Zájem o dotace na úsporné bydlení strmě stoupá. V loňském roce požádalo o příspěvek z dotačního programu Nová zelená úsporám o 40 procent více domácností než v roce 2018 a Ministerstvo životního prostředí překročilo v objemu schválených prostředků hranici 10 miliard korun. Za úspěchem stojí jak stabilita programu, tak vstřícnější podmínky i jednodušší administrativa. Domácnosti také stále častěji sahají po komplexních stavebních řešeních, jejichž přínosem jsou vyšší energetické úspory a nižší zátěž pro klima a životní prostředí.

Na energeticky úsporné modernizace a stavby rodinných a bytových domů přispívá Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám stabilně od roku 2014. „V minulém roce dosáhl program podporující modernější, ekologičtější a úspornější bydlení skutečně rekordního růstu. Na úřad se obrátilo téměř 13 tisíc majitelů domů, kteří požádali o podporu v souhrnu téměř 3 miliard korun. V porovnání s rokem 2018 se nám podařilo dosáhnout 40procentního nárůstu jak v počtu přijatých žádostí, tak co se týče požadovaného objemu prostředků,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec. „Celkově jsme za šest let z programu Nová zelená úsporám schválili podporu již 45 tisícům žadatelů a podpořili je částkou více než 10 miliard korun,“ bilancuje ministr Richard Brabec.

„Program běží stabilně šest let, dotační podmínky se rozšiřují podle trendů na trhu nebo je maximálně zjednodušujeme, což dává domácnostem, projektantům i dodavatelům dlouhodobou jistotu a čas na plánování projektů. Ukazuje se, že program Nová zelená úsporám je fungující finanční nástroj, díky němuž zahrnují investoři do svých stavebních plánů daleko více komplexnějších energeticky úsporných řešení. Ta v konečném důsledku přináší vyšší úsporu provozních výdajů a také daleko menší zátěž pro naše životní prostředí,“ shrnuje ministr Brabec.

Skokový nárůst zaznamenaly všechny oblasti podpory v programu. Na dvojnásobek se zvedl zájem o dotace na výstavbu domů, a to zejména díky rozšíření podpory o domy v nízkoenergetickém standardu. Znatelný nárůst zaznamenal segment malých solárních elektráren, konkrétně o podporu fotovoltaických systémů požádalo o 70 procent více žadatelů než v roce 2018. Stabilně velkému zájmu se těší podpora rekonstrukcí starších rodinných domů. O příspěvek na zateplení požádala v roce 2019 téměř polovina všech žadatelů. Vliv na pozitivní bilanci mělo zejména zavedení dotace na provedení realizačních prací svépomocí. Této možnosti využila již pětina žadatelů o podporu v oblasti renovací domů.

Stále větší oblibě se těší také technologické novinky, na něž lze získat podporu v rámci stavby či rekonstrukce domu. Například pro tzv. zelenou střechu, zlepšující tepelně izolační vlastnosti domu, se rozhodlo 113 zájemců o dotaci, nově podporované venkovní rolety či žaluzie zahrnulo do svých projektů 870 žadatelů. Z obnovitelných zdrojů energie jsou doslova hitem nejvýkonnější domácí fotovoltaické elektrárny a jejich kombinace s tepelným čerpadlem, které byly nově zavedeny na podzim 2018.

Získat dotaci jde snáz, rychleji a bez rizika

Narůstající popularita programu spočívá také v možnosti zkombinovat více úsporných opatření, a to i z více dotačních programů rezortu najednou. Investoři zjistili, že se na stavbu či modernizaci domu vyplatí podívat komplexněji a podporu zkombinovat. Dosáhnou tak vyššího efektu energetických úspor, získají zajímavé finanční bonusy a celkově vyšší podporu. Při zateplení se například vyplatí zároveň využít dotaci na solární energii podporovanou z programu Nová zelená úsporám a zároveň akumulovat srážkovou vodu s podporou z programu Dešťovka. „Právě kombinace programů Nová zelená úsporám a Dešťovka využilo již téměř tisíc žadatelů, další tisíce sáhly po kombinaci Nové zelené úsporám s kotlíkovou dotací,“ uvádí ministr Richard Brabec. Výsledky programu hodnotí kladně také ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, podle něhož za úspěchem programu stojí nejen snazší a rychlejší administrativní proces, ale celkově inovovaný přístup k žadatelům. „Naším společným cílem je úspěšně provedený dotační projekt, díky kterému domácnosti uspoří za energie, získají lepší, kvalitní a ekologičtější bydlení. V případě identifikace nedostatků projektu proto žádosti nezamítáme, ale s žadateli pracujeme, abychom je k dotaci úspěšně dovedli,“ vysvětluje Petr Valdman a dodává: „Program financujeme způsobem nárokové dotace. Pokud si někdo o dotaci požádá a splní základní parametry programu, je jisté, že dotaci získá.“ Pro správné nastavení energetických opatření nabízí Státní fond životního prostředí ČR, který program administruje, bezplatné osobní konzultace odborníků Fondu. „Zájemci mohou svůj projekt přijít zkonzultovat jak na některé z krajských pracovišť Fondu, ale také od 6. do 8. února přímo na náš stánek na veletrhu FOR PASIV, kde se mohou doptat na veškeré detaily. Na veletrhu mohou v sobotu navštívit i přednáškový blok Dotace pro vaše úsporné bydlení,“ doplňuje ředitel Petr Valdman a současně odkazuje na webové stránky programu, kde jsou uvedeny další akce a semináře, které Fond pořádá pro zájemce v průběhu celého roku napříč celou republikou.

Zájem o dotace na energetické úspory roste i u veřejných budov

Podobný dotační titul má Ministerstvo životního prostředí k dispozici pro samosprávy měst a obcí a jiné veřejné či státní instituce. Na energeticky úsporné renovace, obnovitelné zdroje energie a výstavbu veřejných budov v pasivním standardu nabízí prostředky z Operačního programu Životní prostředí. Díky nim se mohou města či obce pustit do pasivní výstavby či zateplení škol, školek, nemocničních pavilonů, sportovních hal, budov úřadů a dalších budov. Také v tomto segmentu zaznamenal rezort v minulém roce mimořádný zájem. „U poslední dotační výzvy na výstavbu veřejných budov v pasivním energetickém standardu nestačila vyhrazená půl miliarda korun z evropských fondů ani zdaleka pokrýt všechny došlé žádosti. Na Státní fond životního prostředí ČR dorazily čtyři desítky projektů s požadavkem 1,2 miliardy korun. Podobný úspěch měl i dotační titul podporující energeticky úsporné renovace veřejných budov. Fond přijal rekordních 646 žádostí s požadavkem na více než 3 miliardy korun,“ shrnuje ředitel Petr Valdman. S otevřením obdobné výzvy proto ministerstvo počítá již v březnu tohoto roku, k dispozici bude tentokrát 2,5 miliardy korun.