Evropská komise představila Zelenou dohodu pro plán, který učiní hospodářství EU udržitelné tím, že přemění výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí na příležitosti ve všech oblastech politiky a učiní transformaci spravedlivou a inkluzivní pro všechny.

Zelená dohoda pro Evropu stanoví, jakým způsobem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, jak oživit hospodářství, zlepšit zdraví a kvalitu života občanů a pečovat o přírodu tak, aby nikdo nebyl opomenut.

Předsedkyně Ursula von der Leyenová uvedla: „Zelená dohoda pro Evropu je naší novou strategií růstu – růstu, který nám více dává, než bere. Ukazuje nám, jak změnit náš způsob života a práce, výroby a spotřeby tak, abychom žili zdravěji a naše podniky byly inovativnější. Všichni můžeme být zapojeni do transformace a všichni můžeme mít užitek z těchto příležitostí. Budeme-li první a budeme-li jednat rychle, pomůžeme našemu hospodářství stát se celosvětovým lídrem. Jsme odhodláni uspět v zájmu naší planety a života na ní – pro evropské přírodní dědictví, biologickou rozmanitost, naše lesy a moře. Když zbytku světa ukážeme, jak být udržitelní a konkurenceschopní, můžeme přesvědčit ostatní země, aby se vydaly stejným směrem.“

Výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans dodal: „Pokud jde o klima a životní prostředí, nacházíme se v krizové situaci. Zelená dohoda pro Evropu je příležitostí ke zkvalitnění zdraví a blahobytu našich občanů transformací našeho hospodářského modelu. Náš plán stanoví způsob, jak snížit emise, ozdravit životního prostředí, chránit volně žijící a planě rostoucí druhy, vytvořit nové hospodářské příležitosti a zlepšit kvalitu života našich občanů. My všichni máme významnou úlohu. Do této transformace budou zapojena všechna průmyslová odvětví a všechny země. Naším úkolem je navíc zajistit, že tato transformace bude spravedlivá a že při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu nezůstane nikdo opomenut.“

Zelená dohoda pro Evropu vytyčuje plán na podporu účinného využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zastavení změny klimatu, zabránění ztrátě biologické rozmanitosti a snížení znečištění. V plánu jsou uvedeny potřebné investice a dostupné finanční nástroje a je v něm vysvětleno, jak zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci.

Dohoda pro Evropu se vztahuje na všechna odvětví hospodářství, zejména na dopravu, energetiku, zemědělství, budovy a průmyslová odvětví, jako je ocelářský průmysl, výroba cementu, informační a komunikační technologie, textilní a chemický průmysl.

S cílem začlenit do právních předpisů politickou ambici stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě předloží Komise do 100 dnů první evropský právní rámec pro klima. Abychom dosáhli našich ambicí v oblasti klimatu a životního prostředí, Komise rovněž předloží strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, novou strategii pro průmysl a akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění. Okamžitě zahájíme práci na posílení evropských cílů v oblasti emisí do roku 2030 a stanovíme realistickou cestu ke splnění cíle pro rok 2050.

Splnění cílů Zelené dohody pro Evropu bude vyžadovat rozsáhlé investice. K dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude dle odhadů potřeba 260 miliard EUR dodatečných ročních investic, což představuje přibližně 1,5 % HDP v roce 2018. Tyto investice budou vyžadovat mobilizaci veřejného a soukromého sektoru. Komise předloží počátkem roku 2020 investiční plán pro udržitelnou Evropu, který pomůže uspokojit potřeby v oblasti investic. Nejméně 25 % dlouhodobého rozpočtu EU by mělo být věnováno na opatření v oblasti klimatu a další podporu poskytne Evropská investiční banka jakožto Evropská klimatická banka. Aby soukromý sektor mohl přispět k financování ekologické transformace, předloží Komise v roce 2020 strategii zeleného financování.

Boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí je společným úsilím, avšak regiony a členské státy nemají stejnou výchozí pozici. Mechanismus pro spravedlivou transformaci podpoří regiony, které jsou závislé na činnostech s vysokými emisemi uhlíku. Podpoří občany, kteří jsou vůči transformaci nejvíce zranitelní, a poskytne přístup k rekvalifikačním programům a pracovním příležitostem v nových hospodářských odvětvích.

V březnu 2020 Komise zahájí „klimatický pakt“ s cílem poskytnout občanům možnost vyjádřit svůj názor a zapojit se do navrhování nových opatření, sdílení informací a iniciování činností na místní úrovni a zviditelnění řešení, která mohou ostatní následovat.

Globální výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí vyžadují globální reakci. EU bude nadále prosazovat své environmentální cíle a normy v úmluvách OSN o biologické rozmanitosti a klimatu a posilovat svou zelenou diplomacii. Prostřednictvím skupiny G7, skupiny G20, mezinárodních úmluv a dvoustranných vztahů bude přesvědčovat ostatní, aby zvýšili své úsilí. EU bude rovněž využívat obchodní politiku k zajištění udržitelnosti a bude budovat partnerství se svými sousedy na Balkáně a v Africe, aby jim pomohla s jejich transformací.

