Na otázky CzechIndustry odpovídá Pavel Gebauer, ústřední ředitel Státní energetické inspekce

Pane řediteli, Státní energetická inspekce vznikla před téměř sedmdesáti lety, když byste měl uvést hlavní momenty v její historii, které to byly?

Státní energetická inspekce (SEI) byla zřízena v roce 1952 nařízením vlády č. 47/1952 Sb. Její úlohou byla kontrola hospodárného využívání elektřiny a později i dalších paliv v podnicích, úřadech a jiných organizacích. SEI řídil hlavní inspektor a organizace byla podřízena ministerstvu paliv a energetiky. Od poloviny 60. let SEI rozšířila svou činnost o poskytování poradenství pro zařízení a organizace v oblasti energetické účinnosti. V této době byl do SEI začleněn Energetický institut, jehož hlavním úkolem bylo zlepšit kvalifikaci pracovníků v oblasti průmyslové energetiky. V roce 1987 byl přijat zákon č. 88/1987 Sb. o státní energetické inspekci, který určil SEI jako specializovaný kontrolní orgán v oblasti hospodaření s palivy a energií. Důraz byl kladen na snižování energetické náročnosti a racionalizaci energetického hospodářství. SEI se podílela na vývoji technických norem, připomínkovala vybrané budovy a plánovací dokumenty, poskytovala technickou pomoc a konzultace v oblasti řízení paliv a energie.

S přechodem našeho hospodářství na tržní podmínky od roku 1989 se zaměření SEI změnilo. Ta se stále více zaměřovala na kontrolu účinnosti státem vynakládaných dotací do energetického hospodářství a na ochranu spotřebitelů před monopolem výrobců energetických zařízení a spotřebičů, jakož i výrobců a dodavatelů všech druhů energie. Novým zákonem č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v odvětví energetiky a o Státní energetické inspekci se SEI stala rozpočtovou organizací. Dalším milníkem bylo přijetí energetického zákona č. 458/2000 Sb., který zásadně změnil podmínky podnikání v energetice. SEI dohlížela na dodržování energetického zákona, zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti vytápění a po nástupu podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů i zákona č. 180/2005 Sb. V novele energetického zákona z roku 2011 byla řada pravomocí SEI převedena na Energetický regulační úřad a SEI se zaměřila zejména na zintenzivnění energetického řízení a dohledu nad úsporami a na poskytování podpory pro obnovitelné zdroje. Tento stav trvá prakticky až do současnosti, kdy se SEI věnuje zejména kontrole fotovoltaických elektráren a dohledu nad dodržováním požadavků na energetickou náročnost při výstavbě nových budov a účinnosti významných nových zdrojů elektřiny a tepla.

Takže jaká je současnost?

V posledních deseti letech přešla řada kompetencí v oblasti kontrolní činnosti na Energetický regulační úřad. Jedním z důvodů bylo, aby se SEI mohla zaměřit především na kontroly energetické účinnosti jak budov, tak elektrospotřebičů podle zákona o hospodaření energií, ale také na kontroly výrobců elektřiny z podporovaných zdrojů energie.

Vaše hlavní náplň je zaměřena na kontrolní činnost v souvislosti s hospodařením s energií. Chovají se provozovatelé energetických zařízení s péčí dobrého hospodáře?

Pro vlastníky a uživatele energetických hospodářství je důležité průběžně vhodně investovat finanční prostředky na zvyšování energetické účinnosti jejich budov a systémů z důvodu trvale udržitelného rozvoje podniku. Energetická náročnost českého průmyslu stále převyšuje průměr EU a potenciál pro hledání úspor při zvýšení konkurenceschopnosti je tedy stále velký.

