu a také přirozeně určité devizové prostředky a určité investice. Snažíme se však pomoci si sami v investičním i neinvestičním dovozu hledáním možností zvýšení vlastního vývozu, zejména na trhy nesocialistických zemí, využitím devizových návratných úvěrů, výrobou zařízení pro mezinárodní měnu, zapojením vlastních, k tomu účelu získaných kapacit (mezi ně patří zejména Výzkumný ústav pro mechanizaci a automatizaci v Novém Městě nad Váhom), využitím každého podniku odvětví ke zvětšení vlastní výroby částí technologického zařízení.

K základním úkolům a zaměření naší činnosti bych rád doplnil několik poznámek.

Především v souvislosti se známým náročným úkolem rozvoje součástkové základny elektroniky jako celku a mikroelektroniky zejména si nutně všichni klademe otázku, zda vůbec máme šanci dohnat světové výrobce v elektronice.

Je jasné, že především od úrovně naší mikroelektroniky bude záviset odstup za světovou špičkou i u velké části dalších výrobků elektroniky, elektrotechniky i celého strojírenství. Lze předpokládat, že v roce 1985 budou v mikroelektronice ve světě zavedeny technologie umožňující realizovat integrované obvody až s jedním milionem součástek na křemíkové destičce o rozměrech 7×7 mm. V současné době světoví výrobci mikroelektroniky vyměňují své výrobní zařízení za takové, které zpracovává monokrystaly křemíku o průměru 100 mm a větším, zavádějí elektronovou litografii, iontovou implantaci, speciální vysoce produktivní měřící a testovací techniku, prostě jedním slovem přezbrojují se všichni ve světě pro novou submikronovou technologii vedoucí k hustotě až zmíněných milión součástek na jednu křemíkovou destičku, nebo jak se říká, na jeden čip.

Do mikroelektronické výroby vstupuje ve světě i celá řada nových výrobců, kteří – ač jsou noví – mají v podstatě stejné možnosti jako tradiční výrobci mikroelektroniky, protože se všichni technologicky přezbrojují. Také my v Československu máme principiální možnost zkrátit zaostání v mikroelektronice a vyzbrojit se technologickým zařízením nejvyšší úrovně. Snažíme se tuto možnost nepromarnit. V Československu bude v letošním roce vyvinuta a ve spolupráci se SSSR vytvořena první aparatura pro elektronovou litografii. V 7. pětiletce ji budeme vyrábět a zavedeme ji také do technologické praxe mikroelektroniky. Budou vyvinuta a získána ze socialistických zemí i z ostatního světa další nejprogresívnější technologická zařízení. Na druhé straně samozřejmě musíme počítat, že průměrná úroveň našich mikroelektronických pracovišť bude patrně i nadále poněkud zaostávat za světovou špičkou. Lze však odhadnout, že v roce 1985 v mikroelektronice vytvoříme výrazně lepší předpoklady pro aplikace, než je tomu v současné době, a tím snížíme výrazně zaostání za světovou úrovní. Předpokládáme, že udržíme a zlepšíme relace vůči světové úrovni také v rozhodujících zařízeních. Mám na mysli zařízení investiční elektroniky, jako jsou např. vysílače, radiolokátory, zařízení měřící a laboratorní techniky i automatizační techniky. K tomu směřuje i státní cílový program pro automatické systémy řízení technologických procesů výroby i nevýrobních činností, v rámci jehož realizace bude rozvinuta výroba řady periferních zařízení některých procesorů a zakoupí se progresívní licence. Rovněž ve spotřební elektronice dojde vlivem pokroku v mikroelektronice k zásadním zlepšením technické úrovně. Důležitým úkolem v nejbližších 2-3 letech bude zejména zajištění přechodu v širokém měřítku od černobílých k barevným televizorům a zavádění nových elektronických výrobků široké spotřeby. Tolik k otázce dohnání úrovně.

Jiná důležitá otázka se týká útlumu některých výrobních programů. Často se nám klade otázka, jak zabezpečíme koncentraci sil, které programy a které sortimenty utlumíme. Odpověď není jednoduchá. Na jedné straně je logické, že při zúžení sortimentu můžeme soustředit svoje síly a urychlit cestu vpřed, na druhé straně, čím je stát průmyslově vyspělejší a společnost bohatší, tím širší a dokonalejší sortiment se požaduje. O tom, jaký vznikne rozruch při zastavení dodávek žádaného zboží a nezajištění jeho dovozu, vás nemusím jistě přesvědčovat. My sami jsme prožili potíže vyplývající ze skluzů dodávek specializovaných komponentů do jiných zemí.

Podnikáme řadu kroků ke snížení výrobního sortimentu a k optimálnímu zatížení výrobních kapacit.

Náš výzkum a vývoj spojové techniky v 7. pětiletce se zaměří pouze na poloelektronické a elektronické systémy v rámci spolupráce RVHP (systémy KVARC, SOJUZ). Ukončuje se výroba uzlů automatické komutace pro SSSR.

V oblasti radiolokační a radiokomunikační techniky dochází k zastavení vývoje a výroby krátkovlnných výkonných vysílačů všech druhů a výroba se zaměřuje pouze na vybrané typy televizních vysílačů a středovlnných a dlouhovlnných rozhlasových vysílačů. Byl utlumen program říčních lokátorů (potřeby v této oblasti kryje Bulharská lidová republika). Československá socialistická republika se soustřeďuje na přistávací letištní radiolokátory a některé typy oblastních lokátorů.

Výrobní kapacity pro zabezpečení nových perspektivních prostředků výpočetní techniky se získají převážně utlumením neperspektivních programů. Výroba bude orientována pouze na programy Jednotného systému elektronických počítačů a systému mikroelektronických počítačů. Výroba ostatních typů počítačů bude na začátku 7. pětiletky zastavena. Odvětví elektrotechnického průmyslu bude pokračovat v útlumu těch programů, jejichž výrobky jsou zastaralé a inovace nerentabilní, nebo kde se ukáže z hlediska mezinárodní specializace či oblastních potřeb výhodné jejich výrobu přemístit. Přitom ovšem musí být plynule zajišťovány potřeby národního hospodářství náhradou útlumových a delimitovaných sortimentů dovozem ze socialistických zemí.

Nyní několik poznámek k zabezpečení rozvoje našeho odvětví investičních činností.

Výrobní základna elektrotechnického průmyslu nepatří, žel, k význačným aktivům našich záměrů rychlé inovace elektroniky. Na jedné straně v poválečném období byla postavena řada nových podniků, závodů, provozů i výzkumných ústavů. Některé z nich, např. Tesla Piešťany a Tesla Rožnov, po doplnění novými technologiemi a extrémně čistými provozy, budou na slušné úrovni. Na druhé straně řada výrobních objektů je značně zastaralá, dokonce i v havarijním stavu. Vzhledem k územní roztříštěnosti objektů, překonáváme vysoké požadavky na vnitrozávodovou dopravu a manipulaci s materiálem.

Ve výrobní základně se také negativně projevuje klesající investiční činnost v posledních pětiletkách. Vzhledem k tomu, že ani nyní, ve výhledu na 7. pětiletku, nejsou naše investiční činnosti neomezené, orientujeme se především na zabezpečení státních cílových programů – mezi nimi stojí na prvém místě státní cílový program – „Elektronika“, zaměřený na součástkovou základnu zejména mikroelektroniky. To je rozhodující priorita také v investicích. Jde o několik klíčových staveb pro mikroelektroniku v celkovém rozsahu asi 1 mld Kčs. Dále pokládáme za rozhodující investice pro plošné spoje, pro barevnou obrazovku, pro jadernou přístrojovou techniku a některé další. Zvláštní pozornost přitom věnujeme rekonstrukci a modernizaci, zavádění nových technologií, zejména těch, které jsou spojeny se zakoupenými licencemi. V současné době se ještě upřesňují některé lokality pro nové investice s ohledem na rozmístění zdrojů pracovních sil.

Záměry resortu v investování v 8. pětiletce vycházejí ze skutečnosti, že dnešní průměrné stáří technologického zařízení v odvětví je asi 16 roků, což přirozeně v elektronice neodpovídá ostatním výrobcům. Musíme urychleně přejít ke komplexnímu rozvoji mechanizace a postupné automatizace výrobních procesů a pokračovat v budování vlastních kapacit na výrobu speciálních jednoúčelových strojů a zařízení, zejména pro rozvoj součástkové základny.

Několik slov k mezinárodní vědeckotechnické spolupráci.

Mnohostranná spolupráce v elektronice se socialistickými státy v 7. a 8. pětiletce se bude rozvíjet zejména v Mezivládní komisi pro výpočetní techniku a v mezinárodních hospodářských organizacích INTERATOMENERGO a INTERATOMINSTRUMENT. Mnohostranná dělba výzkumu a vývoje elektronické výpočetní techniky a následná specializace její výroby byla potvrzena dohodou, podepsanou zástupci všech zainteresovaných zemí na 34. zasedání RVHP.

V mezinárodní spolupráci a specializaci výroby přístrojů a zařízení jaderné techniky se náš elektronický průmysl zaměřoval zejména na spolupráci při výrobě dozimetrických a radiometrických přístrojů a zařízení jaderné medicíny. Pro období 7. pětiletky se připravuje postupné rozšíření této spolupráce i na oblast radiačně ochranné techniky a zejména pak na rozšíření československé účasti při technické přípravě, výrobě a kompletaci specializovaných dodávek systémů kontroly a řízení jaderných elektráren s bloky 1000 MW.

V oblasti dvoustranné mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce největším a nejdůležitějším partnerem ČSSR zůstává Sovětský svaz. Významnou část spolupráce v elektronickém průmyslu představuje oblast mikroelektroniky. Jde zejména o spolupráci při vývoji elektronové litografie, která je jedním z rozhodujících zařízení, umožňujícím oběma partnerům zavedení integrovaných obvodů velké složitosti. V oblasti spojové techniky se spolupracuje na vývoji nových, progresívních poloelektronických a elektronických systémů vyšších generací, především na systému SOJUZ, od kterého rozvíjíme spolupráci s ostatními členskými státy RVHP. Budou pokračovat i společné práce v oblasti zdravotnické, regulační a automatizační techniky.

Druhým největším partnerem  ČSSR v mezinárodní spolupráci je NDR. Orientace budoucí spolupráce je dána především dohodou ministerstev elektroniky obou zemí o spolupráci v oblasti mikroelektroniky a navazující specializací výroby. Předmětem spolupráce a dělby práce jsou zejména integrované obvody, aktivní a pasivní diskrétní součástky, technologická zařízení pro mikroelektroniku a také speciální materiály. Projednává se spolupráce v zabezpečování potřeb obou zemí v sortimentu barevných obrazovek. Bude pokračovat spolupráce
v oblasti měřících přístrojů a zařízení zdravotnické techniky.

V licenční politice půjde zejména o zabezpečování komplexů technologií umožňujících následnou výrobu souboru či řady součástek kvalitativně vyšší úrovně nebo nové generace. Pasívní licence budou přispívat k zajištění státních cílových programů, ke splnění klíčových úkolů technického rozvoje, k rozvoji výrobků, které budou přínosem pro export do oblasti volných měn nebo které umožní úsporu surovin, materiálů a energií. Jejich primární vlastnosti musí být nejen nezbytnost, ale také v každém případě efektivnost.

Závěrem bych rád uvedl dva pozitivní výsledky činnosti elektronického průmyslu, a to zavedení do výroby nových řad analogových a digitálních integrovaných obvodů velké integrace, k němuž dochází v letošním roce v Tesle Rožnov a v Tesle Piešťany, a nových typů počítačů, k němuž dochází v některých závodech automatizační a výpočetní techniky (ZAVT).

