Dodávka elektřiny prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny (§ 2 odst. 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)
Do našeho místa spotřeby dodává elektřinu výrobce elektřiny, nejedná se však o jím vyrobenou elektřinu, ale o elektřinu nakoupenou na trhu. Máme právo na dodávku elektřiny za stanovenou cenu?
Stanovená cena elektřiny se podle nařízení vlády vztahuje na dodávky elektřiny prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny do místa spotřeby zákazníka, přičemž novelou nařízení vlády bude pro odstranění pochybností upřesněno, že takové místo spotřeby zákazníka nesmí být připojené k přenosové nebo distribuční soustavě. Tomu odpovídá i úprava kompenzace dodávek elektřiny prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Jinými slovy, stanovená cena elektřiny se má uplatnit jen na elektřinu dodávanou do místa spotřeby zákazníka prostřednictvím přímého vedení přímo z výrobny elektřiny, nikoliv na elektřinu, kterou výrobce elektřiny nevyrobil, ale nakoupil ji na trhu.
Kategorie zákazníků se stanovenou cenou (§ 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)
Uplatní se stanovené ceny elektřiny a plynu i pro zákazníka, který je zároveň výrobcem elektřiny nebo plynu a obchoduje s nimi, splňuje-li takovýto zákazník věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynu?
Nařízení vlády č. 298/2022 Sb. se vztahuje jen na obchodní vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem elektřiny/plynu, tj. vztahy založené smlouvou o dodávce elektřiny, resp. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny. Pokud tedy elektřinu/plyn odebírá zákazník ve smyslu energetického zákona a má s jiným dodavatelem elektřiny/plynu (který je osobou odlišnou od zákazníka) sjednanou smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny (a souvisejících služeb), pak má právo na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu.
Stanovené ceny elektřiny a plynu se naopak nevztahují na případy, kdy je část odběru elektřiny/plynu zákazníka kryta dodávkami elektřiny/plynu z vlastní výrobny elektřiny/plynu. V takovém případě není dána pluralita subjektů, a absentuje tedy potřebný závazkový vztah mezi zákazníkem na jedné straně a dodavatelem elektřiny/plynu na straně druhé.
Jaký je výklad pojmů „domovní kotelna“, „zdroj tepelné energie pro výrobu tepelné energie pro jeden objekt jednoho zákazníka“ a „ostatní“ v ustanovení § 4 odst. 4 písm. c) a d) nařízení vlády č. 298/2022 Sb.?
Domovní kotelna – případ, kdy je tepelná energie vyráběna v decentralizovaném zdroji pro budovu, v níž je zdroj umístěn (typicky plynové domovní kotelny v bytových domech).
Zdroj tepelné energie pro výrobu tepelné energie pro jeden objekt jednoho zákazníka – případ, kdy odběratel vyrábí tepelnou energii a dodává ji pouze jednomu svému zákazníkovi pro jeden jeho objekt a v souladu s § 3 odst. 4 písm. b) energetického zákona se na tuto činnost nevyžaduje licence.
Ostatní – všechny ostatní případy (typicky centralizované zdroje tepelné energie, z nichž je tepelná energie dodávána do rozvodného tepelného zařízení).
Nejvyšší měsíční hodnota odběru elektřiny/plynu (§ 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)
Jak se postupuje při stanovení nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu? Stanoví se nejvyšší měsíční hodnota elektřiny/plynu zvlášť za každý měsíc, nebo jedna za celé období 2017–2022?
Nejvyšší měsíční hodnota odběru elektřiny/plynu se posuzuje za každý měsíc zvlášť, tj. uvedeme na příkladu: pro určení maximálního množství elektřiny/plynu za úředně stanovenou cenu v březnu 2023 se poměřují hodnoty odběru elektřiny/plynu za březen 2018, březen 2019, březen 2020, březen 2021 a březen 2022, z těchto hodnot se vybere ta nejvyšší a z ní se vypočítá 80 %.
Kdo závazně stanovuje nejvyšší měsíční hodnotu odběru elektřiny/plynu a kdo ji zpřístupňuje dodavateli elektřiny/plynu?