Prvním krokem každého dobrého hospodáře by měl být kvalitně provedený energetický audit, tedy nalezení úspor, kterými lze snížit provozní náročnost hospodářství tak, aby doporučená opatření byla především výhodná ekonomicky, ale posuzuje se i technické a ekologické hledisko. Investicí do energetických úspor může být pro dobrého hospodáře například zateplení, rekonstrukce systému vytápění s využitím odpadního tepla, případně investice do výrobního procesu s nižšími nároky na energie. Většina velkých podnikatelů zpracovává pravidelně energetické audity nebo má zavedenou vhodnou koncepci systému managementu hospodaření s energií.

Jakých hlavní přestupků se dopouštějí?

Stavebníci neprokazují nebo prokazují jen částečně splnění požadavků na energetickou náročnost budovy při výstavbě nových budov nebo jejich rekonstrukcí. Prodávající nebo pronajímatelé nepředávají průkaz energetické náročnosti nejpozději při podpisu kupní nebo nájemní smlouvy. Energetičtí specialisté nevypracovávají odborné dokumenty v souladu s prováděcí vyhláškou, zejména kvalita zpracování průkazů energetické náročnosti je značně kolísavá. Dále neopatřují odborné dokumenty vlastnoručními podpisy a průběžně nepředávají povinné údaje o činnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva (ENEX).

Na co vše se zaměřují energetičtí specialisté a kdo se jím může stát?

Energetický specialista je fyzická nebo právnická osoba vlastnící oprávnění ke zpracování odborných dokumentů, týkajících se nakládání s energiemi. Je vlastníkem oprávnění ke zpracování energetického auditu a energetického posudku, ke zpracování průkazu, k provádění kontroly systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a rozvodů tepelné energie nebo k provádění kontroly klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání. Příslušné oprávnění uděluje MPO po splnění podmínek odborné způsobilosti a složení odborné zkoušky. Energetičtí specialisté jsou povinni dále se průběžně vzdělávat. Jejich seznam je dle jejich oprávnění volně přístupný na stránkách MPO.

Energetičtí specialisté jsou tedy osoby, které rozumí problematice přeměny energie, jejího přenosu a užití. Tyto odborné znalosti jim umožňují zhodnotit podle příslušné legislativy a norem, zda se hodnocené systémy chovají efektivně a jsou u nich schopni navrhnout vhodné energetické úspory.

Vydáváte závazná stanoviska, co vše si pod tímto pojmem máme představit?

Závazné stanovisko je dokument posuzující plnění zájmů chráněných zákonem o hospodaření enegrií v rámci stavebního řízení, tedy plnění povinných parametrů energetické náročnosti budovy a účinnosti použitých technických systémů instalovaných v budově při výstavbě nové budovy a větší změně dokončené budovy, pokud tato budova má dle tohoto zákona povinnost mít zpracovaný průkaz energetické náročnosti budovy a energeticky vztažná plocha budovy (vytápění plocha z vnějších rozměrů) je větší než 350 m2.

Větší změna dokončené budovy je rekonstrukce budovy, při které se provádí úpravy na více jak 25 % plochy obálky budovy, tj. na konstrukcích, které jsou přechodem mezi vytápěným prostorem a venkovním prostředím (stěny, okna, podlaha na zemině) nebo vytápěným a nevytápěným prostorem (strop pod půdou, podlaha nad sklepem apod.). Povinnost mít k žádosti o výstavbu nebo rekonstrukci budovy závazné stanovisko SEI se tedy týká pouze větších staveb, kde je v zájmu státu vzhledem k závazkům vůči EU kontrolovat optimalizaci spotřeby energií. Závazné stanovisko SEI nemusí mít stavby, které splňují některou z výjimek uvedených v § 7a odst. 5 – jedná se především o kulturní památky, kde by povinnost splnění parametrů energetické náročnosti budovy vedla ke změně jejího charakteru nebo vzhledu, a budovy pro náboženské účely. Dále se jedná o budovy pro rodinnou rekreaci, pro výrobu a pro zemědělství, které splňují v zákoně stanovený limit spotřeby energie. Výjimku mají i budovy provozované ve speciálních režimech důležité pro bezpečnost státu.

