V Číně, kde epidemie covid-19 propukla, se aktuálně vypořádávají s množstvím nebezpečného zdravotnického odpadu. Jen ve Wuhanu se jeho denní produkce zvýšila o 500 %. V Česku se preferuje odstranění nebezpečných odpadů spalováním. Některé české nemocnice mají dokonce svoji vlastní spalovnu, například v nemocnicích v pražském Motole, Pardubicích a Hradci Králové. Nemocnice je tak v likvidaci odpadů více soběstačná a infekční odpady může v době epidemie covid-19 likvidovat přímo v místě vzniku bez další zbytečné manipulace a transportu. Technologie navíc umožňuje využít energii vzniklou při jeho spalování pro účely nemocnice, uvedla společnost Damaris, která se specializuje na řešení s nakládání s odpady.

Při běžném provozu české nemocnice vyprodukují cca 36 000 tun nebezpečného odpadu ročně. Jedná se o použité roušky, vzorky, léčiva, jehly, cytostatika, ale i samotné tkáně. Většina zdravotnických zařízení za odvoz a likvidaci nebezpečného odpadu platí externím firmám vysoké částky.

„Pro velké nemocnice preferujeme nasazení vlastních spaloven se zpracovatelskou kapacitou cca 1 000 tun ročně. U těch, které už vlastní spalovnu mají, je třeba zařízení modernizovat a inovovat – často jsou totiž na hranici životnosti a přestávají odpovídat současným požadavkům. Vysoké teploty při spalování spolehlivě zničí infekčnost odpadu. Samozřejmostí je účinný systém čištění spalin, které v procesu vzniknou. Zařízení tak splňují nejpřísnější emisní limity. Zásadní je, že nemocnice nemusí za odvoz a likvidaci nebezpečného odpadu platit a jeho spolehlivé a bezpečné zničení má pod kontrolou. Přeruší se tak řetězec, kdy je rizikový materiál převážen z místa, kde vznikne na místo, kde je zničen. To je zásadní právě v současné situaci, kdy země čelí epidemii covid-19 – infekční materiály je nutné zlikvidovat přímo na místě vzniku, tedy v nemocnicích,“ vysvětluje Marek Šarlej, jednatel společnosti Damaris, která společnostem radí, jak smysluplně nakládat s odpadem.

Nemocnice samozřejmě řeší i ekonomickou stránku, přičemž zejména sledují dlouhodobě udržitelnou výši nákladů na zpracování odpadů. Šarlej upozorňuje, že nasazení a modernizace spaloven odpovídá Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 – 2024. V Česku vlastní spalovny využívá 8 nemocnic. Není bez zajímavosti, že spalovna v nemocnici v Hradci Králové byla zmodernizována v době, kdy stál v čele zařízení epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který se v současnosti soustředí na boj s epidemií nemoci covid-19.

Nebezpečný odpad poslouží k výrobě energie

Spalovny, které náleží ke zdravotnickým zařízením, přitom odpad nejen likvidují, ale mohou ho využívat k výrobě energie pro nemocnice. Teplo, které při spalování materiálu vzniká, je dále využito pro technologické potřeby zařízení, například ke sterilizaci, provoz prádelen, vytápění komplexu nebo naopak ke klimatizaci.

Spalovny jako cesta, jak se vyhnout příkladu Číny, kterou odpad zavalil

Čína, kde epidemie propukla, se momentálně potýká se sekundárními problémy. Přinejmenším 20 měst hlásí, že jsou zavalena nebezpečným zdravotním odpadem z nemocnic. V samotném Wuhanu, jehož populace odpovídá počtu obyvatel Česka, vyprodukovala po čas krize zdravotnická zařízení více než 240 tun rizikového odpadu denně, což znamenalo 500% nárůst oproti běžnému stavu. Aktuálně město hledá způsoby jeho likvidace, které zahrnují i vybudování spalovny.

„Právě spalování přímo v nemocnicích je způsob, jak se podobným problémům vyhnout. Zařízení, které odpad likviduje za běžných podmínek, dobře poslouží i v případech, kdy se objem nebezpečného materiálu nárazově zvýší,“ uvádí Šarlej.

Praxi ilustruje příklad Švýcarska, které v roce 2018 spálilo ve spalovnách 99,5 % z celkového množství nemocničních odpadů, tedy 15 787 tun.