Zvýšená pozornost se věnuje elektronické součástkové základně. Intenzívněji se začalo pracovat na technologické výzbroji pro mikroelektroniku. Byla k tomu využitamezinárodní spolupráce. Byly zakoupeny a zavádějí se do výroby některé licence.

Dosud přijatá opatření je však nutné považovat pouze za prvé, nezbytné kroky k urychlení rozvoje naší elektroniky. Splnění základního úkolu odvětví – to znamená dohnat ve vybraném sortimentu elektroniky úroveň techniky a technologie průmyslově nejvyspělejších zemí – se bude setkávat trvale s řadou problémů. Úkol je o to nesnadnější, že většina průmyslově vyspělých zemí rozvíjí obory elektroniky a mikroelektroniky, jak známo, mimořádně rychlým tempem.

Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu koncentruje proto síly do rozhodujících oborů (především do součástkové základny) a do rozhodujících technologií pří současném dalším rozvinutí specializace v rámci mezinárodní dělby práce.

Odvětví elektrotechnického průmyslu se stane pro elektronizaci našeho národního hospodářství materiální základnou, jíž využijí všechna ostatní odvětví pro vlastní aplikace v automatizaci, robotizaci, měření, kontrole a využití výpočetní techniky.

 

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec A. Hůla

Současná etapa vědeckotechnické revoluce je charakterizována rozvojem a aplikacemi elektroniky a zejména mikroelektroniky. Elektronika je ve světě všeobecně pokládána za výrobní obor klíčového významu pro rozvoj celé ekonomiky ve všech směrech. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že průmyslovou vyspělost země již dnes nelze měřit a hodnotit jen podle takových tradičních ukazatelů, jako je například výroba oceli na hlavu apod., ale podle rozvíjení a využívání elektroniky a dokonce podle dosažené již úrovně integrace elektronických obvodů.

Její specifické postavení ji určuje do role průřezového odvětví v národním hospodářství, kde musí vystupovat jako součinitel jiných oborů. Má mimořádný vliv na celý další rozvoj národního hospodářství i na celý rozvoj společnosti.

Elektronika napomáhá stupňovat výkonnost strojů, zařízení a přístrojů. Umožňuje zvyšovat přesnost a uskutečňovat složité výpočty a měření, uspokojovat stoupající nároky na přenos a zpracování informací. Podstatně ovlivňuje snižování spotřeby energie, materiálů a surovin. Zlepšuje pracovní podmínky, životní prostředí a zdraví lidí. Má značný význam při zvyšování životní úrovně obyvatelstva, rozšiřování vybavenosti domácností elektronickými výrobky a rozvojem služeb. Ovlivňuje růst politické a kulturní úrovně společnosti prostřednictvím systémů masové osvěty a vzdělávání. Uplatňuje se při zvyšování obranyschopnosti
a bezpečnosti státu. Dává širokou možnost v zdokonalování řízení národního hospodářství rozvojem elektronických informačních a řídících prostředků.

K přípravě této schůze Sněmovny lidu přistoupily výbory i všichni poslanci jako k velmi důležitému politicko-ekonomickému úkolu. Bylo organizováno 25 poslaneckých průzkumů a všemi výbory byly velice dobře připraveny, zúčastnilo se jich na 200 poslanců.  Z jednání výborů a ze zkušeností získaných z poslaneckých průzkumů vyplynula řada poznatků.

Výbor pro průmysl, dopravu a obchod věnoval pozornost zaměření základního výzkumu, vývoje a osvojení výsledků v praxi včetně otázek organizačního uspořádání, vědeckotechnické spolupráce v rámci RVHP, dále rozvoji výrobní základny elektroniky a komplexnosti při jejím budování. Věnoval také pozornost technické úrovni a kvalitě výrobků elektroniky pro jednotlivá odvětví národního hospodářství.

Výbor došel k závěru, že výzkumně vývojová základna elektroniky je vcelku účinně napojena na výzkumná pracoviště ČSAV, SAV a vysokých škol. Vyzvedl zejména součinnost a výsledky spolupráce Ústavu přístrojové techniky ČSAV Brno s Teslou Brno při rozvíjení moderní elektronové litografie, Ústavu radiotechniky ČSAV Praha na rozvoji optoelektroniky, dále spolupráce Elektronického ústavu SAV, VŠT Bratislava a Tesly Piešťany při zkoumání a využívání materiálových vlastností polovodičů – nezbytných pro zavedení technologie MOS na vlastní surovinové základně a v neposlední řadě i podíl Ústavu technické kybernetiky SAV Bratislava na komplexním úkolu „diskrétní řízení výrobních úseků“ („robotika“), řešeného společně s Výzkumným ústavem kovoprůmyslu Prešov.

Výbor konstatoval, že výzkumně vývojová základna elektroniky má svým rozsahem i dosavadní prací předpoklady při účinnějším zavedení nových metod práce – stát se hybnou pákou elektroniky. Na rozdíl od jiných odvětví bylo by vhodné, aby výzkumně vývojová základna převzala v některých případech i výrobu prototypů vzorků, případně i výrobu opakovaných součástí nebo systémů jako podmínku pro zkrácení cyklu výzkum – vývoj – výroba – užití. Zkrácení tohoto cyklu vyžaduje také plynulý, spolehlivý tok informací ze základního výzkumu do výroby. To doposud není zajištěno, neboť se jedná o organizační jednotky podřízené různým institucím a informace i spolupráce musí překonávat různé organizačně administrativní bariéry. Výbor proto podporuje vytvoření několika vědeckovýrobních sdružení, z nichž některá jmenovitě uvádí ve svém usnesení.

Jak potvrdil dosavadní vývoj, je nezbytná – zejména u elektroniky – rozsáhlá spolupráce se zeměmi RVHP, jako podmínka rychlého rozvoje. Toto nově budované odvětví je náročné jak na velký rozsah vědeckovýzkumných prací, tak na složité unikátní přístroje a technologie i rozvíjející se sortiment výrobků. Vyžaduje to však hlubší spolupráci podniků na základě závazných mezistátních dohod, spolehlivost v plnění dodávek a budování společné materiálové základny i kapacit na výrobu přístrojů. Výbor proto doporučuje podpořit úsilí ministerstva a osobně soudruha ministra, vynakládané na prohloubení spolupráce se zeměmi RVHP na základě závazných dvou i vícestranných dohod.

Technická úroveň a sortiment součástek a výrobků elektroniky dodávaných pro jednotlivá odvětví národního hospodářství není v řadě případů dostačující. Výbor na základě poznatků ze závodů je toho názoru, že možnosti naší elektroniky nejsou zdaleka v národním hospodářství včas a účinně využity. Je zde řada subjektivních příčin. Výbor doporučuje odstranit v krátké době tyto:

– zrušit povinnost objednávat stanovená minimální množství u řady součástek,

– zabezpečit solidní katalogy součástek – včetně součástek nově připravovaných do výroby tak, aby konstruktéři mohli s předstihem s nimi počítat v nových výrobách,

– podstatně zkrátit předkládací doby pro objednávky, zejména u součástek podle katalogu,

– u vybíhajících typů stanovit jednoznačné náhrady novými výrobky,

– dodávat pohotově vzorky progresívních elektronických součástek pro vyvíjená zařízení a přístroje,

– důsledně uplatňovat modulové řešení uzlů a bloků typizovaného provedení v elektronických zařízeních.

U spotřební elektroniky prohloubit technologii výroby a montáže k dosažení výrobní jistoty a rovnoměrnosti kvality. Směnou v rámci RVHP dosáhnout porovnávání úrovně výrobků na vnitřním trhu.

Výbor došel také k závěru, že na výrobních závodech je třeba zabezpečit, aby nejširší vrstvy pracujících znaly kritické srovnání svých výrobků s průměrnými i špičkovými výrobky.

Výbor pro plán a rozpočet konstatoval, že výpočetní technika nalézá stále větší uplatnění v řídících a výrobních procesech a stává se významným prostředkem objektivizace rozhodování a racionalizace práce. Její národohospodářský význam zdůraznilo na 34 zasedání RVHP podepsání dohody o mnohostranné mezinárodní spolupráci a kooperaci při vývoji a výrobě nové výpočetní techniky. Koncem roku 1979 bylo u nás evidováno přes 1500 číslicových počítačů a mikropočítačů a tisíce dalších prostředků pro pořízení, sběr a předzpracování dat a jiná zařízení sloužící vstupu a výstupu informací a jiným účelům. V jejich struktuře se však ukazuje, že ve srovnání se světovou praxí máme relativně méně prostředků, zejména v oblasti minipočítačů, moderních čtecích zařízení a záznamníků a že relativně nízký je u nás též podíl údajů připravovaných decentralizovaně a do výpočetních středisek přenášených.

Celkové využívání těchto prostředků je poměrně nízké, v číslicových počítačích se pohybuje na 90 % kapacity dvousměnného provozu. To svědčí o rezervách pro dosažení lepších výsledků, nehledě na to, že míra jejich využívání pro práce produktivní se pohybuje pod uvedenou hranicí. Cesty ke zlepšení tohoto stavu je třeba vidět hlavně ve formě sdruženého využívání výpočetních středisek, poskytujících služby více organizacím. Zatím asi25-30 % výpočetních středisek pracuje pro jediný podnik a ostatní pro více než jednoho uživatele. Odhadem již dnes asi 10 000 různých organizací využívá výpočetní techniky. S ohledem na ustanovení pojatá do Souboru opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení po roce 1980 lze počítat s tím, že příslušnou normativní úpravou by jim bylo možno ukládat určité povinnosti, související s používáním výpočetní techniky, resp. s vytvářením automatizovaných systémů řízení a racionalizací informačních soustav.

Pokud jde o oblast vkladů investičních a jiných prostředků do rozvoje elektroniky, výbor zejména vítá, že podle záměrů 7. pětiletky má být rozvoj elektroniky v mezích reálných ekonomických možností všestranně podporován a podíl elektroniky na celkové strojírenské i průmyslové produkci ČSSR postupně zvyšován.

Poslanecké průzkumy výborů došly k závěru, že řada i stávajících předpisů o informační soustavě se dostává do rozporu se zaváděním automatizovaného systému řízení v celoodvětvovém měřítku. Jde o předpisy ve výkaznictví o oběhu dokladů, atd. Výbor dává proto v úvahu otázku celkové legislativní úpravy automatizovaných systémů řízení v rámci ČSSR v zájmu jejich jednotného koncepčního zavádění.

Výbor konstatoval, že dosud není ustanoveno vedoucí pracoviště s gescí pro aplikaci mikroprocesorové techniky v zemědělském strojírenství. Doporučuje proto pověřit tímto gestorem Výzkumný ústav zemědělských strojů v Praze-Chodově.

Výbor pro sociální politiku se zabýval vlivem elektroniky na změnu charakteru práce, na rozvoj péče společnosti o pracující, směřující k zlepšení pracovních a zdravotních podmínek i životního prostředí. Dále se zabýval významným úkolem – uplatňováním elektroniky ve zdravotnictví a jejím vlivem na rozvoj zdravotní péče. Konstatoval, že elektronika umožňuje zlepšit péči o lidské zdraví a racionalizuje zdravotnické služby. Přesvědčil se o tom při poslaneckých průzkumech ve Výzkumném ústavu lékařské bioniky v Bratislavě a v Ústavu zdravotnické techniky v Tesle Valašské Meziříčí. Elektronika je velkým pomocníkem při teoretické, preventivní, léčebné, diagnostické i prognostické zdravotnické činnosti. Jejím prostřednictvím dostává zdravotnická praxe
a medicína stále více exaktních fyzikálně a technicky přesně definovaných údajů. Výbor proto jednoznačně podporuje zavádění elektroniky do zdravotnické praxe, a to podle možností v nejširším měřítku.