Nejvyšší měsíční hodnotu odběru elektřiny/plynu stanovuje na základě historických dat o spotřebě elektřiny/plynu na daném odběrném místě společnost OTE, a.s., která ji také prostřednictvím svého informačního systému zpřístupňuje dodavateli elektřiny/plynu.
V případě dodávky elektřiny do míst spotřeby (která nejsou evidována v informačním systému OTE, a.s.) prostřednictvím přímého vedení se při stanovení nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny postupuje podle § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
Může OTE, a.s. při stanovení nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu přihlédnout k hodnotám použitým obchodníkem s elektřinou/plynem pro vyúčtování dodávky elektřiny/plynu zákazníkům v případech, kdy u OTE, a.s. nejsou evidována skutečná historická data o spotřebě elektřiny/plynu?
Je nutné rozlišovat mezi případy, kdy se jedná o stejné odběrné místo zákazníka, u něhož OTE, a.s. z různých důvodů neeviduje historii spotřeby elektřiny/plynu, a kdy se jedná o jiné/nové odběrné místo.
Odběrné místo definuje energetický zákon jako „místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny“, resp. jako „místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením“. Na totožnost odběrného místa nemá vliv změna EAN/EIC např. v důsledku výměny elektroměru/plynoměru, instalace výrobny elektřiny v odběrném místě, uzavření nové smlouvy o distribuci elektřiny/plynu, změny čísla popisného atd. Pokud se stále jedná o stejné odběrné místo jako takové, tedy pokud stále dochází k dodávce elektřiny/plynu pro provoz odběrného elektrického/plynového zařízení, měl by dodavatel elektřiny/plynu využít historickou spotřebu daného odběrného místa vedenou i pod původním EAN/EIC. Vzhledem však k tomu, že dodavatel elektřiny/plynu získává data výlučně ze systému OTE, a.s., doporučujeme požádat distribuční společnost o předání historických dat OTE, a.s. a OTE, a.s. by následně měla umožnit „přeregistraci“ této spotřeby na nový EAN/EIC. Nechce-li tak učinit, doporučujeme u OTE, a.s. uplatnit reklamaci.
V případě, že v informačním systému OTE, a.s. nejsou evidována historická data z důvodu změny / nově vzniklého odběrného místa, postupuje se podle § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
Došlo ke změně EAN/EIC, společnost OTE, a.s. pod novým EAN/EIC neeviduje údaje o historii spotřeby elektřiny/plynu, a proto nepředala dodavateli elektřiny/plynu správnou hodnotu nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu, v důsledku čehož dodavatel elektřiny/plynu uplatnil stanovenou cenu elektřiny/plynu na nesprávné množství odebrané elektřiny/plynu. Jak máme postupovat?
Odběrné místo definuje energetický zákon jako „místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny“, resp. jako „místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením“. Změna EAN/EIC např. v důsledku výměny elektroměru/plynoměru, instalace výrobny elektřiny v odběrném místě, uzavření nové smlouvy o distribuci elektřiny/plynu, změny čísla popisného atd. nemá na totožnost odběrného místa vliv. Podstatné je, zda se stále jedná o odběrné místo jako takové, tedy zda stále dochází k dodávce elektřiny/plynu pro provoz odběrného elektrického/plynového zařízení. Dodavatel elektřiny/plynu by tedy měl využít historickou spotřebu daného odběrného místa vedenou i pod původním EAN/EIC. Vzhledem však k tomu, že dodavatel elektřiny/plynu získává data výlučně ze systému OTE, a.s., doporučujeme požádat distribuční společnost o předání historických dat OTE, a.s. a OTE, a.s. by následně měla umožnit „přeregistraci“ této spotřeby na nový EAN/EIC. Nechce-li tak učinit, doporučujeme u OTE, a.s. uplatnit reklamaci.
S jakým množstvím odebraného plynu máme poměřovat 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru plynu, pokud z plynu zároveň vyrábíme elektřinu i tepelnou energii?
