Současné výzvy, které ovlivňují globální obchod, a role budoucí Evropské komise (EK) v rámci jejich řešení. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela vystoupil na konferenci Prague European Summit a představil klíčové priority, na které by se měla v oblasti hospodářství zaměřit budoucí EK. Ministr Síkela zdůraznil význam ekonomické bezpečnosti a realistického přístupu ke klimatickým cílům.

„Svět se v posledních letech změnil technologicky, politicky i ekonomicky. Éra globálního obchodu založeného na multilaterálním řádu se mění. Nyní se musíme vyrovnat s krizemi jako ruská agrese proti Ukrajině, narušení námořních obchodních tras v důsledku konfliktu na Blízkém východě a pandemie COVID-19, což vedlo k rozpadu některých dodavatelských řetězců,“ uvedl ministr Jozef Síkela a dodal: „Tyto výzvy doplňují už tak velmi ambiciózní cíl dekarbonizace evropské ekonomiky. Není vhodné zpochybňovat naše klimatické cíle, ale musíme nastavit rovnováhu mezi jejich plněním a vlastní prosperitou. A musíme přesvědčit evropskou veřejnost ve všech členských státech, že dnešní výzvy a cíle zelené a digitální transformace zvládneme bez negativního dopadu na jejich životní úroveň.“

Z toho podle Síkely vyplývají hlavní priority, na které by se podle Česka měla zaměřit budoucí EK. „Musíme si vybudovat silnou pozici v oblasti moderních technologií zaměřených na procesy, které nyní ovlivňují naši ekonomiku, jako je dekarbonizace, digitalizace nebo nástup umělé inteligence,“ pokračoval ministr Síkela s tím, že Evropa musí z hlediska klimatických cílů prosazovat obdobné rozumné nároky na své obchodní partnery, jako na svůj vlastní průmysl, aby ho tak neznevýhodňovala oproti konkurenci. Prvním takovým pozitivním krokem podle něj je Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), což je opatření Evropské unie (EU), které uvalí poplatky na dovážené zboží ze zemí s nižšími environmentálními standardy. CBAM zajišťuje, že dovážené produkty budou podléhat stejným emisním nárokům jako produkty vyrobené v EU, čímž podporuje globální snižování emisí a férovou postavení pro své firmy.

„V podobných krocích, které pomohou evropskému byznysu zvládnout současné výzvy a proces dekarbonizace, je třeba pokračovat. Nutnou součástí je také realistický přístup založený na analýzách a dopadových studiích, ne na víře v lepší zítřky. Proto věříme v potřebu technologické neutrality pro podporu všech nízkouhlíkových technologií včetně jádra. Jádro musí být součástí Green Dealu,“ uvedl ministr Síkela.

Současné geopolitické výzvy podle ministra mohou přinést dva základní scénáře dalšího vývoje. „Buď dojde k rozpadu globálního obchodu na menší regionální bloky, nebo k zachování otevřeného a propojeného mezinárodního systému, ve kterém ale bude mnohem větší roli hrát ekonomická bezpečnost. Mám pro to pojem „friendshoring“ – obchod zohledňující nejen ekonomické aspekty, které staví na roveň s hodnotami a spojeneckými vztahy protistrany,“ popisuje ministr Síkela s tím, že pro Českou republiku by samozřejmě byla výhodnější druhá varianta. „Otevřený a globalizovaný obchod přináší růst, naopak fragmentace by mohla vést ke ztrátě až 7 % celosvětového HDP. Integrace a spolupráce jsou klíčové i pro předcházení krizovým situacím. Z otevřeného obchodu těžíme i my. Jsme jako Česká republika jedna z nejotevřenějších ekonomik na světě,“ dodal ministr.

V důrazu na ekonomickou bezpečnost a pečlivější výběr obchodních partnerů ale bude podle ministra Síkely třeba nadále pokračovat. „Musíme také minimalizovat závislosti ve strategických odvětvích ať už na úrovni surovin, jako jsou například plyn, ropa, jaderné palivo a lithium, nebo sofistikovaných technologií jako čipy,“ popisuje ministr Síkela a dodává: „S tím nám pomůže prohlubování spolupráce s důvěryhodnými zeměmi prostřednictvím obchodních dohod. K tomu je potřeba větší flexibility v jednotlivých členských státech a posílení pocitu zodpovědnosti za zbytek Evropy. Dále urychlení ratifikačních procesů těchto dohod,“ dodává ministr.

„Jednou z dlouhodobě nejoceňovanějších součástí členství v EU je vnitřní trh, který je jednak naší největší silou a základem konkurenceschopnosti našeho průmyslu, a jednak motivací pro naše partnery, aby s námi chtěli obchodovat a uzavírat obchodní dohody. Proto je třeba zde postoupit v prohlubování partnerství, abychom posílili naší pozici na mezinárodní scéně,“ pokračuje ministr a dodává, že s tím souvisí rovněž otázka snižování byrokracie. „Integraci sektoru služeb pomůže odbourání různých administrativních požadavků a u těch, kde to nejde úplně zrušit, můžeme alespoň elektronizovat a digitalizovat. Snaha hledat kompromisy při tvorbě evropských opatření totiž často vede ke vzniku složitých, těžce přehledných mechanismů, které vytváří velmi byrokraticky náročně prostředí. Musíme se zaměřit na to, jak ho udělat předvídatelnější a jednodušší,“ uzavírá ministr Síkela.