Za pomoci leteckého snímkování lze efektivně monitorovat vegetaci zasahující do ochranných pásem v okolí drátů vysokého a velmi vysokého napětí. Díky datům získaných prostřednictvím této metody tak správci distribuční soustavy přesně vědí, kterým úsekům je v daný moment prioritní věnovat pozornost. Odhadnout je možné i množství zeleně, které bude nutné odstranit stejně jako přibližnou finanční náročnost daného úkonu.

V blízkosti vodičů vysokého a velmi vysokého napětí existují takzvaná ochranná pásma, jejichž velikost definuje energetický zákon. V případě vedení vysokého napětí je tato oblast vymezena vzdáleností sedmi metrů od krajního fázového vodiče a u vedení velmi vysokého napětí jde dokonce o metrů dvanáct. „V tomto prostoru je zakázáno nechávat růst porosty nad výšku tří metrů a v lesních průsecích se navíc udržuje volný pruh pozemků o šířce čtyř metrů po jedné straně základů podpěrných bodů,“ vysvětluje Petr Nováček, vedoucí oddělení Řízení provozu společnosti EG.D, člena skupiny E.ON.  

Stav distribuční soustavy, tedy i velikost vegetace v blízkosti vedení vysokého a velmi vysokého napětí, sledují každoročně v rámci pochůzek montéři. Ti odhadují, do jaké výšky se stromy a keře v daný moment tyčí a prostřednictvím tabletů generují takzvaná zjištění, která jsou digitální formou předávána zhotovitelům ořezů k odstranění. Doplňkový způsob kontroly veškeré zeleně na daném území nabízí letecké snímkování, které je prováděno jedenkrát za dva roky.

Odhalí nejproblematičtější úseky

„Z pořízených leteckých snímků nejprve vytváříme model povrchu. Následnou analýzou tohoto modelu v daných koridorech získáme vymezení vegetace, u níž dokážeme vypočítat její objem. Kromě samotné vizualizace dodáváme i přesné výpočty a hodnoty, z nichž lze jednoduše vyhodnotit, v jakém stavu se konkrétní průsek nachází“ přibližuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.

Díky technologii tak může správce distribuční soustavy v daný moment cíleně udržovat právě ty úseky, které jsou pro něj aktuálně nejproblematičtější. „Zaměřujeme se přitom nejen přímo na vlastní ochranné pásmo, ale hodnotíme i případné nebezpečí plynoucí od stromů stojících mimo tuto zónu,“ doplňuje Petr Nováček.

Veškerá získaná data jsou publikována v prostředí webových mapových služeb, kde k nim následně mají přístup i všichni smluvní zhotovitelé ořezů. „Daný subjekt tak získá představu, jaké množství porostu bude nutné odstranit a tím i nástin finanční náročnosti daného úkonu,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.