Miro Hachlinec, CEO a zakladatel BeiT

Toto pravidlo si z hodin biologie zřejmě pamatujete. Když se v přírodě dostane organismus do nesnadné situace, má jedinou možnost, jak nastalým podmínkám čelit. Pokud není schopen se dostatečně rychle přizpůsobit, selekční tlak jej z ekosystému nemilosrdně vyřadí. Ačkoli v našem případě nejde o život, s ohledem na současné ceny energií zažíváme podobnou situaci i my lidé. Na plné dopady krize si však většina z nás ještě několik měsíců počká, neboť se výši ročního vyúčtování dozví až v průběhu příštího roku. O proklamovanou možnost adaptace tak řada lidí přijde a několik měsíců stráví v obavách, jak vysoký účet jim dodavatel energií na jaře vystaví. Avšak v době digitálních technologií již není nutné vydávat se touto stresující cestou. Efektivnější je vsadit na dostupné řešení, které umožňuje na spotřebu obratně reagovat a v konečném důsledku ušetřit značné náklady.

S rozsahem krize jsme se začali seznamovat již v průběhu loňské zimy, kdy ceny energií podle Institutu pro prevenci a řešení předlužení způsobily finanční problémy ve více než polovině domácností. Po necelém roce se krize nezlepšila, naopak se vlivem rozpoutání války na Ukrajině a neúprosně rostoucí inflace ještě více prohloubila. Předpokládám, že dnes není v Česku snad nikdo, koho by se energetická krize vůbec nedotkla.

Dopady krize přicházejí se zpožděním

Obrovský problém ale představuje skutečnost, že většina z nás nemá žádnou jinou možnost než čekat a pak se adaptovat prostým snížením osobního komfortu. I když už bude na ovlivnění minulých nákladů pozdě. Ve většině ostatních životních situací máme o svých výdajích přehled v reálném čase. Pokud nakupujeme v supermarketu, cenu nabízeného zboží se dozvíme ze štítku na regálu. V energetice je však situace zcela odlišná, neboť nás dodavatel energií o spotřebě, a tedy i výsledné ceně informuje pouze jednou ročně.

Sami určitě znáte ten úlevný pocit, kdy si s pohledem na přeplatek oddychnete. Tato doba je však bohužel pryč a většinu spotřebitelů čeká hrůza, kterou vládní opatření jenom zmírní. Překvapení z výsledné částky bude zcela pochopitelné, neboť jste o své spotřebě až do vyúčtování neměli sebemenší ponětí, jelikož bylo ovlivněno faktory, které jste neznali nebo nemohli reálně ovlivnit. Příkladem může být spotřeba teplé vody. Řetězec od plynu, nebo jiného zdroje energie, přes teplárnu nebo kotelnu ohřívající vodu, dodávající společenství vlastníků jednotek v bytovém domě až po samotného koncového uživatele je dlouhý. Informovanost a přenastavení záloh má proto značné zpoždění. O své orientační záloze nebo skutečné energetické spotřebě tak obyvatel bytu či domu nemá dostatečný přehled a je odkázán čekat na roční vyúčtování.

Přehled v reálném čase šetří koruny

Ačkoli dnes nemusí být každému z nás do smíchu, existuje způsob, jak nejen hodit za hlavu stresující čekání na vyúčtování, ale rovněž se adaptovat výrazně rychleji a ve výsledku ušetřit náklady. Přitom si každý může optimalizovat nastavení snižující komfort, nebo dokonce komfort nesnižovat, a přesto ušetřit. Například prostým odhalením netěsnícího potrubí, protékajícího záchodu, neefektivních spotřebičů, nebo jenom tím, že zjistíme skutečný rozdíl mezi cenou napuštěné vany a sprchou konkrétně u sebe doma. Řešení poskytují moderní technologie, které v nemovitostech zprostředkovávají frekventovaný monitoring spotřeby v reálném čase. S takovými technologiemi jsme přišli i my v BeiT a v současné době na naše řešení sází 100 tisíc bytů.

Zkostnatělost stávající technologické vybavenosti nemovitostí si uvědomuje i Evropská unie, která přišla se směrnicí o energetické účinnosti (tvz. EED), nařizující správcům nemovitostí poskytovat bytovým jednotkám přehled o spotřebě každý měsíc. Ačkoli v České republice měla směrnice platit již od 1. ledna příštího roku, v nedávné době jsme se bohužel dozvěděli, že bude její implementace znovu odsunuta a tak si na její přínos pravděpodobně ještě počkáme.

Z mého pohledu je však nejen implementace, ale i frekvence datového přenosu nedostatečná, neboť již existují dostupné technologie, které umějí obyvatelům poskytnout přehled o spotřebě každou hodinu. Uživatel takového řešení se následně z jednoduché mobilní aplikace jasně dozví, kde je možné utáhnout kohouty. Podrobný a přesný monitoring energetických výdajů ve výsledku přináší proklamované úspory – dle mezinárodních průzkumů může takový přístup ušetřit až 30 procent nákladů za energie.

Osobně soudím, že navzdory rozsahu a vážnosti energetické krize je možné, abychom v této nesnadné době vsadili (ostatně jako vždy v historii) na moderní technologie a problém vyřešili nikoli schoulení v zimě a obavách, nýbrž racionálním a proaktivním přístupem. Monitoring v reálném čase totiž není žádné sci-fi z daleké budoucnosti, ale již několik let pomáhá českým domácnostem. K tomu se také bezbolestně zasloužíme o lepší životní prostředí, protože každých deset ušetřených procent ze spotřeby energií domácností šetří přibližně dvě procenta všech skleníkových plynů vypouštěných všemi odvětvími.