Za osm let (2005–2012) se v České republice změnila struktura průmyslu jen mírně. Přestože některá odvětví výrazně oslabila a ve většině se počet zaměstnanců snížil, přidaná hodnota se celkově zvýšila.

Průmysl podle údajů ročních národních účtů dlouhodobě vytváří necelou třetinu hrubé přidané hodnoty (HPH) celého českého národního hospodářství (v roce 2012 31 %). Nejvýznamnější segment – zpracovatelský průmysl vytváří čtvrtinu HPH České republiky. Česká republika zůstává nadále nejprůmyslovější zemí v Evropské unii. Podíl průmyslu na podnikové ekonomice celkem je podle údajů z roku 2011 nejvyšší ze všech zemí EU28 a to jak podle přidané hodnoty (47,1 %), tak podle počtu zaměstnaných osob (38,2 %).

Struktura průmyslu

V roce 2012 pracovalo v podnicích s převažující průmyslovou činností 1,187 mil. zaměstnanců (ve fyzických osobách). Tyto podniky vyprodukovaly přidanou hodnotu (v pojetí strukturální statistiky) ve výši 1 004 mld. Kč. Dominantní sekcí v průmyslu byl a nadále je průmysl zpracovatelský. V roce 2012 v něm pracovalo 1,075 mil. zaměstnanců. Přidaná hodnota vyprodukovaná ve zpracovatelském průmyslu činila 787,061 mld. Kč. Podíl jednotlivých sekcí průmyslu se oproti roku 2005 významným způsobem nezměnil, mírně se zvýšil podíl odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu na úkor zpracovatelského průmyslu. Od roku 2005 ubylo v průmyslu celkem 144 tis. zaměstnanců, z toho ve zpracovatelském průmyslu 119 tis. zaměstnanců. Naopak přidaná hodnota průmyslu České republiky celkem se v roce 2012 v porovnání s rokem 2005 zvýšila o 170 mld. Kč. Ve zpracovatelském průmyslu byla přidaná hodnota v roce 2012 o 120 mld. Kč vyšší než v roce 2005, naproti tomu v těžbě a dobývání se přidaná hodnota snížila. V odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byla přidaná hodnota v roce 2012 (142,310 mld. Kč) téměř 1,5krát vyšší než v roce 2005, ale počet zaměstnanců v tomto odvětví klesl o téměř 9,5 tis. na 30 tis. osob. Nejmenší průmyslovou sekcí podle podílu na přidané hodnotě je pak odvětví zahrnující zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. V roce 2012 činila jeho přidaná hodnota 34,583 mld. Kč, tj. o 25 % více než v roce 2005. Pracovalo v něm 48 tis. zaměstnanců, tedy o téměř 2 tis. méně než v roce 2005.

Těžba a dobývání v útlumu

Podíl odvětví těžba a dobývání není v českém průmyslu celkem nijak závratný – pracují v něm 3 % průmyslových zaměstnanců (v roce 2012 jich bylo přes 33,6 tis.) a tvoří 4 % přidané hodnoty průmyslu celkem. Nicméně za podrobnější pohled na toto odvětví, které zahrnuje jak těžbu uhlí a plynu a ostatních nerostných surovin, tak dobývání kamene a podpůrné činnosti při těžbě, jistě stojí. V roce 2012 bylo v tomto odvětví o téměř 13 tis. zaměstnanců méně než v roce 2005. Pokles počtu zaměstnanců byl patrný i v předchozích letech, zásadní zlom ale přišel v krizovém roce 2009, kdy oproti předchozímu roku ubyly v odvětví 4 tis. zaměstnanců. V roce 2012 činila přidaná hodnota tohoto odvětví 39,742 mld. Kč, což bylo sice „pouze“ o 243 mil. Kč méně než v roce 2005, ale o 13 mld. méně než v roce 2008.

Na nižší úrovni klasifikace, v oddíle těžba a úprava černého a hnědého uhlí, poklesl od roku 2005 počet zaměstnanců o více než 10,5 tis. Celkové tržby odvětví činily v roce 2012 celkem 61,977 mld. Kč a přidaná hodnota byla v tomto roce 30,838 mld. Kč, což bylo 78 % celé sekce těžby a dobývání.

