Lukáš Kovanda

Asie tak upevní své místo v evropském autoprůmyslu, který může i zcela zničit.

Probíhající bankrot předlužené švédské firmy Northvolt symbolizuje širší úpadek segmentu evropských výrobců elektrobaterií. Švédský startup, v němž pětinu drží problémy sám zmítaný Volkswagen, si bruselští politici hýčkali coby „výkladní skříň Green Dealu“. Jako ukázku, že Green Deal, jak říkají, je vskutku příležitostí pro rozvoj nových odvětví.

Jenže člověk míní a… V tuto chvíli hned dvanáct ze šestnácti předních evropských projektů výroby elektrobaterií bylo na starém kontinentě odloženo nebo nadobro zrušeno. Takovou výstrahou je kolaps Northvoltu a obecněji ochabnutí po elektrovozech, dané například v Německu z velké části loňským ukončením jejich dotační podpory.

Nelze však říci, že se vůbec nikomu nedaří. Protože asijští výrobci elektrobaterií v Evropě nadále expandují. Dále se rozvíjí hned deset z jejich třinácti projektů. V Evropě tedy pokračuje 25 procent evropských projektů a 77 projektů asijských, zejména čínských a jihokorejských. Tedy i asijské výrobce zasáhlo ochabnutí poptávky po elektrovozech, ale daří se jim se s ním vypořádat mnohem lépe než jejich možným evropským rivalům.

Nejde o maličkost. „To, že se nedaří zřídit evropský průmysl elektrobaterií, ohrožuje další existenci evropského autoprůmyslu,“ varuje Andy Palmer, bývalý generální ředitel automobilky Aston Martin. Podle něj i evropské automobilky nakonec přesunou výrobu tam, kde bude existovat fungující průmysl elektrobaterií. To znamená nejspíše do Asie, případně do Severní Ameriky, hlavně do USA. Pro Evropu takový přesun znamená další zavírání závodů výroby aut a související masivní propouštění.

Jak říká Cynik, Green Deal pak bude opravdu příležitost – hledat si novou práci.

Čína už nyní zodpovídá za zhruba 80 procent světové produkce lithium-iontových baterií. Je domovem šesti z deseti globálně největších výrobců elektrobaterií. Její rychlá expanze v tomto segmentu doprovázená výraznými úsporami z rozsahu stlačuje světové ceny, což následně ztěžuje vstup na trh nových hráčů, jako jsou ti evropští typu zmíněného kolabujícího Northvoltu.

Northvolt ještě není definitivně odepsaný, ale zachránit jej těžko může někdo jiný než některý z dosavadních asijských konkurentů. Je dost možné, že na něj jako sup na kořist slétne některý z čínských velikánů. Vždyť třeba takový CATL, sídlící v čínském Ning-te, jen v oddělení výzkumu a vývoje zaměstnává 21 tisíc inženýrů. To je čtyřikrát tolik lidí, než kolik bude v lednu 2025 mít „evropský lídr“ Northvolt zaměstnanců celkově.

Bruselské regulace a dotace v uplynulých letech, ba desetiletích, evropský autoprůmysl fatálně pokřivily, fakticky zničily fungující trh. Nabouraly jeho aktérům motivaci k dalšímu organickému růstu a rozvoji, ke zdravé konkurenci. Automobilky plýtvaly svou kapacitou, financemi a dalšími zdroji k vymýšlení způsobů, jak obejít tuhé regulace či jak dotovat dotační rentu. Až všichni zjistili, že jim ujel vlak.

Evropu ale vedle přeregulovanosti prostředí, v němž spíše než podnikatel a manažer firmy rozhoduje úředník od stolu, dusí také nedostatek technicky vzdělané pracovní síly, která by uměla konkurovat čínským nebo například jihokorejským inženýrům. Zde se začíná negativně projevovat tlak evropských elit ke snížení role výuky matematiky ve vzdělávacím procesu a naopak jejich přepjaté vzývání humanitních oborů.

V neposední řadě jsou důvodem úpadku evropské výroby elektrobaterií relativně drahé energie. Tento hendikep je zvláště patrný po invazi Ruska na Ukrajinu roku 2022. Ani v důsledku dramatického růstu cen energií, který po ní nastal, Brusel nezmírnil svůj systém emisních povolenek. Povolenky EU jsou suverénně nejdražší na světě, jak dokládá nedávno vydaná Draghiho zpráva ke ztrátě konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. To právě zásadně přispívá k tomu, že jsou energie v EU tak drahé. Plyn i elektřina k průmyslovému využití jsou v EU o desítky, ba stovky procent dražší než v USA či v Číně.

Navíc Německo, evropská průmyslová jednička, si v posledním svém roce i přes zdražování energií povypínalo jaderné elektrárny. Přesto se náhodou jeden z mála fungujících evropských závodů na výrobu elektrobaterií, ACC v Douvrinuu Francie, nachází zrovna v regionu, který těží z tamní levné jaderné elektřiny…

Zdroj: časopis CzechIndustry 4/2024