Ještě pár let bude trvat, než se dozvíme, co má Evropa na jídelním lístku. Na úrovni Evropské unie totiž neexistují žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Přitom zájem o tuto statistiku je obrovský. Dokazuje to úspěch statistiky spotřeby potravin.

Statistici zveřejnili za rok 2012 data, která poukázala na to, že spotřebu potravin v České republice ovlivnily: nižší výroba vepřového i hovězího masa, nižší sklizeň ovoce a zeleniny a také aféry spojené s kvalitou potravin. Po konzumaci lihovin otrávených metanolem zemřelo v České republice několik desítek lidí.

Významnou roli ve spotřebě potravin sehrály v roce 2012 také rostoucí ceny, např. energií, osiv, krmiv, hnojiv a přípravků na ošetřování zvířat i rostlin. Nejdůležitější faktor, který na spotřebu nejvíce zapůsobil, byla koupěschopnost obyvatelstva. Spotřebitelé z důvodu úsporných opatření začali nakupovat levnější potraviny (cena se v České republice stala významným marketingovým faktorem ovlivňujícím poptávku po určitém zboží či službě). Na tuto skutečnost pak zareagovaly mezinárodní obchodní řetězce širokou nabídkou potravin ve velmi různých cenových relacích.

Na spotřebu jednotlivých druhů potravin dlouhodobě působí i stravovací zvyklosti obyvatelstva, které se postupně mění v souvislosti s rozvinutým turistickým ruchem. Vliv na to, co jíme a pijeme, mají i cizinci trvale žijící na území České republiky, dostupnost potravin, zdravotní osvěta a reklama.

Obsahové změny v čase

Statistika spotřeby potravin má u nás velkou tradici. Již po vzniku Československé republiky (v roce 1918) začali statistici sledovat spotřebu obilovin v hodnotě mouky a chleba, dále se zaměřili na spotřebu masa, alkoholických nápojů, brambor a cukru. Velkou pozornost věnovali také spotřebě dovážených potravin, např. rýže, čaje, tabáku, mořských ryb, kakaových bobů nebo jižního ovoce.

Po změně politického režimu v roce 1948 převládal v národním hospodářství názor, že je nutné, aby byla naše země ve výrobě potravin soběstačná. A tak se statistika spotřeby potravin začala využívat pro plánování zemědělské a potravinářské výroby. Statistika byla postupně rozšiřována podle požadavků odborné veřejnosti a zaznamenala řadu obsahových změn. V roce 1955 se začala sledovat spotřeba cigaret, v roce 1963 spotřeba včelího medu, čokolády a čokoládových cukrovinek. Od roku 1966 se sleduje spotřeba kakaového prášku a máku, v roce 1970 bylo zavedeno sledování spotřeby jednotlivých druhů ovoce a zeleniny, spotřeby králičího masa. Sýry celkem pak byly rozděleny na položky tavené, přírodní a ostatní sýry. Rokem 1975 se zavedlo sledování spotřeby melounů, od roku 1990 je do spotřeby ryb zahrnován i výlov na udici. Od roku 1992 se do spotřeby cigaret začaly započítávat i cigarety doma balené. Rokem 2008 ananas a kiwi začaly tvořit samostatnou položku ze spotřeby ostatního jižního ovoce. Od roku 1991 se v České republice již neprovádí nutriční hodnocení spotřeby potravin a nesleduje se spotřeba masa výsekového, masných výrobků, masných konzerv, přímá a nepřímá spotřeba cukru, dále pak samostatně rané a ostatní brambory, zeleninové a ovocné výrobky.

Významné publikace ČSÚ o spotřebě potravin

Přestože až do roku 1992 byla metodika používaná při výpočtech spotřeby potravin odlišná, získaná data lze dlouhodobě srovnávat. Proto v roce 2008 vydal Český statistický úřad publikaci Retrospektivní údaje o spotřebě potravin v letech 1920–2006, která je dostupná i v elektronické podobě na http://bit.ly/1cN6pFR. Na tento titul navázala další souhrnná publikace Spotřeba potravin 1948–2012. Kromě časových řad obsahuje grafické vyjádření všech sledovaných komodit.

