Základem evropského plánu na obnovu ekonomiky po epidemii koronaviru budou investice do ekologické a digitální transformace. V ekologické oblasti jsou prioritou investice v souladu s Evropskou zelenou dohodou: zateplování domů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, recyklace odpadů, revitalizace krajiny i pomoc venkovu. Evropská komise chce celkově investovat přes 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), což je 12-ti násobek letošních výdajů českého státního rozpočtu. Vyplývá to z plánu obnovy s názvem Příští generace EU (Next Generation EU), který právě zveřejnila Evropská komise. Vzhledem k objemu financí, které lze pro restart ekonomiky získat, by zapojení do představeného plánu mělo být pro českou vládu prioritou číslo jedna. K investicím v těchto oblastech již českou vládu vyzvaly ekologické organizace i firmy.

Pokud však chce České republika dosáhnout na nabízené peníze, musí urychleně nastavit pravidla pro podporu ekonomiky v uvedených odvětvích. Ostatní státy v tom mají většinou náskok. Výjimkou je oblast energetických renovací, kde Česká republika díky programům Zelená úsporám a Nová zelená úsporám může poskytnout cenné zkušenosti. Stávající program Nová zelená úsporám bude ovšem třeba s evropskými plány sladit, neboť lze předpokládat významné navýšení jeho prostředků.

Energetické renovace budov a obnovitelné zdroje energie

EU chce pomocí grantů a půjček rozhýbat investice do komplexních energetických renovací budov (zateplování, solární panely atd.). Česká republika by mohla využít vyšší jednotky miliard eur ročně. Pro srovnání příjmy Nové zelené úsporám na 8 let jsou nižší než miliarda eur [5]. Připravit nové ambiciózní a zároveň funkční nastavení programů na podporu renovací musí být prioritou příslušných ministerstev a dalších institucí pro následující měsíce. Za každý milion eur je možné nainstalovat desítky střešních fotovoltaik na budovách typu škol nebo domů s pečovatelskou službou. Z pohledu České republiky tak bude klíčové, aby měla funkční schéma podpory zavedeno. Konkrétně je proto třeba schválit nové podpůrné schéma v novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vláda poslala do poslanecké sněmovny, a doplnit jej zejména o podporu střešních fotovoltaických elektráren.

Odpady a oběhové hospodářství

Pro Komisi zůstává třídění a recyklace prioritou a očekává v této oblasti masivní digitalizaci a budování nové infrastruktury. Česko však dodnes nemá žádnou ucelenou představu jak zajistí zvýšení skutečné recyklace komunálních odpadů ze současných méně než 35 % na 55 % do roku 2025 a na 65 % do roku 2035. Ministerstvem životního prostředí schválené a platné krajské Plány odpadového hospodářství počítají v roce 2025 pouze s cca 40 % mírou recyklace komunálních odpadů [6]. Řešení v tomto směru nepřináší ani nová odpadová legislativa, která se věnuje třídění odpadů, nikoli však podpoře jejich recyklace. Jak Komise, tak Česko však zapomínají na podporu nutné změny výroby směrem ke snáze recyklovatelným a lépe opravitelným výrobkům s delší životností.

Krajina a venkov

Evropská Komise navýší rozpočet budoucího období Společné zemědělské politiky, resp. jejího druhého pilíře – Programu rozvoje venkova – o 15 miliard eur. Dojde tak k částečné kompenzaci původního snížení v porovnání s obdobím 2014-20. Tyto finance mají zajistit “ozelenění” evropského zemědělství a mají být rozděleny v souladu s cíli Evropské zelené dohody, resp. jejích strategií Farm to Fork a Biodiversity Strategy 2030. Mezi tyto cíle do roku 2030 patří např. dosažení 25 % plochy ekologického zemědělství, 10 % přírodních prvků na zemědělských plochách, snížení používání hnojiv o 20 %, snížení používání pesticidů o 50 %, snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 % či 30 % (z toho 10 % striktně) chráněného evropského území.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla:

“Evropská komise ukazuje realistické propojení ekonomické a ekologické obnovy, které naše vláda dlouho odmítala vidět. Využít peníze z tohoto evropského balíčku by pro Česko mělo být prioritou, vyžádá si to však rychlé úpravy legislativy i aktuálních dotačních programů v oblastech, které vláda dlouhodobě nedokázala nebo odmítala rozhýbat.”

Daniel Vondrouš, ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Hnutí DUHA, řekl:

“Česko recykluje hůř než průměr Evropy, zaostává v rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie a naše krajina vysychá kvůli klimatické změně a špatnému zemědělskému a lesnickému hospodaření. Vláda může využít nabízených evropských miliard k nápravě a rozvoji naší země. Anebo nás v tom všechny nechat.”

Michaela Pixová, komunikační koordinátorka Klimatické koalice řekla:

“Přestože česká vláda transformaci naší ekonomiky směrem k udržitelnosti opakovaně dává do protikladu k boji s následky koronavirové krize, představený Plán zelené obnovy ukazuje, že tomu je přesně naopak. Finanční prostředky nabízené Evropskou unií pro účely ekologizace fungování naší společnosti jsou tak objemné, že jakékoliv zaváhání v nastavení pravidel pro rozvoj podporovaných odvětví bude nezodpovědné nejen vůči příštím generacím, které jednou budou s následky našeho k životnímu prostředí necitlivého hospodaření muset žít, ale také vůči stávajícímu obyvatelstvu, které může z evropskými penězi obnoveného hospodářství výrazně těžit.”