K vytápění skleníků se používají paliva a) tuhá, b) kapalná a c) plynná.
a) Tuhá paliva – hnědé a černé uhlí, koks, popř. lignit – jsou základním tepelným zdrojem. Jejich výhřevnost je různá. U nejpoužívanějšího hnědého uhlí je nízká a kromě toho provoz je nečistý, mnoho popílku i sazí uniká do ovzduší, znečišťují se skleníky. Hnědé uhlí také vyžaduje velkou pracnost při manipulaci a dopravě, má velký objem a hmotnost, a tím také vyžaduje vysoké náklady na skladování a odkliz popela i nespalitelných zbytků.
b) Kapalná paliva – topné oleje – jsou velmi vhodná, ale jejich zdroje jsou omezené. Jsou hospodárná, mají vysokou výhřevnost, umožňují pohodlnou a levnou manipulaci, odpadá úklid zbytků, vyžadují menší, ale nákladnější skladovací prostory, mají vysokou provozní schopnost, umožňují regulovatelnost topných zdrojů, možnost automatizace vytápění a hospodárné spalování. Nevýhodou je někdy vysoký obsah síry, vysoký bod tuhnutí a nutnost předehřívání. Používání těchto paliv se omezuje.
c) Plynná paliva, jako zemní plyn a svítiplyn, jsou nejvhodnějším topným zdrojem, který umožňuje čistý a hygienický provoz, vysokou regulovatelnost a maximální pohotovost, vyžadují nízké pořizovací náklady a minimální obsluhu.
d) Odpadní tepelná energie kompresorových stanic dálkového plynovodu, atomových elektráren, tepláren a podobných zdrojů.
Plánování potřeby paliv k vytápění skleníků
Vzhledem k nutnosti udržet ve skleníku určitou teplotu musí se počítat se spotřebou paliva nejen na vyhřátí daného prostoru na požadovanou teplotu, ale také se ztrátami, např. na rozpouštění dopadajícího sněhu, velké ochlazování skla, expozici k světovým stranám, větrné počasí, nedostatečné utěsnění aj. Zvlášť velké jsou tepelné ztráty ochlazováním skla; dosahují 70-80 % veškerých ztrát. Ve větrných polohách se ztráty zvyšují.
K vyhodnocení ztrát tepla prostupností stěn a infiltrací lze pro různé části skleníku použít koeficient prostupnosti tepla (ČSN 06 0210):
pro střešní část 25,2 kJ.m-2.h-1.oC-1
pro svislé stěny 20,9 kJ.m-2.h-1.oC-1
pro podezdívku 9,8 kJ.m-2.h-1.oC-1
pro půdu 4,2 kJ.m-2.h-1.oC-1
pro žlaby a plechové dveřní výplně 46,1 kJ.m-2.h-1.oC-1
V celkovém výpočtu se připočítá 5 % na světové strany, 15 % na vliv chladných stěn a 10 % na tepelnou ztrátu infiltrací. Plocha příslušné části skleníku násobena koeficientem udává ztráty tepla v kJ.h-1 pro teplotní rozdíl 1 oC.
Příkon ústředního vytápění skleníků se stanoví z výkonnosti otopné plochy zvětšené o ztráty v rozvodech, které činí maximálně 5 %. Kotelny k vytápění skleníků mají výkon 5-30 MW. Ústřední vytápění bývá napojeno na zdroj tepla buď v samostatné kotelně, nebo přes předávací stanice na tepelnou síť centrálních kotelen či tepláren. K vytápění skleníků se začalo využívat teplo z kompresorových stanic.
Z našich litinových článkových kotlů se používají typy VSB-IV, E-II N a E-IV, z ocelových kotlů poloautomatický kotel ČKD-Dukla Omnimat typ OW, OD a ODZ, dále skříňové automatické kotle Slatina a kotle typů BK, BBK a OB.
Vzhledem k stoupajícím cenám energie a nezbytnosti úsporného hospodaření je nutno využít všech možností snížení spotřeby energie k rychlení zeleniny.
Úspory závisí na výrobě progresívní topné techniky, výrobě skleníků s větší těsností, na regulační technice a jejím využití, vytápění podle stavu vegetace, snížení spotřeby tepla a novém použití dvojitého zasklení skleníků a využití řídicích zařízení a počítačů. Výstavbou skleníkových bloků se sníží spotřeba stejně jako zastřešením skleníkových meziprostor. Umístění topných trubek pod stoly se spotřeba paliva sníží až o 10 %.
Infračervenými zářiči se ohřívají pouze rostliny a bezprostřední okolí a okolní vzduch může mít nižší teplotu bez vlivu na zpomalení růstu rostlin.
Ztrátě tepla sklem se brání připevněním fólií asi 5 cm od skla, aby se vytvořil utěsněný vzduchový prostor bez konvenčního proudění. Vhodná je vícevrstvá fólie s uzavřenými vzdušnými nebo pohyblivými kryty pod hřebenem, popř. nad rostlinami v určité výšce. Osvědčily se nové typy stolů s posuvnou deskou a mobilní palety.
Nezbytný je výběr nejvhodnějších kultivarů a doba výsadby i sklizně. Např. posunutím sklizně salátu z poloviny na konec března se sníží náklady na vytápění až o 23 %. K úspoře energie přispěje také vhodná druhová skladba, např. rychlení čekanky nebo pekingského zelí s nižší potřebou energie ve stejnou dobu jako salát a podstatně vyšším výnosem.
Zdroj: Zahradníctvo, zelinárstvo, ovocinárstvo, vinohradníctvo, Príroda Bratislava 1984