Předpokládaný a nutný progresívní rozvoj elektroniky vyžaduje však i další kvantitativní a kvalitativní rozvoj vzdělání, které je nejen nutnou podmínkou, ale i aktivní příčinou progresívních změn. Proto výchova kádrů musí předstihnout potřebu národního hospodářství. Obsah výuky na středních školách, gymnáziích a učilištích vyžaduje potřebnou modernizaci a obsahové úpravy nejen z hlediska tradičních předmětů, ale proto, aby se dostaly více do popředí netradiční a perspektivní obory – jakým je právě elektronika a mikroelektronika, aby se tak zlepšila návaznost středních škol na vysoké školy.

Výbor ústavně právní se zabýval účinností právní úpravy týkající se elektroniky.

Výbor zdůraznil, že základ pro zabezpečení dodávek pro výrobu elektroniky, jakož i pro zabezpečení dodávek elektroniky, musí být v plánovacím procesu. Je nutné, aby pro tento účel byla aplikována nová vyhláška č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu. Tento předpis byl vydán k uplatnění nových prvků soustavy.

Výbor doporučuje k realizaci některé náměty:

– prohlubovat a zdokonalovat právní úpravu týkající se využívání výpočetní techniky. Zvláštní pozornost přitom věnovat podpoře a rozvoji automatických systémů řízení, ochraně tzv. duševního vlastnictví, řešením obsaženým v projektech automatického systému řízení, v základním a aplikačním programovém vybavení počítače,

– k potřebě účinné ochrany fondu informací včetně ochrany utajených skutečností před vnějšími zásahy doporučuje posoudit, zda a do jaké míry je potřebné měnit či doplňovat hospodářsko – právní úpravu vztahující se na výrobky federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu, které nepatří do odvětví elektroniky,

– vyjmout výrobky z režimu předpisů platných pro strojírenskou výrobu a vztáhnout na ně režim nových zákonných prováděcích předpisů pro výrobky elektroniky.

Vzhledem k bouřlivému technickému rozvoji, kterým se vyznačuje elektronika, je nutno předpokládat, že v souvislosti s tímto odvětvím budou v průběhu doby vznikat nové problémy, na něž bude nutno včas reagovat ve sféře práva. Jde o právní problematiku, již je nutno věnovat trvalou a soustavnou péči.

Výbor branný a bezpečnostní se zabýval rozvojem elektroniky a zdůraznil význam elektroniky pro obranyschopnost země.

K dosažení cílů příští pětiletky bude nezbytné, abychom pozvedli na vyšší úroveň celý elektrotechnický průmysl a překonali zaostávání zejména elektroniky a mikroelektroniky. Vytvoření ministerstva elektrotechnického průmyslu a nové uspořádání jeho výrobní základny znamená zásadní krok k překonání této nepříznivé tendence.

XV. sjezd KSČ stanovil “ …rozvíjet výrobu slaboproudých a elektronických zařízení a zabezpečit rychlý rozvoj součástkové základny elektroniky s přednostním růstem výroby mikroelektronických obvodů s vysokým stupněm integrace“.

Co jsme z toho však realizovali? Nedokázali jsme důsledně pokročit v elektronizaci a automatizaci rozhodujících odvětví, což by přineslo značné zvýšení společenské produktivity práce, snížení spotřeby surovin, paliv a energie.

Nové organizační uspořádání nechápeme jako pouhý administrativní akt, ale jako základní východisko ze situace, v jaké se nacházíme. Celá naše společnost právem očekává, že v krátké době se dostaví konkrétní výsledky. Úkol to není malý. Vždyť říkáme-li „zmenšit současné zpoždění“, znamená to ve skutečnosti velmi vysoké tempo rozvoje. To ostatně dokazuje směrnice pro 7. pětiletku.

Chci podpořit tento záměr a poukázat na nutnost komplexního rozvoje výrobní základny, neboť jsou na to věnovány nemalé prostředky. Státní cílový program „Elektronika“ budou plnit také podniky a závody Východočeského kraje, zejména ty, které se zabývají výrobou součástek. Poslanecký průzkum v Tesle Lanškroun i další poznatky ukázaly, že u mnohých vedoucích pracovníků převládá pocit sebeuspokojení. Málo si uvědomují, že požadovaná kvalitativní změna, tzn. řádové zvýšení produkce s podstatně vyšší užitnou hodnotou, nemůže být zabezpečena extenzívními formami.

Proto bude třeba k programu přistupovat daleko odpovědněji než v minulosti, aby z dobrého záměru nezůstalo jen torzo; provést i případné kádrové přesuny, ale také potřebné strukturální a organizační změny.

Uplatňovat takové faktory, jako – hluboké poznání spojené se zdravou podnikavostí, propojení inovací konstrukčních i technologických a komplexní přístup k vytváření a využívání výrobní základny. Průzkum v Tesle Lanškroun ukázal, že výrobní základna podniku je uspokojivě vybavena pro stávající sortiment výroby, avšak pro nové pokrokové výrobky dosavadní kapacity nepostačují. Přitom vlastní výroba jednoúčelových strojů by mohla modernizovat strojní základní fondy. Podnik je nemůže využít, neboť nemá investiční limit. Tento problém je v různých obdobách aktuální i v jiných oborech a není pouze otázkou metodiky.

Tesla Hradec Králové svou omezenou produkcí krystalů limituje dodávky radiosítí pro tuzemské i zahraniční odběratele. I tady je aktuální další rozvoj výrobní základny. Je na zvážení, jestli s růstem objemů by nebylo účelné rozšířit produkci dílů – modulů tak, aby v navazující výrobní organizaci bylo sníženo riziko zmetkovitosti, podstatně zvýšena produktivita práce, úroveň organizace výroby i vlastní produkce.

Uspokojit požadavky urychleného rozvoje elektroniky vyžaduje přistoupit k zásadním rozhodnutím. Tesla Pardubice dostává značné investiční prostředky a přesto zůstává řada otázek neřešených. Jedná se především o skladové hospodářství, odborné učiliště a jiné.

Vzhledem k růstu speciální techniky v tomto podniku je nutné posoudit únosnost vyráběného sortimentu. Například magnetofony. Produkce v PLR představuje ve srovnatelném sortimentu a kvalitě téměř desetinásobek produkce naší republiky. Bylo by účelné tuto výrobu koncentrovat a pardubické Tesly využít ke zvýšení produkce radiostanicí, o které je obrovský zájem u nás a kde je předpoklad vysoké exportuschopnosti. Takových příkladů by bylo možno uvést více.

Málo využíváme mezinárodní dělby práce a v nákupu licencí jsme od roku 1974 také příliš nepokročili. Chtěl bych ukázat na účelnost licenční výroby, která by měla v rámci RVHP řešit mnohem komplexněji úzká místa, zejména v technologii výroby. Například efekt licenční výroby barevné obrazovky a její technologie by byl větší, kdyby současně řešil i technickou úroveň v oboru radiolokace, apod. Je to cesta k urychlení tempa rozvoje odvětví, která souvisí s budováním výrobně technické základny a vyžaduje důslednou centralizaci rozhodování
o koncepčních otázkách.

Využívání výrobní základny nemůžeme posuzovat současnými měřítky, ale konfrontovat je s budoucími potřebami. Dnes projednávaná zpráva se například zabývá systémem práce výzkumně výrobního sdružení, které znamená vzájemné prolnutí práce techniků a dělníků, vychází z principu překrývání etap cyklu výzkum-vývoj-výroba. Je třeba klást si otázku, jak jsme na tento způsob organizace připraveni i jinde než ve vytypovaných organizacích.

 

Poslanec P. Urban

Ako sa ukazuje, nejde len o to, doháňať určité oneskorenie v tempe vývoja tohto odvetvia, či o to, vedieť dosiahnuť napríklad vysoko precíznu technológiu výroby, zabezpečiť rad vysokokvalitných materiálov a výrobné prostredie mimoriadne náročné na čistotu. Ide zrejme aj o to, že vo svetovom meradle je elektronický priemysel jedným z tých, ktorý sa najdynamickejšie a najperspektívnejšie rozvíja a že vývoj v tejto oblasti neustále prináša a zrejme aj naďalej bude prinášať značné inovačné zmeny techniky.

Určitý pohľad na možnosti tohto vývoja poskytla i nedávna správa našej hospodárskej tlače, podľa ktorej svetový kapitalistický trh elektroniky predpokladá v tomto roku obrat asi 246 miliárd dolárov, ale do ďalších 10 rokov jeho zvýšenie až na 765 miliárd dolárov. Myslím si, že i táto úvaha do istej miery naznačuje, aké perspektívy môže elektronika mať z hľadiska jej výroby, tak i šírky uplatňovania a že v oblasti socialistických krajín nebudeme chcieť zostať pozadu.

Vo výboroch pre plán a rozpočet sme poukázali na to, že je potrebné dosiahnuť nevyhnutnú koncentráciu síl a prostriedkov výskumnej a vývojovej základne na rozhodujúce úlohy s cieľom dokázať odstrániť vplyvy oneskorenia v technickej úrovni mikrosúčiastkovej základne. Celkove potom prispieť účinne k tomu, aby mohli byť plne zabezpečované ciele sledované nosnými úlohami elektroniky, resp. koncom budúcej päťročnice dosiahnuť 70-80 %-ný podiel nových súčiastok.

Možno právom predpokladať, že tými kapacitami, ktorými odvetvie disponuje, by asi nešlo rýchlejšie riešiť oneskorenie zaznamenané vývojom technológie. Preto právom prichádza do úvahy účelná kombinácia výskumu s licenčnou politikou, a to za zvyčajných predpokladov, že uvoľňované sumy k jej realizácii budú spájané s požiadavkou rýchlej ekonomickej návratnosti a s dosahovaním zodpovedajúceho efektu vo výrobe. Potreba dostať elektroniku na vysokú úroveň musí počítať aj so všetkými možnosťami prehĺbenia vzájomne výhodnej, intenzívnej medzinárodnej spolupráce, najmä pokiaľ ide o ZSSR a ďalšie socialistické krajiny. Bude to účelné aj preto, lebo špecifika elektronickej výroby si vyžaduje v rade smerov niektoré technologicky zložitejšie zariadenia, poprípade zariadenia podliehajúce embargu a ťažšie získateľné, resp. veľmi nákladné na to, aby si ich mohli jednotliví výrobcovia sami preskúmať a vytvárať.

S ohľadom na predpokladanú tvorbu zdrojov a ďalší rozsah miery investícií v našom národnom hospodárstve, ako i so zreteľom na celkovú situáciu v rozostavanosti, bude účelné, aby riešenie potrieb materiálno-výrobnej základne elektroniky sa predovšetkým opieralo o dôsledné preverenie existujúcich fondov s cieľom dosiahnuť ich plného či efektívnejšieho využitia.

Z predpokladov, s ktorými sme sa mohli na príslušných miestach zoznámiť, by vyplývalo, že podiel investícií, ktorý možno do rozvoja elektroniky v rámci elektrotechnického priemyslu v 7. päťročnici vložiť, by sa pri jeho predpokladanom ročnom tempe jeho dynamiky vo výške 7,7 % a dvojnásobnom tempe rozvoja súčiastkovej základne pohyboval okolo 40 % a predstavoval tak ich rozhodujúcu časť. Ďalej, že by po stránke investičnej preferencie došlo k žiadúcej podpore rýchlejšieho tempa rozvoja celého tohto priemyslu, v porovnaní
s dynamikou uvažovanou pre strojárske odvetvie. Treba však pri tom vidieť – a to by som chcel zvlášť zdôrazniť – že takto uvažované proporcie plánu sa pohybujú len v tých medziach, aké nám pre investovanie a realizáciu plánovaných zámerov dovolí vývoj celkovej ekonomickej situácie, za predpokladaných vplyvov vnútorných a vonkajších ekonomických podmienok rozvoja.

