Rada hl. m. Prahy schválila klíčovou strategii, která má za cíl v hlavním městě výrazně snížit spotřebu primárních surovin, produkci odpadů a emisí skleníkových plynů. Strategie cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030. Principy oběhového hospodářství chce Praha zavést především v oblasti stavebnictví, nakládání s odpady, vodou, zemědělstvím a potravinami.

Schválená strategie představuje rámec pro aktivity, kterými může Praha principy oběhového hospodářství zavést do každodenního života města a podpořit jejich celkový rozvoj.

„Oběhové hospodářství představuje nový přístup, jak zacházet se surovinami, materiály a výrobky. Hlavním cílem je minimalizace odpadu – proto chceme klást velký důraz na prevenci samotného vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu,“ vysvětluje Petr Hlubuček /STAN/ náměstek primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury.

Strategie je součástí dlouhodobého plánu metropole snížit emise CO2 a dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality hlavního města. „Víme, že až 45 % globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Oběhové hospodářství tak otevírá prostor pro nové postupy a inovace. Zavedení jeho principů nám tak dává zároveň příležitost vzniku nových služeb, produktů a pracovních míst v Praze,“ dodává Petr Hlubuček.

Strategie se zaměřuje na 7 tematických cílů a opatření ve 4 sektorech s největším potenciálem materiálových i emisních úspor; jsou to: 1) stavebnictví, 2) voda, 3) zemědělství a potraviny, 4) odpady. Celkem jde o návrhy 73 opatření a 34 konkrétních projektů.

„Mezi hlavní oblasti, v nichž jsme identifikovali největší potenciál pro možné úspory ve spotřebě primárních surovin, dalších materiálů i emisí CO2, patří stavebnictví, stavební odpady a jejich recyklace. Dále pak nakládání s vodou nebo systém odpadového hospodářství,“ říká Petr Hlubuček /STAN/, náměstek primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury.

Nejvíce materiálu a primárních surovin spotřebovává sektor stavebnictví, který v metropoli generuje více než 70 % odpadu. Odpovědným zadáváním, kde budou stanoveny požadavky na demoliční postupy či využití recyklovaných materiálů, může město množství odpadu významně snižovat.

Z hlediska odpadu v domácnostech je největší výzvou oddělení a separace biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaný kompost nebo digestát. Ke snížení množství odpadu – zejména toho objemného z domácností – může přispět intenzivnější využívání sítě re-use služeb, tedy služeb upřednostňujících principy opětovného využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu “železné neděle“.

„Nástroje, kterými můžeme podpořit realizaci opatření navržených ve strategii, jsou například veřejné zakázky. Je čistě na našem rozhodnutí, jaké produkty a služby budeme chtít v Praze poptávat. Dále jsou to motivační nástroje typu dotačních podpor, ale i cíleného vzdělávání a podpory komunikace,“ vysvětluje náměstek Hlubuček, jak chce Praha stimulovat přechod k oběhovému hospodářství.

Zcela novými tématy oběhového hospodářství je potravinová politika a předcházení vzniku potravinového odpadu města.

„Největším chystaným infrastrukturním projektem je bioplynová stanice připravovaná společností Pražské služby, a. s., která představuje koncovou technologii pro využití biologicky rozložitelného odpadu, jenž není vhodný ke kompostování. Vedle toho připravují PSAS také technologii na úpravu škváry, aby se 60.000 tun tohoto materiálu, který v průběhu roku skončí na skládce, mohlo využít ve stavebnictví,“ vypočítává konkrétní projekty náměstek Hlubuček.

Pilotní projekty připravují i další městské společnosti. Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. (PVS) plánují zpracování bioplynu z čistírenských kalů na bioCNG, který bude následně vtlačován do plynovodní sítě, a řešení kalové koncovky s možností energetického využití pro vytápění pražských domácností.