Konopí (Cannabis L.), dvouděložná rostlina; k. seté (C. sativa L.), 2-4 m vysoká, jednoletá bylina, pochází z Vých. Indie, pěstuje se na polích pro tuhá vlákna, z nichž se hotoví lana, provazy, hrubé látky, plachtoviny; ze semen vyrábí se olej a odpadků k. užívá se k čištění strojů. V Indii bylo pěstováno již 800-900 let př. Kr. Zdroj: Nový velký ilustrovaný slovník naučný, 1931

Císař nemá šaty aneb spiknutí proti konopí

Jack Herer

Na celém světě po tisíce let vycházely rodiny společně sklízet v době zrání konopná pole, netušíce, že bude tato rostlina jednou vykázána z povrchu zemského. Posledního půl století státy nejenom že násilně odrazují občany od používání konopí, ale přijaly i politiku totálního vyhubení tohoto rostlinného druhu. Následky ničení této životní formy nebyly nikdy plně zvažovány, nehovoříc o následcích tohoto koncentrovaného útoku na něco, co je pravděpodobně nejefektivnější obnovitelný zdroj na světě. Na něco, co má doslova tisíce důležitých využití.

Historické poznámky

V roce 1619 byly zavedeny ve Virginii první konopné zákony nařizující všem farmářům pěstovat indické konopí. Další státy následovaly jejich příkladu až do poloviny 18. století.

V Britském společenství národů bylo nejvíce ceněné britské občanství udělováno přednostně těm cizincům, kteří konopí pěstovali, a pokuty či zvýšené daně byly ukládány těm, kdo pěstování odmítali.

Konopí bylo legálním platidlem ve velké části Spojených států až do počátku 19. století. Proč? Aby to povzbudilo americké farmáře. Daně se daly konopím platit více než 200 let.

Podle některých zákonů jste mohli být dokonce vězněni, pokud jste konopí nepěstovali v obdobích jeho nedostatku. George Washington a Thomas Jefferson pěstovali konopí na svých plantážích. Benjamin Franklin založil jednu z prvních amerických papíren používajících konopí. Při sčítání lidu v roce 1850 se napočítalo 8327 konopných plantáží na farmách, které měly minimálně 2000 akrů. Tato cifra nezahrnovala desítky tisíc malých farem ani miliony rodinných konopných políček. I přes takto velký počet farmářů bylo v té době přes 80 % americké konopné spotřeby dováženo z Ruska, Maďarska, Čech, Slovenska a Polska.

V lékárnách ještě do třicátých let 20. století byla nejpředpisovanější léčiva vyráběná z extraktů konopí. Nebyl zaznamenán ani jeden případ úmrtí nebo vážnějších zdravotních komplikací jako následek této léčby.

Z učebnic dějepisu byla v posledních 50 letech soustavně vymazávána informace, že ve velkých válkách v historii šlo velmi často o přístup ke konopí. Například jedním z hlavních důvodů války z roku 1812, ve které Amerika bojovala proti Británii, byl přístup k ruskému konopí. Ruské konopí bylo také příčinou toho, proč Napoleon napadl Rusko.

V roce 1942 poté, co japonská invaze odřízla Američanům dodávky manilského konopí, poskytl americký stát zdarma svým farmářům přes 400 000 liber konopných semen od Wisconsinu až po Kentucky a ti do roku 1946 vyprodukovali pro válečné účely 420 000 tun konopných vláken ročně.

Proč bylo konopí – Cannabis – v dějinách tak důležité? Jedná se o nejpevnější, nejodolnější a nejtrvanlivější přírodní jemné vlákno na světě. Jeho listy a květy byly nejdůležitějším léčivem pro dvě třetiny populace zeměkoule více než 3000 let až do 20. století. I botanicky je konopí členem nejvyspělejší rostlinné rodiny na světě. Využívá slunce efektivněji než kterákoli jiná rostlina. Umí vyrůst až do výšky 6 metrů i při krátkém vegetačním období. Může být pěstováno skoro ve všech klimatických podmínkách na zemi. Dokonce i na úplně neúrodných půdách. Konopí je zdaleka nejefektivnější obnovitelný přírodní zdroj na světě.

Možnosti jeho využití a schopnost přežít a dozrát v nejrůznějších podmínkách dala vzniknout i takovým teoriím, že rostlina je tak překvapivě dokonalá, protože vznikla na jiné planetě a k nám byla dopravena mimozemšťany na podporu lidského druhu.

