V Evropské unii se řadíme mezi „mírné inovátory“. V období 2010–2012 inovovala své produkty nebo procesy více než třetina podniků. Nejvíce inovativním odvětvím jsou informační a komunikační činnosti.

V průběhu posledních tří sledovaných období se podíl podniků, které se zabývají informačními a komunikačními činnostmi (CZ-NACE J), nepřetržitě zvyšuje. Rostl dokonce i v době krize (2008–2010). Zatímco podíl technicky inovujících ostatních podniků nepřekročil v období 2010–2012 hranici 50 %, tyto dosáhly 57 %. Přitom se zaměřily hlavně na inovace výrobků a služeb (47,5 %). Druhým nejvíce inovativním odvětvím je peněžnictví a pojišťovnictví (CZ-NACE K).

Ve zpracovatelském průmyslu inovovalo produkty nebo procesy 40,4 % podniků. Inovaci produktů se věnovalo 30 % a procesům 26,6 % podniků.

Své produkty nejvíce inovovaly podniky v petrochemickém a chemickém průmyslu (52,3 %), dále pak ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (47,9 %) a výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (45,3 %).

Výrobky nebo služby inovují více podniky pod zahraniční kontrolou (31,7 %) než ty domácí (23,5 %), a to jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách.

Klíčové jsou technické inovace

V České republice v období 2010–2012 inovovala méně než polovina podniků (48,3 %). Přesto inovující podniky generují převážnou část tržeb. V roce 2012 se inovující podniky ve sledovaných odvětvích podílely na celkových tržbách 73 %. Podniky na své inovační aktivity vynaložily v roce 2012 celkem 99 mld. Kč, což odpovídá podílu 2,6 % HDP.

Největší ekonomický přínos pro podnik mají technické inovace, které jsou klíčové pro jeho konkurenceschopnost a rozvoj. Patří sem inovace výrobků a služeb (produktová inovace) a výrobních, logistických a obslužných procesů (procesní inovace). Za podpůrné k těmto inovacím jsou považovány netechnické inovace (marketingové, organizační).

Inovace podle počtu zaměstnanců

V některých odvětvích navíc panují velké rozdíly. Například ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení své produkty inovuje 84,2 % domácích, ale pouze 49,2 % zahraničních podniků.

U inovací platí, že čím je podnik větší (měřeno počtem zaměstnanců), tím více se věnuje inovacím. To ostatně dokládají i čísla statistiků za období 2010–2012, kdy své produkty nebo procesy inovovalo 71,7 % velkých, 49,3 % středních a 29,8 % malých podniků.

Výjimku tvoří velké podniky pod zahraniční kontrolou, které se zabývají finální kompletací součástek, tzv. montovny. Ty totiž od svých mateřských podniků inovace pouze přebírají. Neprovádějí ani výzkum ani vývoj.

Investice do inovací vzrostly

Po propadu investic do technických inovací způsobeného finanční a ekonomickou krizí, podniky opět začaly více investovat do vývoje a zavádění inovací. Celkové náklady na technické inovace dosáhly v roce 2012 výše 99 mld. Kč. Více než dvě třetiny těchto nákladů vynaložily podniky ve zpracovatelském průmyslu (74 mld. Kč). Nejvíce do technických inovací investovaly podniky v automobilovém průmyslu (24 mld. Kč). Ve všech dalších šetřených odvětvích podniky investovaly méně než 10 mld. Kč. Polovina investic do technických inovací plyne do pořízení nových strojů, zařízení a softwaru (48 mld. Kč). Zbytek tvoří investice do nehmotných statků, zejména pak do vlastního výzkumu a vývoje (26 mld. Kč) a nákupu služeb výzkumu a vývoje (18 mld. Kč). Služby výzkumu a vývoje nakupují převážně zahraniční podniky (realizovaly 89 % nákupů). Celkově podniky v roce 2012 investovaly do vývoje technických inovací dvě procenta svých tržeb. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 2,7 % a v informačních/komunikačních činnostech 2,9 % tržeb.

Výše uvedené údaje naznačují, že podniky v ČR spíše stále přejímají vyspělé technologie a výrobní procesy. V technologicky vyspělých zemích EU převažují v nákladech na technické inovace vlastní a nakoupený výzkum a vývoj.

EU podporuje inovace

Než mohla Česká republika čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, hrála největší roli v podpoře technických inovací vláda ČR. Počínaje obdobím 2008–2010 však převzala iniciativu Unie a právě od ní pochází nejvýznamnější podpora zavádění technických inovaci v podnicích v ČR.

V období 2010–2012 získalo nějakou formu veřejné podpory pro vývoj technických inovací celkem 8,8 % podniků. Evropská unie podpořila 6,1 % podniků a vláda ČR pak 5,3 %. Marginální je podpora od územních samospráv (jedno procento podniků). Přímo ze strukturálních fondů bylo podpořeno pět procent podniků. Veřejná podpora směřovala spíše do domácích podniků než do těch pod zahraniční kontrolou.

Evropská unie se ve svých podpůrných programech zaměřuje zejména na malé a střední podniky. Nejvyšší podíl veřejné podpory ze strany Unie byl v období 2010–2012 zaznamenán u podniků v informačních a komunikačních činnostech (13,3 %) a ve zpracovatelském průmyslu (8,6 %), kde bylo nejvíce podniků v technických inovacích podpořeno v odvětvích petrochemie a farmacie (19 %).

Roste význam univerzit

Pokud v období 2004–2006 ve zpracovatelském průmyslu spolupracovalo na technických inovacích s vysokou školou 13 % podniků, tak v období 2010–2012 už to bylo 16,6 %. Zřetelněji to lze vidět na hodnocení vysokých škol. V období 2004–2006 je považovalo za nejcennějšího partnera pouze 2,2 % podniků, v období

2010–2012 to bylo již 5,4 %. Nejvíce s nimi spolupracují velké podniky ve zpracovatelském průmyslu (28,7 %). Na vývoji nových služeb s vysokými školami spolupracovalo 37,7 % a na vývoji nových výrobků 17 % podniků. Limitujícími faktory, které brání užší spolupráci, jsou mnohdy obtíže spojené ochranou know-how (i obchodního tajemství), náročnost vývoje a také například ne vždy flexibilní přístup ze strany univerzit k požadavkům podniků.

Statistika&My, 6/2014