Politika
Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 zahrnuje cíle EU a politické cíle na období od roku 2021 do roku 2030.
Klíčové cíle pro rok 2030:
- Nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů (ve srovnání s úrovní roku 1990)
- Nejméně 32% podíl na obnovitelné energii
- Nejméně 32,5% zlepšení energetické účinnosti
Rámec byl přijat Evropskou radou v říjnu 2014. Cíle pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost byly v roce 2018 revidovány směrem nahoru.
- Emise skleníkových plynů – snížení alespoň o 40 %
Závazný cíl snížit do roku 2030 emise v EU nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990.
To umožní EU přejít na nízkouhlíkové hospodářství a plnit své závazky podle Pařížské dohody.
K dosažení cíle:
Odvětví systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) bude muset snížit emise o 43 % (ve srovnání s rokem 2005) – za tímto účelem bude ETS po roce 2020 revidován. Odvětví, která nespadají do ETS, budou muset snížit emise o 30 % (ve srovnání s rokem 2005) – to se promítlo do jednotlivých závazných cílů pro členské státy.
Obnovitelné zdroje – zvýšení na nejméně 32% podíl
Závazný cíl v oblasti obnovitelné energie pro EU do roku 2030 ve výši nejméně 32 % konečné spotřeby energie, včetně doložky o přezkumu do roku 2023 pro revizi cíle na úrovni EU směrem nahoru.
Původní cíl ve výši nejméně 27 % byl v roce 2018 revidován směrem nahoru.
Energetická účinnost – zvýšení nejméně o 32,5 %
Hlavní cíl ve výši nejméně 32,5 % pro energetickou účinnost, kterého má EU společně dosáhnout v roce 2030, s doložkou o revizi do roku 2023.
Původní cíl ve výši nejméně 27 % byl v roce 2018 revidován směrem nahoru.
Systém řízení
Transparentní a dynamický proces řízení pomůže účinně a soudržně plnit cíle energetické unie, včetně cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.
EU přijala integrovaná pravidla pro monitorování a podávání zpráv, aby zajistila pokrok při dosahování cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a jejích mezinárodních závazků podle Pařížské dohody.
Na základě zásad lepší regulace zahrnuje proces řízení konzultace s občany a zúčastněnými stranami.
Národní energetické a klimatické plány
Členské státy jsou povinny přijmout integrované národní plány v oblasti klimatu a energetiky (NECP) na období 2021–2030. Členské státy musely předložit své návrhy plánů do konce roku 2018. Konečné plány musely být předloženy do konce roku 2019.
Národní dlouhodobé strategie
V rámci systému správy se od členských států rovněž požaduje, aby do 1. ledna 2020 vypracovaly vnitrostátní dlouhodobé strategie a zajistily soulad mezi jejich dlouhodobými strategiemi a NECP.
Výhody
Společný přístup pro období do roku 2030 pomáhá zajistit regulační jistotu pro investory a koordinovat úsilí zemí EU.
Tento rámec pomáhá řídit pokrok směrem k nízkouhlíkové ekonomice a budovat energetický systém, který
- zajišťuje dostupnou energii pro všechny spotřebitele,
- zvyšuje bezpečnost dodávek energie do EU,
- snižuje naši závislost na dovozu energie,
- vytváří nové příležitosti pro růst a zaměstnanost a
- přináší přínosy pro životní prostředí a zdraví – např. sníženým znečištěním ovzduší
Zdroj: https://ec.europa.eu/clima/index
Občanská podpora pro opatření v oblasti klimatu
Podle průzkumu Eurobarometru provedeného Evropskou komisí jsou Evropané velmi znepokojeni změnou klimatu a podporou opatření na její řešení v celé EU.
Průzkum 2019
93 % považuje změnu klimatu za vážný problém; 93 % podniklo alespoň jedno opatření k řešení změny klimatu; 92 % souhlasí s tím, že emise skleníkových plynů by měly být sníženy na minimum, aby se do roku 2050 stalo hospodářství EU neutrální vůči klimatu.
Hlavní zjištění průzkumu
- 93 % občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 79 % za velmi závažný problém.
- 92 % respondentů si myslí, že je důležité, aby jejich národní vláda stanovila ambiciózní cíle ke zvýšení množství obnovitelné energie, 89 % se domnívá, že vlády by měly do roku 2030 poskytnout podporu ke zvýšení energetické účinnosti.
- 84 % se domnívá, že přechodu na čisté energie by mělo být poskytnuto více veřejné finanční podpory, i když to znamená snížení dotací na fosilní paliva.
- 92 % respondentů – a více než osm z deseti v každém členském státě – souhlasí s tím, že emise skleníkových plynů by měly být sníženy na minimum a zároveň kompenzovat zbývající emise, aby se do roku 2050 stalo hospodářství EU klimaticky neutrální.
Posílení ekonomiky a pracovních míst
Více než osm z deseti respondentů souhlasí s tím, že podpora odborných znalostí EU v oblasti čistých technologií pro země mimo EU může být pro EU ekonomicky přínosná (81 %), zatímco 79 % se domnívá, že přijetí opatření v oblasti změny klimatu povede k tomu, že společnosti v EU budou inovativnější a konkurenceschopnější.
Velká většina souhlasí s tím, že snížení dovozu fosilních paliv ze zemí mimo EU může zvýšit energetickou bezpečnost a hospodářsky prospět EU (72 %).
Veřejná akce
93 % respondentů podniklo alespoň jedno konkrétní opatření v boji proti změně klimatu, zejména snížení a recyklaci odpadu (75 % respondentů) a snížení spotřeby jednorázových položek, kdykoli je to možné (62 %).
Přizpůsobení se změně klimatu
Sedm z deseti respondentů (70 %) souhlasí s tím, že přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu může mít pro občany EU pozitivní výsledky.
Úplná zpráva a informace o jednotlivých členských státech a další informace jsou na: https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_en
