Letošní Den Země nám připomíná, že klimatické změny jsou bezesporu jednou z největších výzev současnosti. To si začínají uvědomovat jak firmy, tak spotřebitelé. Důraz na ekologii a udržitelnost z preferencí zákazníků nevymizel ani navzdory krizi způsobené pandemií viru COVID-19. Z pravidelného průzkumu #FutureConsumerIndex společnosti EY vyplývá, že 48 % spotřebitelů celosvětově věří, že se klimatické změny a udržitelnost budou silně promítat do toho, jak žijí a co nakupují. 25 % z nich by bylo ochotno si za více udržitelné zboží či služby připlatit. V České republice je společenská odpovědnost značek důležitá pro více než polovinu (52 %) zákazníků. Firmy, které chtějí zůstat relevantní, by měly tyto trendy brát v potaz.

Udržitelnost není primární hnací silou zisku. Také neznamená pouze ekologii. A není ani nejlevnější. Investovat do ní se ale i přesto vyplatí. Dokládají to data z průzkumu EY, která říkají, že si 68 % spotřebitelů myslí, že společnosti by měly pozitivně ovlivňovat svět. A 50 % zákazníků z 20 zemí dodává, že by si raději nakoupilo od firem, které zveřejňují, jaký je dopad jejich výrobků na lidi a planetu. Ačkoliv tedy investice do udržitelnosti přímo nepřinášejí zisk, jsou klíčovým aspektem retence zákazníků. Ty je přitom, jak známo, daleko složitější získat než ztratit. Pokud navíc odcházejí kvůli tomu, že je jejich oblíbená značka, kterou považovali za udržitelnou, zklamala, pravděpodobnost, že se vrátí, je kvůli negativní zkušenosti spojené s pocitem „podvedení“, velmi nízká.

Trendy, které se vyplatí sledovat

A jaké jsou největší ekologické trendy, které by měly české společnosti sledovat? Velkým tématem jsou plasty a udržitelné obaly. Fotografie pláží zaplavených zmačkanými PET lahvemi, brčky a tyčinkami do uší viděl snad každý z nás. Problematika jednorázových plastů je nicméně složitější, protože ne každý plast je nerecyklovatelná katastrofa a všechno zakázat a vyměnit za dřevo, sklo nebo papír může ve výsledku k ekologické zátěži Země přispět výrazně výše.

Nejefektivnějším řešením jakéhokoliv problému je jeho prevence, tedy snažit se o to, aby vůbec nevznikl. V této oblasti už se dějí změny, které jsou sice drobné, ale mají velký pozitivní dopad. „Některé obaly od mléčných výrobků, které měly ještě nedávno plastové víčko nad klasickým hliníkovým, ho přestaly využívat. Papírové kapesníky v krabičce, které měly dříve otvor lemovaný plastovou fólií, tam nyní mají papírové ohraničení,“ podává příklady Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje z EY.

Segment obalů nicméně projde výraznými změnami i v souvislosti s chystanou legislativou, která omezuje jednorázové plasty. Obaly zůstanou významnou součástí trhu, nicméně jejich budoucnost je vzhledem k rozvoji nových technologií nebo nanotechnologií nepředvídatelná. Nadějné jsou například gastroobaly z cukrové třtiny či ekologické plasty. „Obecně ale můžeme tvrdit, že nejvíce udržitelným obalem je žádný obal. I tomuto futuristickému pohledu se společnosti věnují, ať v rámci trendu
beverage as a service nebo obalů, které lze sníst,“ dodává Lenka Vaněk, ředitelka EY wavespace Praha, kde spotřebitelské trendy sledují. 

Nástup e-mobility je v ČR pomalejší

Nesmírně důležitý je pro českou ekonomiku, která je do velké míry postavena na automotive, obrat k elektromobilitě. Ten však u nás bude pomalejší než v ostatních zemích EU. V roce 2020 byl v České republice podle údajů z EV Readiness Index podíl automobilů poháněných úplně anebo částečně na elektřinu pouhých 2,4 % z celkového počtu registrovaných vozů. Ani hustota nabíjecích stanic u nás není velká – loni byla v ČR dostupná cca tisícovka veřejných nabíjecích stanic, což je 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horších výsledků pak dosáhlo už jen Řecko, Slovensko a Polsko. „Vliv na nízké rozšíření elektromobilů u nás má i to, že čeští řidiči nemohou na rozdíl od ostatních zemí EU počítat s žádnými dotacemi. Například v Německu může stát přispět na auto s elektrickým pohonem až 6 000 euro a dokonce v Rumunsku se kombinace dotací mohla vyšplhat až na 10 000 euro,“ říká Petr Knap vedoucí partner oddělení consultingu v České republice a vedoucí partner pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie společnosti EY.

Sdílené auto pro mileniály i firmy

S ekologií má co dočinění i sdílení aut a jiných dopravních prostředků. Vedle snahy o zachování zdravého prostředí (jedno carsharingové auto nahradí 8 až 12 běžných aut ve městě) zde velkou roli hraje ekonomická motivace. Proč vlastnit auto, když bude 22 hodin denně čekat na svého majitele na parkovišti? Takto využívaný majetek se stává jedním z nejdražších aktiv. Studie Penn Schoen Berland odhalila, že více než 50 % mileniálů je carsharingu otevřeno, zatímco 32 % všech spotřebitelů stále dává přednos vlastnictví vozidla před jeho sdílením s ostatními. „To se ale v budoucnu alespoň částečně změní, protože technologie a firmy pro sdílení automobilů postupují ve vývoji i marketingu a stávají se pro uživatele přitažlivějšími a po odeznění Covid-19 mohou zažít renesanci“, predikuje Petr Knap, vedoucí partner oddělení consultingu v České republice a vedoucí partner pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie společnosti EY. Postupem času by carsharing mohl přinášet výhody i firemním zákazníkům.