Bilanční metoda výpočtu

Výpočet spotřeby potravin je založen na bilanční metodě. Z bilance jsou vyloučeny potraviny, které neslouží pro lidskou výživu, například cukr pro krmení včelstev nebo k výrobě metanolu, vnitřnosti zvířat určené k farmaceutické výrobě, mléko pro výrobu kaseinu, řepkový olej určený pro výrobu pohonných hmot, vejce a droždí sloužící chemické výrobě, osiva apod.

Spotřeba jednotlivých položek u potravin, nápojů a cigaret se propočítává jako průměr na jednoho obyvatele České republiky. Počet obyvatel je dán středním stavem obyvatelstva k 1. 7. v příslušném roce.

Při výpočtu spotřeby potravin jsou využívána data ze zemědělské výroby (vč. samozásobení), zpracovatelského průmyslu a data o zahraničním obchodě. Data ze statistických šetření ČSÚ tvoří jen část vstupních údajů pro bilanci.

Významnými poskytovateli dalších dat jsou také potravinářské svazy, zájmové organizace a různá sdružení, které však nemají zpravodajskou povinnost. Bez podpory těchto organizací by bilanci nebylo možné sestavit. Výsledky statistiky spotřeby potravin jsou uveřejňovány každoročně 30. listopadu na internetových stránkách ČSÚ

Klasifikace podle účelu

Pro statistiku spotřeby potravin ne­existuje v Evropské unii žádná závazná klasifikace. Nový způsob uspořádání do té doby publikovaných potravinových komodit použil ČSÚ poprvé v publikaci Spotřeba potravin v roce 2001. Jednotlivé položky spotřeby potravin byly uspořádány tak, aby se jejich členění co nejvíce přiblížilo prvním dvěma oddílům klasifikace CZ-COICOP (Klasifikace individuální spotřeby podle účelu). Ta byla vytvořena v rámci transformace klasifikační soustavy jako česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) pro zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů (mimo jiné se používá také ve statistice rodinných účtů).

Statistika spotřeby potravin zahrnuje dva základní oddíly: 01 – Potraviny a nealkoholické nápoje a 02 – Alkoholické nápoje a cigarety. Oddíly se dále člení na jednotlivé skupiny a podskupiny.

Uživatelé dat o spotřebě potravin

Data související se spotřebou potravin v České republice začaly využívat především různé mezinárodní organizace a obchodní společnosti. Dlouhodobě se o ně zajímá například Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization, FAO), což je specializovaná agentura Organizace spojených národů, která byla založena již v roce 1945.

Jejím cílem je zajištění dostatku potravin a pitné vody pro obyvatelstvo rozvojových zemí. FAO se zaměřuje na pomoc zejména po technické, technologické, finanční a vzdělávací stránce. Snaží se také zlepšit životní podmínky venkovského obyvatelstva, které je závislé na zemědělství.

Další mezinárodní organizací, která statistiky ČSÚ o spotřebě potravin ke svým účelům využívá, je Dětský fond Organizace spojených národů (United Nations Children’s Fund, UNICEF). Ten se zase zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí, mezi něž patří i dostatečná výživa. Podvýživa je totiž příčinou téměř třetiny úmrtí dětí ve věku do pěti let (v roce 2011 zemřelo na podvýživu 2,4 mil. dětí na světě). Podvýživa je také důvodem úmrtí žen v době těhotenství a porodu. I když bývá spojována s hladomory, přírodními katastrofami či válkami, ve skutečnosti je způsobena jednotvárnou stravou, nízkou kalorickou hodnotou přijímané stravy, nedostatečným příjmem proteinů, vitamínů, minerálů, nedostatečnou zdravotní péčí a nevhodnými stravovacími zvyklostmi (nejvíce jsou podvýživou postiženy děti, které se rodí v zemích subsaharské Afriky a jižní Asie, zejm. v Indii).

