Elektrifikace může snížit emise v dopravě, stavebnictví a průmyslu o 60 % do roku 2050

Studie představuje opatření, která by měli představitelé států přijmout v oblasti šíření elektrifikace do klíčových oblastí ekonomiky

Elektrifikace dopravy, stavebnictví a průmyslových odvětví v Evropě by mohla, podle nové zprávy publikované společností BloombergNEF (BNEF), vést ke snížení emisí skleníkových plynů o 60 % v období mezi roky 2020 a 2050.

Podle dokumentu je v příštích třiceti letech možná revoluce ve využití energie v těchto třech sektorech, která s sebou přinese významné snížení emisí CO₂. Studie, která byla vypracována společně se společnostmi Eaton a Statkraft a která nese název Sector Coupling in Europe: Powering Decarbonization, načrtává možnou cestu elektrifikace s přihlédnutím k současnému stavu politické vůle v zemích jako Velká Británie nebo Německo.

Victoria Cuming, globální analytička v BNEF, řekla: „Elektrifikace a následování energetického sektoru v jeho úsilí o přesun k nízkouhlíkovým technologiím, by mohly výrazně napomoci úsilí vlád dosáhnout jejich cílů ve snížení emisí.“

Elektrifikace se může odehrát s pomocí přímých a nepřímých změn. Přímé změny znamenají využití elektrických dopravních prostředků v co největším množství oblastí dopravního průmyslu nebo rozšíření elektrického vytápění v budovách a průmyslu například s využitím tepelných čerpadel. Nepřímé změny by znamenaly přesun k “zelenému vodíku” – vyprodukovanému elektrolýzou s použitím obnovitelné elektrické energie – jakožto palivu pro vytápění budov a pro co nejvíce průmyslových procesů, které by jinak využívaly fosilní paliva.

„K tomu, aby se tyto změny odehrály bude potřeba úsilí politiků,” zdůraznila Victoria Cuming. “Vlády by měly zavést pobídky a pravidla pro snížení emisí z vyhřívání budov, podporovat projekty elektrifikace a odstranit překážky pro výrobu ekologického vodíku. Měly by také zvážit, jak do tohoto procesu zahrnout odběratele energie a veřejnost, kteří hrají klíčovou roli v umožnění elektrifikace v těchto sektorech,” dodala.

Albert Cheung, hlavní analytik BNEF, doplnil: „Elektrifikace ekonomiky bude mít významný dopad na energetiku. Státní správa bude muset podpořit posílení a rozšíření distribučních sítí, které budou schopné dostát větším potřebným objemům energie a většímu podílu energie z obnovitelných zdrojů. Bude také potřeba řešit zapojení baterií a dalších flexibilních zdrojů k vyvážení systému.“

Podle studie bude zapotřebí navýšení kapacity energetického systému o 75 %, než kdyby k elektrifikaci nedošlo. Navýšení pokryjí nízkonákladové větrné a sluneční elektrárny. Celý systém bude také muset být flexibilnější, protože vytápění a doprava budou mít různé vzory spotřeby energie. Současně by ale eletrifikovaná odvětví mohla vytvářet nové možnosti této “flexibility”, protože budou schopná pozměňovat své spotřební vzorce. Bude ale zapotřebí, aby současně existovaly příslušné technologie a aby byla přijatá potřebná systémová opatření.

Pokud k tomu dojde, bude elektrická energie (přímo nebo nepřímo) představovat 60 % veškeré potřebné energie ve zmíněných sektorech. V současné době je to pouze 10 %. I tak by ale těchto 60 % bylo daleko od kompletní dekarbonizace. Hlavním důvodem jsou některé aktivity spadající do těchto sektorů, jako letecká přeprava, doprava na velké vzdálenosti, lodní doprava a průmyslové aktivity, které potřebují vysoké teploty (výroba cementu nebo oceli) a také velké rozestupy mezi nahrazováním některých výrobních procesů nebo zařízení.

K dalšímu snížení emisí až k nulovým hodnotám bude zapotřebí, aby vlády nastavily ambiciózní pravidla pro urychlení elektrifikace a aby se na trh dostaly nové technologie jako zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS). Současně budou muset řešit otázku využití půdy a celkového přístupu k zemědělství.

Bude důležité, aby se narůstající poptávka po energii maximálně pokrývala z čistých zdrojů, čímž se zvýší ekologické benefity elektrifikace. Albert Cheung uvedl: „Je zásadní, aby vlády a regulátoři přijali opatření pro energetický trh, která umožní projektům větrných a solárních elektráren a provozovatelům úložišť, odhadnout své výnosy a obhájit si tak uskutečněné investice.”

Henrik Sætness, SVP pro korporátní strategii a analýzy ve společnosti Statkraft řekl: „Studie potvrzuje význam elektrifikace pro snížení emisí a roli obnovitelných zdrojů energie pro nastávající období. Do budoucna nemohou být obnovitelné zdroje energie součástí řešení. Musí být řešením jako takovým.”

Cyrille Brisson, vice president pro prodej, služby a marketing ve společnosti Eaton EMEA zdůraznil: „Jak ukazuje studie, abychom mohli urychlit energetický přesun a zastavit hromadění skleníkových plynů v atmosféře, je zapotřebí změn na poli zákonodárců a designu energetického trhu. V Evropě již proces změn v oblasti regulací sítí probíhá, je ale potřeba udělat mnoho dalších změn, abychom se mohli inspirovat těmi nejlepšími řešeními a abychom dále podpořili inovace. Toto je obzvlášť důležité pro fungování trhu a jeho struktur, které podporují flexibilitu a řeší tak otázku nestálosti obnovitelných zdrojů.”

Studie za předpokladu, že budou přijata všechna zmíněná opatření, předpokládá, že se emise vyprodukované v energetice, dopravě, stavebnictví a průmyslu sníží o 68 % mezi roky 2020 a 2050. V případě dopravy, stavebnictví a průmyslu se předpokládá snížení o 60 %. (11.2.2020)

Graf: Snížení emisí skleníkových plynů v období 2020-2050 s využitím elektrifikace v zemích jako Velká Británie nebo Německo