Cena dodávky plynu na výrobu elektřiny není zastropovaná vůbec, zatímco naopak na množství plynu spotřebované na výrobu tepelné energie se stanovená cena uplatní ze 100 %. Po odečtení množství plynu spotřebovaného na výrobu elektřiny a tepelné energie se na zbývající množství plynu uplatní zastropovaná cena v rozsahu 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru plynu.
Jaká bude výsledná cena dodávky elektřiny/plynu, je-li sjednána spotová cena elektřiny/plynu, která je v daném měsíci průměrně vyšší než stanovená cena elektřiny/plynu, ale stanovená cena elektřiny/plynu se neuplatní na celý rozsah spotřeby elektřiny/plynu, neboť ten je větší než 80 % nevyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu? „Nabíhá“ množství elektřiny/plynu za stanovenou cenu postupně a na konci měsíce se již dodávka elektřiny/plynu účtuje za v tu dobu platné spotové ceny?
V rozsahu 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu se na odebrané množství elektřiny/plynu uplatní stanovená cena elektřiny/plynu. Zbývající množství odebrané elektřiny/plynu je účtováno za sjednanou cenu, resp. podle způsobu určení ceny ve smlouvě. Není přitom podstatné, jaký je průběh spotřeby během zúčtovacího období, protože posouzení toho, zda bylo odběrem elektřiny/plynu překročeno 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu, se vztahuje ke spotřebě za celé zúčtovací období. Pokud dojde k překročení 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu v průběhu zúčtovacího období, potom dodavatel elektřiny/plynu musí stanovit poměr velikosti spotřeby za stanovenou cenu a zbývající spotřeby za sjednanou cenu pro každou obchodní hodinu (v případě elektřiny) nebo plynárenský den (v případě plynu).
Věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen elektřiny/plynu (§ 6 a 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)
Jak často poskytuje zákazník, který je malým nebo středním podnikatelem, dodavateli elektřiny/plynu prohlášení?
Úprava prohlášení poskytovaných malými nebo středními podnikateli je obsažená v § 6 odst. 5 až 7, resp. § 7 odst. 4, 8 a 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Z těchto ustanovení vyplývá, že malí nebo střední podnikatelé poskytují prohlášení nejpozději do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, za který se má začít uplatňovat cena za dodávku elektřiny/plynu, přičemž platí, že podmínka poskytnutí prohlášení je splněna do doby, než zákazník dodavateli elektřiny/plynu oznámí změnu prohlášených skutečností. Jinými slovy, v případě malých a středních podnikatelů stačí poskytnout prohlášení pouze jednou (pakliže v průběhu času nedojde ke změně prohlášených skutečností). Jinak je tomu v případě výkazu podle přílohy č. 1 nebo 9 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. – vyrábí-li malý nebo střední podnikatel z plynu elektřinu nebo tepelnou energii, poskytuje výkaz každý měsíc, a to vždy nejpozději do sedmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se má uplatnit stanovená cena za dodávku plynu.
Jaká prohlášení poskytuje dodavateli plynu velký podnikatel, který vyrábí z plynu zároveň elektřinu i tepelnou energii?
Velký podnikatel vyrábějící z plynu částečně elektřinu a částečně tepelnou energii pro dodávky vyrobené tepelné energie třetím subjektům poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 6 a příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Současně také poskytuje výkaz výrobce tepelné energie podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Další povinnosti stanovené nejsou. Pokud by však velký podnikatel vyráběl tepelnou energii jen pro vlastní potřebu, jedná se o technologickou spotřebu plynu, na kterou se vztahuje zastropovaná cena v rozsahu 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru plynu.
Jak se liší prohlášení zákazníků, kteří jsou malými nebo středními a kteří jsou velkými podnikateli, pokud z odebraného plynu vyrábějí tepelnou energii?
