Řízení provozu deseti vodních elektráren tzv. Vltavské kaskády o celkovém instalovaném výkonu 765 MW je spolehlivější a lépe odolné vůči kybernetickým hrozbám. Umožní to nově zmodernizovaný centrální dispečink vodních elektráren ve Štěchovicích. Kaskádní elektrárny dokáží z jednoho krychlového metru vltavské vody vyrobit celkem 0,7 kWh bezemisní elektřiny. Dispečink řídí také provoz přečerpávací elektrárny Štěchovice II, velké vodní baterie, která je významným zdrojem špičkové energie pro Prahu a okolí.
Energetický trh prochází dynamickými změnami a koordinace výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny vyžaduje stále kvalitnější řízení. Nárůst podílu obnovitelných zdrojů a celkový trend decentralizace energetiky je příležitostí i výzvou. Roste mimo jiné důležitost spolehlivého a pružného dispečerského řízení vodních elektráren Vltavské kaskády ale i přečerpávacích elektráren.
Centrální dispečink ve Štěchovicích řídí provoz elektráren Vltavské kaskády o úhrnném výkonu 720 MW, což odpovídá zhruba ¾ jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. V řádu desítek vteřin je právě díky řízení z jednoho místa možné nabízet energii z Vltavy po částech nebo jako jednu velkou elektrárnu v rámci poskytování podpůrných služeb provozovateli národní přenosové soustavy ČEPS. Štěchovičtí dispečeři řídí také provoz 45MW přečerpávací elektrárny Štěchovice II, velké vodní baterie, která Praze a okolí dokáže během dvou minut od povelu dodat v průběhu následujících 4 hodin celkem 200 MWh špičkové elektřiny.
„Dispečink elektráren Vltavské kaskády modernizovaný nákladem více než 6 milionů korun splňuje nyní veškeré zpřísněné požadavky Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost z hlediska odolnosti proti kyberhrozbám, umožní zkrácení reakční doby a vyhoví i náročnějším požadavkům energetického dispečinku ČEPS na plnění podpůrných služeb, které postupně budou vstupovat v platnost,“ shrnul možnosti nového dispečinku Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.
Modernizace centrálního dispečinku elektráren Vltavské kaskády je nedílnou součástí největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipno, Dlouhé stráně, Slapy, Kamýk, Mohelno, Dalešice atd.). Při modernizacích je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky. Soustrojí elektráren díky tomu navýší svou průměrnou účinnost o cca 4-5 %. Za stále méně jistých klimatických podmínek pro výrobu elektřiny z vody je proto důležité, že po modernizacích vyprodukují hydrocentrály ze stejného objemu stále vzácnější vody více elektřiny a pokryjí spotřebu dalších tisíců českých domácností.
„Změny v celé energetice se dotýkají i provozu přečerpávacích elektráren. Ze zdroje pracujícího dříve v módu den-noc je dnes kapacita provádějící i několik přečerpávacích cyklů během dne, a to podle potřeby vykrývání nestabilních zdrojů nebo vývoje okamžitých cen elektřiny. Proto štěchovickou přečerpávací elektrárnu udržujeme ve špičkové kondici. Díky investicím posledních let do zvýšení efektivity jejího provozu dnes tato elektrárna vyrobí ročně o 7 milionů kWh elektřiny více, a pokryje tak spotřebu dalších dvou tisíc českých domácností,“ vypočítal Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ.
Věděli jste, že…
► elektrárny Vltavské kaskády vyrábějí ekologickou energii v rozpětí 500 výškových metrů: tok řeky postupně klesne z 725 metrů vysoko ležící hladiny Lipna až k Vranému před Prahou s nadmořskou výškou 200 metrů?
► kaskádní elektrárny včetně štěchovické přečerpávací elektrárny loni vyrobily více než 900 milionů kWh a pokryly tak pomyslnou spotřebu 260 tisíc českých domácností?
► pozitivní role vodních elektráren Vltavské kaskády se projevuje mj. při povodních, kdy se uplatňuje jejich schopnosti převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození přehrady?
► provoz vodních elektráren Vltavské kaskády je plně podřízen platnému Manipulačnímu řádu a probíhá v úzké kooperaci s Povodím Vltavy?
► elektrárna Štěchovice II z roku 1947 s horní nádrží na kopci Homole o obsahu 500 000 m3 platila v době svého vzniku za třetí největší přečerpávací vodní elektrárnu světa?
►elektrárna Štěchovice II byla v letech 1992-96 kompletně zmodernizována a původní dvě soustrojí o výkonu 21 MW byla nahrazena jedním, s reverzní Francisovou turbínou o výkonu 45 MW?
►potrubní přivaděč od horní nádrže k turbíně elektrárny Štěchovice II má délku 582 metrů, spád 220 metrů a průměr 1,7 – 2 m?