Václav Skoblík, obchodní ředitel UCED a odborník na energetiku

Evropská komise navrhla reformu uspořádání trhu s elektřinou v Evropské unii (EU). Cílem je podle oficiálního vyjádření urychlit nárůst obnovitelných zdrojů energie. Dále postupně ukončit využívání zemního plynu a snížit závislost výdajů spotřebitelů na kolísavých cenách fosilních paliv. Tyto kroky mají vést k lepší ochraně spotřebitele před budoucím prudkým nárůstem cen a potenciální manipulací s trhem.

Plánovaný a dotovaný masivní rozvoj obnovitelných zdrojů v celé EU snížení cen pro spotřebitele nepomůže. Navrhované Power Purchase Agreement (PPA) nezajistí standardní návratnost a budou vyžadovat dodatečnou motivaci – opět státní podporu. Musíme si přiznat, že efektivita výroby ve fotovoltaických elektrárnách (FVE) v našich geografických podmínkách je v rámci Evropy podprůměrná. Například klimatické podmínky ve Španělsku jsou mnohem vhodnější. Sluneční radiace je tam téměř dvojnásobná. Ve Španělsku je objem elektřiny vyrobené v lednu vyšší než její množství získané v Česku během srpna. Celkový objem energie vyprodukované solárními elektrárnami ve Španělsku je zhruba dvojnásobný. Je tedy jasné, že zejména v zimě musí elektřina v našich sítích chybět.

Alarmujícím, i když zatím raritním příkladem je letošní Velikonoční pondělí – 10. 4. 2023. Byl to krásný jarní den bez mráčku. Pro nás i fotovoltaické elektrárny ideální počasí. Jenže kombinace nízké spotřeby o Velikonocích a vysokých dodávek elektřiny z FVE namíchala koktejl, kdy elektřiny bylo v síti příliš mnoho. Trh to věděl a ocenil nulovými cenami na denním trhu a cenami mínus 1000 EUR/MWh na tom vnitrodenním. I to bylo málo. Přes tyto cenové signály bylo elektřiny v síti stále příliš mnoho a nešlo tak elektrizační soustavu bezpečně a spolehlivě provozovat. Společnost ČEPS, provozovatel naší přenosové soustavy, byla nucena zahájit odpojování FVE a znemožnila jim tak výrobu. Došlo k tomu poprvé v historii. Zhruba na dvě hodiny odpojil ČEPS během pondělí elektrárny do výkonu přibližně 400 MW od sítě. Jiná alternativa nebyla k dispozici a došlo k ní až po využití služeb výkonové rovnováhy. Nebylo možné využít ani výpomoc od okolních států, neboť všechny země kromě Dánska, Portugalska a Slovinska byly stejně jako Česká republika přebytkové. To vše za situace, kdy je nyní v ČR připojeno zhruba 2500 MW FVE a velice pravděpodobně bude do několika let v síti 10 – 15 000 MW FVE. Záporné ceny budou běžné. Nejsme v tomto trendu zvyšování podílu sami. Dalším příkladem může být Nizozemsko, kde se v loňské roce zvýšil instalovaný výkon o 3000 MW na 20 000 MW.

Tento týden jsme dosáhli rekordu, kdy na denním trhu byly v poledních hodinách záporné ceny tři dny za sebou a na tom vnitrodenním dokonce čtyři dny v řadě. Očekávám, že se tato situace bude mnohokrát opakovat. A to zejména v nadcházejících letních měsících s nižší než standardní spotřebou. Získávání elektřiny během špičkové výroby solárních elektráren bude trhem vyznamenána velice nízkými cenami. Po západu slunce ale bude nutné rychle zvyšovat výrobu elektřiny ve flexibilních plynových elektrárnách a částečně i v bateriích, které zajistí stabilitu a bezpečnost dodávek.