Dále SEI vydává závazná stanoviska k výstavbě výroben elektřiny a tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.

Úspory energie se skloňují ve všech pádech, podle různých statistik si v nich nevedeme nejlépe. Proč?

Do úspory energií bylo v minulých letech ze strany státu a Evropské unie alokován velký objem finančních prostředků pro oblast investičních i neinvestičních dotací, a to prostřednictvím mnoha dotačních programů. Různé statistiky hodnotí vždy nějaký parametr úspor energie a na výsledcích ČR se podílí mnoho faktorů. Např. do statistiky hodnotící kumulativní úspory energie se nezapočítávají úspory dosažené zvýšením energetické účinnosti při výrobě a distribuci energie (chytré sítě, uplatňování principů BAT při rekonstrukcích a úpravách energetických technologií apod.). Mezi faktory ovlivňující hodnotící parametry může u čerpání dotačních programů patřit menší zájem o dotační programy ze strany žadatelů v počátcích jejich čerpání, který způsobuje náročnější administrativa s předkládáním žádosti a v neposlední řadě i dlouho trvající stavební řízení v případě výstavby a rekonstrukcí budov. V současné době jsou na trhu již společnosti, které se na služby spojené s přípravou podkladů pro dotační programy specializují, takže tento problém se již daří odstraňovat. V oblasti energetických služeb je stále znát teprve počínající zájem energetických společností tyto komplexní služby poskytovat. Jedná se o nové přístupy k řízení úspor energií, které jsou velmi efektivní především pro větší energetická hospodářství – města, obce, výrobní společnosti apod. Protože jde o nové přístupy k řízení spotřeby energie, svou váhu má i neznalost těchto nástrojů a malé množství příkladů úspor po jejich aplikaci, které by motivovaly další správce energetických hospodářství k jejich aplikaci. Dle informací z MPO je největší deficit v kumulativních úsporách energie důsledkem nedostatečného plnění závazku v letech 2014 a 2015. V současné době dochází k prohlubování tohoto deficitu a nedaří se navýšit úsporu energie tak, aby byl deficit odstraněn.

Jak vyplývá z vašich slov, největší potenciál úspor je v budovách, jak na něj?

Velký potenciál úspor v soukromém i státním sektoru má kvalitní provádění energetického managementu. Pod tím to pojmem se rozumí systematická údržba zdrojů, vnějších a vnitřních rozvodů tepelné energie, sledování a vyhodnocování spotřeby energie v pravidelných intervalech, zajištění okamžitých oprav poruch a průběžné plánování investic. Zejména komplexní regulace otopných soustav ve stávajících budovách je dnes do značné míry opomíjena. Další velkým potenciálem úspor je zlepšení tepelně technických vlastností obálkových konstrukcí budov, tj. zateplení fasády, výměna výplní otvorů, zateplení střešního pláště, zateplení části podlahových konstrukcí, a dále fyzická výměna zastaralých zdrojů a rozvodů tepelné energie včetně instalace obnovitelných zdrojů energie s napojením na stávající systémy. Od roku 2000 je postupně pro mnohé subjekty zaváděna povinnost opatření si energetických auditů, které namísto trvalého energetického managementu obsahují alespoň jednorázové zhodnocení spotřeby energie v budově nebo energetických hospodářstvích včetně doporučení k vhodným úpravám pro snížení spotřeby energií. Jejich potenciál je však dosud subjekty využíván pouze omezeně.

Od příštího roku (2021) bychom měli snižovat energetickou náročnost o 0,8 procenta ročně. Dá se to zvládnout a za jakých předpokladů?

