Větší podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tímto tématem se v poslední době zabývá stále více obcí a měst v České republice. V Kladně, Kuřimi či v Brně si v nedávné době nechali zpracovat analýzu oslunění z leteckých snímků. Ta jim pomůže vybrat střechy budov, které jsou pro instalaci solárních panelů nejvhodnější.
Vedení Kuřimi si v loňském roce nechalo provést analýzu oslunění u deseti budov v majetku města. Jednalo o různé budovy od mateřských a základních škol přes penzion pro seniory a budovu knihovny až po sportovní zařízení, jako je budova Wellness Kuřim či střelnice. Analýza se týkala také střechy samotné radnice.
Podkladem pro detailní analýzu byly aktuální letecké snímky pořízené společností TopGis, která se na letecké snímkování i jeho vyhodnocení specializuje. Z kolmých leteckých měřických snímků nejprve pomocí softwarového výpočtu vznikl autokorelovaný model povrchu, na němž se následně provedl výpočet oslunění jednotlivých střešních ploch.
„U jednotlivých budov pak s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu vznikl velmi podrobný 3D model, kde je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren. Takový detailní výpočet pak ukazuje nejen, zda je střecha či její část pro fotovoltaiku vhodná, ale i to, kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ uvedla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Kuřim plánuje využít výsledek analýzy pro instalaci fotovoltaiky na budovách, které se pro ni ukázaly jako nejvhodnější. „Nyní se zpracovává projektová dokumentace pro budovu Wellness Kuřim a realizace se předpokládá přibližně do dvou let. Budova má plochou střechu v několika výškových úrovních. Díky analýze se detekovala místa s nejvyšším osluněním. Nyní se musí posoudit, zda na vybraných místech bude možné umístit panely a zda budova unese navrhovanou zátěž,“ sdělil místostarosta města Jan Vlček.
Město podle něj v současné chvíli využívá několik menších fotovoltaických elektráren na střechách městských budov, které však pokryjí jen velmi malou část spotřeby energie. Do budoucna tak vedení radnice plánuje rozšířit menší fotovoltaické elektrárny na nových budovách města, stejně tak je v plánu využití tepelných čerpadel. Poslední možnou alternativou pro větší zapojení obnovitelných zdrojů je energie z kalových plynů z čistírny odpadních vod, o jejíž výstavbě město v dlouhodobém horizontu uvažuje.
Podobně jako Kuřim si analýzu oslunění střech nechalo nedávno připravit i město Kladno. Hned u několika budov – například v areálech Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, zimního stadionu či domova pro seniory a mateřské školy – specialisté společnosti TopGis zpracovali detailní analýzu, která městu dává přesné informace o případné výrobě elektrické energie ze slunce.
Brno mapu osvitu zveřejnilo online, využít ji mohou i sami obyvatelé
Méně detailní analýzu si nechalo nedávno zpracovat také město Brno. Zatímco v případě Kuřimi a Kladna se jednalo o konkrétní budovy včetně jednotlivých částí střech, jihomoravská metropole si zatím vystačila s plošným náhledem celého města, na němž jsou u jednotlivých budov barevně rozlišeny plochy podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. „Taková mapa uživateli pouze říká, zda je střecha pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění reálných výnosů elektrické energie je pak třeba provést detailní zaměření a výpočet pro konkrétní plochy,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.
„Mapa osvitu je součástí snahy města o využití většího množství energie z obnovitelných zdrojů. K tomu se Brno zavázalo ve schválené Územní energetické koncepci a také v Akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že magistrát bude na možnostech využití střech v majetku města k instalaci solárních systémů dále pracovat.
Analýzu oslunění magistrát zároveň poskytl i obyvatelům Brna, kteří tak mohou na jejím základě zvážit, zda vlastní střechu nevyužít také. „Na webu brno.cz/mapa-osvitu je analýza k dispozici veřejnosti. Odkaz na mapu je uveden také v aktualitách na portálu ekodotace.brno.cz,“ doplnil mluvčí. Aplikace je v neposlední řadě rovněž dostupná z webu pripravbrno.cz