Krátké shrnutí využití konopí

Kdyby bylo zakázáno používání fosilních paliv a jejich derivátů (uhlí, ropa, zemní plyn, syntetická paliva a petrochemie) a zrovna tak odlesňování pro výrobu papíru, pak zbývá jediný známý zdroj schopný opatřit všechno následující zboží a potřeby jako papír a textilie, zabezpečení světové dopravy, domácí a průmyslové zboží, topení, jídlo, vyčistit atmosféru – a náš po staletí známý pomocník to zvládne všechno najednou. Konopí – Cannabis – marihuana.

Jak to vypadalo před rokem 1946, tedy před prohibicí konopí?

Lodě

Většina lodních plachet již od 5. století před naším letopočtem až do roku 1946 byla vyráběna z konopí. (Slovo kanafas je holandská výslovnost slovního základu řeckého slova Kannabis.)

Mimo lodních plachet prakticky všechno lanoví, rybářské sítě, vlajky, ochranné plachty a koudel, také obleky námořníků včetně nití, a dokonce i boty se vyráběly z konopí. Lodní grafy, deníky, bible byly všeobecně vyráběny z konopí již od časů Kryštofa Kolumba.

Látky a tkaniny

Osmdesát procent všech tkanin před rokem 1946, oděvy, stany, pokrývky, závěsy, prošívané deky, ložní prádlo, ručníky, plínky atd. se vyráběly z konopí. Skutečnost, že konopí je jemnější než bavlna, teplejší než bavlna, absorbuje více vody než bavlna, má 3krát větší pevnost než bavlna a je mnohonásobně trvanlivější, byla našim předkům velmi dobře známá.

K tomu je potřeba ještě dodat, že přibližně polovina všech chemikálií používaných ve Spojených státech v zemědělství je spotřebována při pěstování bavlny. Konopí žádné chemikálie nepotřebuje, neboť nemá prakticky žádné nepřátele z řad plevelů ani hmyzu, kromě amerického státu a D. E. A. (Úřad pro potírání narkotik).

Papír

75–90 % světové produkce před rokem 1946 bylo vyráběno z konopí. Výroba konopného papíru je mnohonásobně levnější než papír dřevitý, k jeho výrobě je možno recyklovat zpětně i konopné látky. Naši předkové byli příliš šetrní na to, aby něco vyhazovali, a veškeré odpady a staré oděvy se používaly znovu na výrobu papíru.

Jedním z důvodů, proč čínská kultura a vědomosti byly o více než 1400 let vyspělejší oproti kultuře západní, byla raná znalost výroby konopného papíru, která umožňovala orientálcům nashromážděné znalosti předávat, budovat, zkoumat i zpochybňovat a měnit generaci po generaci. Navíc římskokatolická církev zakazovala číst a psát 95 % Evropanů.

Lana, provazy a lanoví

Prakticky každé velké i malé město mělo dříve průmysl vyrábějící konopná lana, provazy nebo nitě. Největším světovým vývozcem nejkvalitnějších konopných lan bylo Rusko.

Malířská plátna

Konopí je perfektní archivní materiál. Obrazy Rembrandta, Van Gogha a dalších byly namalovány hlavně na konopných plátnech. Pevné a lesklé konopné plátno snadno odolává teplu, plísni, hmyzu a není poškozováno světlem. Olejové malby na konopném plátnu zůstávají v dobré stavu po staletí.

Barvy a laky

Po tisíce let se prakticky všechny dobré barvy a laky vyráběly z konopného semenného oleje.

Olej na svícení

Do roku 1800 byl konopný olej jediný semenný olej používaný na svícení. Ještě do konce 19. století se stále držel na druhém místě.

Energie z biomasy

Schopnost konopí při obnově biomasy je 4krát větší než u jeho rivalů kukuřice, cukrové třtiny a stromů. Biomasa může být převedena na metan a metanol za zlomek dnešních cen ropy, uhlí nebo nukleární energie, zvláště když se započítají náklady na ochranu životního prostředí. Její povinné používání by prakticky vyčistilo naše ovzduší, skoncovalo se sírou a smogem a odvrátilo atmosférickou nerovnováhu kysličníku uhličitého na naší planetě.

Medicína

Jak již bylo uvedeno, přes 3000 let patřily různé marihuanové extrakty k nejběžnějším léčivům na světě. V našem století se již znovu postupně potvrzuje ve výzkumech velký potenciál Cannabisu při léčbě všech možných nemocí.

Jedlé oleje a bílkoviny

Konopná semena byla běžně používána v kaši, polévkách a ovesných směsích prakticky všemi lidmi světa až do 20. století.

Konopné semeno může být lisováno na rostlinný olej, nebo může být naklíčeno a použito na salát či přímo na vaření. Bílkoviny konopného semena jsou jedny z nejjemnějších, nejkomplexnějších a nejvhodnějších rostlinných bílkovin pro člověka.

Pokud se ptáci ve volné přírodě živí konopnými semeny, žijí podstatně déle.

Stavební materiály a bydlení

Konopí je stavební materiál, který by mohl nahradit dřevo při výrobě lepenky, dřevotřísky a betonových panelů, protože jeden akr konopí vyprodukuje tolik buničiny jako 4,1 akru stromů.

Konopí je praktický a levný stavební materiál se skvělými tepelnými a zvukově izolačními schopnostmi. I plastové vodovodní potrubí, jako je PVC nebo PE, může být vyráběno z obnovitelné konopné buničiny.

Můžete si představit dům budoucnosti postavený z konopných panelů, opatřený konopným vodovodním potrubím, vymalovaný barvami a zařízený nábytkem a dalším vybavením vyrobeným z obnovitelného zdroje číslo jedna – z konopí.

Ekonomická stabilita a zisk

V dobách největšího rozkvětu konopného průmyslu stála bavlněná košile 100 až 200 dolarů, zatímco konopná 0,50 až 1 dolar. Lidé měli možnost vybrat si takové prádlo založené na specifických vlastnostech vlákna, jaké si přáli. Kdyby bylo legální používání konopí, mohli byste dnes vaše košile, kalhoty a jiné oblečení ještě předávat svým vnukům. Dokonce i dnes americké celní úřady nepovolují dovoz oblečení, které obsahuje více než 55 % konopí. Že by měly strach, že lidé budou kouřit košili?

Kouření, odpočinek, tvořivost

Mnoho umělců a spisovatelů používá Cannabis k navození stimulace či k odpočinku. Mnoho dobrých knih a mnoho výborné hudby by nevzniklo nebýt konopí. Samozřejmě, že kouření marihuany u některých lidí zvyšuje tvořivost a některé lidi tlumí. Nikdy však nevytváří agresi jako například alkohol.

Proč je dnes pěstování konopí nelegální? Co se přihodilo?

Kdyby bylo konopí legálně kultivováno pomocí technologií 20. a 21. století, příjmy z papírenského průmyslu, příjmy za léky, energii, jídla a barviv z konopí by dosahovaly přibližně toho, čeho dosáhl ropný průmysl, a jako bonus bychom neměli znečištěnou planetu

Proč se tak nestalo? Důvodem není boj proti drogám, ale spiknutí tří osob, které započalo v roce 1937.

Začátkem 20. století byla vynalezena nová pozoruhodná konopná technologie na výrobu buničiny a levného papíru. Vše muselo počkat až do vynalezení vytíracích a sklízecích strojů, které by umožnily ekonomickou výrobu. Nový papírový proces dokonce zpracovával jen konopné pazdeří, což je odpadní produkt při výrobě konopných vláken. Výroba těchto strojů započala ve větším měřítku v roce 1936.

Ale! Firma DuPont v čele s jejím ředitelem stejného jména patentovala v roce 1937 nový výrobní proces na výrobu papíru z dřevní buničiny pomocí kyseliny sírové. Plánovalo se, že nový výrobní proces vytíží nákladní železniční dopravu z 80 % na dalších 50 let. Pokud by zůstalo konopí legální, většina obchodů této firmy by se nikdy neuskutečnila. Na volném trhu by navíc konopí mohlo zachránit většinu rodinných zemědělských farem a pravděpodobně by se jejich počet ještě navýšil, navzdory válce či hospodářské krizi.

Tato konopná papírenská technologie, která byla na světě, okamžitě ohrozila lukrativní finanční plány Hearsta, DuPonta a jejich hlavního finančníka Andrewa Mellona, majitele největší americké banky Mellon Bank v Pittsburghu, bez jejíž finanční pomoci by se nerozjela například ani firma Ford.

