V České republice v příštích letech výrazně poroste počet malých zdrojů, které budou vyrábět elektřinu a dodávat ji do sítě. O růstu cen elektřiny jako o příležitosti pro nové investice v oblasti podnikové energetiky dnes hovořili experti na konferenci poradenské společnosti EGÚ Brno. Podobně jako se zvýší počet fotovoltaických instalací na rodinných domech, měl by podle jejich očekávání vést odklon od uhlí k razantnímu rozvoji kombinované výroby elektřiny a tepla ve firmách.

„V regionu střední a východní Evropy bude za třicet let chybět obrovské množství elektřiny. Jen u nás budou postupně odstaveny elektrárny zajišťující přibližně polovinu dnešního výkonu a jeho nedostatek začneme pociťovat už mezi roky 2028 a 2031,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, a dodal: „Malé podnikové zdroje nabízejí řešení jak v náhradě výkonu odstavených elektráren, tak ve vyrovnávání kolísavých dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Nyní je pro firmy správný čas uvažovat nad investicemi do vlastního energetického zdroje. Pro řadu z nich jsme už připravili zajímavé podnikatelské plány spojené s úsporami nákladů a s dodatečnými příjmy z prodeje elektřiny.“

Chybějící zdroje a nutné investice do výstavby nových kapacit povedou podle analýz EGÚ Brno i v následujících letech k dalšímu zdražování elektřiny. Bez výstavby nových zdrojů by se Česká republika stala z vývozce elektřiny jejím dovozcem již kolem roku 2035. Odklon od uhlí také jednoznačně povede k výraznému zapojení obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ty však bez záložních zdrojů spalujících plyn nebudou schopné zvýšenou poptávku po elektřině pokrýt. Na zajištění takzvané výkonové rovnováhy se tou dobou bude muset podílet také spotřeba průmyslových podniků a postupně i malých firem a domácností.

„Dostupnost spotřeby a regulačních služeb malých zdrojů budou zprostředkovávat takzvaní agregátoři flexibility. Ti budou sdružovat výkon od provozovatelů jednotlivých zdrojů a budou efektivně řídit jejich nasazení. Na českém trhu jsou už dnes certifikovaní dva, konkrétně společnosti innogy a E.ON. Pro využití maximálního potenciálu flexibility malých zdrojů a spotřeby, včetně lokálních baterií je však potřeba reformovat sazby za distribuci elektřiny a zavést chytré měření u odběrných míst poskytujících tuto flexibilitu,“ informoval Pavel Šolc, člen představenstva společnosti ČEPS.

Právě nabídka flexibility pro vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z OZE představuje podle EGÚ Brno obchodní příležitosti nejen pro firmy a instituce s vlastními zdroji, ale i pro české teplárny. „Teplárny jsou pro snižování emisí CO2 nezbytné. Jejich role a význam centrálního zásobování teplem by měly být zachovány. Umožňují totiž výrazně navýšit celkovou energetickou účinnost systému, poskytovat regulace a zálohy,“ vysvětlil M. Macenauer s tím, že pro centrální zásobování teplem i většinu podniků představuje nejvhodnější řešení rozvoj technologie společné výroby elektřiny a tepla, tedy kogenerace.

Kogenerační jednotky jsou vhodným řešením jak pro průmyslové či výrobní podniky, tak pro instituce veřejné správy s co nejstabilnějším odběrem energií, především tepla, jako jsou například nemocnice či pečovatelské domy. „Průměrná doba zavedení kogenerace od projektu po spuštění se pohybuje do 12 měsíců. Návratnost investice je pak v rozmezí pěti až sedmi let,“ uvedl Jiří Novák, ředitel business developmentu společnosti GENTEC CHP, předního českého výrobce kogeneračních jednotek.

Význam menších zdrojů rozptýlených v soustavě podnikové energetiky do budoucna jednoznačně poroste. Nabídka flexibility a záloh v síti pomůže úspěšnému zvládnutí dekarbonizace a rychlejšímu přechodu k OZE. Stát také proto podporuje rozvoj takzvané malé energetiky svými dotačními programy. „Firmy a subjekty veřejné správy mohou využít například Modernizační fond s celkovou alokací přes 300 miliard korun. Nutnou podmínkou je však náhrada stávajícího zdroje, aby tak byla jasně prokázaná úspora emisí,“ informoval Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí.   

Podle EGÚ Brno budou v následujících letech směřovat investice nejen do modernizace teplárenství a podnikové energetiky, ale následně například i do malých jaderných zdrojů. „Moderní trendy v energetice by měli sledovat nejen výrobci a velcí spotřebitelé energií, podniky, města a obce, ale například také subjekty v segmentu dopravy. Bohužel podmínky na trhu se mění velmi rychle a stále častěji se tak stává, že nás oslovují podnikatelé, kteří podcenili odbornou přípravu investic do energetiky,“ uzavřel M. Macenauer.