Státní podnik DIAMO nechal vypracovat další měření kvality ovzduší u haldy v Ostravě – Heřmanicích, tentokrát v obydlené části a v areálu věznice. Výsledky potvrdily, stejně jako předchozí měření a pravidelný monitoring škodlivin, že při sanaci heřmanického odvalu nedochází k překračování limitních hodnot nebo hodnot obvyklých pro ovzduší v Ostravě.

„Přestože na lokalitě probíhá pravidelný monitoring škodlivin, který stabilně nevykazuje žádné nebezpečí pro obyvatele, zintenzivnili jsme měření vlivů heřmanického odvalu a jeho sanace na životní prostředí. Poslední měření v červnu opět potvrdilo, že odval ani sanační práce nijak významně nezhoršují ovzduší v okolí,“ řekl Petr Kříž, ředitel odštěpného závodu ODRA, státního podniku DIAMO.

Měření zajišťuje pro státní podnik Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (ZÚ). 24hodinové měření imisí provedli jeho pracovníci loni v srpnu a v listopadu a letos v březnu a v červnu. Poslední měření v polovině června proběhlo kromě obydlené oblasti poblíž haldy navíc také v areálu Věznice Heřmanice. Sledování bylo zaměřené na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), těkavé organické látky (VOC), prachové částice (PM10), oxid uhelnatý (CO) a oxid siřičitý (SO2).

Odborníci ze ZÚ vždy během měření dbají na to, aby znali stav ovzduší i v jiných oblastech Ostravy, proto měření probíhá v termínech odběrů na třech měřících stanicích provozovaných ZÚ v Radvanicích a Mariánských Horách. „Porovnáním naměřených hodnot se zákonnými limity a referenčními koncentracemi Státního zdravotního ústavu jsme zjistili, že naměřená data v červnu byla srovnatelná a nepřekročila stanovené limity. Výjimkou byla mírně vyšší prašnost velikosti PM10 v areálu věznice oproti limitu a hodnotám z ostatních stanic. Důvodem byl převládající směr větru v první polovině dne, který foukal přes odval směrem k měřícímu místu. Po změně směru větru koncentrace klesly o polovinu,“ vysvětlila Lucie Hellebrandová, vedoucí Centra hygienických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.

Na odvalu probíhá postupné oddělení termicky aktivní části odvalu od ostatní plochy vytvořením oddělovací vzdušné stěny vyplněné nehořlavým materiálem tak, aby se zabránilo případnému přenosu termické aktivity do již rekultivované plochy odvalu. Materiál zbavený části hořlavé složky se ukládá od severní hranice směrem do středu a průběžně se hutní a modeluje do projektovaného tvaru pro budoucí využití. Následně se sanované území překryje zeminou. Od roku 2010 došlo k výrazné redukci ploch zasažených termickou aktivitou, což přineslo i výrazné snížení objemů exhalací škodlivých plynů.

„Naším zájmem je pokračovat v sanaci odvalu s co nejmenším vlivem na okolí a postupně zabezpečit odval před termickými jevy, aby v budoucnu mohla být tato lokalita smysluplně využita. Sanační práce probíhají podle plánu a zároveň pokračují jednání o možnostech dalšího využití separačního komplexu,“ uvedl Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO.

O odvalu Heřmanice

Odval Heřmanice je jedním z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je uložena důlní hlušina z těžby černého uhlí v 19. a 20. století na Ostravsku. Nachází se na území městského obvodu Slezská Ostrava. Jedná se o komplex důlních odvalů, který vznikal už v polovině       19. století při hloubení Dolu Ida (Rudý říjen 1). Největší množství materiálu se zde ukládalo ve 40. až 60. letech minulého století, kdy se rozšiřoval Důl Heřmanice (Důl Stalin, Rudý říjen 2). Celkově areál zabírá plochu cca 103 ha, objem uloženého materiálu je odhadován na cca      30 milionů tun. Průměrná nadmořská výška odvalu se pohybuje mezi plus 220 až 230 m n. m. Na odval navazuje Heřmanický rybník, který je součástí lokality Natura 2000.