Závazek dle článku 7 Směrnice EU o energetické účinnosti je pro ČR velmi ambiciózní. Musí být posouzen reálný potenciál státu, odhadované náklady, finanční možnosti státu, potenciál vykonatelnosti realizovaných opatření a zkušenosti ze stávajícího období. Vedle dalších úspor v oblasti výstavby a rekonstrukce budov se další velký potenciál dá najít v širším zapojování energetických firem, které by měly samy navrhnout způsob a zejména rozsah jejich zapojení do schématu energetických úspor. Výsledkem jejich zapojení by mělo být zdůraznění role energetické účinnosti na trhu s energií a zintenzivnění rozvoje trhu s energetickými službami nejen pro velká energetická hospodářství, ale i pro střední a menší odběratele energií. Zde by mělo dojít k nahrazení pouhé dodávky a prodeje energií komplexními energetickými službami až na úroveň např. bytových domů. Dále je potřeba rozšířit aktivity ze strany státu – např. možnosti využití dotací energetickými firmami při realizaci projektů úspor energie, metodické vedení ze strany MPO a v neposlední řadě státem organizovaná komunikační kampaň na podporu úspor energie.

Jak vidíte budoucnost SEI, její role zřejmě poroste, v jakých směrech?

Budoucnost SEI spočívá v oblastech dodržování zákona č. 406/2000 Sb. Zde se SEI snaží o snížení počtu kontrol energetických specialistů co se kvality dokumentů typu průkazů energetické náročnosti budov týče a přesunu této činnosti ideálně v rámci vydávání závazných stanovisek, kdy je možné ovlivnit energetickou náročnost při výstavbě a rekonstrukcích stávajících budov, přičemž se chceme zaměřovat na energeticky významnější budovy. Dalšími prioritními oblastmi budou zejména kontroly ekodesignu a štítkování, kontroly energetických auditů apod. Dále v oblasti podporovaných zdrojů energie, zákona č. 165/2012 Sb. a 526/1990 Sb., kde se budeme soustředit na kontrolu oprávněnosti nároku čerpání podpory elektřiny ve výši, ve které je výrobcem čerpána a plátcem podpory vyplácena. Podle tohoto zákona se také budeme věnovat kontrole přiměřenosti podpory elektřiny z POZE.

Podle mého názoru je také potřeba dále diskutovat převedení kompetencí ke kontrole zákona č. 458/2000 Sb. v oblasti kontrol dodržování povinností související s činnostmi v ochranných a bezpečnostních pásmech energetických zařízení a v oblastech, které nejsou transpozicí evropské legislativy, z ERÚ na SEI tak, aby situace ohledně kontrolních kompetencí se stala více přehlednou.

Co považuje za hlavní úspěchy, kterých Státní energetická inspekce dosáhla pod Vaším vedením?

V prvé řadě jsem se po nástupu na SEI snažil konsolidovat vedení. Vybral jsem si nové lidi, kterým jsem věřil a společně s nimi začal pracovat na tom, aby se ze SEI stal moderní a důvěryhodný úřad. Nastupoval jsem na SEI v době, kdy bylo v plánu sloučit SEI s ČOI a v organizaci proto nepanovala ve vedení důvěra. Postupnými kroky jsem snad zaměstnance přesvědčil, že chci tento úřad rozvíjet a zkvalitňovat. Dalším milníkem byla vize opravdu funkčního elektronického úřadu, tak ať opravdu kolují data, nikoliv papír. Tomu jsme začali přizpůsobovat vnitřní informační systémy. Již s předstihem, než vznikl tlak na využívání práce z domova, jsme měli možnost se do pracovního prostředí přihlašovat vzdáleně. To se velmi vyplatilo na jaře, kdy jsme skoro ze dne na den byli schopni opravdu fungovat mimo kancelář a mít vzdálený přístup do našich systémů.

SEI také navázala dobrou spolupráci s MPO, kde jsme součásti týmů, které pracují na energetické legislativě, a kde předáváme naše zkušenosti z kontrol a tak přispíváme na zkvalitnění legislativy ve fázi přípravy.

Zdroj: CzechIndustry 3/2020