Tropické lesy dokážou sice odolávat zvyšujícím se teplotám, ale pouze do určité míry, ukazuje nová studie uveřejněná v mezinárodním vědeckém časopise Science. I v teplejších podmínkách mohou nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné práci se podíleli i tři vědci z České republiky.

Prostřednictvím fotosyntézy tropické pralesy dlouhodobě pohlcují oxid uhličitý, jehož výrazná část se uvolňuje do atmosféry spalováním fosilních paliv. Pomáhají tak udržet stabilitu klimatu na Zemi. Oxid uhličitý je totiž jedním z hlavních skleníkových plynů, které přispívají k zachycování tepla ze slunečního záření. Jeho koncentrace v ovzduší se vlivem lidské činnosti prudce zvyšuje – od poloviny 18. století (předprůmyslové období) vzrostla zhruba o třetinu a v současné době vysoce přesahuje i koncentrace za posledních několik set tisíc let. Důsledkem je zadržování stále většího množství tepla v atmosféře a posun klimatické rovnováhy, jinými slovy globální klimatická změna.

„Světové tropické lesy obsahují jen ve stromech tolik uhlíku, že to vyrovnává produkci emisí z fosilních paliv za čtvrt století. Pokud budeme schopni klimatickou změnu zmírnit, mohou tyto lesy i nadále ukládat velké množství uhlíku,“ vysvětluje Radim Hédl, který vede dlouhodobý monitoring na trvalých plochách v Bruneji. „Existují však obavy, že toto úložiště postupně přestává fungovat, protože nadměrné oteplování a období sucha zpomalují růst stromů nebo zvyšují jejich mortalitu. Uvolněný uhlík by pak mohl ještě urychlit klimatickou změnu.“

Dokážou se tropické lesy se změnou klimatu vyrovnat?

Vědci se dlouhodobě snaží předpovídat nejrůznější dopady klimatické změny prostřednictvím počítačových modelů. Článek v Science upozorňuje, že klíčovou nejistotou v těchto modelech je právě citlivost tropických lesů na zvyšování teploty a způsob, jak tento faktor může ovlivnit globální toky uhlíku. Cílem badatelů proto bylo tuto citlivost co nejpodrobněji prozkoumat a stanovit.

Přímá terénní měření půl milionu stromů

Poznatky o tom, jak světové tropické lesy reagují na klima, čerpají vědci z pečlivých terénních měření získaných během desítek let, často v odlehlých lokalitách. Autorský tým složený z 225 vědců z různých zemí světa měřil množství uloženého uhlíku a jeho toky na trvale zalesněných plochách po celé zeměkouli.

Propojili terénní data z Jižní Ameriky (RAINFOR), Afriky (AfriTRON) a Asie (T-FORCES). Množství ukládaného uhlíku zjišťovali pomocí opakovaných měření průměrů kmene a výšek jednotlivých stromů na trvalých monitorovacích plochách, které navštěvovali v několikaletých intervalech. Tímto způsobem se dá zjistit, kolik uhlíku mezitím stromy vstřebaly a jak dlouho v nich byl uložen, než odumřely.

Výpočet změn množství uhlíku uloženého ve stromech vyžadoval taxonomické určení téměř deseti tisíc druhů celkem půl milionu stromů, dva miliony jednotlivých měření průměru kmene, a to v 813 lesích ve 24 zemích po celých tropech.

Ukládání uhlíku ovlivňují horko a sucho

V dlouhodobém měřítku má na ukládání uhlíku zřejmě hlavní vliv vysoká teplota přes den, která omezuje růst stromů. Druhým klíčovým faktorem je sucho způsobující jejich odumírání.

Syntéza dat ze zalesněných ploch napříč klimatickými a biogeografickými pásmy ukazuje, že tropické lesy se dokážou s globálním oteplováním vyrovnat, aniž by významně klesla jejich schopnost vázat nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Děje se tak, pokud je množství uhlíku navázané růstem stromů větší než ztráty vlivem odumírání a rozkladu dřeva. To však funguje pouze za určitých podmínek: globální změna teploty nesmí být příliš rychlá, lesy musí zůstat nedotčené lidskou činností a denní teplota nesmí překonat kritickou hranici 32 °C.

Dopad rostoucích teplot je dramatický

Nárůst globálních průměrných teplot o pouhé 2 °C vzhledem k předindustriálním hodnotám bude znamenat, že zhruba tři čtvrtiny tropických lesů budou čelit teplotám přesahujícím zmíněnou kritickou hranici 32 °C. Jakýkoli další růst teplot by pak mohl vést ke zvýšené úmrtnosti stromů a rychlému uvolňování uhlíku z lesů.

Do mezinárodního týmu se zapojili i čeští vědci

Na uvedených výsledcích se podíleli i tři autoři z České republiky – Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, Martin Dančák z Univerzity Palackého v Olomouci a Martin Svátek z Mendelovy univerzity v Brně. K dosud nejrozsáhlejší studii přispěli dlouhodobými opakovanými měřeními růstu několika tisícovek stromů a sledováním jejich mortality na trvalých plochách v národním parku Ulu Temburong v Bruneji na Borneu. V Bruneji začali působit již v roce 2007 a od té doby se soustavně věnují výzkumu tropických lesů Bornea. „Lze předpokládat, že tropické lesy jsou do určité míry schopny dlouhodobé adaptace na klimatickou změnu, a to částečně díky své vysoké biodiverzitě. Stromy tolerující nové klimatické podmínky porostou lépe než druhy hůře adaptované, které postupně nahradí.“

Do mezinárodního týmu se zapojil i Martin Svátek, který koordinuje výzkum dopadů těžby a fragmentace tropických lesů na Borneu. K nově získaným výsledkům říká: „Současné poznatky ukazují obdivuhodnou schopnost nedotčených tropických lesů čelit vysokým teplotám. Většina lesů v tropech je však již do různé míry ovlivněna činností člověka, což se může projevit i v dlouhodobém narušení jejich fungování a snížení odolnosti tropických lesů vůči klimatickým extrémům.“

Závěry studie varují, ale nejsou beznadějné

Výsledkem dat shromážděných více než dvěma stovkami vědců z celého světa, kteří opakovaně měřili půl milionu stromů deseti tisíc druhů, je studie svým rozsahem zcela výjimečná. Její závěry upozorňují na nebezpečí, ale dávají zároveň i naději. Výraznější klimatická změna sice znamená riziko větší ztráty tropických lesů, které v sobě vážou uhlík. Nicméně pokud bude změna klimatu pouze mírná, v lesích zůstane pravděpodobně nadále uloženo velké množství uhlíku – pokud ovšem nedojde k jejich přímé likvidaci kácením či vypalováním.