Dalším uživatelem dat o spotřebě potravin je Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO). V rámci boje proti různým nemocem realizuje celosvětové kampaně, např. na zvýšení konzumace zeleniny nebo na snížení konzumace tabáku. Statistiky o spotřebě potravin dávají představu o kvalitě výživy a mají svůj význam v rozhodovacím procesu státní správy, jak tento problém racionálně řešit. Kvalita výživy obyvatelstva je totiž jedním ze základních ukazatelů životní úrovně obyvatelstva.

Lokální a mezinárodní obchodní společnosti a také agentury, které provádějí průzkumy trhu s potravinami, jsou také častými uživateli dat o spotřebě potravin stejně jako státní instituce (ministerstva, Česká národní banka), studenti, redakce odborných časopisů nebo široká veřejnost.

Chutnají nám rohlíky

V roce 2012 poklesla spotřeba obilovin v hodnotě mouky v porovnání s předchozím rokem o 5,4 kg na 113,3 kg. Proti roku 1993 se spotřeba snížila o 5,1 kg. Spotřeba chleba vykazuje dlouhodobě klesající trend. V roce 2012 se snížila proti předchozímu roku o 1,1 kg na 41,3 kg, proti roku 1993 však klesla o 19,0 kg. Naproti tomu konzumace pšeničného a trvanlivého pečiva se těší rostoucí oblibě. V roce 2012 se jeho spotřeba sice snížila o 2,5 kg na 65,4 kg, ale dlouhodobě zaznamenává rostoucí trend. Proti roku 1993 stoupla spotřeba pšeničného a trvanlivého pečiva o 20,9 kg.

Konzumujeme méně hovězího

Spotřeba masa celkem v hodnotě na kosti (zahrnuje vepřové, hovězí, telecí, skopové, kozí, koňské, drůbeží, zvěřinu a králičí maso) se v roce 2012 snížila proti předchozímu roku o 1,2 kg na 77,4 kg a proti roku 1993 o 6,9 kg. Spotřeba vepřového masa, které zaujímá první místo ve spotřebě masa, se snížila o 0,8 kg na 41,3 kg, proti roku 1993 byl zaznamenán pokles o 6,8 kg. Spotřeba hovězího masa dlouhodobě klesá. V roce 2012 se snížila o 1,0 kg na 8,1 kg, proti roku 1993 byl zaznamenán pokles o 11,7 kg. Pozitivním trendem je vzrůstající spotřeba drůbežího masa, které je doporučováno výživovými poradci pro racionální výživu. V roce 2012 stoupla jeho spotřeba meziročně o 0,7 kg na 25,2 kg a proti roku 1993 se zvýšila o 13,5 kg.

Přišli jsme na chuť sýrům

Spotřeba konzumního mléka (zahrnuje mléko kravské, kozí a ovčí) se v roce 2012 zvýšila meziročně o 1,3 litru na 57,3 litrů. V roce 1993 se spotřebovalo 73,0 litrů mléka na obyvatele, což bylo o 15,7 litrů více než v roce 2012. Zcela opačný trend vykazuje spotřeba sýrů, která se od roku 1993 více než zdvojnásobila. Spotřeba sýrů zahrnuje sýry vyráběné z kravského, kozího a ovčího mléka. Zatímco v roce 1993 se spotřebovalo 6,1 kg sýrů na obyvatele, v roce 2012 to bylo již 13,4 kg. Meziročně se spotřeba sýrů zvýšila o 0,4 kg.

Šetříme dražšími vajíčky

Spotřeba vajec vykazuje klesající trend s menšími výkyvy v časové řadě. Zatímco v roce 1993 byla průměrná spotřeba vajec 318 kusů na jednoho obyvatele, v roce 2012 se spotřebovalo o 73 kusů vajec méně. Meziročně se spotřeba vajec (zahrnuje i melanž a vejce ve výrobcích) snížila o 3,5 % na 245 kusů. Spotřebu vajec negativně ovlivnily na začátku roku 2012 výpadky v dodávkách vajec od zahraničních chovatelů drůbeže, kteří se nestačili přizpůsobit nové směrnici EU vymezující podmínky chovu nosnic. Nedostatek vajec na trhu vedl k prudkému růstu spotřebitelských cen. Průměrný index spotřebitelských cen vajec a vaječných výrobků se zvýšil meziročně o více než polovinu (o 53,6 %).

