Od začátku září 2021 je projekt nejvýkonnějšího výzkumného rychlého reaktoru MBIR v nové fázi – probíhají zde už i montážní práce. Společně s reaktorem vzniká také mezinárodní vědecké centrum, které bude mít zásadní roli při zavádění reaktorů IV. generace do energetiky.
Výstavbu reaktorové budovy zahájila ruská korporace pro atomovou energii Rosatom v roce 2015 a nyní se k pokračujícímu armování a betonování přidávají i montážní práce. Jako první byla na své místo ve spodní části reaktorové šachty usazena překrývací ocelová deska. Tím se reaktorový sál připravuje na reaktorovou nádobu, která má na staveniště dorazit během letošního podzimu. Podle ředitele výstavby MBIRu Sergeje Kiverova probíhají práce s velkým předstihem, zhruba rok napřed oproti harmongoramu.
Reaktor se připravuje na cestu
Výroba reaktorové nádoby proběhla v podniku Atommaš, patřící do strojírenské společnosti AEM-Technologii (součást Rosatomu). Začala v roce 2017 mechanickým opracováním prvního polotovaru pro reaktorovou nádobu, která má hmotnost 83 tun, délku 12 metrů a výšku 4 metry. Podnik Atommaš celkově pro MBIR vyrábí zařízení o celkové hmotnosti 360 tun, kromě kompletního reaktoru to budou i opěrné konstrukce.
„Jde o principiálně nový projekt vyžadující zvláštní pozornost během výroby a zkoušek, které provádíme po každé výrobní fázi. Loni jsme dokončili výrobu všech součástí a udělali spoustu různých kontrol kvality. Před tím, než je nádoba připravena k odeslání, předchází ještě kontrolní sestavení reaktoru. Přepravu plánujeme vodní cestou ještě v tomto roce,“ uvádí generální ředitel společnosti AEM-Technologii Igor Kotov.
Vývoj reaktorů budoucnosti
Reaktor bude mít tepelný výkon 150 MW, což jej zařadí na první místo mezi výzkumnými rychlými reaktory. Výstavba probíhá ve výzkumném ústavu NIIAR v Dimitrovgradu a má být hotová v roce 2028. Jakožto moderní zařízení se MBIR stane klíčovým pro výzkum v oblasti reaktorů IV. generace.
Hlavním cílem nového zařízení jsou reaktorové zkoušky inovativních materiálů pro výrobu jaderného paliva a částí aktivních zón rychlých i klasických reaktorů. Pro vědce z celého světa představuje MBIR zajímavé zařízení, protože bude dosahovat výrazně vyššího toku neutronů. Délka ozařování a celých experimentů se tak bude moci několikanásobně zkrátit, což ušetří čas a požadovanou kapacitu výzkumného zařízení.
Ve výstavbě je patrná i česká stopa. Projekt strojovny s vyvedením výkonu dodal v roce 2013 český EGP Invest z Uherského Brodu, dnes divize Energoprojekt Praha společnosti ÚJV Řež.
Společně s reaktorem vzniká i mezinárodní vědecké centrum, které se bude zabývat rychlými reaktory a uzavíráním jaderného palivového cyklu. Díky recyklaci jaderného paliva se zmenší objem odpadů z jaderných elektráren jen na zlomek dnes vznikajícího použitého paliva a také se podstatně sníží délka jeho nezbytného uložení ze statisíců let na pouhých sto až tři sta roků.
Vladislav Větrovec
Obr. na úvod. Reaktorová nádoba MBIR na výrobní hale Atommaše
