Výběr vhodného způsobu vytápění kromě cenových nákladů výrazně ovlivňují také ekologické aspekty. Právě na ně se přitom v posledních letech ohlíží čím dál více uživatelů, kteří volí jako zdroj tepla v domácnosti dřevo. To je totiž při dodržování základních postupů při vytápění, na rozdíl například od uhlí, uhlíkově neutrální. Šetrnější k životnímu prostředí je přitom i ve srovnání s otevřeným ohněm, moderní zařízení pro vytápění totiž zachytí částice i třicetkrát menší než lidský vlas.

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát jako úplně zjevné, s vytápěním dřevem se pojí hned několik ekologických aspektů. Tím zřejmě nejzásadnějším je uhlíková neutralita tohoto zdroje. „Při spalování dřeva v kamnech či krbu se do atmosféry neuvolní více oxidu uhličitého, než při jeho přirozeném rozkladu v přírodě. Navíc oxid uhličitý vyprodukovaný hořením mohou stromy a rostliny znovu vstřebat a proměnit na kyslík,“ říká Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá produkcí krbových a kamnových vložek. Tento cyklus může trvat donekonečna bez jakéhokoliv vlivu na procento uhlíku v atmosféře.

Na rozdíl od minulých let, kdy lidé kamna či krby kromě vytápění využívali i k oživení interiéru, nyní po nich stále častěji sahají pro jejich primární funkci. Podle výsledků průzkumu společnosti ABB z loňského května patří například kamna na dřevo k dominujícím záložním zdrojům, které Češi mají nebo je zvažují. „V posledních letech jednoznačně roste počet uživatelů, jež vytápění dřevem pomocí kamen či krbů preferují i z hlediska ekologické stránky. Na druhou stranu ale existuje stále velká skupina lidí, kteří o této skutečnosti netuší. Jakmile se s ní ale seznámí, často se jedná o rozhodující jazýček na vahách, zda krb či kamna na dřevo pro vytápění zvolit,“ doplňuje Petr Banasinski.

Fosilní paliva znečisťují ovzduší, v případě dřeva je uhlík součástí přirozené fotosyntézy

Dřevo tak díky svojí uhlíkové neutralitě patří mezi obnovitelné zdroje energie, na rozdíl od fosilních paliv, typicky uhlí. To při spalování produkuje mnohem více oxidu uhličitého, který se dostává do atmosféry. Do ovzduší se tak uvolňuje geologický uhlík, který byl dosud umístěný pod zemí. Ten pak nedokáže planeta znovu absorbovat a dochází tak k poškození životního prostředí. V případě dřeva je naopak uhlík součástí přirozené fotosyntézy stromů. Kromě toho zároveň dřevo na rozdíl od velkého množství fosilních paliv pochází přímo z České republiky, což uhlíkovou stopu ještě snižuje.

Pro zvýšení účinnosti i ekologického aspektu vytápění dřevem je nutné dodržovat několik zásad, jako například topit pouze dřevem s vlhkostí pod 20 procent nebo zapalovat dřevo shora, což zvýší tah komína. Lidé by také neměli nadměrně přikládat – množství dřeva by mělo odpovídat velikosti kamen.

Krbová kamna zachytí škodlivé částice a chrání před kouřem

Z hlediska produkce emisí je přitom možné srovnávat i krby či kamna s otevřeným ohněm. Ačkoliv při hoření dřeva vzniká kouř, například moderní krbová kamna zvládnou škodliviny v něm efektivně zachytit. „Spalování dřeva v otevřeném ohni může do atmosféry uvolnit částice znečišťující ovzduší, kdežto krbová kamna díky své moderní technologii minimalizují kouř ze dřeva, zachytí škodlivé částice a chrání před znečištěním ovzduší,“ uvádí jednatel společnosti Hoxter.

Moderní krbová kamna dokážou zachytit například částice PM2,5 uvolněné během spalování dřeva – tyto škodliviny by mohly být nebezpečné pro lidské plíce a v některých případech způsobit onemocnění dýchacích cest. Zajímavé je, že jsou přibližně třicetkrát menší než lidský vlas, přesto je kamna nepropustí. Současně kamna podléhají evropským normám na výrobu, účinnost a emise spotřebičů na tuhá paliva, aby byla ekologická.