Tlakové láhve s takzvaným zkapalněným ropným plynem (LPG) neboli propan-butanem jsou díky nezávislosti na distribučních sítích praktickým zdrojem energie. Jen loni se LPG v láhvích prodalo asi 22 tisíc tun plynu, což kupříkladu odpovídá objemu 2,2 milionu kusů oblíbených desetikilových plynových láhví. LPG láhve využívají domácnosti, ale i firmy nebo živnostníci. V letním období nacházejí své uplatnění například u chalupářů, majitelů karavanů a v neposlední řadě při grilování. Při správné údržbě a manipulaci jsou naprosto bezpečné. Čeho se ale při jejich používání vyvarovat?

Promáčklou nebo orezlou láhev nebrat

Vyhněte se fyzicky poškozeným láhvím. Každá plnírna LPG láhví má ze zákona povinnost zkontrolovat prázdné láhve, než je naplní plynem. Pokud je to nutné, musí provést potřebnou údržbu, například odstranit korozi a láhev opatřit novým nátěrem. I tak se ale může láhev poškodit třeba při přepravě. Navíc podle odborníků také některé nezodpovědné firmy údržbu zanedbávají, nebo dokonce v rozporu se zákonem plní láhve jiných dodavatelů. Snaží se tak ušetřit na úkor zákazníka. Proto se doporučuje láhev kupříkladu s poškozeným límcem či láhev orezlou nebo promáčklou vůbec nebrat. Nezapomeňte si rovněž zkontrolovat platnost tlakové zkoušky – datum je vyraženo na límci láhve i vyznačeno nástřikem přímo na jejím těle – a neporušenost plomby či ochranné fólie na ventilu láhve.

Pes, dítě ani LPG láhev do rozpáleného auta nepatří

Dbejte na správné uskladnění i manipulaci. Problém rozpáleného auta během letních veder se netýká jen našich domácích mazlíčků nebo dětí. Teplota uvnitř auta během následujících horkých měsíců, která může přesáhnout i 60 °C, nesvědčí ani tlakové láhvi. Rozhodně byste ji neměli zapomenout ani na přímém slunci a obecně platí, že LPG láhev by neměla být umístěna ani v blízkosti topných těles. Láhve skladujte ve větraných prostorách, ale určitě ne v místech určených pro spaní. Odborníci rovněž nedoporučují odkládat láhve s plynem ve sklepě nebo v prostorách pod úrovní terénu. „Propan-butan je těžší než vzduch a pokud by došlo k úniku plynu z láhve, hromadil by se v nejnižším místě. To by mohlo například vlivem statické elektřiny způsobit vážnou nehodu,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.

Ruční plnění láhve na čerpací stanici je nebezpečné a hrozí za to pokuta

Plnit propan-butanové láhve může pouze speciální plnírna. Na benzinkách, kde je k dostání LPG do automobilů – tedy autoplyn –, proto ze zákona není možné prázdné láhve naplnit. I když tento zákaz není žádnou novinkou, teprve od loňska se na necelé tisícovce stanic s prodejem autoplynu můžete setkat s informační cedulí, která varuje také před možnou pokutou až 50 tisíc korun. Hlavní riziko se ale týká vašeho bezpečí. V plnírnách se plyn plní na váhu, a tak i když v láhvi zůstal nespotřebovaný plyn, láhev bude naplněna vždy jen na danou hmotnost plynu. Do automobilů se ale LPG tankuje v litrech. „Na čerpací stanici nelze zkontrolovat, kolik starého plynu v láhvi ještě zůstalo, a z výdejního stojanu ani neurčíte přesnou hmotnost plynu, kterým byla láhev naplněna. Poměr litru a kilogramu LPG totiž není za různých teplot stálý a rozhodně není jedna ku jedné,“ vysvětluje Ivan Indráček. „Velmi snadno tak může dojít k přeplnění láhve, která se z bezpečnostních důvodů neplní až ‚po hrdlo‘, ale pouze na 80 procent své kapacity. Volný prostor je totiž určen ke kompenzaci teplotní roztažnosti plynu,“ dodává Ivan Indráček.

Podomácku plnit malé plynové kartuše pro turisty je hazard

Existují i nádoby na zkapalněný plyn, které jsou jen na jedno použití. Přesto naleznete na internetu plno návodů, jak z klasické, nejčastěji dvoukilové LPG láhve tuto jednorázovou plynovou kartuši používanou obvykle turisty pod vidinou úspory naplnit. Jde opět o velmi nebezpečný experiment. Zejména z důvodu konstrukce ventilu nelze při opakovaném plnění zaručit, že plyn z láhve nebude ucházet. A opět samozřejmě platí, že hrozí její přeplnění a následné prasknutí, ke kterému vzhledem ke konstrukci pro jednorázové použití může dojít velice snadno. Riskantní je však též odlišná roztažnost různých směsí plynů při stejném nárůstu teploty. „Aby byl v kartuši co nejnižší tlak, výrobci je většinou plní speciální směsí s velkým podílem butanu. Klasické propan-butanové láhve však mohou obsahovat méně butanu a až 60 procent propanu, který má při stejné teplotě vyšší tlak,“ popisuje Ivan Indráček a připomíná, že dodavatelé LPG plní láhve také čistým 100% propanem, jehož roztažnost je o dost větší.

Ke kontrole těsnosti připojené láhve postačí mýdlová voda

Připojit a používat láhev s LPG zvládne každý. Konkrétní pokyny případně uvádějí osvědčení dodavatelé na produktovém štítku připevněném k láhvi. Další doporučení může mít i výrobce spotřebiče. Vždy platí, že láhev se používá i skladuje ve svislé poloze nastojato. Před připojením láhve ke spotřebiči odšroubujte bezpečnostní plastovou krytku a také zkontrolujte, zda je v pořádku těsnění. Počítejte s tím, že převlečná matice, kterou našroubujete na ventil láhve místo plastové krytky, má opačný závit. Odborníci doporučují pravidelnou výměnu plynových hadic jednou za 5 let a regulátoru tlaku plynu, který se připojuje na kohout tlakové lahve, jednou za 10 let. Pro průběžnou kontrolu těsnosti všech spojů slouží detektor nebo pěnotvorný roztok. Vystačíte si ale i s obyčejnou mýdlovou vodou.