Jakýkoliv zákazník kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel (s výjimkou tzv. preferovaných odběratelů uvedených v § 4 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 298/2022 Sb.), který uplatňuje stanovenou cenu na dodávku plynu za účelem výroby tepelné energie, poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb., tedy malý nebo střední podnikatel i velký podnikatel. Malý nebo střední podnikatel k tomu současně poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 5 a velký podnikatel prohlášení podle vzoru v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Současně také malý nebo střední podnikatel i velký podnikatel poskytují výkaz výrobce tepelné energie podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
Příloha č. 6 oproti příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. pouze specifikuje zdroj, v němž je tepelná energie vyráběna.
Dodavateli elektřiny/plynu jsme poskytli prohlášení zákazníka / výkaz výrobce tepelné energie / výkaz zákazníka využívajícího plyn pro výrobu elektřiny s nesprávnými údaji. Jak máme nyní postupovat?
Pokud zákazník zjistí, že v prohlášení nebo výkazu poskytnutém dodavateli elektřiny/plynu jsou nesprávné údaje, může dodavateli elektřiny/plynu zaslat opravné prohlášení nebo výkaz. Postup upravuje § 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Pokud je sjednána měsíční fakturace a dodavatel elektřiny/plynu již vystavil vyúčtování na základě nesprávných údajů, může jej zákazník požádat o vystavení opravného vyúčtování.
Pokud vyrábíme z plynu tepelnou energii a dodavateli elektřiny jsme poskytli jen příslušná prohlášení, ne už ale výkaz výrobce tepelné energie, máme stále právo na dodávku plynu za stanovenou cenu?
Věcné podmínky pro uplatnění stanovené ceny plynu upravuje nařízení vlády č. 298/2022 Sb. v § 7. V případě, že zákazník žádá o uplatnění stanovené ceny plynu na poměrnou část dodávky plynu podle § 4 odst. 4 písm. c) nebo d) nařízení vlády č. 298/2022 Sb., pak je podmínkou, aby dodavateli plynu ve stanovených lhůtách poskytnul prohlášení zákazníka podle vzoru prohlášení uvedeného v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. a údaje o účelu použití plynu v rozsahu a v členění podle výkazu výrobce tepelné energie uvedeného v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Malý nebo střední podnikatel k tomu současně poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 5 a velký podnikatel prohlášení podle vzoru v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Bez splnění všech těchto věcných podmínek nelze stanovenou cenu na poměrnou část dodávky plynu uplatnit.
Do našeho odběrného místa dodávají plyn dva dodavatelé. Jak máme postupovat při uplatnění stanovené ceny za dodávku plynu?
Má-li zákazník sjednanou dodávku plynu s více dodavateli plynu, zajišťuje ve skutečnosti dodávku plynu do odběrného místa zákazníka pouze jeden z nich. Druhý nebo další dodavatel plynu předává plyn pro dodávky do odběrného místa primárnímu dodavateli plynu na virtuálním obchodním bodě. Přestože však dodávku plynu do odběrného místa registrovaného v systému OTE, a.s. podle stávající právní úpravy ve skutečnosti realizuje pouze jeden dodavatel plynu, je nezbytné vyjít z fikce dodávky do odběrného místa i dalšími dodavateli plynu podle § 74 odst. 2 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem (byť na virtuálním obchodním bodě dochází k předání plynu mezi jednotlivými dodavateli plynu). Pokud tedy zákazník požaduje uplatnění stanovené ceny plynu na všechny dodávky plynu do jeho odběrného místa, měl by poskytnout příslušná prohlášení a výkazy za účelem splnění věcných podmínek pro uplatnění stanovené ceny plynu podle § 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. všem jeho dodavatelům plynu. Splní-li věcné podmínky pro uplatnění stanovené ceny plynu jen vůči některému z jeho dodavatelů plynu, uplatní se na dodávky plynu od ostatních dodavatelů plynu sjednaná cena.
Nejvyšší přípustný majetkový prospěch velkého podnikatele (§ 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)
Lze v průběhu roku 2023 nebo po jeho uplynutí měnit kategorii rozsahu majetkového prospěchu podle § 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb.?
