Nedostatek denního světla v obydlí trápí každého dvacátého obyvatele Evropské unie. Nejhůře svou situaci vnímají Malťané a Portugalci. Naopak, nejvíce prozářené jsou podle zjištění Evropského statistického úřadu byty Čechů a Slováků.
Jak jsou na tom Evropané s dostatkem světla v obydlích, zjišťovali statistici v rámci výběrových šetření domácností v jednotlivých zemích Unie. Z porovnání výsledků vyplynulo, že v roce 2018 subjektivně pociťovalo 5,1 % obyvatel EU nedostatek denního světla v bytech. Jeden z deseti oslovených považoval svůj byt za příliš tmavý na Maltě (11,2 % celkové populace) a v Portugalsku (10,0 %). Následovaly Maďarsko (8,6 %), Velká Británie (8,2 % v roce 2017, údaje s nízkou spolehlivostí), Lucembursko (8,0 %) a Lotyšsko (7,5 %). Nejnižší podíl nespokojených zaznamenali statistici na Slovensku (2,9 % v roce 2017), v Česku (3,0 %), Itálii (3,2 %), Nizozemsku (3,4 %), na Kypru (3,8 %) a v Polsku (4,0 %).
Světlý domov = kvalitní život
Intenzita světla v bytě ovlivňuje metabolismus lidského těla, koncentraci, výkonnost i psychické zdraví. Přestože přírodní světlo „svítí“ čtyři tisíce hodin ročně, v prostředí se světelnou intenzitou srovnatelnou s denním světlem se většina Evropanů pohybuje pouze 10 až 20 % času. Obyvatelé měst navíc tráví v uzavřených prostorách až 90 % dne, ať už v zaměstnání, doma anebo při volnočasových aktivitách. Nedostatek přirozeného světla a nevhodné světelné podmínky mají za následek únavu, sníženou výkonnost, psychické potíže a v neposlední řadě stojí za celou řadou civilizačních chorob.
V některých zemích žije v nezdravém bytě každý třetí
Evropská unie sleduje souvislost mezi zdravím obyvatelstva a stavem bytů. Podle HEALTHY HOMES BAROMETER 2017, první studie, která využila podrobné statistické údaje z EU‑SILC (statistika Evropské unie o životních podmínkách), činily roční náklady evropských zemí na léčení nemocí způsobených nezdravým bydlením 82 miliard eur. Z výsledků vyplynulo, že pokud by se jen dvě procenta evropských domácností podařilo ročně zrenovovat, mohl by se počet Evropanů, kteří žijí v nezdravých domech, snížit v roce 2050 na polovinu.