Vznik elektrotechniky ako nového samostatného odvetvia nášho národného hospodárstva, od ktorého chceme, aby vo všetkých rozhodujúcich oblastiach zohral v najbližších rokoch tak vysokoprogresívnu úlohu, nebol ľahký a bez problémov.

Úlohy jeho plánu na rok 1980 zostali v dynamike rastu výroby takisto náročné ako v roku 1979, ale v kvalitatívnych ukazovateľoch sa stali oveľa náročnejšími a ich realizácia je po uskutočnenej delimitácii spojená so značne zložitou situáciou.

Zvlášť citlivým sa ukazuje najmä materiálové zabezpečenie výroby, a to hlavne preto, že rozvoj elektroniky vyžaduje mnoho druhov základných materiálov, len čiastočne krytých dovozom. Ide pritom o materiály vyrábané v rôznych odvetviach, za podmienok, ktoré znamenajú nízky objem výroby, ale kladú pritom vysoké požiadavky na kvalitu a na technické parametre. Preto tiež nie každý výrobca je ochotný zabezpečiť ich výrobu a dodávky. Ani krajiny s vyspelejšou ekonomikou ako máme my, nemajú k dispozícii z vlastných zdrojov celý sortiment materiálov, potrebných pre elektroniku. Nám napríklad chýbajú tvarove presné pásy a tyče z farebných kovov, ako je fosforový či berýliový bronz so zaručenými parametrami ich štruktúry.

Ťažkosti sú i s automatovou mosadzou vyznačujúcou sa vyššou obrábateľnosťou. Ťažkosti sú však tiež s tými lisovacími umelými hmotami, ktoré majú pre elektroniku potrebné vlastnosti. Niektoré ich hlavné typy boli síce už v našich výskumných ústavoch vyvinuté, ale rokovanie o zavedenie aspoň ich poloprevádzkovej výroby trvá roky, i keď ich výroba by bola súčasne i vítaným antiimportným opatrením.

Pri nižších zdrojoch a pri očakávaných podstatne náročnejších podmienkach pre zabezpečovanie surovín a materiálov v 7. päťročnici bude potrebné dokázať lepšie využívať všetky vnútorné zdroje a urýchľovať inovačné smery s cieľom úspory rôznych surovín a materiálov.

Je preto žiadúce, aby otázky materiálneho zabezpečenia výroby v potrebnom sortimente a termínoch sa podarilo doriešiť čo najskôr. K tomu je však nutné, aby všetky stupne hospodárskeho riadenia a hlavne príslušné rezorty si včas a lepšie uvedomili, akú nezastupiteľnú úlohu musia teraz zohrať, aby mohli byť odstránené všetky prekážky, stojace v ceste efektívnemu splneniu plánovaných úloh vysoko perspektívneho odvetvia elektroniky.

 

Poslankyně D. Cabalkevá

Dovolte, abych se zmínila o některých otázkách sortimentu, technické úrovně a kvality výrobků elektroniky, dodávaných do našeho národního hospodářství a podrobněji pak o spotřební elektronice. Potřeby národního hospodářství jsou v současné době kryty ze 77 % domácí výrobou a z 23 % dovozem, takže československé hospodářství je převážně závislé na výrobcích československé elektroniky a jen v omezeném rozsahu využívá mezinárodní dělby práce. Už z těchto údajů je zřejmé, že nemůže být uspokojivě pokryt celý sortiment spotřeby pro všechna odvětví národního hospodářství, pokud se podstatně nerozšíří mezinárodní spolupráce. V posledních několika letech výrazně vzrostly požadavky na šíři sortimentu součásti i kompletních výrobků elektroniky, neboť bez ní není schopna efektivního vývozu řada strojírenských výrobků. Při poslaneckých průzkumech na závodech, v organizacích a výzkumných ústavech jsme získali celý dlouhý seznam součásti i výrobků elektroniky, které jsou dodávány buď v nedostatečném množství, nebo s nižšími parametry, nedostatečnou spolehlivostí provozu a kvalitou provedení, anebo se nevyrábějí vůbec, a také z dovozu nejsou zajišťovány, popřípadě na jejich dovoz z nesocialistických zemí je embargo. Setkali jsme se také
s řadou případů, kdy jsou naše elektronické součástky a výrobky s úspěchem a efektivně využívány ve výrobě, i úspěšně vyváženy. Např. některé druhy pasívních součástek z Tesly Lanškroun i součástky z Tesly Piešťany apod. Méně uspokojivé máme poznatky z přípravy inovace a zavádění nových nejprogresívnějších výrobků. Tady jsme zaostali nejen z objektivních příčin, ale i z nedůslednosti a uspokojení s dosavadním stavem. Podle názoru odborníků na závodech jsme u součástek vysoké integrace zpožděni o 5 až 10 let proti špičkovým výrobkům.

Druhou otázkou je komplexnost součástkové základny a šíře sortimentu z vlastní výroby. Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu je toho názoru, že nelze vypustit žádnou ze základních skupin součástí. S tímto názorem jsme se setkali i na některých podnicích s odůvodněním, že neúplný sortiment součástí má za následek omezení možnosti rozvoje průmyslové elektroniky v plné šíři. Tyto otázky musí jistě posoudit odborníci a ekonomové, ale nemělo by to trvat dlouho. Také lepší spolupráce zemí RVHP při využívání licencí by nám prospěla.

Těžištěm spotřební elektroniky jsou již několik let televizory, různé druhy rádií, magnetofony, gramofony a přehrávače. V poslední době, i když v malém rozsahu, i televizní hry. Vybavení našich domácností černobílými televizory je vysoké. Podle průzkumů, které byly příslušnými orgány prováděny, je televizní přijímač v československých domácnostech nejužívanější ze všech přístrojů spotřební elektroniky. 90 % domácností ho používá denně, 7 % několikrát týdně. Pouze 3 % domácností odmítá televizor vůbec – nemá ho a nechce s odůvodněním, že jejich životní styl zahrnuje aktivnější formu trávení volného času a jako hromadný sdělovací prostředek jim postačuje radiopřijímač. Jen malý podíl domácností má barevný televizor. Průzkum také ukázal, že motivem pro nové nákupy televizorů během příštích let bude náhrada černobílého za barevný televizor – u 70 % zájemců, a jen asi 30 % projevilo zájem o nákup nového černobílého televizoru. Občané ale mají představu, že bude stanovena dostupná cena barevných televizorů. To je nutné brát v úvahu při koncepci rozvoje výroby.

Kvalita a spolehlivost dodávaných černobílých televizorů se v posledních dvou letech zlepšila. Podle údajů výrobků je interval mezi dvěma poruchami 2500-3000 provozních hodin, což odpovídá čs. normě. Horší situace je u barevných televizorů značky Tesla. Podle závěrů kontrol vnitřního obchodu v loňském roce bylo při kontrole ve skladech zjištěno až 26 %, na prodejnách dokonce 39 % barevných televizorů, které měly různé vady. Také zákazníky bylo vráceno velké množství. Podle jednotlivých oblastí se pohybovalo od 30-50 %. Obdobná situace je i u magnetofonů, kde bylo zjištěno téměř 17 % vadných. Je na čase, aby Tesla Orava, Tesla Pardubice a Tesla Přelouč už konečně kvalitě provedení věnovaly větší pozornost.

U radiopřijímačů připadá na 100 domácností více než 170 přijímačů jak stolních, tak přenosných. I přes vysoké vybavení je stále zájem o vysoce kvalitní a v provozu spolehlivé přijímače, které, bohužel, naše výroba stále nedodává, a také o kombinace radiopřijímačů s gramofonem nebo kazetovým magnetofonem. Pochopitelně je stále zájem o spolehlivé stereofonní přístroje. Celkově u této skupiny výrobků je větší zájem o maďarské, polské a sovětské výrobky než o výrobky československé.

Gramofony na našem trhu jsou téměř výhradně vlastní výroby. Výběr je ovšem chudý – vždy zpravidla dva typy – do špičkových parametrů jim však leccos chybí. Kromě poněkud nižších technických parametrů chybí moderní doplňky – jako dálkové ovládání, úplná automatika pro nasazení přenosky, přehrávání, zastavení a uvedení přenosky do výchozí polohy, elektronické programování, které umožňuje předvolbu výběru jednotlivých skladeb na dlouhohrajících deskách. Poněkud horší situace je u magnetofonů. Není aplikována celá řada progresívních principů, např. přímý náhon, systém tří motorů, integrované obvody, mikroprocesory, systém tří hlav, dlouhoživotní ferritové hlavy, předvolba programů, elektronické řízení funkcí a další.

Z hlediska výrobního je ve světě charakteristickým znakem výrobků spotřební elektroniky hromadná výroba ve velkých sériích, a to v našich podmínkách znamená část produkce vyvážet. Zatím však např. obor rozhlasové a televizní přijímače a reprodukční technika mají při vývozu nejnižší ukazatele efektivnosti, ať už jde o rozdílový ukazatel, anebo o reprodukční náklady. Nezbývá než odstranit tyto rozdíly mezi československou nabídkou spotřební elektroniky a nabídkou na zahraničních trzích. Je dobré, že jsou vcelku známé směry spotřební elektroniky. Je zřejmé, že na scénu přicházejí videomagnetofony, videogramofony a videopřehrávače, a že to bude víceúčelové využití televizorů. Bude to i celá řada elektronických hraček a učebních pomůcek. Bude třeba dohodnout se zeměmi RVHP dělbu a spolupráci při jejich zajišťování a samozřejmě podíl Československa.

Na závěr ještě jednu poznámku. Jako žena a hospodyňka vidím i v domácnosti pomocí elektroniky možnost velkých úspor energie, ale i času. Je reálné zkrátit dobu vaření na pětinu až desetinu, jestliže například budeme mít k dispozici mikrovlnný sporák, který uspoří 80 % času a téměř 40 % elektrické energie, a přitom zachová v potravinách daleko více výživných látek. Myslím, že je na čase, aby příslušné orgány se už konečně dohodly, jakým způsobem bude tento nesporně vysoce progresívní výrobek pro naše domácnosti i pro společné stravování zajištěn. Nejde však jen o sporák. Ve světě je pomocí elektroniky inovována a rozšiřována řada spotřebičů pro domácnost, s cílem dosáhnout úspory všech druhů energie. Elektronika hlídá a zabezpečuje nejúspornější provoz při vytápění elektřinou, ohřívání vody, stejně jako provoz osobních automobilů.

 

Poslanec R. Tichý

Na dnešním zasedání hovoříme o elektronice, jako o novém vědním a technickém oboru, resp. o potřebě osvojovat si elektroniku tak, aby nám umožnila dosahovat u výrobků jejich nové funkce a řádově vyšší užitné hodnoty. Naší pozornosti si proto zaslouží též oblast s ní blízce příbuzná, totiž výpočetní technika využívající elektronických zařízení pro účely řízení a pro automatizaci řídících procesů.

V současné době procházíme obdobím, v němž by se nastupující elektronice a výpočetní technice mělo přenechat provádění řady operací, které až dosud musel provádět člověk a uvolnit ho tak pro jiné úkoly s cílem dosáhnout významného obratu též v efektivnosti a kvalitě veškeré společenské práce.

Dnes je již nenávratně za námi ona doba, kdy instalování počítače představovalo jakousi vizitku progresívních tendencí ovládajících určitou hospodářskou jednotku, či kdy mělo být módním prostředkem vyjádření její dokonalosti a kdy práce počítače zůstávala bez širších vazeb a efektivních programů. V současné době jsme dospěli již do etapy, v níž je nezbytné docílit co největšího efektu při každém nasazování této nákladné techniky, kdy jde také o její cílevědomé podřízení nejen užším podnikovým, ale i širším celospolečenským potřebám, rozhodným pro dosažení vyšší úrovně řídících a výrobních procesů, či dosažení vyšší objektivizace rozhodování a racionalizace živé práce.