Další postup

Komise vyzývá Evropský parlament a Evropskou Radu, aby podpořily ambici Komise pro budoucí hospodářství a životní prostředí v Evropě a pomohly jí s její realizací. Komise předloží opatření oznámená v plánu Zelené dohody pro Evropu.

Souvislosti

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Aby Evropa mohla tento problém překonat, potřebuje novou strategii růstu, která přemění Unii na moderní hospodářství, které účinně využívá zdroje a je konkurenceschopné, v němž do roku 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů, v němž hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů a v němž nebude nikdo opomenut.

Evropská unie dosahuje již dobrých výsledků, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů při současném zachování hospodářského růstu. Emise v roce 2018 byly o 23 % nižší než v roce 1990, zatímco HDP Unie ve stejném období vzrostl o 61 %. Je však třeba učinit ještě více. EU zaujímá vzhledem ke svým rozsáhlým zkušenostem vedoucí postavení při vytváření zelené a inkluzivní ekonomiky.

Sdělení Zelená dohoda pro Evropu stanoví postup v nadcházejících měsících a letech. Budoucí činnost Komise se bude řídit voláním veřejnosti po opatřeních a nepopiratelnými vědeckými důkazy, například těmi, jež nejkomplexněji vyplývají ze zpráv IPCC, IPBES, globálního výhledu v oblasti zdrojů a zprávy SOER 2019 agentury EEA je důležité uvést hlavní zdroje těchto důkazů; doplňte odpovídající odkazy. Naše návrhy budou založeny na důkazech a budou podpořeny širokou konzultací.

Naprostá většina Evropanů se domnívá, že ochrana životního prostředí je důležitá (95 %). Téměř 8 z 10 Evropanů (77 %) uvádí, že ochrana životního prostředí může podpořit hospodářský růst. Výsledky průzkumu Eurobarometr o postojích občanů EU v oblasti životního prostředí potvrzují, že veřejnost široce podporuje právní předpisy v oblasti životního prostředí na úrovni EU a financování činností šetrných k životnímu prostředí z prostředků EU.

Oblasti politiky

Čistá energie

Příležitosti k využití alternativních, čistších zdrojů energie

Udržitelný průmysl

Způsoby, jak zajistit udržitelnější výrobní cykly, které budou šetrnější k životnímu prostředí

Výstavba a renovace

Potřeba ekologičtějšího stavebního odvětví

Udržitelná mobilita

Prosazování udržitelnějších způsobů dopravy

Biodiversity

Opatření na ochranu našeho křehkého ekosystému

Od zemědělce ke spotřebiteli

Způsoby, jak zajistit udržitelnější potravinový řetězec

Odstranění znečištění

Opatření k rychlému a účinnému snížení úrovně znečištění

Závěry Evropské rady ke změně klimatu 12. prosince 2019

  1. S ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu Evropská rada potvrzuje cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. Jeden členský stát není v této fázi s to se k plnění tohoto cíle ze své strany zavázat a Evropská rada se k této otázce vrátí v červnu roku 2020.
  2. Přechod ke klimatické neutralitě s sebou přinese významné příležitosti, jako je potenciál pro hospodářský růst, nové obchodní modely a trhy, nová pracovní místa a technologický rozvoj. Klíčovou úlohu sehrají politiky zaměřené na budoucnost v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
  3. K dosažení klimatické neutrality však bude zapotřebí překonat závažné výzvy. Evropská rada bere na vědomí sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu a žádá Radu, aby pokročila v práci v této oblasti v souladu s bodem 1. Uznává, že je třeba zavést podpůrný rámec, který bude přínosný pro všechny členské státy a bude zahrnovat vhodné nástroje, pobídky, podporu a investice s cílem zajistit nákladově efektivní, spravedlivou, jakož i sociálně vyváženou a přiměřenou transformaci s přihlédnutím k různým vnitrostátním podmínkám, pokud jde o výchozí situaci.
  4. Transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. V této souvislosti Evropská rada vítá a podporuje oznámení EIB, podle něhož EIB hodlá v období 2021 až 2030 podpořit investice v rozsahu jednoho bilionu EUR do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. Zdůrazňuje, že k opatřením v oblasti klimatu bude výrazně přispívat příští víceletý finanční rámec. Při získávání soukromých investic pro účely transformace sehraje významnou úlohu Program InvestEU. Podpora přizpůsobená na míru regionům a odvětvím, které budou transformací nejvíce dotčeny, bude poskytována z připravovaného mechanismu pro spravedlivou transformaci. Evropská rada vítá oznámení Evropské komise, podle něhož cílem jejích nadcházejících návrhů bude zajištění investic ve výši 100 miliard EUR prostřednictvím mechanismu pro spravedlivou transformaci. Financování transformačního úsilí musí pokračovat i po roce 2030.
  5. Veškeré příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek. Evropská rada vyzývá Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel, včetně ustanovení týkajících se státní podpory a zadávání veřejných zakázek. Rovněž vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala zprávy o environmentálním a socioekonomickém dopadu přechodu ke klimatické neutralitě.