Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává do roku 2050 padesátiprocentní nárůst poptávky po energii. I když expanze obnovitelných zdrojů zrychluje, stále není úplně jisté, že se při tomto růstu spotřeby zároveň podaří nahrazovat fosilní paliva tak rychle, jak si některé země předsevzaly. I podle optimistických odhadů budou v roce 2035 obnovitelné zdroje pořád generovat „jen“ 75 % celkové výroby energie. Zajímavý potenciál v této souvislosti představují geotermální elektrárny. Nejvíce do nich v současnosti investují USA, geotermální projekty najdeme i v Evropě a ČR.

Geotermální zdroje jsou jedinou formou čisté energie, která je k dispozici 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Jejich využívání zatím limituje skutečnost, že dostatečná teplota v dosažitelné blízkosti povrchu země je pouze v oblastech s vysokou tektonickou a vulkanickou aktivitou. Geotermální vrty s hloubkou 5 až 10 kilometrů, které jsou už dnes technicky realizovatelné, by však mohly zpřístupnit energii zemského nitra až na 70 % zemského povrchu. V posledních měsících se množí informace, že řada start-up firem, ale i zavedených globálních společností se vydává touto cestou.

Australská společnost Legacy Global Green Energy (LGGE) začátkem dubna představila plán, jak pro geotermální energii využít jako klíčovou infrastrukturu ropné a plynové plošiny v Severním moři u Velké Británie. Spojené království má jen v Severním moři 470 zařízení, jejichž využitelnost se blíží ke konci a náklady na jejich demontáž se odhadují na miliardy USD. Celosvětově má ropný a plynárenský průmysl tisíce offshore platforem, které do 30 let zastarají nebo jejichž zásoby budou dočerpány. Podle LGGE by se ropné a plynárenské plošiny mohly stát základnou geotermálních zdrojů pod mořským dnem. Společnost už otevřela pobočku ve skotském městě Aberdeen známém jako brána ropného průmyslu v Severním moři a věří, že je přemění v hlavní město geoenergetiky, která bude spolehlivou zelenou elektřinou zásobovat Skotsko, Velkou Británii a země severní Evropy.

Investice do geotermální energie v poslední době ohlásily i giganti, jako například americký Chevron nebo jeho britský rival BP. U Chevronu jde již o druhou kapitálovou injekci do projektů na využití geotermální energie během letošního roku. V březnu společnost vložila 25 milionů USD do švédské investiční firmy Baseload Capital, která financuje vývoj a provoz zařízení pro tepelnou geotermální energii. Měsíc předtím Chevron společně s BP podpořil 40 miliony USD kanadský start-up Eavor, který vyvíjí podzemní systém skladování energie v uzavřeném okruhu s využitím geotermální energie. V květnu se k Mezinárodní geotermální asociaci připojil prostřednictvím své dceřiné společnosti také další petrolejářský obr. Shell Geothermal BV sídlí v Haagu a zaměřuje se rozvoj geotermální energie v Nizozemsku.

Velké ambice má v této oblasti i Google. Internetový gigant hodlá provozovat svá datová centra a infrastrukturu v Nevadě nejpozději od roku 2030 zcela na čisté bezuhlíkové energii. V květnu společnost podepsala dohodu o využívání geotermální energie nové generace se start-upem v oblasti čisté energie Fervo Energy. Pomocí kabelů z optických vláken uvnitř vrtů chce Fervo Energy shromažďovat údaje o průtoku, teplotě a výkonu geotermálního zdroje v reálném čase, což umožní zlepšit výkon, řídit energetické toky v hlubinách, a optimalizovat využívání geotermální energii na různých místech celého světa. První takto vystrojené geotermální zdroje chce společnost připojit k energetické síti v Nevadě už příští rok. Americké ministerstvo energetiky předpokládá, že nové technologie v oblasti geotermální energie by mohly do roku 2050 zajistit v USA pevnou výrobní kapacitu až 120 GW.

USA mají už dnes největší světový podíl na využívání geotermální energie. V různé míře se tento zdroj využívá ve více než 20 dalších zemích. K technologické špičce patří Island, kde je geotermální energie zdrojem přibližně dvou třetin primární spotřeby energie. Používá se k vytápění obytných budov, hotelů, vládních objektů i např. bazénů.

IEA předpokládá, že globální geotermální kapacita vzroste v roce 2022 o 7 % na 16,5 GW, přičemž dvě třetiny růst pokryjí Indonésie, Keňa, Turecko, Filipíny, USA a Bolívie. Indonéská vláda hodlá geotermální potenciál země využít na maximum a připravila plán, který do roku 2030 počítá s růstem instalovaného výkonu na 8 GW z 2,1 GW v roce 2019. Státní podnik Geo Dipa Energi získal půjčku od Asijské rozvojové banky ve výši 300 milionů USD na expanzi závodů Dieng a Patuha o kapacitě 110 MW. V Keni bude ještě letos uvedena do provozu jednotka Olkaria s výkonem 83 MW.

Ve střední a východní Evropě má významný potenciál zejména Maďarsko, jižní a východní Slovensko, východní Rakousko a severní Chorvatsko. Podle odhadů má například Slovensko možnosti až kolem 5,5 GW. Jde zejména o hydrogeotermální potenciál podzemní vody s teplotami 45 až 130 stupňů Celsia využitelný pro dálkové vytápění a průmyslové a zemědělské aplikace.

V Česku jsou hydrotermální zdroje omezené a mělké, tedy na relativně nízké teplotě. K vytápění se okrajově využívají v Děčíně, Ústí nad Labem a Benešově nad Ploučnicí. Mělké vrty a podzemní tepelné výměníky by se ale v ČR daly dobře využívat ke chlazení, což by přineslo úsporu primárních energetických zdrojů.

Jako každý zdroj, má i geotermální energetika svá úskalí. Ve Švýcarsku došlo v letech 2006 a 2013 k menším zemětřesením, která prokazatelně souvisela s hledáním geotermálních zdrojů. Další práce na obou projektech byly tehdy zastaveny, ale výzkum pokračuje. Podzemní laboratoř Bendretto 1,5 km pod povrchem údolí Ticino na jihu země nedaleko hranic s Itálií zahájila v listopadu 2020 experiment, který podrobně ověřuje mechanismus vzniku mikrootřesů způsobených vháněním studené vody do zemských hlubin, což je jedna z technologií energetického využívání podzemního tepla. Vědci jsou přesvědčeni, že se jim podaří najít způsob, jak i v hustě obydlené zemi využívat geotermální energii bezpečně.