V těchto směrech nás rozhodně čeká ještě mnoho velice odpovědné práce a dobře uvážených postupů. Vždyť poslední statistické údaje o stavu a využívání naší výpočetní techniky, jejíž zůstatková hodnota dosahuje téměř 11 mld Kčs uvádějí, že časová využití číslicových počítačů dosahuje sice 91 % časové kapacity dvousměnného provozu, ale produktivní využívání této techniky zůstává v průměru jen na 67,5 % tohoto provozu. Nad to přes 16 % počítačů je již fyzicky a morálně opotřebovaných a další čtvrtina technicky překonaná.

Také využívání strojů pro pořízení a sběr dat nepřesahuje 70 % časové kapacity jednosměnného provozu a podíl moderních záznamníků, snímačů a čtecích zařízení nedosahuje ani celých 10 %.

Za málo uspokojivé při stále se zvyšujících potřebách národního hospodářství musíme považovat též opožděné uvádění nových počítačů do jejich operativního provozu. Vždyť v průměru činí doba mezi dodáním této techniky a její provozuschopností přes půl roku a v některých případech až 3/4 roku. Málo uspokojivým je též poměrně vysoký odchod pracovníků z této sféry, zvláště pak sil potřebných pro pořizování a sběr dat, čímž narůstají problémy se zajištěním a odbornou výchovou nových pracovníků.

Zřejmé je rovněž, že všechny dosavadní způsoby nasazování a využívání této techniky způsobem, v němž by dál převažovaly prvky převážně časového a tedy spíše extenzívního charakteru, bude nutno nahrazovat takovou formou, jejímž rysem bude dosažení rychlejšího toku informací a vyšší úrovně získaných informací, a tedy prvky převážně intenzifikační.

Dnes je ještě základním kritériem využitelnosti počítačů hodnocení jejich strojního času. Zdá se to být na pohled dostačující, ale ve výboru jsme dospěli k názoru, že takové hodnocení a s ním i cena práce za provedené výkony by se měla postupně přibližovat spíše kvalitě provedených prací, ve spojení s náročností jejich přípravy či programu, resp. odevzdávání této práce v čase co nejkratším.

Dnes již takřka všechny tyto obory se víceméně učí poznávat a využívat výkonností výpočetní techniky pro své, mnohdy specifické účely a koncepčně řešit základní otázku, zda pro tyto účely je správné mít vlastní techniku, nebo používat sítě výpočetních středisek. Každý jejich záměr musí v případě pořízení této techniky přesvědčivě prokazovat účelnost jejího pořízení, vysokou efektivnost jejího nasazení, i rychlou návratnost prostředků na ni vynaložených.

Dobré výsledky ukazuje např. uplatnění počítačů v peněžní praxi Státní banky československé a spořitelen. Např. Česká státní spořitelna, která spravuje několik miliónů vkladních knížek, běžných účtů obyvatel a podniků a která kontroluje půldruhého miliónu různých půjček, což pro ni znamená na 80 mil. peněžních operací, by je bez pomoci výpočetní techniky těžko zvládla.

Zajímavé případy vhodného využití výpočetní techniky lze uvést ve všech oblastech. Např. v moderní ocelářské technologii, kde metoda výpočtu přísad do tavby jakostní oceli pro konstrukční díly jaderné elektrárny byla připravena ve formě programu pro počítač SONP Kladno, nebo ve zdravotnické praxi, kde diagnostika se musí vypořádat asi s deseti tisíci různých příznaků onemocnění a jejich kombinací a práce počítače přispívá k její správnosti, jako např. k identifikaci bakterií atp.

 

Poslanec R. Chlad

Stupeň úspěchu je přímo závislý na funkci komplexu výzkum – vývoj – výroba. Úroveň této funkce je určována správností záměru, technickou úrovní výsledků výzkumu a dobou cyklu výzkum – výroba.

Pokud vše uvedené platí pro všechna odvětví národního hospodářství, pak pro odvětví elektroniky to platí mnohonásobně, neboť

– elektronika má nezastupitelný význam v zajišťování energetických úspor,

– vstupuje v neobvyklé šíři do ostatních odvětví národního hospodářství,

– a je ověnčena překvapující dynamikou a perspektivou.

Období neobvyklé exploze rozvoje elektroniky, která zastihuje naši generaci, lze ilustrovat mimo jiné několika zajímavými informacemi. Vybral jsem náhodně tyto:

– Ve čtyřicátých letech byl sestaven první elektronický počítač ENIAC. Jeho fyzická velikost byla 500 m². Dnes provádí stejné výkony, tj. za pouhých 40 let – integrovaný obvod o velikosti pouhých 2 cm².

– Na křemíkový čip – jak už uvedl soudruh ministr – o rozměru 7 x 7 mm uložit spolehlivě až 500 tisíc informací; nejdéle do 5 let se očekává běžná výroba integrovaných obvodů o kapacitě 1 miliónu informací na čipu.

– Současné počítače tři a půlté generace mají schopnost provést přes milión početních úkonů za vteřinu.

Aplikací mikroprocesorů příslušenství motorových vozidel lze očekávat relativní snížení spotřeby pohonných hmot o 15-30 %, snížení škodlivosti exhalací a prodloužení životnosti motoru až o 30 %.

Nebývalý technický pokrok a hromadná výroba přinášejí ve svém důsledku značný pokles cen. Kdybychom tento cenový vývoj např. za posledních 7 let v relaci na technický pokrok dovedli převést obrazně na výrobek automobilu, cena osobního automobilu by se dnes pohybovala kolem 300-500 Kčs při stejných užitných hodnotách.

Již několikrát v minulosti při projednávání státního rozpočtu a závěrečných účtů poukazovali poslanci na

– podceňování a zaostávání ve vývoji elektroniky u nás, obzvláště v mikroelektronice, proti průmyslově vyspělým státům,

– na nedostatkovou součástkovou základnu,

– na nedostatečný a technicky zaostalý komponentní podíl elektroniky ve strojírenství a z toho vyplývající těžkosti na zahraničních trzích,

– na nízký inovační stupeň v oblasti spotřební elektroniky,

– na nízkou efektivnost instalace a využívání počítačů v podnicích a organizacích, jak již bylo řečeno poslancem přede mnou.

Proto jsme rádi uvítali rozhodnutí vlády o zřízení nového ministerstva elektrotechnického průmyslu.

Dovolte po tomto úvodu tlumočit několik názorů a poznatků z poslaneckých průzkumů výboru pro průmysl, dopravu a obchod v poloze cyklu výzkum – vývoj – výroba v oblasti elektroniky.

Výzkumně vývojová základna je prezentována třemi resortními výzkumnými ústavy a 11 samostatnými výzkumnými ústavy podřízenými výrobně hospodářským jednotkám.

Přesto, že výsledky výzkumu nejsou vždy kvalitativně úměrné počtu pracovníků, přece jenom jsme se setkávali převážně s výsledky příkladného úsilí, obětavosti a snah v řešení úkolů.

Velmi účinné se nám jevilo úzké napojení výzkumně vývojové základny na výzkumná pracoviště ČSAV, SAV a vysokých škol. Měli jsme možnost si ověřit výsledky takovéto spolupráce v praxi. Uvedu několik příkladů:

Ústav ČSAV přístrojové techniky Brno se zaměřuje na výzkum a vývoj vědeckých měřících přístrojů, jako rastrovací mikroskopy a na zařízení pro technologii integrovaných obvodů, jako elektronový litograf apod. V této oblasti ústav velmi úzce spolupracuje s Teslou Brno a zajišťuje pro ni dlouhodobé inovace.

Ústav ČSAV radiotechniky a elektroniky Praha se zaměřuje na oblast optielektroniky. Na výsledky této práce úzce navazuje jednak Fyzikální ústav ČSAV v oblasti polovodičů, jednak Výzkumný ústav sdělovací techniky Praha.

Na výsledky elektrotechnického ústavu SAV, řešící společně s elektrofakultou Vysoké školy technické Bratislava materiálové vlastnosti polovodičů, navazuje výrobně Tesla Piešťany a Tesla Lanškroun.

Ústav kybernetiky SAV Bratislava se podílí na komplexním úkolu robotiky. Zde výzkumně spolupracuje s výzkumným ústavem kovovýroby Prešov.

Takovýchto příkladů by se dalo vyjmenovat samozřejmě více.

Co nám ukazují výsledky zmíněné spolupráce?

Tato spolupráce naznačuje i možnosti vzniku nových organizačních jednotek, tzv. vědecko-výrobních sdružení. Klíčovým problémem rozvoje elektroniky je vývoj a úroveň součástkové základny.

V letech padesátých až šedesátých byla součástková základna u nás ve srovnání se světovým standardem celkově na dobré úrovni. Prokazuje to i efektivní vývoz řady součástek do nesocialistických zemí. V této době vzrůstala součástková základna ročně v průměru o více než 20 %. V 70. letech byl tento úspěšný vývoj zpomalen. Tím jsme založili nepříjemné zaostávání za světovou špičkou.

V současné době je výroba technicky progresívních součástek technologicky velmi náročná. Vyžaduje velmi nákladné přístroje a zařízení. Řada z nich je pro nás z dovozu nedostupná, buď pro vysoké ceny, nebo v důsledku embarga. Rozvoj součástkové základny je dále brzděn i nedostatkem potřebných materiálů, které s ohledem na značnou integraci obvodů vyžadují vysokých chemických a technologických čistot.

Pokládáme dále za správné, že rozvoj součástkové výrobní základny je vyhlášen jako prioritní. Přitom však nelze opomíjet běžné odstraňování disproporcí vůči výrobní základně finálních výrobků elektroniky. Jsme vůbec toho názoru, že správné vyvažování proporcí mezi výrobními základnami spotřební elektroniky, investiční elektroniky, měřící, laboratorní a zdravotní techniky, jakož i výpočetní techniky, by mělo být jedním z nejrozhodnějších a současně nejcitlivějších cílů řídící a koordinační činnosti resortu elektrotechnického průmyslu v 7. pětiletce.

Současně se domníváme, že je vedle toho nutné účinněji zabezpečovat výrobu materiálů a ostatních subdodávek pro elektroniku u ostatních resortů, aby se tato oblast nestala nežádoucí brzdou plánovaného rozvoje elektroniky. Vývoj elektroniky má nepochybně i přímou závislost na vývoji výpočetní techniky. Jak si stojíme v tomto směru v prostředcích výpočetní techniky? Vývoj, výroba a využití prostředků výpočetní techniky v socialistických státech jsou koordinovány mezivládní komisí od roku 1969. Zapojení ČSSR a ostatních států do mezinárodní spolupráce v této oblasti přineslo nesporně kladných výsledků.

Ve srovnání s ostatními zeměmi RVHP zajišťuje ČSSR značný počet výzkumných a vývojových prací. Do konce minulého roku bylo v ČSSR vyvinuto a v mezinárodních zkouškách vyzkoušeno celkem 44 technických prostředků JSEP, což představuje 23 % celkového počtu vyvinutých odzkoušených prostředků v rámci RVHP.

A realizační sféra? Sériová výroba a podíl exportu však k uvedenému vývoji je neadekvátní a za ostatními změnami dohody značně zaostává. Náš podíl na exportu prostředků výpočetní techniky v rámci socialistických zemí nás dokonce zařazuje od roku 1975 na poslední místo! Dovoz těchto prostředků převyšuje náš vývoz téměř o 90 %.