Jíme více zeleniny a exotického ovoce

Spotřeba ovoce v hodnotě čerstvé klesla v roce 2012 meziročně o 4,8 kg na 74,6 kg, proti roku 1993 však byla vyšší o 1,9 kg. Spotřeba ovoce mírného pásma, které zaujímá 58,2 % z celkové spotřeby ovoce, se snížila o 3,2 kg, proti roku 1993 byl zaznamenán pokles spotřeby o 5,2 kg. Stoupá podíl jižního ovoce, které zaujímá 41,8 % ze spotřeby ovoce celkem. V roce 1993 to bylo 33,3 %. Spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé se snížila v roce 2012 meziročně o 7,6 kg na 77,8 kg, ale proti roku 1993 byla o 3,6 kg vyšší.

Spotřebováváme méně zelí

U tradičních druhů zeleniny, ke kterým patří cibule a zelí, dochází postupně ke snižování spotřeby. V roce 2012 byla průměrná spotřeba cibule 9,3 kg na jednoho obyvatele, zatímco v roce 1993 to bylo o 0,8 kg více. Proti roku 2011 se spotřeba cibule snížila o 1,9 kg. Průměrná spotřeba zelí (zahrnuje zelí bílé a červené – čerstvé a kysané) ve výši 8,1 kg v roce 2012 byla o 5,7 kg nižší než v roce 1993 a proti roku 2011 se snížila o 0,8 kg. Ve spotřebě rajčat, která zahrnuje i rajčata konzervovaná, šťávy, protlaky a kečupy, je patrný opačný trend. V roce 2012 se spotřeba rajčat zvýšila o 4,2 kg proti roku 1993, v porovnání s rokem 2011 však klesla o 1,4 kg (na 10,7 kg).

Nahradili jsme brambory jinými přílohami

Spotřeba brambor (zahrnuje i bramborové výrobky přepočtené na brambory) má stále klesající tendenci. V roce 1993 se spotřebovalo v průměru 84,0 kg brambor na jednoho obyvatele, zatímco v roce 2012 to bylo o 15,4 kg méně. Spotřeba brambor se v roce 2012 snížila proti předchozímu roku o 1,4 kg na 68,6 kg. Meziroční index spotřebitelských cen klesl u brambor o 16,9 %, ale u výrobků z brambor došlo k jeho zvýšení o 8,7 %.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Při prosazování a koordinaci standardizovaného sběru dat a jednotných metodik posuzování rizik jako základu pro zajištění dodávky bezpečných potravin a zdravého stravování v Evropě hraje důležitou roli Evropský úřad pro bezpečnost potravin

(European Food Safety Authority, EFSA). V současné době nejsou na úrovni Evropské unie k dispozici žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Sběr dat o spotřebě potravin již probíhá na individuální úrovni jednotlivých členských států od roku 2012. Podle plánu by měl skončit v roce 2017. Standardizovaná data o spotřebě potravin budou prospěšná při zavádění nové legislativy upravující bezpečnost potravin. Pomohou plánování, provádění a hodnocení politik výživy a veřejného zdraví a také při vypracování a hodnocení preventivních aktivit zaměřených na potlačení civilizačních zdravotních epidemií (např. nadváhy, obezity nebo diabetes). Lepší znalost toho co jíme, může poskytnout základnu pro zdravotní politiku s cílem snížit rostoucí náklady na hospitalizaci při léčbě civilizačních chorob.

Na úrovni Evropské unie neexistuje žádná legislativa týkající se národního sběru dat o spotřebě potravin na obyvatele. Nicméně v mnoha evropských zemích jsou prováděny národní průzkumy stravování, které poskytují cenné informace pro využití v národní politice a mají ústřední postavení v dohledu nad výživou. Použitá metodika však ne vždy poskytuje data, která jsou dostatečně přesná pro posouzení rizik. Národní data o spotřebě potravin navíc nelze přímo srovnávat kvůli rozdílnosti metodik používaných v rámci EU.

Statistika&My, 1/2014