Ano. V případě, že v průběhu roku velký podnikatel zjistí, že podmínky pro danou kategorii nesplní, bude v následujícím období provádět posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu v kategorii s nižším limitem. Příslušnost k vybrané kategorii bude ověřena v návaznosti na zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovanou po uplynutí roku 2023 na základě skutečných hodnot.
Jak máme postupovat, pokud nás dodavatel energií sám zařadil do některé z kategorií rozsahu majetkového prospěchu podle § 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb. a máme obavu, že nesplníme kritéria dané kategorie?
Dodavatel energií nemůže zákazníka sám zařadit do některé z kategorií rozsahu majetkového prospěchu. Kategorii rozsahu majetkového prospěchu vyplňuje zákazník ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb., kterou zasílá Ministerstvu průmyslu a obchodu v termínech podle § 8d odst. 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
Spočívá rozdíl mezi rozsahem majetkového prospěchu kategorie A a B pouze v tom, že u rozsahu majetkového prospěchu kategorie A se nepočítají způsobilé náklady a limit 2 mil. EUR platí bez dalšího, zatímco u rozsahu majetkového prospěchu kategorie B se výpočet způsobilých nákladů provádí?
Ano, u rozsahu majetkového prospěchu kategorie A se způsobilé náklady nepočítají a limit 2 mil. EUR platí bez dalších podmínek, zatímco u rozsahu majetkového prospěchu kategorie B je sice limit vyšší, ale je nutné splnit podmínku 50 % způsobilých nákladů.
Jaké účetní standardy (mezinárodní IFRS, české CSA) se mají použít pro výpočet EBITDA?
Nařízení vlády účetní standardy nespecifikuje, záleží tedy na volbě subjektu. Při vymezení EBITDA (= výsledek hospodaření před zdaněním + odpisy + nákladové úroky) však nařízení vlády č. 298/2022 Sb. používá pojmy podle českých účetních standardů. V každém případě je nutné použít stejný účetní standard pro stanovení EBITDA v průběhu roku 2023 i po jeho skončení.
Kdo a jak bude dokládat a ověřovat správnost vstupních údajů pro výpočet způsobilých nákladů, tedy např. ceny elektřiny a plynu a množství elektřiny a plynu odebraných v referenčním roce, ceny elektřiny a plynu v roce 2023 atd.? Budou tyto údaje poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu dodavatelé energie, nebo povinnost doložení bude na zákazníkovi?
Výpočet způsobilých nákladů provádí sám velký podnikatel (na základě jemu známých vstupních údajů), který zpracovává zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a zasílá ji Ministerstvu průmyslu a obchodu. Současně je velký podnikatel povinný zasílat svému dodavateli elektřiny/plynu prohlášení, že nepřekračuje nejvyšší přípustný majetkový prospěch a že doručil Ministerstvu průmyslu a obchodu zprávu o posouzení vzniku nadměrného prospěchu. Pokud by toto prohlášení nebylo úplné, správné nebo pravdivé, dopustil by se velký podnikatel přestupku, přičemž příslušným k projednání takového přestupku je Energetický regulační úřad. Pokud by tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo pochybnosti o správnosti či pravdivosti zaslané zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, resp. pokud by mělo pochybnosti o závěru, že velký podnikatel nepřekračuje nejvyšší přípustný majetkový prospěch, což velký podnikatel uvedl v prohlášení poskytnutém jeho dodavateli elektřiny/plynu, může jednak podat Energetickému regulačnímu úřadu podnět k zahájení přestupkového řízení a jednak může (pokud velký podnikatel neodvedl ve stanové lhůtě získaný nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu) rozhodnout o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanovit jeho výši a uložit povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu do státního rozpočtu. V řízení před Ministerstvem průmyslu a obchodu by případně probíhalo dokazování v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem.
Je správný postup, že při výpočtu nejvyššího přípustného majetkového prospěchu velkého podnikatele podle způsobilých nákladů se nejdříve vypočítají zvlášť způsobilé náklady na elektřinu, zvlášť způsobilé náklady na plyn a až z jejich součtu se vypočítá 50 %? Je následně nutné vyčerpat nejvyšší přípustný majetkový prospěch odběrem elektřiny nejvýše v rozsahu 50 % dílčí hodnoty způsobilých nákladů na elektřinu a odběrem plynu nejvýše v rozsahu 50 % dílčí hodnoty způsobilých nákladů na plyn?