Uskutečnila se série tajných schůzek. Mellon ze své pozice ministra financí prezidenta Hoovera jmenoval svého zetě Harryho J. Anslingera šéfem nově vzniklého úřadu pro potírání narkotik a drog (pozdější D. E. A.). Tuto pozici bude vykonávat dalších 31 let.

Tito průmyslový a finanční baroni věděli, že konopí jim musí jít z cesty.

William Randolph Hearst pomocí své celostátní novinové sítě vedl záměrnou kampaň za prohibici konopí. Historici této události připisují vznik „bulvárního tisku“.

Například zpráva o autonehodě, při níž byla nalezena marihuanová cigareta, dominovala palcovým titulkům po týdny, zatímco autonehody zaviněné alkoholem, kterých bylo 1000krát více, se dávaly pouze na zadní stránky novin.

Tyto zprávy byly stále více vypalovány do myslí Američanů. I filmy v kinech jako Reefer Madness (Trávové šílenství) nebo Marihuana – Assassin of Youth (Marihuana – zabiják mládeže) měly stejný účel.

Dlouhé roky Hearstovy noviny tvrdily, že většinu znásilněných bílých žen černochy by mohl mít na svědomí kokain. Najednou se začalo psát, že to jsou marihuanou zbláznění černoši, kteří znásilňují bílé ženy. V té době se trestaly i takové zločiny jako stoupnout na stín bílého muže, dívat se do očí bělochovi po tři a více vteřin, pohlédnout na bílou ženu dvakrát. Za tyto zločiny byly stovky tisíc černochů a Mexičanů ve vězeních spoutávány řetězy ještě v 50. a 60. letech. Všichni tito „démoni“ byli ukazováni jako marihuanou opojení ďáblové hrající antibělošskou satanskou hudbu (jazz).

Živý plot z technického konopí a dýní.

Hearst opakovaným používáním slova marihuana úplně vypreparoval vědecky správný výraz Cannabis z amerického vědomí. Šlo o to, až bude nejhlavnější plodina a nejdůležitější medicína na světě obklíčena a později zakázána pod názvem marihuana, aby si nikdo nevšiml, že se jedná o konopí.

Když se návrh prohibice konopí dostal před americký Kongres v roce 1937, nebyl přizván žádný odborník, ale probíhalo neustálé čtení Hearstových bulvárních a rasistických článků, které byly nahlas předčítány právě Harrym J. Anslingerem, ředitelem federálního úřadu pro kontrolu narkotik.

Nezapomeňte, že Anslinger byl vybrán do úřadu svým příbuzným Andrewem Mellonem, ministrem financí Spojených států, který byl zároveň majitelem největší banky ve Spojených státech a jedním z pouhých dvou bankéřů firmy DuPont od roku 1938 dodnes.

Anslinger pod přísahou vypověděl před Kongresem, že marihuana je nejnásilnější droga v historii lidstva.

V době, kdy byl schválen zákon o prohibici marihuany, nikdo kromě několika bohatých průmyslníků a jejich najatých policistů nevěděl, že jejich hlavní potenciální konkurent – konopí – bylo postaveno mimo zákon pod jménem marihuana. Situace v tisku nebyla vysvětlena dalších šedesát let. Dokonce ještě v roce 1989 byla ve zdravotních časopisech uveřejněna studie, která tvrdila, že kuřáci marihuany přibírají půl libry denně a že marihuana působí nepříznivě na srdce, ruce, endokrinní žlázy a imunitní systém.

Vážné diskuze o téměř zázračných zdravotních možnostech konopí jsou nadále odmítány jako záminka, aby lidé mohli kouřit trávu.

Stále trvající a nesmyslná prohibice marihuany byla vlastně jen spiknutím několika lidí s cílem zachránit investice své a svých přátel ve farmaceutickém, energetickém a papírenském průmyslu. A dát nesmyslnou přednost těmto syntetickým průmyslům před přírodním konopím, a chránit tak miliardy dolarů v ročních ziscích, které by jinak ztratili, kdyby konopná rostlina byla legální.

Výsledkem toho byly miliony let promarněny ve věznicích po celém světě, miliony životů byly a jsou zruinovány následkem Hearstových, Anslingerových a DuPontových nestydatých lží.