Pivovary využívají železniční dopravu

Zajímavým trendem je i začlenění železniční dopravy do mixu v dodavatelském řetězci. Například pivovary využívají čím dál tím častěji k dopravě sladu do svých výroben místo kamionů vlaky. Podle posledních průzkumů produkuje vlaková doprava dvakrát až pětkrát méně emisí než kamiony. Ročně tak odstraní až tisíc kamionů z českých silnic. Tento trend budou v budoucnu doufejme následovat i další společnosti.

Poptávka po elektřině se může zdvojnásobit

Další výzvou pro české firmy bude dekarbonizace a přechod směrem k elektřině z obnovitelných zdrojů. Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v ČR do roku 2038, ale část vlády volá po dřívějším odklonu od této suroviny. „Dekarbonizace bude vyžadovat významnou změnu téměř ve všech částech ekonomiky a nejvíc zasáhne sektor energetiky a veřejných služeb,“ doplňuje Alice Machová ze společnosti EY. Kvůli konci doby uhelné dojde k nárůstu poptávky po elektřině. Odhaduje se, že se poptávka po elektřině do roku 2050 zdvojnásobí, přičemž její podíl na konečné spotřebě energie se v dopravě znásobí 20krát. A vyšší poptávka bude i po energii vyráběné pomocí obnovitelných zdrojů – tedy například vody, větru, slunečního záření, biomasy nebo bioplynu.

Vodní audit ušetří náklady a podpoří udržitelnost

Vzhledem k suchu, které v ČR v posledních letech panovalo, je zajímavou oblastí zejména pro malé a střední podniky hospodaření s vodou. Do konce června mohou firmy dostat 50% dotaci na zpracování vodního auditu a získat značku Ministerstva životního prostředí Odpovědné hospodaření s vodou. Vodní audit může podnikům poradit, jak optimalizovat nakládání s vodou, jak pracovat s dešťovkou, se znečištěnou vodou, která odtéká po technologických procesech, nebo tzv. šedou vodou, která odtéká ze sociálního zařízení. Po zpracování vodního auditu mohou společnosti žádat o další dotace, které jim pomohou zrealizovat opatření, jež přispívají k šetření s vodou. Může se jednat třeba o modernizaci rozvodů, recyklaci a čištění vody nebo osazení střech zelení.

Inspirace pro firmy: Online porady i splachování dešťovkou

Z výzkumu EY vyplývá, že zákazníci od firem očekávají, že budou pozitivně ovlivňovat svět okolo sebe. Nicméně ve střední Evropě a v Česku jsou společnosti s udržitelností na začátku a komplexní strategii pro naplňování jejích cílů tu mají a využívají jen opravdoví průkopníci. Nicméně i zde se situace mění a řada českých firem je na dobré cestě k udržitelnějšímu fungování. I relativně malé změny mohou mít výrazný vliv na životní prostředí a dovedou posílit image firmy v očích zákazníků.

Příkladem může být právě společnost EY. Ta nejen radí ostatním, jak naplňovat udržitelné cíle, ale sama je od prosince 2020 uhlíkově neutrální. Do roku 2025 chce dosáhnout stavu net zero. K tomu si česká pobočka EY pomáhá celou řadou způsobů: například tím, že preferuje online meetingy před fyzickými, omezuje létání ve prospěch šetrnějších způsobů dopravy nebo využívá ve více než 50 % dešťovou vodu (zásobníky na střeše udržitelné budovy přinesly EY 5000m/3 dešťové vody roce 2020). Dále také plní tiskárny recyklovaným papírem či podporuje svoje zaměstnance v cestě do práce na kole tím, že pro ně vybudovala kolárny a sprchy. Kromě toho se také zbavila tisícovek jednorázových plastových lahví tím, že napojila EY na zdroj filtrované vody. Předpokládáme-li standardní váhu 1,5 litrové PET lahve 38 gramů, tak od roku 2014 do roku 2020 ušetřili celkem 13 tun plastu. Pokud vycházíme z interních zdrojů EY a počítáme, že na 1 kg PET připadá 2, 15 kg CO2, tak uspořili od roku 2014 rovněž 28 tun CO2. Zajímavou myšlenkou, kterou v EY zavedli se stěhováním do nové ekologické budovy, jež má i speciální certifikát LEED platinum, byl tzv. secure tisk, který brání zbytečnému tisknutí nebo vícečetnému tisku například kvůli chybě. Tímto krokem bylo ušetřeno přes 20 % potištěných papírů. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro klienty připravuje EY výhradně elektronicky. Ročně tak uspoří více než 30 tisíc listů papíru.

Zaměstnanci EY také jednorázové plastové kelímky v kanceláři vyměnili za porcelánové hrnky a na cesty mají omyvatelné bambusové hrnky nebo mohou nově třídit plechovky do speciálních kontejnerů. A v rámci firemního dobrovolnictví se zapojují do akce Ukliďme Česko, čistí svoje okolí od odpadků a řadu dalších kroků právě zavádí. „Udržitelnost našeho podnikání nevnímáme jen z pohledu environmentálního, ale úsilí a zdroje investujeme také do podpory naší společenské odpovědnosti nebo do vzdělávání mladé generace,“ uzavírá Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v ČR.