V rámci červnového šetření zaměřeného na problematiku životního prostředí se CVVM SOÚ AV ČR soustředilo i na otázku hodnocení některých globálních fenoménů, které souvisí s lidskou činností a jejím působením na prostředí, ve kterém žijeme.

Z šetření vyplývá (viz graf 1), že za nejzávažnější problémy občané České republiky považují hromadění odpadů, nedostatek či znečišťování pitné vody a znečišťování ovzduší a oceánů, které za „velmi“ či „dosti závažný“ problém označilo přibližně 9 z 10 dotázaných. Jako nejpalčivější problém se přitom jeví hromadění odpadů, u kterého téměř dvě třetiny (65 %) dotázaných zvolily krajní variantu, tedy že jde o „velmi závažný“ problém. Nedostatek či znečišťování pitné vody a znečišťování oceánů za velmi závažný problém označily přibližně tři pětiny respondentů (62 % v případě nedostatku pitné vody a shodně 60 % pak znečišťování pitné vody a oceánů). Nadpoloviční většina české veřejnosti pak za „velmi závažný“ problém považuje také úbytek deštných pralesů (55 %), pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů (54 %) a znečišťování ovzduší (52 %). Necelá polovina pak jako „velmi závažný“ problém hodnotí i úbytek druhů (47 %). Přibližně dvě pětiny respondentů v aktuálním výzkumu označily za „velmi závažný“ problém znečišťování zemědělské půdy, globální oteplování (shodně 43 %), přelidnění (40 %) a vyčerpání zdrojů surovin (39 %). Pěstování geneticky upravených potravin je stále vnímáno převážně negativně, tedy jako celospolečenský problém, i když za „velmi závažný“ problém jej respondenti označovali významně méně často než výše uvedené skutečnosti. Konkrétně označilo pěstování geneticky upravených potravin za „velmi závažný“ problém 28 % dotázaných, za „dosti závažný“ 36 % a za „málo závažný“ 19 % občanů, více než dvacetina (6 %) české veřejnosti se pak domnívá, že to „není vůbec problém“ a více než desetina (11 %) se k položené otázce nedokázala vyjádřit a zvolila možnost „nevím“. Dosti nejednoznačná se pak jeví vyjádření českých občanů ve vztahu k provozu jaderných elektráren, když ho za závažný problém považuje necelá polovina z nich (49 %, z toho „velmi závažný“ 18 % a „dosti závažný“ 31 %), podle téměř třetiny (32 %) jde o „málo závažný“ problém a více než desetina (12 %) to vůbec za problém nepovažuje. Zbylých 7 % oslovených na položenou otázku neumělo odpovědět a zvolilo možnost „nevím“.

Znění otázky: „Jak byste hodnotil tyto jevy? Je v celosvětovém měřítku problém: a) úbytek tropických deštných pralesů, b) znečišťování zdrojů pitné vody – řek, podzemní vody, atd., c) hromadění odpadů, d) provoz jaderných elektráren, e) znečišťování, znehodnocování zemědělské půdy, f) úbytek rostlinných a živočišných druhů, g) globální oteplování, h) nedostatek pitné vody, i) vyčerpávání zdrojů surovin, j) přelidnění, k) pěstování geneticky upravených potravin, l) znečišťování ovzduší, m) znečišťování oceánů, n) pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů, které pak lidé jedí?“ Možnosti odpovědí: velmi závažný, dosti závažný, málo závažný, vůbec to není problém.

Detailnější analýza z pohledu sociodemografických charakteristik neukázala na výraznější rozdíly v hodnocení závažnosti sledovaných globálních problémů z hlediska pohlaví ani věku, pouze respondenti ve věku 30 až 44 let o něco častěji za „velmi závažný“ problém označovali hromadění odpadů, lidé starší 60 let pak povoz jaderných elektráren. S rostoucím stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání roste hodnocení závažnosti úbytku pralesů, hromadění odpadů, znečišťování půdy a znečišťování ovzduší. Obecně za závažnější pak označují všechny sledované globální problémy dotázaní, kteří se rozhodně zajímají o stav životního prostředí v ČR.

Jiný pohled na míru závažnosti celosvětových problémů nabízí následující tabulka 1. V té jsme pro každého respondenta sečetli, kolikrát na dané položky uvedl odpověď „velmi závažný“ (první dva sloupce tabulky), resp. kolikrát uvedl odpovědi „velmi závažný“ nebo „dosti závažný“ (zbývající sloupce tabulky). Zjistili jsme, že za „velmi závažný“ považuje necelých 8 % dotázaných všechny uvedené problémy, a více než polovina (55 %) dotázaných 7 a více problémů tedy nejméně polovinu ze všech, které byly do výzkumu zařazeny. Naopak více než desetina (11 %) respondentů nepovažuje žádný z uvedených problémů za „velmi závažný“. Pokud se podíváme na výsledky součtu možností „velmi“ a „dosti závažný“ problém, tak jen výjimečně se vyskytují lidé, kteří by nepovažovali alespoň 5 z uvedených problémů za závažné. Naopak více než čtvrtina (29 %) respondentů považuje všechny problémy za závažné, naopak pouze o málo více než desetina (11 %) za velmi nebo dosti závažné označilo méně než polovinu ze sledovaných skutečností.

Časovému srovnání za více než patnáct let, tedy od roku 2002, kdy byla otázka poprvé položena, jsou věnovány následující graf 2 a tabulka 2. Z nich je patrné, že z dlouhodobého pohledu nedochází v názorech české veřejnosti na různé druhy globálních problémů k významným změnám a názory tak zůstávají po celou dobu sledování relativně stabilní. Dlouhodobě jsou za nejzávažnější problémy označovány hromadění odpadů a znečišťování pitné vody a v posledních letech se k nim ještě přidává nedostatek pitné vody. Globální oteplování považovaly za velmi či dosti závažné v letech 2006 a 2007 více než čtyři pětiny veřejnosti, poté jejich podíl klesal a nejnižší hodnoty (61 %) dosáhl v roce 2013, od té doby stále mírně roste a v aktuálním výzkumu se již pohybuje jen mírně pod úrovní čtyř pětin (78 %). Podíl respondentů označujících přelidnění za velmi či dosti závažný problém se v letech 2008 a 2009 pohyboval mírně pod úrovní tří čtvrtin, poté poklesl na úroveň přibližně dvou třetin (67 %) a od té doby mírně rostl (s mírným poklesem v roce 2014) až na úroveň 78 % v roce 2015 a na srovnatelné úrovni se drží až do současnosti. Podíl dotázaných, kteří hodnotí pěstování geneticky upravených potravin jako závažný problém, má přes různé výkyvy celkově převážně vzestupný trend, kdy jej takto označilo na počátku sledování v roce 2008 46 % oslovených a v roce 2020 již 64 %. Poněkud nejednoznačný trend vykazuje vnímání provozu jaderných elektráren jako globálního problému, s patrným výrazným výkyvem v roce 2011, kdy jej za velmi či dosti závažný problém označil dosud nejvyšší podíl respondentů (60 %), což souviselo s havárií jaderné elektrárny ve Fukušimě. V aktuálním výzkumu stejnou odpověď zvolilo 49 % oslovených.

V porovnání s předchozím šetřením z roku 2018 nedošlo k žádným statisticky významným změnám, pouze pěstování geneticky upravených potravin považuje za velmi nebo dosti závažný problém o 4 procentní body více respondentů.

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost.