Dovoz a vývoz elektrické energie

Česká republika více elektrické energie vyváží, než dováží. Ze sousedních zemí je na tom stejně pouze Německo.

Evropské země nejsou energeticky soběstačné, a proto významnou úlohu v jejich ekonomice hraje dovoz a vývoz jednotlivých druhů paliv a energie. I když ani Česká republika není energeticky soběstačná, patří dlouhodobě k vývozcům elektrické energie. Součástí vykazovaných hodnot dovozů a vývozů elektrické energie jsou také data za neplánované přetoky elektrické energie způsobené často vysokou výrobou elektráren v zahraničí. V roce 2000 bylo do ČR dovezeno 750,21 ktoe elektrické energie a 1 611,5 ktoe vyvezeno. V roce 2018 bylo dovezeno 995,1 ktoe a vyvezeno 2 190,9 ktoe. Oproti roku 2000 se tedy dovoz elektřiny do ČR zvýšil o 33 %, vývoz však vzrostl o 36 %.

Z hlediska sousedních států dosahuje nejvíce dovezeného a vyvezeného množství elektrické energie Německo. V roce 2000 bylo do Německa dovezeno 3 880,8 ktoe elektrické energie, v roce 2018 to bylo 2 728 ktoe. Pokles činil 30 %. Vyvezeno bylo v roce 2000 z Německa 3 618 ktoe elektrické energie, zatímco v roce 2018 to už bylo 6 918,6 ktoe. Jednalo se tak téměř o dvojnásobný nárůst.

Rakousko v roce 2000 dovezlo 1 188,7 ktoe elektrické energie, v roce 2018 činil dovoz 2 414,1 ktoe. Nárůst byl dvojnásobný. V roce 2000 bylo z Rakouska vyvezeno 1 306,3 ktoe elektrické energie, v roce 2018 pak 1 644,8 ktoe. I v případě vývozu se tedy celkový objem zvýšil, ale pouze o 26 %.

Další ze sousedních zemí – Slovensko – v roce 2000 dovezlo 511,7 ktoe elektrické energie. V roce 2018, kdy dovezlo 1 068,6 ktoe, předčilo množstvím dovezené elektřiny i Českou republiku. Vývoz ze Slovenska, který v roce 2000 činil 743,5 ktoe elektrické energie, se do roku 2018 téměř nezměnil a zůstal na úrovni 752 ktoe.

Graf: Dovoz a vývoz elektřiny (ktoe)

Polsko v roce 2000 dovezlo 282,9 ktoe elektrické energie, zatímco v roce 2018 už to bylo 1 187,9 ktoe. Z hlediska zvýšení dovezeného množství je Polsko premiantem, jeho dovoz za sledované období narostl více než čtyřikrát. Opačný trend však zaznamenáme v případě vývozu. V roce 2000 bylo z Polska vyvezeno 830,9 ktoe elektrické energie a v roce 2018 kleslo vyvezené množství na hodnotu 698,3 ktoe. Došlo tak k poklesu o 16 %.

Elektřiny se letos vyrobilo méně

Výroba a spotřeba elektrické energie v letošním prvním pololetí odrazily průběh protipandemických opatření.

Výroba elektrické energie dosáhla v letošním prvním pololetí celkové výše 39 965 GWh, což představuje meziroční pokles o 9,2 % (o 4 054 GWh). Výrazněji (o 12,0 %) se výroba energie snížila ve druhém čtvrtletí, v prvním to bylo o 6,8 %.

Při porovnání jednotlivých měsíců vidíme největší propady o 18,5 % v dubnu a o 15,7 % v květnu, což bylo ovlivněno nouzovým stavem a dalšími opatřeními v souvislosti s pandemií covid19. Z pohledu typů zdrojů se v průběhu prvního pololetí meziročně zvýšila výroba u paroplynových, plynových a spalovacích zdrojů, větrných, fotovoltaických a přečerpávacích vodních elektráren.

Rozvolňování protipandemických opatření se projevilo v měsíci červnu, kdy pokles celkové výroby proti červnu předchozího roku činil pouze 0,5 %, přitom výroba jaderných elektráren se meziměsíčně zvýšila o 5,5 %. Zvýšené množství dešťových srážek v červnu ovlivnilo meziroční růst výroby vodních elektráren v tomto měsíci o 62 %.

Vývoz stále převažuje

Přestože se saldo dovozu a vývozu (čistý vývoz) elektrické energie v letošním prvním pololetí proti loňsku snížilo o 32,9 %, stále pokračoval trend převažujícího vývozu nad dovozem. Čistý vývoz za sledované období dosáhl celkové výše 4 173 GWh. Pokles byl zaznamenán ve všech měsících s výjimkou června, kdy došlo k nárůstu o 43,7 %.

Rozdíly ve spotřebě

Spotřeba elektrické energie se vyvíjela podobně jako výroba, ale je patrný určitý rozdíl mezi jednotlivými kategoriemi odběru. Celková výše spotřeby 29 765 GWh byla o 5,1 % (o 1 605 GWh) nižší než loni. Největší meziroční pokles o 9,7 % (o 1578 GWh) vykázali velkoodběratelé, maloodběratelé v podnikatelském sektoru odebrali o 2,6 % (o 108 GWh) méně, a u domácností naopak spotřeba vzrostla o 2,7 % (o 213 GWh). Z těchto údajů vyplývá, že protipandemická opatření ovlivnila negativně zejména činnost podnikatelských subjektů. Nárůst spotřeby domácností odpovídá tomu, že řada zaměstnavatelů zavedla práci z domova a školy přešly na distanční výuku.

Při meziročním porovnávání vývoje spotřeby je třeba vzít do úvahy i to, že první pololetí letošního roku bylo proti stejnému období minulého roku chladnější, teplejší byly pouze zimní měsíce. Lze předpokládat, že povětrnostní podmínky ovlivňují především spotřebu malých podnikatelů a domácností.

Podrobnější pohled na jednotlivé měsíce ukazuje, že u podnikatelských subjektů spotřeba elektřiny poklesla s výjimkou února ve všech měsících, nejvíce v dubnu a květnu, zatímco v případě domácností se meziročně snížila pouze v lednu.

Graf 1: Vývoj spotřeby elektřiny u velkoodběratelů v 1. pololetí 2019 a 2020 (GWh)