Jiný pohled na odvětví těžby a dobývání pak nabízí statistika průmyslových výrobků a služeb (statistika PRODCOM). V roce 2012 dosáhla produkce hnědého neaglomerovaného uhlí (kromě lignitu) 43,8 tis. tun. To bylo o 4,5 tis. tun méně než v roce 2005 a dokonce o téměř třetinu (21,3 tis tun) méně než v roce 1993.

Slovníček pojmů

Roční strukturální statistika:

Podává podrobné údaje o struktuře a vývoji průmyslu. Její základ tvoří roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví P 5-01, údaje za fyzické osoby jsou modelovány s využitím administrativních zdrojů dat. Letos 1. září vydal ČSÚ publikaci Ekonomické výsledky ČR 2012, která obsahuje podrobné výsledky průmyslu za roky 2005–2012.

Přidaná hodnota v pojetí roční strukturální statistiky:

Představuje rozdíl mezi výkony včetně obchodní marže (které zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na ně, změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku) a výkonovou spotřebou (která se skládá z hodnoty spotřebovaného materiálu a energií a služeb).

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele:

V pojetí Eurostatu a evropské strukturální podnikové statistiky, tzv. SBS, se jedná se o přidanou hodnotu, která vzniká jako rozdíl výkonů včetně obchodní marže plus ostatních provozních výnosů plus dotací na úhradu nákladů a výkonové spotřeby plus ostatních provozních nákladů bez pojistného plus daní a poplatků. Podnikovou ekonomikou se rozumí sekce NACE B až J, L až N a oddíl 95.

Pět odvětví táhne zpracovatelský průmysl

Mnoho rozličných činností – od výroby rohlíků až po výrobu lodí – zahrnuje zpracovatelský průmysl. Více než polovina jeho přidané hodnoty je produkována pouze pěti odvětvími: výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení, výroba elektrických zařízení a výroba pryžových a plastových výrobků. V roce 2012 byla v těchto odvětvích vytvořena přidaná hodnota ve výši 428,127 mld. Kč, pracovalo v nich 558 tis. zaměstnanců a celkové tržby (za prodané zboží, vlastní výrobky a služby) činily 1 879 mld. Kč. Oproti roku 2005 se počet zaměstnanců v pěti nejvýznamnějších odvětvích takřka nezměnil, přidaná hodnota však stoupla o 37 % (o 116 mld. Kč).

Na opačné straně žebříčku podílu na zpracovatelském průmyslu České republiky stojí odvětví: výroba usní a souvisejících výrobků, výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, výroba oděvů, výroba nábytku a výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Jejich podíl na celkové přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu nedosáhl v roce 2012 ani na 4 % a navíc od roku 2005 klesl z 5,5 na 3,9 %. V těchto pěti nejmenších odvětvích pracovalo 5,2 % (56 tis.) všech zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, což bylo o 31 tis. méně než v roce 2005. Nejvíce – téměř 17,5 tis. zaměstnanců – jich ubylo ve výrobě textilu.

Přidaná hodnota na jednoho zaměstnance

Zajímavý pohled nabízí srovnání odvětví zpracovatelského průmyslu z hlediska produktivity práce, tj. přidané hodnoty na jednoho zaměstnance a rok (počet zaměstnanců je pro účely tohoto výpočtu použit přepočtený na celý úvazek).

Přidaná hodnota na zaměstnance byla v roce 2012 ve zpracovatelském průmyslu průměrně 740 tis. Kč, což bylo o 31 % více než v roce 2005. Více než milion Kč dosahovala v odvětvích: výroba nápojů, výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, výroba chemických látek a chemických přípravků, výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Na opačném konci žebříčku – s přidanou hodnotou na zaměstnance nižší než půl milionu Kč – se umístila odvětví: výroba nábytku, výroba usní a souvisejících výrobků či výroba oděvů.

Oproti roku 2005 byla přidaná hodnota na zaměstnance v roce 2012 téměř dvakrát vyšší v odvětví výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Přibližně o polovinu se zvýšila v odvětvích: výroba elektrických zařízení, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Naopak oproti roku 2005 poklesla v odvětvích: výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství a výroba koksu a rafinovaných ropných produktů.