Není náhodou, že po roce 1937 byla výroba konopných látek plně nahrazena umělými vlákny firmy DuPont. (I přibližně 30 % německého chemického podniku IG Farben, který financoval Hitlera, bylo vlastněno americkou společností DuPont.) Není náhodou, že nylonové vlákno bylo patentováno a představeno na trhu firmou DuPont, není náhodou, že většina papírenského průmyslu patřila v té době „překvapivě“ do rukou firmy DuPont, asi vás už nepřekvapí, že 116 milionů tun barev, které se vyráběly pro USA z konopných semen, bylo nahrazeno petrochemikáliemi společnosti DuPont.

Jak se v moderním 20. století mohlo stát něco podobného?

Malý příklad: V roce 1942, kdy bylo konopí během druhé světové války částečně vzato na milost, budoucí americký prezident Georg Bush vyskočil z hořícího letadla v bitvě o Tichý oceán a pravděpodobně nevěděl, že:

– části motoru byly mazány olejem z Cannabis;

– 100 % tkaniva z jeho padáku bylo vyrobeno z konopí;

– veškeré lanoví a provazy na lodi, která ho zachránila, byly vyrobeny z konopí;

– požární hadice na lodi byly utkány z konopí;

– když mladý George stál bezpečně na palubě lodi, jeho boty byly sešity stejně tak jako dnes nitěmi z konopí.

Nicméně Busch strávil velkou část své prezidentské kariéry snahou, aby vymýtil konopnou rostlinu z povrchu zemského. Důvod? Jak je to možné?

Dojde vám to, když si přečtete, že celá Buschova rodina je významným akcionářem farmaceutických a chemických firem Lilly, Abbott, Bristol, Pfizer a dalších. Tyto společnosti mají dosud 23% daňové úlevy na výrobu léků, které se vyrábějí na Portoriku, jsou v USA zakázány a vyvážejí se do zemí třetího světa.

Pro srovnání ještě tato informace, že jen v roce 1966/67, kdy bylo v některých státech USA (Kalifornie, Oregon) povoleno domácí pěstování konopí, ztratily tyto firmy třetinu (!) svých zisků z vysoce výnosných a patentovaných monopolů na léky. Tohle už není náhoda.

Zkuste ale „průměrnému“ člověku, kterého zastavíte na ulici, položit otázku, co si myslí o marihuaně.  Nejčastěji uslyšíte: „Fuj, droga.“ To, že je již občan od roku 1937 neustále masírován velkým byznysem a následně politiky a celými státy mu vůbec nedojde. To, že se za posledních 80 let zamořila celá planeta jedy a hlavním důvodem je, že jedna krásná a nic netušící rostlina byla postavena mimo zákon, také neví. Pak si tento průměrný občan unavený z vašich otázek půjde dát domů jedno pivko a opět netuší, že chmel patří také do čeledi konopovitých a zakázán nebyl, ačkoli alkohol zabil již miliony lidí na rozdíl od konopí.

Věřme, že se lidé přestanou brzo chovat jako ovce a že stojíme před budoucí zpětnou legalizací konopí.

Všechny zákony, které můžete porušit, aniž bychom někomu ublížili, jsou směšné. Spinoza, 1660

Můžeme věřit tomuto stále se rozrůstajícímu protidrogovému aparátu byrokratů, jejichž platy a postup záleží na tom, kolik dalších lidí zatknou?

Ve vězení a v trestných táborech zemře za pouhý den víc lidí, než kdy zemřelo následkem použití marihuany v celé historii! Koho tedy kdo ochraňuje a před čím?

Dr. Fred Oerther, M. D. Portland, 1986

Zdroj: http://ekozahrady.com/spiknuti_proti_konopi.htm

Z Ottova slovníku naučného – 1892

Cannabis – konopě setá, jediný druh svého rodu z řádu Cannabineae, bylina jednoletá, krátce, drsně chlupatá a žláznatá, s lodyhou přímou, zpříma větevnatou, až 2 m vysokou. Listy dlouze řapíkaté, dlanitě 5- až 7četné, s úkrojky dlouze kopinatými, hrubě pilovitými. Nejhořejší listy často toliko trojčetné, palisty volné, květenství samčí konečné, bohatě latnaté, dole listnaté. Jednotlivé větve květenství jsou vícekrát vidličnaté, vrcholíčky ve vijany přecházející. Květenství samičí více stažené, listnaté, pohledu více chvostnatého. Okvětí květů samčích 5dílné, nebarevné, s 5 tyčinkami zákorunnými, okvětí květů samičích blanité, pohárkovité, zpod semenníka objímající a i s tímto uzavřené v zavřeném, na jedné straně rozčíslém listenu. Semenník s 2 dlouhými, niťovými bliznami a jedním visutým vajíčkem. Plod holénka kruchým, skořápkovitým okvětím úplně uzavřená. Kvete v létě.

