Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil statistické zprávy o provozu elektrizační soustavy za 1. a 2. čtvrtletí tohoto roku. Při porovnání se stejným obdobím loňského roku klesla spotřeba elektřiny v 1. čtvrtletí o 1 % a její výroba o 6,8 %. Ve 2. čtvrtletí se propad prohloubil, spotřeba se v meziročním srovnání snížila o 9,6 % a vyrobeno bylo o 12 % elektřiny méně.

V 1. letošním čtvrtletí (Q1) vyrobila tuzemská energetika 22,2 TWh elektřiny a spotřebováno bylo 20,1 TWh. Ve 2. čtvrtletí (Q2) dosáhla výroba 17,8 TWh a spotřeba 15,8 TWh. Ačkoliv jde ve všech případech o meziroční pokles, změny nebyly v rámci pololetí rovnoměrné. Zatímco ještě v lednu a v únoru ovlivňovaly statistiky spíše běžný vývoj hospodářství a průběh počasí, k výraznému zlomu došlo na přelomu čtvrtletí, kdy se ekonomika potýkala s pandemií COVID-19.

„V dubnu a v květnu, tedy v době výrazných odstávek výroby a zavřených obchodů, se spotřeba elektřiny meziročně snížila o více než desetinu a pokles vyrobené elektřiny přesáhl patnáct procent. Z červnových údajů je naopak patrné, že se ekonomika postupně vracela do normálu. Červnový meziroční pokles spotřeby představoval zhruba pět procent, u výroby elektřiny to bylo půl procenta,“ komentuje vývoj Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Rozdílný vývoj je patrný i napříč jednotlivými sektory. Ještě v 1. čtvrtletí, proti celkovému trendu, totiž meziročně rostla spotřeba u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí (+4,9 %), ačkoliv už klesala spotřeba na hladině vysokého napětí (-3,7 %) i u podnikatelů-maloodběratelů (-0,1 %). Ve druhém čtvrtletí se pak spotřeba meziročně snížila u všech skupin odběratelů, tj. u velkoodběratelů z velmi vysokého napětí (-15,9 %), z vysokého napětí (-18,4 %) i maloodběratelů-podnikatelů (-5,9 %).

„Z průměrných čísel se však podle očekávání vymykaly domácnosti, jejichž členové více času trávili doma. V prvním čtvrtletí zvýšily svou spotřebu meziročně o více než procento. Ve druhém čtvrtletí, jak se zpřísňovala opatření, byl nárůst spotřeby domácností již téměř pětiprocentní,“ doplňuje Stanislav Trávníček.

Na straně zdrojů došlo k největšímu meziročnímu absolutnímu poklesu výroby u uhelných parních elektráren (Q1 -12 %, Q2 -25,8 %). Méně elektřiny bylo vyrobeno také z jádra (Q1 -5,2 %, Q2 -6 %). Podstatně se naopak navýšila výroba v paroplynových elektrárnách, která meziročně vzrostla více než o třetinu v obou čtvrtletích (Q1 +33,4 %, Q2 +36,9 %).

V oblasti přeshraničních toků zůstala Česká republika čistým vývozcem elektřiny. Rozdíly mezi vývozem a dovozem se však snížily, a to především kvůli vyššímu dovozu. Čistý vývoz (saldo) se proto v prvním čtvrtletí propadl meziročně na 2 TWh (-40,2 %, resp. -1,4 TWh), ve druhém čtvrtletí na 2,1 TWh (-24 %, resp. -0,7 TWh).

Spotřeba plynu v 1. pololetí klesla o 1,8 %

Podobně jako v případě elektroenergetiky, také v plynárenství byl patrný meziroční pokles spotřeby v obou sledovaných čtvrtletích.

Skutečná spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla v 1. čtvrtletí (Q1) letošního roku 3,11 mld. m3, což oproti stejnému období loňského roku představuje pokles o 0,6 %. Spotřebu zemního plynu však výrazně ovlivňují venkovní teploty, které byly ve sledovaném období o 2,1 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Přepočtená spotřeba vzhledem k dlouhodobému teplotnímu normálu proto meziročně klesla méně, o 0,3 %.

K výraznějšímu propadu spotřeby došlo ve 2. čtvrtletí (Q2), kdy se skutečná spotřeba zemního plynu snížila na 1,47 mld. m3. Meziročně tak objem spotřebovaného zemního plynu klesl o 4,2 %. Vzhledem k teplotám, které se ve 2. čtvrtletí pohybovaly o 0,5 °C pod dlouhodobým teplotním normálem, se ale přepočtená spotřeba snížila ještě výrazněji.

„Meziroční propad spotřeby jsme letos zaznamenali u elektřiny i zemního plynu. Dopad pandemie COVID-19 byl patrný především ve druhém čtvrtletí. Od dubna do června klesla spotřeba elektřiny oproti minulému roku bezmála o desetinu a spotřeba zemního plynu, pokud ji očistíme od teplotních vlivů, se snížila o osm procent. V obou případech byl propad nejvýraznější v měsících dubnu a květnu, zatímco v červnu se již spotřeba blížila běžným hodnotám,“ uvádí Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

K poklesu spotřeby zemního plynu došlo napříč republikou, na všech třech distribučních územích. Při porovnání krajů spotřeba meziročně vzrostla pouze ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí, ve Zlínském kraji ve 2. čtvrtletí a v Ústeckém kraji v obou čtvrtletích. Výrazný vliv na celkovou spotřebu České republiky měla také paroplynová elektrárna Počerady II, jejíž výroba meziročně vzrostla za celé 1. pololetí.

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků zůstávají největší skupinou velkoodběratelé (Q1 39,6 %, Q2 57,2 %), následují domácnosti (Q1 31,6 %, Q2 20,4 %), podnikatelé-maloodběratelé (Q1 16,6 %, Q2 10,1 %) a střední odběratelé (Q1 9,9 %, Q2 8,6 %).