Porovnáme-li podíly jednotlivých odvětví na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu celkem v letech 2005 a 2012, pak nejvíce posílila odvětví: výroba elektrických zařízení – o 2,1 procentního bodu (p. b.) a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (o 1,6 p. b.). Naopak oslabila odvětví: výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o 2,4 p. b.) a výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (o 2,6 p. b.). V odvětví výroba elektrických zařízení se v roce 2012 zvýšil počet zaměstnanců oproti roku 2005 o 3 tis. na 84 tis. Přidaná hodnota se zde však zvýšila o 59 % (v roce 2012 činila 63,263 mld. Kč) a rovněž celkové tržby odvětví se oproti roku 2005 zvýšily o 58 % (na 239,619 mld. Kč). Naproti tomu počet zaměstnanců ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků klesl ze 72 tis. v roce 2005 na 51 tis. v roce 2012 a snížila se i přidaná hodnota – v roce 2012 byla o 20 % nižší než v roce 2005 a činila 39,658 mld. Kč.

Absolutně nejvíce zaměstnanců ubylo oproti roku 2005 v odvětvích: výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba potravinářských výrobků a výroba textilií (v roce 2012 jich pracovalo v tomto odvětví 24 tis., což bylo o více než 18 tis. méně než v roce 2005). Naopak zaměstnanci přibyli v odvětví výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (v roce 2005 jich zde bylo o více než 5 tis. méně než v roce 2012, kdy jejich počet dosáhl téměř 20,5 tis.). V poměru k velikosti odvětví však nejvýraznější pokles zaznamenalo již zmíněné odvětví výroba textilu, kde se počet zaměstnanců propadl oproti roku 2005 na polovinu a v roce 2012 jich zde bylo zaměstnáno již jen 17,1 tis.

Automobilový průmysl

Dlouhodobě nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice je výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. V automobilovém průmyslu bylo v roce 2012 vytvořeno 16,6 % přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu celkem a pracovalo zde 13,2 % všech zaměstnanců zpracovatelského průmyslu (11,9 % zaměstnanců celého průmyslu). Celkem se jednalo o 141 tis. zaměstnanců, což bylo přibližně (jde o zaokrouhlenou hodnotu) stejně jako v roce 2005. Před vypuknutím ekonomické krize v roce 2008 zde ale pracovalo o 14 tis. zaměstnanců více. Celkové tržby a přidaná hodnota v odvětví se v porovnání s rokem 2005 zvýšily (tržby o 51 % a přidaná hodnota o 31 %), takže celkové tržby v roce 2012 činily 785,487 mld. Kč a přidaná hodnota 130,463 mld. Kč.

Automobilový průmysl se podle klasifikace CZ-NACE dále člení na skupiny: výroba motorových vozidel a jejich motorů, výroba karoserií motorových vozidel a výroba přívěsů a návěsů, výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Nejvíce zaměstnanců je koncentrováno ve skupině „dílenské“, kde jich v roce 2012 pracovalo téměř 104 tis. (73 % zaměstnanců v automobilovém průmyslu celkem), což bylo o 3 tis. méně než v roce 2005 a dokonce o 11 tis. méně než v roce 2008. Skupina výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory v automobilovém průmyslu dominuje i z pohledu přidané hodnoty. Ta v roce 2012 činila 71,713 mld. Kč a její podíl na automobilovém průmyslu celkem tvořil 54 %.

Druhou nejvýznamnější skupinou podle podílu přidané hodnoty je výroba motorových vozidel a jejich motorů. V roce 2012 vytvořila přidanou hodnotu ve výši 57,746 mld. Kč (44 % automobilového průmyslu) a pracovalo v ní přes 34 tis. zaměstnanců (24 % zaměstnanců automobilového průmyslu celkem). Přidaná hodnota v této skupině byla v roce 2012 téměř dvojnásobná oproti roku 2005, kdy činila 30,391 mld. Kč, zatímco v ostatních dvou skupinách automobilového průmyslu se tak výrazně nezvýšila. V roce 2012 pracovalo 85 % zaměstnanců v podnicích s 250 a více zaměstnanci. Tyto velké podniky vytvořily 92 % přidané hodnoty automobilového průmyslu celkem. Ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci bylo ve stejném období zaměstnáno 12 % zaměstnanců automobilového průmyslu a bylo v nich vytvořeno 7 % přidané hodnoty.

