Členové Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) očekávají, že oproti období let 2010 až 2023 vzroste výše jejich ročních investic v příštích letech o 38 %. Průměrně by tak měli na transformaci a modernizaci sítí každý rok vynakládat téměř 40 mld. Kč. Provozovatelé elektroenergetických soustav spočítali, že jen do roku 2035 by měli investovat o 132 mld. Kč více než v minulému období. Kolik z těchto peněz získají na dotacích, zůstává nejisté. ČSRES proto spolupracuje v otázce financování investic do infrastruktury s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí a Energetickým regulačním úřadem.

„Mezi lety 2010 až 2023 se průměrná výše ročních investic členů ČSRES blížila 29 miliardám korun. Dnes ale víme, že ani tak velká částka do budoucna stačit nebude. Dalších zhruba 11 miliard korun ročně si vyžádají investice spojené s novými požadavky na decentralizaci výroby, masivní připojování obnovitelných zdrojů energie či elektrifikace sektoru dopravy a vytápění. Cíle EU i ČR spojené s přísnější ochranou klimatu nutně povedou k dalšímu růstu investic do energetické infrastruktury,“ uvedl Marian Rusko, předseda Rady ČSRES.

Snaha o dosažení uhlíkové neutrality a trendy, jako jsou dekarbonizace a decentralizace, mění podobu energetických soustav. Významně zvyšují požadavky na jejich řízení tak, aby mohl být zajištěný bezpečný a spolehlivý provoz. Modernizace a rozvoj fyzické infastruktury, zavádění nových technologií nebo digitalizace veškerých systémů jsou příklady oblastí, které si v příštích letech vyžádají mnohamiliardové investice.

„Řešíme rychlost výstavby sítí, navyšování jejich kapacity nebo přebytky elektřiny z tisíců malých zdrojů. Dochází k instalaci chytrých elektroměrů, připravujeme se na dálkové ovládání a regulaci nižších napěťových úrovní distribučních sítí. S tím souvisí investice do automatizace v podobě nových IT systémů, komunikačních protokolů a použití pokročilé analytiky ke zpracování enormního množství dat. Nad tento rámec budujeme Elektroenergetické datové centrum, které začne fungovat již letos v srpnu,“ vysvětlil M. Rusko.

Velkou výzvou jsou také stále rostoucí nároky na kybernetickou bezpečnost a koordinaci celého prostředí. Čím více „chytrých“ zařízení se bude do systému připojovat, tím „chytřejší“ bude muset být systém sám. V souvislosti s klimatickou změnou se také elektroenergetická soustava musí připravit na zvyšující se riziko vzniku přírodních kalamit, které by mohly mít rozsáhlé dopady na domácnosti i firmy.

„Elektroenergetický systém je kritickou infrastrukturou, jejíž spolehlivé a bezpečné fungování je nezbytné pro běžný chod ekonomiky. Nyní musíme reagovat na skokové kvalitativní změny, které povedou k větší otevřenosti a udržitelnosti, abychom předešli větší zranitelnosti celého systému. Upozorňujeme proto na nezbytné investice do jeho komplexního zabezpečení,“ dodal M. Rusko.

Provozovatelé elektroenergetických soustav jsou státem regulovaní podnikatelé. Proveditelnost jejich investic proto závisí na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, který stanoví mimo jiné podmínky, za nichž mohou čerpat dotace. Současný stav je navíc takový, že alokace relevantních dotačních titulů je poměrně omezená, a proto je čerpání dotací ze strany regulovaných subjektů relativně nízké. Ukázalo se to v předešlé dekádě, kdy z unijních a operačních programů čerpaly dotace pouze o celkovém objemu 6,55 mld. Kč, což je jen 0,19 % z celkového objemu dostupných prostředků.

ČSRES o změně jedná se zástupci státu. Ekonomické dopady modernizace české elektrizační soustavy nyní analyzuje poradenská společnost Deloitte. Členy sdružení jsou provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS a provozovatelé distribučních sítí společnosti ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce.