Enormní poptávka, nárůst počtu dodavatelů a následný krach řady z nich. Tímto vývojem si v posledních měsících prošel polský trh s fotovoltaikou, ten český je zatím na velmi podobné trajektorii. Pouze s lehkým posunem v čase. Ačkoliv fotovoltaickou elektrárnu je nově možné díky legislativním změnám postavit bez nutnosti stavebního povolení až do výkonu 50 kWh, zákazníci by měli být velmi obezřetní při výběru dodavatele. Někteří už se ocitají v problémech a polský scénář je v Česku reálně ve hře, popisuje ve svém komentáři jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.
Ačkoliv poptávka po fotovoltaice jde i díky uklidnění na trhu s energiemi v těchto měsících lehce dolů, zájem o toto řešení je stále obrovský. Loňský krizový rok přitom znamenal, že do tohoto byznysu vstoupila řada subjektů. Často bez cíle zajistit pro zákazníky kvalitní a dlouhodobé řešení a bez potřebného know-how. Hlavní snahou bylo zpravidla vykrytí nebývalé poptávky a svezení se na popularitě této technologie. Dostali jsme se tak do situace, kdy v dnešní době avizuje montáž fotovoltaiky na střechu kde kdo.
Pro řadu zejména firemních zákazníků jde přitom i při současných klesajících cenách elektřiny o zajímavý byznys. Fotovoltaiku tak i nadále vyhledávají, některé subjekty přitom věří v budoucí oslabení koruny, což by pro ně při dodávání vyrobené elektřiny do sítě znamenalo další zisky navíc.
Nutno také dodat, že instalacím fotovoltaiky jde naproti i stát, nově je totiž možné postavit fotovoltaickou elektrárnu až do výkonu 50 kWh bez nutnosti zajištění stavebního povolení. Například pro obce či školy, které o toto řešení mají zájem, to znamená, že už nebudou muset absolvovat dlouhou administrativní válku. Právě elektrárny do 50 kWh výkonu totiž bývají u těchto subjektů nejčastěji poptávané.
Podobnost se situací v Polsku
Problémem je však přítomnost řady těžko čitelných firem, které fotovoltaiku nabízí. V tuto chvíli to připomíná situaci v Polsku před několika měsíci, kde se prodejci fotovoltaiky začali rojit jako houby po dešti. Často přitom nabízeli nekvalitní zařízení s nízkými maržemi, ve finále je tak nedlouho po instalaci museli servisovat. Ovšem s náklady, které přesahovaly výdělek z instalace. Výsledek je přitom známý a stále poměrně čerstvý – u našich severních sousedů zkrachovalo 80 % firem, které fotovoltaiku nabízely.
Podle našich odhadů přitom může být český scénář velmi podobný. Ostatně pokud si srovnáme uvolnění dotací a následný vrchol celkové poptávky, jde prakticky o identickou situaci. Pouze posunutou v čase. Již nyní lze přitom pozorovat na trhu první problémy, a to i u velkých hráčů. Zatím posledním a nejzásadnějším příkladem je jedna z největších firem na trhu – energetický holding Malina Group, který aktuálně kvůli nelichotivé finanční situaci hledá kupce. Signály z trhu nám přitom ukazují, že zdaleka nepůjde o první případ, ale že budou pravděpodobně následovat další. Polský scénář by tedy nebyl překvapením.
Pro zákazníky, kteří si i díky legislativním změnám fotovoltaiku mohou jednodušeji pořídit, to znamená jediné. Při výběru dodavatele by měli být velmi obezřetní. Neměli by řešit, jestli je nějaká nabídka o jednotky procent výhodnější, ale naopak se zaměřit na to, jaký subjekt by měl elektrárnu postavit a jaké komponenty pro to hodlá využít. Fotovoltaika má být investicí na 25 let, nikoliv na pár měsíců, aby poté musel zákazník dodavatele uhánět na servis. Přístup zájemců i dodavatelů tedy ukáže, zda českou energetiku čeká stejný fotovoltaický průšvih jako Polsko. Zatím je tuzemský trh na velmi podobné trajektorii.