Na závěr dovolte uvést na druhé straně několik významnějších pozitivních příkladů:

– jako je dovednost vyrobit výrobky světových špiček, jako např. pracoviště ČSAV s Teslou Brno – rastrovací elektronové mikroskopy, první prototyp elektronového litografu v ceně 1,5 miliónu dolarů za kus, zařízení pro využití laserové interferrometrie v oblasti mikroelektroniky,

– jako je výroba některých integrovaných prvků, o které je zájem i v nesocialistických zemích,

– jako je příprava výroby hybridních integrovaných obvodů v Tesle Lanškroun, postupným dosažením výroby 5 mil. kusů v roce 1985,

– jako je informace z n. p. Škoda Plzeň, kde se připravuje použít i mikroprocesorů pro řídící systémy válcovacích zařízení, pro obráběcí stroje, pro řízení energetického zařízení, lisů, pecí apod. V elektrotechnickém závodě vytvořili významné oddělení, kterému se podařilo vytvořit za krátkou dobu několik základních jednotek mikroprocesorové stavebnice, která bude sestavena výhradně ze součástek vyráběných v ČSSR nebo v zemích RVHP,

a konečně

– jako je spolupráce Ústavu technické kybernetiky SAV s VÚKOVem Prešov při naplňování cyklu výzkum – vývoj – výroba, řídících systémů pro průmyslové roboty a manipulátory.

V neposlední řadě je nutno ocenit všechny ty zjištěné formy spolupráce na platformě výzkumně výrobních sdružení, přecházejících mnohdy do profesního „fandovství“. Je samozřejmé, že by se mohly uvést ještě další příklady dobrého startu, jak dát rozvoj elektroniky do žádoucích obrátek.

Současně se plně ve výboru přimlouváme za širší a odvážnější uplatňování a využívání všech výhod licenční politiky v oblasti elektroniky.

Úspěšné řešení celé projednávané oblasti na dnešním plénu Sněmovny lidu má společného jmenovatele s neúprosnými kritérii:

– přiblížit se ke světové špičce

– prohloubit specializaci v rámci RVHP

– dosáhnout nízké výrobní ceny a efektivního vývozu

– podstatně zkrátit dobu cyklu od výzkumu po hromadnou výrobu.

 

Poslanec O. Šaling

Vzhľadom na zložitosť a dlhodobosť výchovného procesu, pôsobenie rôznych zložiek, školy, rodiny, pracovného kolektívu, spoločenských organizácií a na náročnosť prípravy pracovníkov v rezorte, nemožno v diskusnom vystúpení plne vyčerpať problematiku. Je skôr možné na základe poznatkov poslancov z výsledkov prieskumov upozorniť na určité tendencie či pretrvávajúce problémy a pokúsiť sa hľadať riešenie.

Niekoľko poznámok k politickej a odbornej príprave riadiacich pracovníkov.

Na základe výsledkov prieskumu, ktorý uskutočnila skupina poslancov na dvoch fakultách ČVUT v Prahe – na Fakulte elektrotechnickej a na Fakulte jadrovej a fyzikálno-inžinierskej i ďalších skúseností možno konštatovať, že absolventi vysokých škôl technických majú potrebné politicko-odborné predpoklady, aby sa v pracovnom procese vo svojej profesii dobre uplatnili. Podniky a organizácie sú s nimi po odbornej stránke spokojné, pretože majú vysokú teoreticko-odbornú úroveň, porovnateľnú s absolventami vyspelých krajín. Sú vychovaní
k analytickej, syntetickej a experimentálnej práci a k práci na konkrétnych vedeckovýskumných úlohách s individuálnymi prvkami.

Napríklad Elektrotechnická fakulta ČVUT pri sledovaní celosvetových smerov vývoja elektroniky po celý rad rokov pripravovala a prakticky realizovala výuku progresívnych disciplín, ako boli polovodičová technika, mikroelektronika, kvantová elektronika a optielektronika. V nedávno uskutočnenej prestavbe štúdia sa podarilo zaviesť pravidelnú výuku všetkých týchto disciplín a navyše sa podarilo zriadiť nový perspektívny študijný odbor – mikroelektroniku. Fakulta jadrová a fyzikálno-inžinierska pripravuje matematicky a fyzikálne fundovaných absolventov, schopných aplikácie vedeckých poznatkov v technickej praxi s inžinierskym prístupom k riešeniu úloh v rôznych oblastiach vedeckotechnickej problematiky.

Pri prieskume poslanci zistili, že skutočná potreba absolventov so zameraním na elektroniku je v praxi oveľa väčšia, ako ich spomínané fakulty ročne vychovajú. Napríklad počet absolventov, ktorí ukončia odbor elektrotechnológie na Elektrotechnickej fakulte je pod 80, požiadavky praxe v ČSR sú viac ako 150. Ročný počet absolventov špecializovaných v odbore mikroelektroniky je t. č. pomerne malý, len jedna študijná skupina, čo nestačí na pokrytie požiadaviek priemyslu. V prestavbe štúdia sa táto situácia zlepší, pretože počty poslucháčov sa zvýšia. Rovnako v prestavbovom štúdiu bude podstatne rozšírený rozsah výuky mikroelektroniky aj v odboroch, v ktorých sa predtým takmer neprednášalo. Ukazuje sa, že prioritný a dynamický rozvoj nového rezortu vyžaduje adekvátne riešiť aj potrebu vysokokvalifikovaných kádrov.

Poznatky akademických funkcionárov za spomínaných fakúlt, ale aj z praxe, napr. z VHJ Tesla-Spotrebná elektronika, signalizujú, že absolventi vysokých škôl dávajú prednosť samostatnej práci vo výskume, vývoji, konštrukcii, menší je u nich záujem o riadiaciu prácu priamo vo výrobe. I keď sú tu niektoré nové prístupy, ako napr. na fakulte jadrovej a fyzikálno-inžinierskej, kde komplexnosť výchovy poslucháčov je zavŕšená predmetmi ako sú technicko-právne problémy inžinierskej praxe, úvod do životného prostredia i ekonomika a riadenie a preddiplomová prax študentov je organizovaná v závodoch a pracovných kolektívoch, kde sa očekáva, že nastúpia po absolvovaní školy, nie sú školou na riadiacu činnosť, prácu s ľuďmi dostatočne pripravovaní a odborne vyzbrojení.

Zaujímali sme sa aj o otázky ďalšieho vzdelávania po absolvovaní školy formou postgraduálnych kurzov, stážami a pod. Poslanci boli upozornení, že pri zabezpečovaní postgraduálov je často zbytočná byrokracia a nadmerné papierovanie. O pomerne malom záujme o zvyšovanie kvalifikácie hovorí napr. skutočnosť, že vo VHJ Tesla Bratislava, v rôznych formách štúdia je zapojených len niečo vyše 4 % THP. To signalizuje, že tejto oblasti bude potrebné venovať na všetkých úrovniach väčšiu pozornosť.

Závažná otázka je, ako efektívne dokážeme využívať potenciál absolventov škôl v praxi. Podľa doterajších poznatkov vyše 10 % vysokoškolákov je nevyužitých podľa ich odbornej prípravy. Pritom v rezorte je dosť zložitá situácia v plnení kvalifikačných požiadaviek najmä u vysokoškolského vzdelania. V už uvedenej VHJ Tesla-Spotrebná elektronika okolo 50 % THP nespĺňa kvalifikačné požiadavky na vysokoškolské vzdelanie. Z vedúcich riadiacich pracovníkov elektrotechnického priemyslu SSR má vysokoškolské vzdelanie 58 %. Ako nás upozornili pracovníci rezortu, značná časť riadiacich pracovníkov nadobudne v priebehu 5 rokov nárok na starobný dôchodok a je potrebné urýchlene začať pripravovať za nich kvalifikovanú náhradu. Vieme, že je to oblasť politicky veľmi citlivá, vyžadujúca dlhodobé riešenie, ale bolo by škodlivé neriešiť súčasný stav.

Súdružky, súdruhovia, v súčasnej etape rozvoja našej socialistickej spoločnosti sa zvyšujú nároky na všestrannú prípravu kvalifikovaných robotníkov pre všetky odvetvia národného hospodárstva. Dvojnásobne to platí pre rezort elektrotechniky.

Naše poznatky potvrdzujú, že rezort, VHJ a podniky venujú veľkú pozornosť príprave učňovského dorastu. V súlade s dokumentom o ďalšom rozvoji československej výchovno-vzdelávacej sústavy sa realizuje prestavba učňovského školstva.

V rezorte sa v minulom školskom roku pripravovalo 16 043 žiakov v 67 učňovských zariadeniach, z čoho bolo 25 stredných odborných učilíšť. Výhľad do roku 1985 ráta s tým, že v rezorte bude zriadených 44 stredných odborných učilíšť s 18 500 žiakmi. Darí sa zabezpečovať úlohy v nábore učňovského dorastu.

Napriek pozitívnemu vývoju zotrvávajú problémy v kádrovom zabezpečovaní stredných odborných učilíšť či už pri učiteľoch alebo majstroch odborného výcviku. V školskom roku 1979/80 v ČSR len 57 % a v SSR 66 % riaditeľov SOU spĺňa kvalifikačné predpoklady. U majstrov odborného výcviku to bolo 72 %, resp. 78 %. Rovnako bude potrebné, napriek zložitej situácii, účinne a postupne riešiť problémy v materiálno-technickom zabezpečení učilíšť. Vzhľadom na zvyšujúce sa počty žiakov a postupnú realizáciu dokumentu je značne napätá situácia v učebniach.

Potvrdzuje sa, že treba vynakladať ešte veľké úsilie pri prekonávaní nesprávného vzťahu k robotníckemu povolaniu, presvedčivo objasňovať podstatné zmeny v charaktere práce, v celom spoločenskom postavení robotníka za socializmu.

 

Ministr pro technický a investiční rozvoj ČSSR L. Šupka

Mohu říci s plnou odpovědností, že země sdružené v RVHP věnují rozvoji elektroniky a zejména mikroelektroniky v posledních letech velmi rychle rostoucí pozornost. Ve stálé komisi rady pro radiotechnický a elektrotechnický průmysl bylo dosud uzavřeno 7 dohod o mezinárodní mnohostranné specializaci a kooperaci výroby, na jejichž základě jsme vyvezli pouze v uplynutých 4 letech, tedy v období 1976-1979, výrobky za více než 49 mil. rublů při dovozu za 9 mil. rublů.

Kromě toho jsme dosud s ostatními členskými státy RVHP uzavřeli přibližně 20 dvoustranných specializačních dohod v této oblasti a přibližně o třech z nich se zmínil ve svém úvodním vystoupení ministr Kubát.

Byly už zahájeny společné práce na vytvoření jednotné součástkové základny RVHP, které budou pokračovat také v 7. pětiletce.

Základní směry rozvoje spolupráce po roce 1980, založené na mnohostranném základě, jsou stanoveny zejména tzv. dlouhodobými cílovými programy spolupráce do roku 1990, které byly přijaty na 32. a 33. zasedání RVHP. V rámci těchto programů se bude rychleji než dosud rozvíjet specializace a kooperace výroby mikroelektronické součástkové základny, automatizovaných systémů řízení technologických procesů a výroby, prostředků výpočetní techniky, spojové techniky i elektronického spotřebního zboží.

Současně bude řešena specializace a kooperace výroby k zabezpečení technologických zařízení pro výrobu a zkoušení výrobků elektroniky, především jako antiimportní opatření k omezení dovozu těchto zařízení z kapitalistických států.

Tak např. v oblasti spotřební elektroniky jsme zainteresováni na připravovaných specializačních dohodách, týkajících se kontrolních a měřících přístrojů pro výrobu, diagnostiku a servis barevných televizních přijímačů a zařízení pro záznam a reprodukci zvuku.