Konopě roste divoce ve Vých. Indii, Persii, Egyptě, Malé Asii a ve všech zemích pontských, tak na Krymu, v Rumunsku, Bulharsku, Thrakii na rumných, kamenitých místech a v roštinách velmi hojně. Již Hérodot správně kladl vlasť konopí do Skythie na Černém moři. Nyní však jest kulturní rostlinou ve všech vzdělaných zemích. V Evropě nejlepší a největší měrou pěstuje se na Rusi, kdež látek a pletiv konopných obecně užíváno v rybářství a plavectví. Z Ruska také nejvíce konopné příze se vyváží. Tkanivo konopné skládá se jako u lnu z pevného lýčí a hodí se jmenovitě výborně na provazy, síti, vůbec hrubší a pevnější látky. Připravování konopného pletiva děje se stejně jako u lnu: syrové rostliny se na slunci prostírají, v pecích suší, močí ve vodě, mědlují atd. Konopí známo a upotřebováno od nepamětných dob v zemích východních. Hiero Syrakuský dal plésti provazy konopné, a obyvatelé thráčtí dle Hérodota zhotovovali si šaty z konopí. Plinius zná však konopě jen jako léčivou rostlinu.

Celá rostlina konopná páchne silně a omamuje. Proto při vytrhávání na polích konopných bývají venkované při práci zmámeni a jako opilí. Ale ještě mnohem účinlivější v té příčině jest orientálská, jmenovitě indická odrůda C. indica Lam. Podobnou odrůdou jest obrovská, až přes 3 m vysoká konopě čínská C. chinensis nebo gigantea, v Číně pěstovaná („loma“ Číňanův) a u nás často v sadech ve skupinách pro ozdobu vysazovaná. Všechny části rostliny, ať v jakékoliv podobě požity, působí podobně jako opium. Hašiš nebo molak z konopí upravený jest obecně užívaná látka opojná od milionů národů v Africe, Indii, Persii, Turecku, Arabii a celém vůbec Orientě. Hašišem se opíjeli dle Hérodota již staří Skythové. Hašiš dělají ze sušených vrcholků samičí rostliny před uzráním uřezaných. Sám chutná velmi odporně hořce a proto se směsuje s rozličnými sladkými nebo kořennými přísadami. Hlavní působivou součástí hašiše jest pryskyřice cannabin čili hašišin zvaná a těkavá silice. Hašiš zjevuje se v obchodu v rozličné podobě: Bhang ve Vých. Indii běžný jsou sušené listy a nezralé plodní tobolky, jež se buď kouří, nebo s cukrovím spečeny jedí. Gunjah jsou hned po odkvětu uřezané vrcholky v snůpky svázané a sušené, jež se kouří. Churrus nebo charras nebo tšers jest pak vlastní čistá, žlutavá pryskyřice, jež se jen na orientálské rostlině vylučuje (evropským schází). Tato se buď opatrně sbírá s rostlin nebo dělníci v kožené šaty oblečení v konopí na poli sem tam běhají, tak že se jim pryskyřice na šaty nalepí, již pak seškrabují. Pryskyřice tato pak přichází do obchodu v malých kuličkách. Narkotický účinek hašiše v těle jest dle velikosti dávky požité a dle individua jej požívajícího rozličný, ale v malém požit působí nejčastěji s počátku pocit blaha, veselosti, rozčiluje a rozpoutává vášně. Často požíván nebo požit ve velkém množství působí jako krutý jed, nervy se jím otupují a jedením hašiše člověk blbne jako požíváním opia.

Plody konopné, známý semenec (semina cannabis), obsahují v jádru hojnost oleje a slizu. Slouží buď o sobě, buď z nich vytlačený olej často v lékařství. Jinak upotřebuje se oleje konopného k technickým účelům, a semenec syrový jest potravou ptáků. Také pokrutiny konopné jsou výborným krmivem pro domácí zvířata, zejména pro dojnice, mladý skot, žírný dobytek, koně. Dávajíť krmivo jadrné, velmi výživné a snadno stravitelné.

Obr na úvod: Konopí, latinsky Cannabis, alias marihuana, tráva, ganja, bhang. Všechna tato jména označují stejnou rostlinu. Foto Jaroslav Svoboda