Reporting nefinančních aktivit firmy je aktuálně velkým tématem v byznysovém prostředí. Reporting bude vyžadovat legislativa, banky, investoři i obchodní partneři. Jednou z nejvíce zmiňovaných cest, jak reportování provádět je prostřednictvím tzv. ESG kritérií, tedy pilíře environmentálního (E), sociálního (S) a způsob řízení podniku (G). Podobný reporting se stane již pro rok 2024 povinným pro největší firmy na evropském trhu a sloužit má například investorům nebo jiným stakeholderům pro lepší vyhodnocení rizika. Své místo si nefinanční reporting ale nachází také v segmentu malých a středních podniků a ESG reporty dobrovolně vydávají první menší a střední firmy, a to přesto, že pro ně nebude v nejbližších letech povinný. Nefinanční reporting je totiž užitečný nástroj pro budování lepších vztahů se zaměstnanci a klienty a další rozvoj byznysu – jeho výsledky jsou například cenným hodnotícím kritériem v dodavatelském řetězci.

Experti se shodují, že výstupy ESG nebo jiného nefinančního reportingu, mohou být pro firmu zásadními podklady pro manažerské rozhodování. „Pilíře E, S i G mohou pro firmu odhalit mnoho potenciálních rizik – například zjistíte, že nemáte dostatečně dobře podchycený dopad na životní prostředí a vaši partneři už s vámi proto nebudou chtít spolupracovat. I když ESG reporting není v této chvíli pro menší a střední firmy povinný, velké firmy jsou už zvyklé si mezi sebou ukazovat své reporty a vybírat si takové partnery, kteří do jejich priorit a strategií zapadají. Dá se proto předpokládat, že jakýsi ekvivalent tohoto reportingu budou požadovat i po dalších firmách, které s nimi budou spolupracovat. Tedy i po malých a středních firmách. Výhodou pro tyto firmy teď je, že ESG reporting pro ně není povinný. Mohou si jej tedy nechat vypracovat, nemusí ho zveřejňovat, ale pokud odhalí nedostatky, mohou interně pracovat na jejich odstranění. Předpokladem zavedení jakékoliv nové strategie nebo inovace v organizaci je ale stále zdravé sociální prostředí uvnitř. Pokud zaměstnanci nemají k firmě pevný vztah a necítí důvěru v zaměstnavatele a kolegy, nebude v praxi zlepšení fungovat. Na trh práce navíc nastupuje mladá generace lidí, pro kterou jsou hodnoty sociální a environmentální udržitelnosti velice důležité. Cílem ESG reportingu je tedy chránit byznys a pracovní místa,“ komentuje možný přínos ESG reportingu pro firmy Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, který se na měření sociálního prostředí v organizacích specializuje a pomáhá nastavovat pilíř S.

Přináší finanční výhody a pomůže vyhnout se rizikům

ESG report může být tedy velmi užitečný i malým a středním firmám, ačkoliv ho zatím nebudou mít povinný. Environmentální kritéria už vyhodnocují i pojišťovny a některé banky u poskytování půjček a v byznysovém prostředí se stále častěji zmiňuje také odpovědný dodavatelský řetězec. „Byznysové prostředí v Česku se skutečně mění. Na cirkulární nebo udržitelné projekty dokážete získat půjčku s lepší úrokovou sazbou a často nás oslovují také firmy, které chtějí poradit s vypsáním výběrového řízení na dodavatele služeb dle cirkulárních kritérií. Pokud chce být firma dodavatelem služby ve veřejné zakázce, musí také často doložit, jaké má dopady na životní prostředí a zda je sociálně odpovědná. ESG reporting by proto pro firmy mohl být strategickým dokumentem, na který se jednoduše mohou odkázat v komunikaci s bankami, investory nebo u přihlašování do veřejných či soukromých tendrů,” říká Laura Mitroliosová, ředitelka poradenské společnosti v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti CIRA Advisory.

Díky ESG reportingu mohou navíc firmy podchytit rizika, kterých si nebyly vědomy. „Velkým tématem, kterým se firmy v Česku teprve začínají zabývat, je kvalita sociálního prostředí uvnitř organizace. Nemyslíme tím spokojenost zaměstnanců, ale spíše jejich identifikaci s organizací a míru důvěry. Z těchto faktorů se pak odvíjí také inovativnost a zodpovědnost. Pokud nejsou tyto měkké faktory přítomné v dostatečné kvalitě, je pravděpodobné, že firma nebude dlouhodobě úspěšná ani po ekonomické stránce. Bude zde vysoká fluktuace, neochota přinášet nové podněty nebo pracovat na kvalitě odvedené práce. Jde o značná rizika, která by mělo vyhodnotit jak vedení firmy, tak investoři,” dodává Hana Matějková Fabíková ze Sociorating institutu.

Její slova potvrzuje také praxe. Dle společnosti 15Five mají firmy s kvalitním sociálním prostředím v průměru až o 20 % vyšší zisky a podobnou zkušenost vidí firma SocioRating také u vlastních klientů. Podle průzkumu, který na téma ESG vypracovali Vysoká škola ekonomická a IPSOS, dále vyplývá, že by se firmy měly zaměřit na respektování svých zaměstnanců (uvedla třetina respondentů) a až 85 % respondentů považuje za důležité, aby se firmy věnovali zdraví a blahobytu zaměstnanců.

ESG reporting tak pro malé a střední podniky nemusí být strašák. Naopak, kdo si ESG reportingem projde co nejdřív, může získat výhodu v obchodních vztazích a často odhalí i skrytá rizika svého podnikání, kterých si doposud nebyl vědom. Investice do ESG reportu se tak několikanásobně vrátí. Příkladem menší firmy, která už dobrovolně ESG reporting vydala společně se Strategií udržitelnosti a Etickým kodexem, je Biopekárna Zemanka. Ta dlouhodobě ukazuje, že byznys postavený na udržitelném základu a kvalitním sociálním prostředí je také dlouhodobě ziskový.

Přesná podoba toho, jak má ESG reporting vypadat, určí Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví (EFRAG). První návrh podoby ESG reportu právě komentují. Firmy, které se už teď chtějí připravovat na nefinanční reporting, se mohou inspirovat jinými reportovacími standardy, například GRI nebo SDG, či si zkusit reporting dle prvního návrhu EFRAG.