Nastíněný postup je správný. Způsobilé náklady se vypočítají zvlášť pro elektřinu a zvlášť pro plyn, následně se sečtou a z těchto celkových způsobilých nákladů se vypočítá 50 %. Nezáleží přitom na tom, v jakém v jakém poměru komodit vyčerpá velký podnikatel vypočítaný nejvyšší přípustný majetkový prospěch, rozhodující je jen to, aby nedošlo k překročení 50 % celkových způsobilých nákladů, resp. případně absolutního limitu.
Rozepíšeme-li § 8a odst. 8 větu první nařízení vlády č. 298/2022 Sb. do matematického vzorce, pak pokud je hodnota EBITDA za rok 2023 vyšší než 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021, má se rozsah majetkového prospěchu kategorie C, D nebo E snížit o zápornou hodnotu, tedy ve skutečnosti se má navýšit. Je tento postup správný?
Současné znění § 8a odst. 8 věty první nařízení vlády č. 298/2022 Sb. lze matematicky interpretovat tak, že se rozsah majetkového prospěchu kategorie C, D a E nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Smyslem ustanovení však skutečně bylo snížení rozsahu majetkového prospěchu kategorie C, D a E o absolutní výši rozdílu, resp. o výši rozdílu mezi hodnotou EBITDA za rok 2023 a 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021. Jen tento výklad je proto nyní možný.
Ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. však bude upřesněno v tom smyslu, že pro rozsah majetkového prospěchu kategorie C (stejně jako u rozsahu majetkového prospěchu kategorie D a E) bude vždy nutné splnit podmínku, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu nepřesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. To znamená, že nebude moci nastat situace, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 podle účetní závěrky se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu přesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Tím tedy bude modifikovaný režim podle stávajícího ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., které předpokládá snížení rozsahu majetkového prospěchu o rozdíl mezi hodnotou EBITDA za rok 2023 a 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021, tj. umožňuje, aby hodnota EBITDA za rok 2023 překročila hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Pro velké podnikatele se nebude jednat o zásadní změnu, neboť zaúčtují-li případné vrácení části nadměrného majetkového prospěchu do účetní závěrky za rok 2023, splní požadavek upraveného znění § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
Platí, že pro uplatnění rozsahu majetkového prospěchu kategorie C není podmínkou faktické snížení hodnoty EBITDA za rok 2023 oproti hodnotě EBITDA za rok 2021?
Podle současného znění nařízení vlády č. 298/2022 Sb. je tomu tak, že pro splnění podmínek rozsahu majetkového prospěchu kategorie C se nevyžaduje snížení hodnoty EBITDA za rok 2023 oproti hodnotě EBITDA za rok 2021. Ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. však bude upřesněno v tom smyslu, že pro rozsah majetkového prospěchu kategorie C (stejně jako u rozsahu majetkového prospěchu kategorie D a E) bude vždy nutné splnit podmínku, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu nepřesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. To znamená, že nebude moci nastat situace, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 podle účetní závěrky se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu přesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Tím tedy bude modifikovaný režim podle stávajícího ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., které předpokládá snížení rozsahu majetkového prospěchu o rozdíl mezi hodnotou EBITDA za rok 2023 a 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021, tj. umožňuje, aby hodnota EBITDA za rok 2023 překročila hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Pro velké podnikatele se nebude jednat o zásadní změnu, neboť zaúčtují-li případné vrácení části nadměrného majetkového prospěchu do účetní závěrky za rok 2023, splní požadavek upraveného znění § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
Pokud bychom zvolili kategorii rozsahu majetkového prospěchu, pro kterou je rozhodná výše EBITDA, a až po skončení roku 2023 by se ukázalo, že hodnota EBITDA za rok 2023 byla vyšší, než jakou jsme předpokládali, a proto jsme nesplnili kritérium výše EBITDA pro danou kategorii rozsahu majetkového prospěchu, museli bychom získaný majetkový prospěch vracet? A naopak, pokud by výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 byla nižší, než jakou jsme předpokládali, bylo by možné zpětně požádat o uplatnění stanovené ceny elektřiny nebo plynu?
