Globální ekonomika v současnosti čelí závažnému nedostatku pracovních sil, který je úzce spjat s měnícími se potřebami koncových uživatelů. Tento fenomén se projevuje napříč celým průmyslovým spektrem a vytváří bezprecedentní tlak na výrobní společnosti. Aby výrobci dokázali efektivně reagovat na tyto výzvy, musí výrobci strojů predikovat vzdálené budoucí výzvy a navrhovat zařízení, která jsou nejen vysoce výkonná, ale zároveň snadno ovladatelná. Zatímco výkonné stroje s pokročilými funkcemi jsou základním předpokladem pro efektivní výrobu, jejich obsluha musí být současně jednoduchá a intuitivní, aby vyhovovala nastupující generaci operátorů, která má odlišné technologické zkušenosti a očekávání.

V tomto kontextu přicházejí ke slovu inteligentní a propojené komponenty, které významně přispívají ke zvýšení provozní účinnosti, minimalizaci prostojů a poskytují bezpečná, spolehlivá a využitelná data, a to i u strojů nízké až střední složitosti. Zvyšování rychlosti výroby zásluhou intuitivního programování a snadno ovladatelných uživatelských rozhraní významně snižuje závislost na vysoce kvalifikované pracovní síle. To následně umožňuje průmyslovým zákazníkům implementovat automatizované výrobní procesy a udržovat vysokou úroveň produktivity navzdory nedostatku pracovních sil na trhu práce.

Pro pochopení zásadního dopadu chytrých, digitálních strojů na výrobní průmysl je nejprve nutné porozumět tomu, jakým způsobem dosahují vysokého výkonu při zachování jednoduchosti použití:

  • Mají schopnost shromažďovat a zpracovávat enormní množství dat, která průběžně optimalizují provozní efektivitu. Využívají například prediktivní údržbu založenou na strojovém učení, která dokáže předvídat potenciální poruchy dlouho předtím, než k nim dojde. Významně také redukují čas a náklady spojené s instalací a uvedením do provozu díky automatizovaným konfiguračním procesům a self-diagnostice.
  • Jejich výpočetní výkon představuje kvantový skok oproti předchozí generaci strojů. Dokáží v reálném čase zpracovávat enormní množství dat a provádět komplexní výpočty, které byly dříve zcela mimo dosah. To organizacím otevírá zcela nové možnosti v oblasti optimalizace procesů, řízení kvality a prediktivní analytiky.
  • Přinášejí dramatické zvýšení produktivity při současném snížení nároků na zaškolení obsluhy. Sofistikované algoritmy a umělá inteligence minimalizují chybovost a snižují závislost na rozsáhlých technických znalostech. Stroje se dokáží učit z vlastního provozu a průběžně optimalizovat své parametry.

Dopad těchto chytrých strojů se projevuje napříč celým výrobním procesem:

  • Snížení závislosti na pracovní síle: Inteligentní stroje přebírají rutinní a komplexní úkoly, jako je montáž, kontrola kvality a preventivní údržba. Tím dramaticky snižují závislost na vysoce kvalifikovaných pracovnících, kteří se mohou věnovat strategičtějším činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Díky intuitivním dotykovým rozhraním, pokročilým asistenčním systémům a real-time vizualizaci dat mohou tyto sofistikované stroje efektivně obsluhovat i pracovníci s minimální technickou kvalifikací.
  • Boom v produktivitě a kvalitě: Tyto stroje dosahují bezprecedentní úrovně přesnosti, rychlosti a konzistence, která dalece převyšuje možnosti lidské pracovní síly. Revoluční je jejich schopnost vzájemné komunikace a integrace do širších výrobních systémů, čímž vzniká plně propojená a optimalizovaná chytrá továrna. Adaptivní systémy řízení umožňují flexibilní reakce na měnící se požadavky trhu a customizaci výroby bez kompromisů v efektivitě.
  • Mediátor konkurenceschopnosti, inovací a zákaznické spokojenosti: Pokročilý management dat není jen nástrojem optimalizace – je základním předpokladem pro vysoký výkon moderních strojů. Umožňuje nejen maximalizovat energetickou účinnost a kvalitu produktů, ale otevírá zákazníkům cestu k vývoji zcela nových produktů a služeb. Data-driven přístup k výrobě se stává klíčovou konkurenční výhodou.
  • Revoluce v data managementu: Real-time analýza provozních dat hraje zásadní roli v maximalizaci výkonu a dostupnosti strojů. Zahrnuje prediktivní údržbu založenou na strojovém učení, kontinuální optimalizaci výkonnostních parametrů, pokročilou kontrolu kvality, sofistikované řízení energetické účinnosti a bezešvou integraci do dodavatelských řetězců.
  • Eliminace lidských chyb: Moderní stroje dosahují bezprecedentní úrovně přesnosti a konzistence. Vzdálená správa založená na datech, pokročilé řídicí systémy a prediktivní analytika prakticky eliminují chyby a minimalizují odpad. Automatizované systémy kontroly kvality detekují i nejmenší odchylky a okamžitě iniciují nápravná opatření.
  • Magnet na mladé talenty a nižší fluktuaci zaměstnanců: Implementace pokročilých technologií dramaticky zvyšuje atraktivitu výrobního sektoru pro digitálně gramotnou mladší generaci. Eliminace fyzicky náročných a repetitivních úkolů ve prospěch práce s moderními technologiemi významně zlepšuje pracovní podmínky a podporuje stálost zaměstnanců. Vzniká stimulující pracovní prostředí, které odpovídá očekáváním Generace Z.

Závěrem lze říci, že chytré a zjednodušené stroje představují skutečnou revoluci ve výrobním průmyslu. Jejich přínos zahrnuje dramatickou redukci závislosti na vysoce kvalifikované pracovní síle díky komplexní automatizaci, dále skokové zvýšení produktivity a kvality, posílení konkurenceschopnosti, schopnost přitáhnout nové talenty a významné zlepšení retence zaměstnanců. Kombinací pokročilého zpracování dat, intuitivních uživatelských rozhraní a vzdálené údržby tyto stroje transformují výrobní prostředí směrem k větší efektivitě, bezpečnosti a inovativnosti.

Výrobci strojů tak hrají klíčovou roli v adaptaci výrobních společností na výzvy 21. století, a to prostřednictvím řešení, která jsou současně vysoce efektivní a mimořádně intuitivní v obsluze. Tato technologická revoluce představuje fundamentální posun směrem k Průmyslu 4.0 a pokládá základy pro budoucnost výroby, která bude chytřejší, efektivnější a udržitelnější než kdy předtím.

Zdroj: časopis CzechIndustry 4/2024, Eaton