Teplárenství se potýká s extrémními cenami zemního plynu i povolenek a čas na přípravu a rozjezd dekarbonizačních projektů se rychle krátí. České teplárenství od nové vlády očekává, že velmi rychle nastaví funkční legislativní a ekonomický rámec, v němž bude možné realizovat potřebné investice do dekarbonizace a zajistit cenově přijatelné dodávky tepla pro 4 miliony lidí.

V koaliční smlouvě se píše: „Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny. Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery.“

„Závazek z koaliční smlouvy je potřeba velmi rychle překlopit do konkrétních činů. Je pět minut po dvanácté. Základní kostra tu je, ale řada potřebných kroků je zpožděna a nervozita roste,“ upozorňuje Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Transformace teplárenství stojí na dvou hlavních pilířích – zákonu o podporovaných zdrojích energie, jehož novelu schválila minulá Poslanecká sněmovna, a Modernizačním fondu. K zákonu o podporovaných zdrojích energie, který začne platit od příštího roku, však zatím nebyl vydán ani jeden prováděcí předpis. Chybí klíčové nařízení vlády, které má stanovit, co bude v příštích letech stát podporovat.  Doposud se také nepodařilo zajistit notifikaci provozních podpor u Evropské komise, která měla být hotova do konce roku 2021.

„Novela zákona o podporovaných zdrojích energie měla teplárenství pomoci, ale realita je zatím taková, že se kvůli chybějícím prováděcím předpisům a notifikaci od ledna nejspíš zastaví i doposud fungující provozní podpora tepla z obnovitelných zdrojů,“ posteskl si Tomáš Drápela.

Zákon také vládě umožňuje, aby teplárnám vrátila až tři čtvrtiny nákladů na nákup povolenek pro výrobu tepla pro zajištění přechodu k nízkoemisním zdrojům. Snížení nákladů by se promítlo do ceny tepla. Je však potřeba urychleně přijmout prováděcí předpisy a zajistit notifikaci u Evropské komise.

„Současné extrémní ceny povolenek budou pro teplárenství příští rok znamenat náklady přes 20 miliard korun. To je ekonomicky naprosto neúnosné, teplárny nebudu mít na investice. Ceny tepla pro rok 2023 by neúnosně rostly. Je úplně absurdní, aby náklady na povolenky tvořily dvě pětiny ceny tepla pro domácnosti, ale dnes k tomu, bohužel, směřujeme,“ vysvětluje Tomáš Drápela.

Základem financování transformace teplárenství se má stát Modernizační fond. První výzvy už byly vypsané, nicméně schéma pro takzvané neprioritní projekty se zatím v Bruselu schválit nepodařilo a nejasnosti panují i kolem rozpočtu fondu a alokace prostředků pro jednotlivé programy na příští rok.

„Vnímali jsme velmi negativně snahu současné vlády převést prostředky z Modernizačního fondu na jiné účely. Věříme, že nová vláda Modernizační fond naopak podpoří, pomůže se schvalováním projektů a zajistí odpovídající alokaci pro investiční projekty v teplárenství,“ řekl Tomáš Drápela.

Další oblastí, na kterou by se měla nová vláda soustředit, je vyjednávání o nové evropské legislativě. Evropská komise navrhla legislativní balíček Fit for 55, který zásadním způsobem předurčí podmínky pro energetiku a teplárenství i celé hospodářství do roku 2030. Česká republika bude v druhém pololetí příštího roku předsedat Radě EU a tuto příležitost je potřeba využít.

„Je to paradoxní, ale návrhy nové evropské legislativy dekarbonizaci teplárenství spíš brzdí. Potřebujeme, aby vláda vyjednala v Bruselu alespoň trochu snesitelné podmínky, realistické cíle a opatření. Je potřeba prosadit zemní plyn jako tranzitní zdroj, který budou banky ochotné financovat, bez toho nemůžeme do roku 2030 odejít od uhlí,“ zakončil Tomáš Drápela.