Vlastníci lesů, správci, lesní hospodáři i úředníci státní správy lesů potřebují pro dlouhodobé, koncepční, strategické plánování, jak v budoucnosti pečovat o naše lesy, spolehlivé prognostické nástroje klimatických změn.

V souvislosti s obnovou Oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) a v návaznosti na obsahovou náplň dle vyhlášky č. 298/2018 Sb. (Česká republika, 2018) nelze ignorovat změnu klimatických podmínek (KZ) a jejich následků na lesní porosty. Ze současných modelů scénářů KZ byl ve spolupráci s pracovištěm Czech Globe (AV ČR) vybrán model HadGem ve dvou variantách uplatněných ve třech obdobích do roku 2081 na úrovni zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) v rámci 41 přírodních lesních oblastí (PLO).

Na základě zkušeností s aplikací scénáře klimatických změn modelu aladin/climate.cz a jeho predikce dopadu na lesní hospodářství, viz Pretl a kol. (2011), se jeví model HadGem jako dalším krokem k zpřesňování následků KZ. Tento model byl již využit a publikován, viz www.klimatickazmena.cz, na úrovni agregovaných PLO do Klimaticko-vegetačních segmentů (Macků, 2015).

Na podnět vedení Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů pracovníci Dr. Ing. Jaromír Macků a Mgr. Daniela Kosová publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2020 metodiku zpracování dopadů klimatických změn v OPRL II., včetně prezentace pro PLO Beskydy.

Cílem jejich práce bylo vyvození závěrů ze získaných informací o klimatické změně a jejich interpretace v Oblastních plánech rozvoje lesů, jež jsou nástrojem pro uplatňování státní lesnické politiky a doporučením pro vlastníky a správce lesů při zpracování lesních hospodářských plánů a osnov. Návrhy základních hospodářských doporučení se dnes již neobejdou bez reakce na scénáře klimatických změn a jejich zakomponování do rámcových směrnic hospodaření podle hospodářských souborů.

Současný stav klimatu je odrazem dlouhodobého geohistorického vývoje a od 18. století i odrazem vlivu ekonomické aktivity člověka, při které dochází k urychlování změny obsahu CO2 v ovzduší. Rostou i koncentrace dalších radiačně aktivních plynů, zejména metanu a oxidu dusného, závažná je otázka ozonu. Vývoj změn klimatu má v podmínkách mírného pásma řadu negativních dopadů na lesy. Současně ovlivňuje jak procesy v půdě, tak fyziologii stromů a v konečném důsledku spolu s imisním působením či v součinnosti s dalšími stresory vyvolává značné oslabení rezistence dřevin, jež může vést ke snížení ekologické stability současných lesních porostů.

Potenciál odolnosti lesních porostů vůči klimatickým změnám je podmíněn ekologickými limity lesních dřevin, vlastnostmi půdy a klimatickými podmínkami, především stresovými faktory. Rozhodující je ekologická stabilita lesního ekosystému, tj. schopnost vyrovnat se se změnou environmentálních podmínek.

Platí princip, že ve vyšších nadmořských výškách je limitujícím faktorem teplota, srážek je relativní dostatek. V nižších polohách jsou naopak limitujícím faktorem převážně srážky. Negativní vliv zvýšené teploty se zde projevuje zvýšeným výparem. Další vliv mají vlastnosti půd, konfigurace terénu a místní mikroklima. Jde tedy o celý komplex podmínek, ovlivňující výsledný poměr dřevin rostoucích na daném stanovišti.

Autoři došli k závěru, že scénář klimatické změny modelu HadGem na úrovni LVS v rámci PLO představuje velmi výstižnou alternativu, jak řešit tento jev a jeho dopady na lesní ekosystémy. Na základě zkušeností s aplikací scénáře klimatické modelu aladin/climate.cz a jeho predikce dopadu na lesní hospodářství se jeví model HadGem jako další krok ke zpřesňování následků klimatické změny.

Dopady klimatické změny na lesní ekosystémy jsou a budou regionálně velmi proměnné, a proto adaptační opatření musí být výsledkem dlouhodobého strukturovaného plánování, počínaje úrovní PLO až po jednotlivé porosty. Předpokládá se, že poznatky o scénářích KZ budou postupně zpřesňovány, z toho také vychází přístup ke klimatické změně jako procesu zpracování dat a jejich následnou predikci. Zdá se, že rozhodujícím fenoménem pro predikci klimatických dat je proces následků vlivu setrvačnosti klimatické změny na lesní porosty (Jankovský, Cudlín, Čermák, Moravec, 2004).

Jaromír Macků k tomu dodává: „Populace dřevin v nevhodných podmínkách, např. smrk ve 3.–4. LVS, reaguje na následky klimatické změny rychlejším rozpadem porostů než populace v podmínkách odpovídajících jejich ekologickým limitům. Tyto populace mohou směřovat vlivem setrvačnosti k bodu nezvratného rozpadu zcela nekontrolovatelně. Především je tu zrádnost setrvačnosti zdánlivě neprojevující se žádnou nebo málo přesvědčivou reakcí.“

Lze předpokládat velmi citlivou reakci stromů na stres působený dopady klimatických změn, různým stupněm poškození a následnou změnou vitality, která se projeví:

► redukcí běžného přírůstu a celkového průměrného přírůstu;

► změnou struktury fytocenózy (druhová abundance a dominance);

► změnou vlastností půdy indikovaných světelnými a tepelnými poměry, prouděním vzduchu na rozsáhlých holinách a v prosvětlených porostech, provázenou změnou humusové formy a koloběhu živin (pH, sorpčního komplexu, vytěsňováním Al, atd.), výsledkem je intenzivní respirace a uvolňování CO2;

► stresovaná stadia lesních společenstev jsou provázena zpravidla sníženou plodností dřevin, nižší klíčivostí a vitalitou semenáčků nebo úplnou neplodností semen, čímž dochází k celkovému oslabení regeneračních schopností ekosystému.

Nejistotou zůstává rychlost reakce dřevin na změnu klimatických podmínek. Důležitá je také vazba na ekologické vlastnosti vegetace, a to zda v ní budou některé druhy dlouhodobě či trvale chybět.

Příspěvek byl zpracován v rámci poskytnuté institucionální spolupráce s Centrem výzkumu globální změny AV ČR. S využitím zdrojových dat pro účely OPRL, použitých v projektu Klimatické změny (2016) byl vysloven souhlas. Celý článek je ke stažení na webu VÚLHM.