Energetický standard takzvané budovy s téměř nulovou spotřebou energie – nZEB, z anglického „nearly zero-energy buildings“ – platí již od 1. 9. 2020. Od 1. 1. 2022 se však požadavky na výstavbu nových budov dále zpřísní. Od Nového roku již pro splnění standardu nZEB II nestačí předepsaná tepelná izolace. U novostaveb bude často třeba počítat s určitým podílem energie z obnovitelných zdrojů, popřípadě s využitím řízeného větrání. Plynové vytápění, ať už ve formě zemního plynu, nebo čistého propanu ze zásobníku je nadále vyhovujícím i smysluplným řešením.

Jde o další krok směrem k budovám s téměř nulovou spotřebou energie. Tato změna má na koncept budov zásadnější dopady než počáteční zavedení nZEB v roce 2020. Nově již ke splnění požadavků na nižší podíl primární energie z neobnovitelných zdrojů nestačí pouze realizovat předepsanou tloušťku tepelné izolace.

Konkrétním dopadům nových legislativních požadavků na ukazatele energetické náročnosti budov se věnuje studie, kterou zpracoval Ing. Miroslav Urban, PhD., z katedry technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT. Studie konceptů technického řešení systémů pro vytápění rodinného domu porovnává modelovou novostavbu bungalovu, ale i dvoupodlažního rodinného domu, popřípadě rekonstrukci staršího venkovského domu.

Ze studie vyplývá, že u novostavby splňují požadavky na limit podílu energie z neobnovitelných zdrojů od 1. 1. 2022 spolehlivě kotel na pelety, tepelné čerpadlo i zemní plyn. Využití elektřiny jako hlavního zdroje vytápění v novostavbách ale nová legislativa zkomplikovala. „Za předpokladu ‚kosmetického‘ doplnění nějakého podílu obnovitelné energie a vyššího standardu zateplení obálky budovy lze však stále počítat také s alternativou v podobě LPG, respektive čistého propanu dodávaného do zásobníku,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG. „Propanové vytápění se totiž v souvislosti s nutnou výměnou starých kotlů stále častěji využívá jako alternativa zemního plynu hlavně v lokalitách, které nejsou plynofikovány. Nejde přitom jen o odlehlé horské oblasti, velký podíl obcí mimo distribuční soustavu zemního plynu je například ve Středočeském a Jihočeském kraji,“ dodává Ivan Indráček.

To potvrzují údaje společnosti Primagas, předního dodavatele LPG, podle nichž více než 80 % nových instalací propanových zásobníků u rodinných domů tvoří rekonstrukce otopné soustavy při přechodu z tuhých paliv, a to z velké části ve zmíněných regionech. Plynové kondenzační kotle fungují na propan stejně jako na zemní plyn a lze na ně čerpat i Kotlíkové dotace nebo dotace z programu Nová zelená úsporám.

U běžné rekonstrukce staršího domu se od ledna 2022 nic nemění. Podle souhrnné zprávy studie ČVUT tak lze předpokládat, že při splnění minimálního požadavku na zateplení obálky budovy vyhoví prakticky jakékoliv technické řešení a splnění požadavku na energetickou náročnost budovy bude vcelku bezproblémové. „Pokud jde o novostavbu, neobejdeme se u LPG v blízké budoucnosti bez vyššího podílu obnovitelné energie nebo bude nutné objekt doplnit systémem nuceného větrání se zpětným získáváním tepla,“ přibližuje situaci Miroslav Urban, autor studie z Fakulty stavební ČVUT. „Nucené větrání však neplní jen funkci úsporného opatření, ale v současnosti vlastně jde o ve stavebnictví už poměrně běžný prvek, který zejména v zimním období výrazně zvyšuje komfort a kvalitu vzduchu v domě,“ dodává Miroslav Urban.

Budova splňující nové požadavky nZEB II by tedy měla od roku 2022 optimálně propojit úsporný architektonicko-stavební koncept, účinné technologie a případně i využít dostupné obnovitelné zdroje. Pokud tyto složky nebudou ve vzájemné rovnováze a některý prvek bude upozaděn, zákonitě se musí posílit zbývající dva.

„Bude-li novostavba stavěna se standardem prostupu tepla minimálně na spodní úrovni požadavku pro obálku pasivních domů a s řízeným větráním, LPG je možné bez problémů využít i samostatně, popřípadě doplnit o krb. Ideální je však z tohoto hlediska kombinace s fotovoltaikou. V takovém případě pro dodržení požadavku maximálního množství energie z neobnovitelných zdrojů postačí i přirozené větrání bez rekuperace tepla, které však u moderních domů už často není z praktického hlediska vhodné,“ uzavírá Jiří Karlík ze společnosti Primagas a dodává, že velký potenciál má do budoucna bioLPG, které vzniká z obnovitelných zdrojů. Jeho uhlíková stopa je tedy až o 80 % nižší než u klasického fosilního LPG. Na českém trhu se objevilo poprvé loni a distribuovalo se přimíchané do autoplynu. Protože jde z chemického hlediska o totožné produkty, jsou mísitelné v libovolném poměru. Princip je tudíž obdobný jako u bioCNG nebo zelené elektřiny a bioLPG může klasické fosilní LPG v budoucnu zcela nahradit.