Výrobková statistika nám poskytuje následující pohled: v roce 2012 se v České republice vyrobilo 1,174 mil. osobních automobilů. Více než milion (1,071 mil.) se jich vyrobilo poprvé v roce 2010 a podle předběžných údajů se v roce 2013 vyprodukovalo celkem 1,128 mil. osobních automobilů.

Hutnictví a slévárenství

Odvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství již bylo zmíněno jako odvětví s největším úbytkem vlivu na zpracovatelský průmysl. Počet zaměstnanců se v něm v porovnání s rokem 2005 snížil o téměř 14 tis., v roce 2012 zde pracovalo 43,5 tis. zaměstnanců. Největší propad nastal mezi roky 2008 a 2009, kdy se počet zaměstnanců snížil o více než 9 tisíc. V hutnickém a slévárenském průmyslu byla v roce 2012 vytvořena přidaná hodnota ve výši 29,435 mld. Kč, což bylo o 30 % méně než v roce 2005 a o 37 % méně než v roce 2008. Celkové tržby odvětví činily v roce 2012 celkem 194,332 mld. Kč. Dominantní skupinou odvětví je výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena) a tváření výrobků za tepla, a to jak z hlediska přidané hodnoty (v roce 2012 činila přidaná hodnota 12,757 mld. Kč, což bylo 43 % celého odvětví hutnictví a slévárenství), tak z hlediska počtu zaměstnanců (v roce 2012 bylo v této skupině 44 % zaměstnanců odvětví hutnictví a slévárenství, tj. 19 tis. zaměstnanců). Naprostá většina produkce vzniká v tomto odvětví v podnicích s 250 a více zaměstnanci. Podle údajů z roku 2012 bylo v této velikostní skupině vytvořeno 78 % přidané hodnoty celého odvětví (22,979 mld. Kč) a spadalo sem 73 % zaměstnanců odvětví (32 tis.).

Potravinářský průmysl

Výroba potravinářských výrobků je jedním z relativně stabilních průmyslových odvětví. Jeho podíl na zpracovatelském průmyslu celkem se v roce 2012 oproti roku 2005 snížil o 0,7 p. b. Také počet zaměstnanců zaznamenal pokles (o téměř 20 tis.). V roce 2012 bylo v potravinářském průmyslu zaměstnáno 91,5 tis zaměstnanců, ale na rozdíl od předchozích jmenovaných odvětví byl jejich odchod pozvolný. Potravinářský průmysl vytvořil v roce 2012 přidanou hodnotu ve výši 48,018 mld. Kč.

Nejvýznamnější skupinou potravinářského průmyslu z hlediska počtu zaměstnanců je výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků. V roce 2012 v ní pracovalo 33 tis. zaměstnanců (36 % zaměstnanců potravinářského průmyslu celkem). Na druhém místě se umístila skupina zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, kde ve stejném období pracovalo 22 tis. zaměstnanců (24 % potravinářského průmyslu celkem). Podle přidané hodnoty je pak nejvýznamnější skupinou výroba ostatních potravinářských výrobků, jejíž přidaná hodnota v roce 2012 činila 12,155 mld. Kč a 25 % přidané hodnoty potravinářského průmyslu celkem. Druhou nejvýznamnější skupinou podle podílu na přidané hodnotě pak byla opět skupina „pekárenská“ (11,728 mld. Kč) následovaná skupinou „masnou“ (8,013 mld. Kč).

Podle údajů z roku 2012 bylo shodně 36 % zaměstnanců potravinářského průmyslu zaměstnáno v podnicích s 250 a více zaměstnanci (32,9 tis.) a ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci (32,8 tis.). V podnicích do 49 zaměstnanců pracovalo 28 % zaměstnanců potravinářského průmyslu. Nejvyšší podíl na potravinářském průmyslu podle přidané hodnoty (42 %) pak měly střední podniky, velké je následovaly s podílem 39 %.

Statistika průmyslových výrobků a služeb uvádí o výrobě potravin další podrobnosti. Například, že v roce 2012 se v ČR vyrobilo 36,6 tis. tun džemů, želé a marmelád, 146 tis. tun sýrů a tvarohu, 755 tis. tun pšeničné mouky, 306 tis. tun čerstvého chleba a abychom exkurzi po českém průmyslu zakončili „sladce“ také 550 tun rafinovaného cukru.

Statistika&My, 10/2014