Teplárny přijaly řadu mimořádných opatření a zatím se jim podařilo situaci zvládnout a zásobování teplem zajistit. Většina tepláren hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla jen u bytového sektoru, naopak v sektoru služeb nebo průmyslových podniků došlo v řadě případů k výrazným propadům. Celkově se pandemie projevila meziročním poklesem prodeje tepla o 5 až 7 %. Dopady na jednotlivé teplárny se však podstatně liší a závisí na struktuře zákazníků.

„Přes veškerou automatizaci řídí provoz tepláren lidé. Teplárny musely přijmout řadu mimořádných opatření, aby minimalizovaly riziko nákazy zaměstnanců, která by je mohla paralyzovat,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela a dodal: „Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se na zajištění bezpečného a bezporuchového provozu soustav zásobování teplem podíleli a podílejí, není to v těchto podmínkách úplně snadné. A zároveň věřím, že se co nejdříve podaří proočkovat provozní pracovníky tepláren nezbytné pro zajištění dodávek tepla, jako jedné ze základních potřeb pro obyvatelstvo a chod národního hospodářství.“

Vzhledem k téměř identickým klimatickým podmínkám v letech 2019 a 2020 lze dopady pandemie na dodávky tepla vyvozovat z prostého srovnání dodávek v těchto letech. Na celkový odběr tepla měla pandemie spíše mírný vliv, který se projevil meziročním poklesem prodaného tepla v řádu jednotek procent, průměrně mezi 5 až 7 %. Dopady se však zásadně liší pro různé skupiny zákazníků a s ohledem na různou strukturu zákazníků se také liší dopady na jednotlivé teplárny.

„Největší pokles dodávek tepla zaznamenaly teplárny u zákazníků, na které nejvíce dopadla omezující vládní opatření. Tedy u ubytovacích a restauračních zařízení, u sportovních a plaveckých areálů nebo kultury. Na jaře se také projevil výrazný propad dodávek tepla do některých průmyslových podniků. Většina tepláren naopak hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla v bytovém sektoru a zdravotnických zařízeních,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Zatímco při jarních opatřeních došlo u oborů s omezením k průměrnému poklesu odběru tepla o třetinu, v celoročních číslech už se pokles pohybuje od 30 do 60 % a u některých služeb či bazénů to byl dokonce propad až o 80 %. U školských zařízení tomu bylo s poklesem odběrů tepla obráceně. Významnější byl u nich pokles na jaře při úplném uzavření škol, včetně těch mateřských. Od září až do konce roku, kdy probíhala alespoň výuka na prvním stupni, a mateřské školy zůstaly otevřené, byl pokles relativně menší, přesto to byly desítky procent.

Většina tepláren hlásí naopak mírný meziroční nárůst spotřeby tepla u bytového sektoru. A to jak na jaře, tak zejména v posledních měsících roku. Spotřebu ovlivnila distanční výuka a práce z domu, meziročně stoupl odběr domácností v řádu jednotek procent mezi 2 až 7 %, průměrně pak kolem 5 %. Další oblastí, kde došlo k mírnému nárůstu spotřeby tepla, jsou zdravotnická a nemocniční zařízení, kde to však bylo také jen v řádu jednotek procent.