Velký podnikatel na základě EBITDA důvodně předpokládané pro rok 2023 a nákladů, které v roce 2023 vynaloží na nákup elektřiny a plynu, vymezí rozsah majetkového prospěchu, kterého s ohledem na výše učiněné předpoklady pravděpodobně odběrem elektřiny nebo plynu za stanovené ceny dosáhne, a toto uvede ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, kterou zasílá Ministerstvu průmyslu a obchodu a v níž prohlašuje a hodnotí, zda v daném období (čtvrtletí) nepřekročil nejvyšší přípustný majetkový prospěch v dané kategorii. V průběhu uvedeného období je tedy při posouzení použita důvodně předpokládaná hodnota EBITDA, přičemž její skutečná výše je základem až pro posouzení po skončení roku 2023. V případě, že by velký podnikatel zvolil kategorii C, D nebo E a skutečná hodnota EBITDA za rok 2023 by byla vyšší, než předpokládal, v důsledku čehož by nebyla naplněna podmínka pro kategorii C, D nebo E, získal by nadměrný majetkový prospěch, který by musel odvést do státního rozpočtu (§ 96e energetického zákona). Pokud by však předpokládal, že podmínku EBITDA pro kategorii C, D a E nesplní, a proto by zvolil kategorii s nižším limitem a po jeho vyčerpání požádal dodavatele elektřiny/plynu o ukončení odběru elektřiny/plynu za stanovenou cenu, a teprve po skončení roku 2023 by se ukázalo, že skutečná hodnota EBITDA za rok 2023 byla nižší a byla by bývala splněna podmínka pro kategorii C, D nebo E, nebylo by možné žádat o zastropovanou cenu elektřiny/plynu zpětně, neboť ta se uplatní vždy nejdříve od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž velký podnikatel poskytl dodavateli elektřiny/plynu prohlášení, že je velkým podnikatelem a nepřekračuje nejvyšší přípustný majetkový prospěch.
Nejvyšší přípustný majetkový prospěch pro seskupení osob (§ 8b nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)
Uplatní se nejvyšší přípustný majetkový prospěch stanovený pro seskupení osob i na každou osobu v rámci seskupení osob zvlášť?
Nikoliv. Platí, že pro každý osobu v rámci seskupení osob se uplatní jednotlivě určený limit podle § 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Pro seskupení osob jako celek pak platí nejvyšší limit nejvyššího přípustného majetkového prospěchu dosažený kteroukoliv osobou patřící do seskupení osob, případně snížený podle § 8b odst. 2 nebo § 8c nařízení vlády. Jinými slovy, každá osoba v rámci seskupení osob se řídí jednotlivě určeným nejvyšším přípustným majetkovým prospěchem velkého podnikatele, souhrn skutečně dosažených majetkových prospěchů všech osob v rámci seskupení osob však nesmí překročit skupinový limit.
Lze si představit situaci, kdy podnikatel splní podmínky rozsahu majetkového prospěchu kategorie A, B, C a D a vybere si (uvede ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu) limit podle rozsahu majetkového prospěchu kategorie C, přičemž pokud tento limit bude nejvyšší z rozsahů majetkových prospěchů zvolených osobami v rámci seskupení osob, uplatní se tento limit i pro seskupení osob jako celek.
Platí, že pro uplatnění rozsahu majetkového prospěchu např. kategorie C pro seskupení osob stačí, že alespoň jeden člen seskupení osob splní podmínky této kategorie rozsahu majetkového prospěchu?
Ano, stačí, že alespoň jeden subjekt ze seskupení osob splní podmínky dané kategorie.