Významnou částí mnohostranné mezinárodní spolupráce v příští pětiletce bude vytvoření podmínek pro realizaci programů spolupráce členských států RVHP a Socialistické federativní republiky Jugoslávie při vývoji jednotného systému prostředků spojovací techniky a jeho zavedení do výroby v rámci připravované mezivládní dohody. Naši účast na zmíněném projektu spolupráce zde už výstižně charakterizoval ministr Kubát ve svém úvodním vystoupení.

V minulých letech byla vypracována prognóza o vývoji, výrobě a zavedení do praxe zařízení pro automatizované řízení letecké dopravy, pro přistávání letadel za každého počasí a pro automatizaci meteorologického zajištění obou uvedených systémů. Jejich efekt pro náš elektronický průmysl, který bude spočívat v užší specializaci a tedy i ve vyšší sériovosti ve výrobě lokátorů, soudruh ministr Kubát opět charakterizoval ve svém úvodním vystoupení.

Pro oblast výpočetní techniky jako nejvýznamnější aplikaci elektroniky byla na 34. zasedání RVHP právě u nás v Praze podepsána Dohoda o mnohostranné specializaci a kooperaci vývoje a výroby prostředků výpočetní techniky.

V nejednom vystoupení dnes tady zazněl požadavek, abychom rychle zavedli do výroby výsledek jednoho našeho velmi úspěšného vývoje v oblasti periferních zařízení. Jde o soubor zařízení pro sběr a předzpracování dat, ovšem zařízení elektronických, s vysokými parametry, která by měla nahradit dosud přežívající děrnopáskovou a děrnoštítkovou techniku. Je třeba říci, že i tady zatím narážíme na nedostatek výrobních kapacit a možností elektrotechnického průmyslu.

Já o té věci mluvím proto, že pokud chceme opravdu pomoc i tomu, aby se náš elektronický průmysl rozvíjel rychleji, pak to specificky v naších, československých podmínkách, bude vyžadovat také rozhodnutí toho druhu, že dáme někdy přednost vysoce efektivnímu výrobku nebo výrobnímu programu z oblasti elektroniky před jiným výrobním programem neelektronickým, zejména když se jedná o takový výrobní program, který při vývozu je daleko méně efektivní z hlediska dosahovaných cen kilogramových i jinak.

Musíme tedy ve prospěch elektroniky měnit v určitém zdůvodněném rozsahu také strukturu výrobních programů celého našeho strojírenství, a to vytvoří nezbytný předpoklad pro to, aby naše účast v mezinárodní dělbě práce, v socialistické ekonomické integraci v oblasti elektroniky byla intenzívnější a poskytovala pro nás také potřebný vyšší efekt.

Ovšem i zde v rámci předpokládaných vzájemných dodávek prostředků výpočetní techniky a v souladu s tím, co bylo zatím dohodnuto při koordinaci národohospodářských plánů, představuje čs. vývoz pro příští pětiletku pouze u prostředků výpočetní techniky částku 643 mil. rublů, při dovozu 484 mil. rublů k nám ze socialistických zemí.

Pokud se mohu pokusit zodpovědět otázku poslance Chlada, jakými formami bude koncentrována československá výzkumně vývojová základna na hlavní úkoly elektrotechniky, tak si myslím, že z toho hlediska, které sleduje poslanec Chlad ve své otázce, je mnohé dáno už i postavením elektroniky ve státním plánu technického rozvoje.

Dovolte, abych řekl, že z celkových neinvestičních prostředků státního plánu technického rozvoje na tuto 6. pětiletku, ve výši zhruba 22 mld. Kčs činí náklady na úkoly zabezpečující rozvoj elektroniky včetně bezprostředních jejich aplikací v národním hospodářství téměř 4,5 mld. Kčs, což představuje 20 %. Pro tyto úkoly byla současně použita téměř třetina celkového objemu devizových prostředků, o kterých jsme v 6. pětiletce na federálním ministerstvu pro technický a investiční rozvoj rozhodovali. Jde o dovozy přístrojové techniky a kompletační dovozy pro výzkumně vývojové úkoly.

Obdobná je situace i v pasívních licencích, kde pro rozvoj elektroniky jsme zatím vynaložili v 6. pětiletce 200 mil. Kčs franko, přičemž jsme toho názoru, že to ještě není všechno, ale těchto 200 mil. Kčs se týká smluv, jejichž celková suma překračuje 650 mil. Kčs franko, takže ještě v příští, 7. pětiletce, budou tyto smlouvy odčerpávat celkem 30 % našich prostředků na licence. Přitom přirozeně počítáme s tím, že budeme jednat a uzavřeme další licenční smlouvy v oblasti elektroniky a na ně také ještě v příští pětiletce rezervujeme potřebné prostředky, takže postavení elektroniky v 7. pětiletce bude opravdu ještě podstatně výraznější ve státním plánu technického rozvoje, než tomu je v této pětiletce. Je třeba říci, že proti 4,5 mld. Kčs, které si vyžaduje celkem řešení úkolů elektroniky a aplikované elektroniky v 6. pětiletce, vynaložíme do této oblasti v příštích pěti letech celkem 8 mld. Kčs.

V současné etapě je nemyslitelné, aby rozvoj mikroelektroniky a elektroniky zajišťoval pouze resort elektrotechnického průmyslu vlastními kapacitami. Proto předsednictvo vlády v souladu s tím, co tady bylo již řečeno v úvodním slově ministra Kubáta, přijalo dne 4. září usnesení č. 197 k zajištění zejména maloobjemových dodávek speciálních a pomocných materiálů, nezbytných pro rozvoj mikroelektroniky; jde o takové materiály, které jsou zajišťovány v rámci ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, ministerstva všeobecného strojírenství a obou národních ministerstev průmyslu.

Každý náročnější výzkumně vývojový úkol v elektronice, a zejména mikroelektronice, má interdisciplinární a meziodvětvovou povahu a na jeho řešení se musí podílet řada ústavů a podniků z různých oborů a odvětví. Platí to např. o elektronové litografii, o které rovněž dnes z různých pohledů byla řeč. Je to opravdu jedno z klíčových zařízení, jedna z klíčových technologií pro budoucí výrobu integrovaných obvodů s velmi vysokým stupněm integrace.

Úkol na základě příslušné mezivládní dohody mezi vládou SSSR a vládou ČSSR se začal řešit u nás v druhé polovině roku 1979. Již v příštím roce budou po přísném ověření dodány první dvě soupravy zařízení, jedna z nich pro elektrotechnický průmysl v Sovětském svazu a druhá pro naše příslušné podniky. Že nejde o úkol jednoduchý svědčí skutečnost, že ve Spojených státech stál vývoj obdobné technologie příslušného o zařízení 200 mil. dolarů. Pro vaši informaci chci říci, že úkol u nás bude stát o něco méně než 150 mil. Kčs včetně výroby a ověření dvou prvních souborů zařízení.

Z toho vyplývá, že někdy dovedeme řešit náročné úkoly nejenom rychle, ale i levně. Je mi líto, že nemohu zatím prohlásit, že se nám to daří ve všech případech.

Zvládnutí tohoto úkolu v tak mimořádně krátké lhůtě bylo podmíněno koordinovaným úsilím a vzornou spoluprací 200 kvalifikovaných výzkumných a vývojových pracovníků z Ústavu přístrojové techniky ČSAV, ze dvou průmyslových výzkumných ústavů, ze tří podniků a jedné inženýrské organizace. Chtěl bych říci, že přitom mezi Ústavem přístrojové techniky ČSAV a Teslou Brno neexistuje formálně žádná smlouva o výzkumně výrobním sdružení, ale fakticky zde takové sdružení založené na potřebných společných zájmech existuje. Sdružení, založené na dobrých soudružských vztazích a na respektování potřeb národního hospodářství.

Zcela obdobné je to s úkolem, v rámci kterého se zabezpečuje výzkum a vývoj optoelektronických sdělovacích systémů, na jehož řešení se podílejí pracovníci čtyř výrobních podniků ministerstva elektrotechnického průmyslu a jednoho podniku federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, jeden výzkumný ústav sklářského průmyslu a tři výzkumné ústavy ministerstva elektrotechnického průmyslu a dva ústavy Československé akademie věd. Přirozeně jsme nemohli tak široké sdružení organizovat – prostě nemůžeme zabezpečovat koncentraci nezbytných výzkumně vývojových kapacit pro potřeby rozvoje elektroniky, a to zejména mikroelektroniky pouze organizačními cestami, nebo cestou reorganizací – promiňte, že to takto vyjadřuji, ale především kvalifikovaným plánovaným řízením a koordinací práce všech zúčastněných organizací z různých resortů a různých oborů.

 

Poslanec J. Remek

V procese intenzifikácie hospodárskeho rozvoja, ktorý prebieha vo všetkých priemyslovo vyspelých krajinách sveta, sa neustále zvyšuje závažnosť elektronizácie národného hospodárstva. Elektronika, ako už bolo povedané niekoľkokrát, sa stáva potenciálnym zdrojom ďalšieho zvyšovania produktivity práce, znižovania výrobných nákladov, úspor pracovných síl. Tým sa táto priemyslová oblasť stáva prierezovým odvetvím, ktoré ovplyvňuje nielen kvantitatívne plnenie úloh v iných odboroch, ale i kvalitatívne zmeny úžitkovej hodnoty a akosti samotných výrobkov. To sa prejavuje hlavne rozvojom aplikácie v rôznych oblastiach spoločenského, hospodárskeho a kultúrneho života, ale najmä tiež pri zabezpečovaní obranného potenciálu krajiny.

Počiatky formovania vojenskej elektroniky v dnešnom komplexnom poňatí treba hľadať v priebehu druhej svetovej vojny a najmä v období po jej ukončení, kedy sa do výzbroje vyspelých armád začali zavádzať raketové a jadrové zbrane, ktoré zasiahli prevratným spôsobom do všetkých oblastí vojenstva. Vedenie bojovej činnosti v minulosti významne ovplyvňovali prírodné činitele. Viesť boj bolo možné výhradne v podmienkach priameho a vizuálneho dotyku medzi bojujúcimi stranami. Zavedenie raketovo-jadrových zbraní a ich rozvoj a ďalšie zdokonaľovanie konvenčných prostriedkov zvýšilo dostrel, presnosť paľby a hlavne ich ničivú silu. To umožňuje vojakom viesť bojovú činnosť s prekvapením v rýchlom tempe, s veľkou účinnosťou proti mnohým cieľom rozptýleným na veľkých priestorách i medzi kontinentami. Rozvoj týchto vlastností dokumentujú nové veľmi výkonné pozemné a vzdušné prostriedky zabezpečenia samotného pohybu vojsk. Umožňujú rýchle prevedenie vojsk do priestoru bojovej činnosti, ich rozptýlenie v rozsiahlych oblastiach, ich rýchly manéver a presun do nových priestorov budúcej bojovej činnosti.

Úroveň nových vlastností ozbrojených síl a z toho vyplývajúca nová kvalita vedenia bojovej činnosti si na všetkých stupňoch stále naliehavejšie vynucujú nahradenie v minulosti nevyhnutného vizuálneho kontaktu medzi vlastnými vojskami a nepriateľom dokonalými technickými prostriedkami prieskumu, zabezpečovanie identifikácie, zloženia, výmeny správ, pracujúcimi na princípoch vyžarovania a príjmu elektromagnetickej energie. Elektrotechnické zariadenia pre tieto účely sa stali neoddeliteľnou súčasťou pozemných bojových prostriedkov, velenia zbraňových systémov lietadiel, lodí a umelých kozmických telies. Podiel elektrotechnického zariadenia v uvedených prostriedkoch sa stále zvyšuje a elektronika výrazne preniká do všetkých autonómnych zbraňových systémov. V niektorých prípadoch tvoria náklady na ich elektronické časti 60 i viac percent.

Vojenská elektronika je teda oblasťou, kde sa vplyv vedecko- technickej revolúcie vo vojenstve, na vojenskú techniku, prejavuje mimoriadne výrazne. Skutočnosť je taká, že v dôsledku rýchleho rozvoja v posledných desaťročiach prestala byť elektronika zabezpečujúcim činiteľom a stala sa aktívnym bojovým prostriedkom, ktorý sa podieľa na vedení boja a na operáciách a stále viacej ovplyvňuje i konečné výsledky. Činnosť a nasadenie nových zbraňových systémov najmä kozmických, vzdušných, raketových, priamo podmieňuje existencia elektroniky. Stále rozhodnejšie však preniká i do ostatných tzv. klasických zbraňových systémov každého druhu. Stáva sa ich neoddeliteľnou a rozhodujúcou súčasťou. Naďalej prenikavo zvyšuje ich účinnosť a umožňuje ich použitie i tam, kde ich nasadenie v minulosti bolo skoro vylúčené. Už dnes sa presadzuje hľadisko, že každý zbraňový systém sa hodnotí na základe úrovne elektroniky. Význam elektroniky vo vojenstve možno súhrnne ukázať na celkovej tendencii, ktorá platí nielen vo svetovom meradle, ale zvlášť v armádach nášho obranného socialistického spoločenstva, ktorého tendencie sú:

1. že rastie význam elektroniky v moderných zbraňových systémoch i v systémoch velenia
2. prechádza sa od kusového použitia elektronických zariadení k systémovému poňatiu
3. uplatňujú sa výkonné zariadenia s dlhou životnosťou, odolné proti účinkom jadrových zbraní i prostredia, odolné proti aktívnej činnosti elektronických prostriedkov nepriateľa, vyrábené novou technológiou a na báze združených mikroelektronických prvkov.

Rozhodujúcu úlohu medzi elektronickými systémami zaujímajú automatizované a automatické systémy velenia a navádzania s výkonnou výpočtovou technikou. Uvedené skutočnosti a tendencie prakticky ukazujú na to, že elektroniku v tomto poňatí je nevyhnutná pre motostreleckú, tankovú, delostreleckú a spojovaciu techniku a že rozhodujúci podieľ má v takých druhoch vojsk, ako je protivzdušná obrana, raketové vojsko a letectvo. Napríklad súčasné bojové lietadlo je vybavené moderným zbrojnonavigačným systémom, umožňujúcim použitím programového letu plniť bojovú úlohu za všetkých poveternostných podmienok vo dne i v noci, pričom pilot, okrem štartu a pristatia, môže vykonávať iba kontrolnú funkciu. Vojenská elektronika teda nie je výsadou jedného druhu zbrane alebo vojska, svoje nezastupiteľné miesto si našla vo všetkých oblastiach vojenskej činnosti. Chcem zdôrazniť skutočnosť, že požiadavky na vojenskú elektroniku a jej výrobu priamo ovplyvňujú úroveň elektroniky v celom národnom hospodárstve. Vieme, že krajiny, ktoré majú vojenskú elektroniku a sú schopné ju vyrábať, majú i kvalitnú ostatnú elektroniku. Veď bez vývoja a nasledujúcej výroby moderných pristávacích rádiolokačných systémov v Československu by bolo ťažké dostať v sedemdesiatych rokoch na náš trh televízne prijímače na báze polovodičových prvkov.

Veľmi dobre si uvedomujeme, že rozhodujúcim činiteľom je človek, jeho triednopolitické uvedomenie, človek-vojak vyspelý odborník.

Preto prenikanie elektroniky do všetkých zbraňových systémov a prostriedkov pre vedenie boja kladie súčasne stále väčšie a väčšie požiadavky na mladú generáciu, ktorá nastupuje do armády. Minuli sa časy, kedy bolo možné pristupovať k zbraniam a vojenskej technike iba prakticky a kedy si ich obsluha vyžadovala len fyzickú silu a jednoduché nástroje. Moderná vojenská technika si dnes vyžaduje kvalifikovaný prístup a dôkladnú odbornú pripravenosť. Požiadavky na počty brancov s odborným vzdelaním v odbore elektroniky stále narastajú. Ešte pred 15-20 rokmi prichádzali títo mladí odborníci predovšetkým k letectvu a spojovaciemu vojsku. Dnes ich potrebujú všetky druhy zbraní, od raketového vojska až po motostrelecké jednotky. Všade tam je nevyhnutná znalosť elektronických časti výzbroja, ich technickej údržby a prevádzky pre plné využitie bojových možností zbraní. Velitelia všetkých stupňov venujú nepretržitú pozornosť ďalšiemu zvyšovaniu odborných znalostí vojakov základnej služby. Vychovávajú vysoké percento triednych špecialistov a majstrov zbraní, učia vojakov iných profesií základy elektroniky, pestujú v mladých ľuďoch správny vzťah k modernej technike. To sa spätne odráža po ich odchode zo základnej služby do civilného života.

Armáda kladie mimoriadny dôraz na odbornú pripravenosť mladej generácie, a to už v základnom učňovskom a strednom školstve. Považuje za účelné tak pre vlastnú potrebu, ako aj pre potrebu celého národného hospodárstva, zamerať niektoré základ0né a stredné školy na preferenciu výučby fyziky s jej aplikáciami na elektroniku obdobne ako sú zamerané niektoré jazykové a športové školy.

Táto požiadavka vyplýva aj z nevyhnutného zamerania vojenských vysokých škôl na oblasť elektroniky. Vojenské školstvo pripravuje vysokokvalifikované veliteľské a veliteľsko-technické kádre, schopné náročne a efektívne využívať modernú techniku v súčasnom boji a udržiavať ju na vysokom stupni bojovej pripravenosti. Vychováva špecializovaných odborníkov nielen pre jej údržbu a opravy, ale aj pre jej ďalší rozvoj a výskum. O dominantnom postavení elektroniky v súčasnom vojenskom školstve svedčí fakt, že z celkového počtu 15 študijných odborov vojenských vysokých škôl veliteľsko-technického smeru je 8 úplne a 5 čiastočne zameraných na elektroniku. Rozsah výučby teórie elektroniky alebo vlastných elektrotechnických systémov sa pohybuje od 12 do 48 % všetkých vyučovacích hodín.

Taktiež v zameraní stredných vojenských škôl je výrazná preferencia výučby elektroniky. Väčšina z nich školí stredné odborné kádre, ktorých základnou úlohou je obsluha, údržba a opravy najmodernejších typov lietadiel, rakiet, rádiolokátorov, oznamovacej techniky a automatizovaných systémov velenia. Predmetom z oblasti elektrotechniky na týchto školách venuje 42-49 % z celkového počtu hodín. Rovnako na vojenských gymnáziách dochádza k prestavbe učebných programov tak, aby sa zdôraznil význam fyziky s jej aplikáciami na elektroniku. Rozsiahlu, náročnú a dlhodobú prípravu veliteľov, technikov a špecialistov vo vojenských školách zabezpečuje dobre pripravený pedagogický zbor s veľkými teoretickými, odbornými i praktickými skúsenosťami, ktorý využíva modernú a efektívnu učebnovýcvikovú základňu. Na ilustráciu uvediem, že armáda disponuje jednou z najmodernejších vysokých škôl technického smeru v oblasti elektroniky a Výskumným ústavom elektronickým, ktorý zvlášť v poslednom čase má niektoré pozoruhodné výsledky.

 

Ministr financí ČSSR L. Lér

Výpočetní technika se má uplatňovat od ústředního vrcholového řízení až po řízení technologických procesů. Cílem bude, aby výpočetní technika přispívala k zvyšování úrovně práce řídících pracovníků zejména tím, že na jednotlivých úrovních bude poskytovat včas informace potřebného rozsahu, struktury a kvality a dále pak informace, které je možno využívat pro uplatňování kontroly.

Usnesením vlády č. 42 z letošního roku, kterým byl schválen Soubor opatření ke zvýšení účinnosti plánovitého řízení, byly upřesněny hlavní směry v uplatňování výpočetní techniky při uplatňování souboru opatření. Jsou to zejména tyto tři hlavní směry:

Předně dobudovat automatizovaný systém plánovaných výpočtů při využívání matematicko-ekonomických metod a výpočetní techniky tak, aby umožnilo důslednější vybilancování, vnitřní provázanost a především variantnost přístupu k tvorbě plánu. Vytváření uceleného systému vzájemně propojených bilancí může účinně přispět k zajištění důsledné proporcionality mezi plánovanými zdroji a plánovanými potřebami na úrovni celého národního hospodářství. Můžeme říci, že zpracování těchto bilancí při rozsahu naší ekonomiky dnes bez uplatnění výpočetní techniky je nerealizovatelné.

Druhým směrem je komplexní uplatňování automatizace řízení při dodavatelsko-odběratelských vztazích, s cílem zefektivnit bilancování a umožnit kontrolu hospodářských smluv a zásobování.

Třetím směrem je využití automatizovaných informačních systémů k postupnému vyhodnocování a sledování efektivnosti reprodukčního procesu jako celku a tím pomáhat odhalovat rezervy ve směru intenzifikace rozvoje naší ekonomiky.

Rozhodujícím směrem uplatnění výpočetní techniky bude však budování automatizovaných systémů při řízení výrobních a technologických procesů. Již dnes jsou průkazné argumenty o tom, jak automatizace řízení chodu vysoké pece přináší značné úspory koksu, zvyšuje výrobnost a rovnoměrnost chodu pece. Nejde však jen o technologické procesy ve výrobě, jde také o nevýrobní oblasti.

Pro představu lze uvést, že v 7. pětiletce by mělo přijít do provozu asi za 15 mld Kčs nové výpočetní techniky,
z toho přes 500 počítačů jednotného systému elektronických počítačů a skoro 1500 počítačů systému malých elektronických počítačů. Podniky by chtěly počítačů více. Na větší množství nebude dostatek výroby ani zdrojů.

Chtěl bych připomenout, že výpočetní technika po roce 1980 se bude realizovat v rámci fondu rozvoje podniků, které musí být vytvořeny tvorbou vlastních zdrojů. Proto podniky musí pečlivě vážit, na jaké účely budou počítače používat. Půjde zejména o to, aby to přispělo k řízení výroby, aby počítače nebyly používány k rutinním pracím, které je možno ručně zvládnout při prosté sumarizaci údajů.

 

Ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR M. Kubát

Prioritu elektroniky a mikroelektroniky jsme v našem odvětví vyjádřili diferencovanosti temp rozvoje v 7. pětiletce, a to tak, že silnoproudá elektronika se bude rozvíjet asi 135 % tempa, spotřební elektronice jsme určili 155 %, elektronickým součástkám 181 % a integrovaným obvodům 246 %. Státní cílový program „Elektronika“ v SSR, kde jde vysloveně o mikroelektroniku, má dokonce tempo 310 %. Tato nadprůměrná dynamika nejprogresívnějšího oboru, tedy mikroelektroniky, vyžaduje jistě nadprůměrné úsilí také v zabezpečování ve všech oblastech, ať jde o investice, o modernizaci, rekonstrukce, nebo o materiály, subdodávky atd. V tomto směru zabezpečení podmínek nových výrob a vstupů výroby pro naše odvětví soudruzi poslanci podpořili ve svých vystoupeních. Můžeme přislíbit, že jak pro civilní, tak pro speciální výrobu ze své strany vyvineme maximální úsilí k zajištění těchto cílů.

Souhlasíme s vytvářením sdružených vědeckovýrobních pracovišť, o nichž jsem již hovořil ve svém úvodním slově. Vytváříme takové pracoviště např. z Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně s naším podnikem Tesla

Brno. Velmi vítáme, že Slovenská akademie věd vytváří vědeckovýrobní pracoviště z Ústavu technické kybernetiky SAV v Bratislavě a plně to podporujeme. Máme před podpisem dohodu o spolupráci s ČSAV.