V seskupení osob jsou 3 společnosti Alfa, Beta a Gama. Společnost Alfa i Beta si zvolí rozsah majetkového prospěchu kategorie A a společnost Gama si zvolí rozsah majetkového prospěchu kategorie B. Způsobilé náklady společnosti Gama vypočtené postupem podle § 8a odst. 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. činí 4,6 mil. EUR, 50 % způsobilých nákladů společnosti Gama tedy činí 2,3 mil. EUR. Jak vysoký je v tomto případě nejvyšší přípustný majetkový prospěch pro seskupení osob? Je to 4 mil. EUR (podle obecného limitu rozsahu majetkového prospěchu kategorie B), nebo 2,3 mil. EUR (podle limitu určeného jednotlivě pro společnost Gama), nebo ještě jiná částka?
V uvedeném příkladu činí nejvyšší přípustný majetkový prospěch pro seskupení osob 4 mil. EUR. Dané vychází z ustanovení § 8b odst. 1 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., podle kterého nejvyšší přípustný majetkový prospěch všech členů seskupení osob v souhrnu činí nejvyšší z hodnot rozsahů majetkového prospěchu kategorie A až E stanovených v EUR.
Jestliže do seskupení osob patří osoba se sídlem v ČR, jejíž zapojení do seskupení osob je zprostředkováno zahraničními subjekty, má být majetkový prospěch této osoby zahrnut do kalkulace nejvyššího přípustného majetkového prospěchu pro seskupení osob, i když nejvyšší přípustný majetkový prospěch má být kalkulován jen pro subjekty odebírající elektřinu nebo plyn na území ČR?
Do seskupení osob patří veškeré společnosti, mezi nimiž existují vztahy ovládání nebo které jsou osobami ovládanými stejnou ovládající osobou ve smyslu relevantních ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (podotýkáme, že v příloze č. 10 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. bude ještě odstraněna nesprávná definice seskupení osob s odkazem na doporučení Komise 2003/361/ES – správné je vymezení seskupení osob ve smyslu § 8b odst. 1 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.). Do limitu nejvyššího přípustného majetkového prospěchu se však počítá jen prospěch získaný odběrem elektřiny a plynu v odběrných místech na území ČR (sídlo společnosti nehraje roli), ten nicméně v plném rozsahu.
Uplatnění stanovené ceny elektřiny/plynu v případě spotových produktů (§ 19e odst. 2 energetického zákona)
V jakých intervalech se v případě spotových produktů vyhodnocuje, zda je sjednaná cena elektřiny/plynu vyšší než stanovená cena?
V případě spotových produktů se v souladu s § 19e odst. 2 energetického zákona vyhodnocuje to, zda je dodávka elektřiny/plynu realizována za stanovenou nebo sjednanou cenu, až po skončení zúčtovacího období, které může být různě dlouhé. Pro zákazníky s měřením typu A je standardně dlouhé jeden měsíc. V případě, že průměrná sjednaná spotová cena za měsíc je nižší než stanovená cena, nemá zákazník nárok na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu, i když v určitých hodinách byla sjednaná cena vyšší než stanovená, a naopak pokud je průměrná cena za měsíc vyšší než stanovená cena, má zákazník nárok na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu ve všech hodinách, i když v určitých hodinách byla sjednaná cena nižší než stanovená.
Neoprávněný/nadměrný majetkový prospěch (§ 96e energetického zákona)
Jak konkrétně máme vrátit nadměrný majetkový prospěch? Na jaké číslo účtu jej máme zaslat?
Získal-li zákazník odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, pak § 96e energetického zákona stanoví, že je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu (sám, nikoliv např. prostřednictvím svého dodavatele energií). Konkrétní číslo účtu k zaslání nadměrného majetkového prospěchu bude zveřejněno.
Pokud překročíme nejvyšší přípustný majetkový prospěch a část budeme muset vrátit, bude tento nadměrný majetkový prospěch úročen? Případně jakým úrokem?
Ne, nadměrný majetkový prospěch nebude úročen. Jeho výše se stanoví jen jako rozdíl mezi skutečně dosaženým majetkovým prospěchem (překročí-li nejvyšší přípustný majetkový prospěch) a nejvyšším přípustným majetkovým prospěchem.
Zdroj: MPO
