Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje změnu vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, která zvýhodní budovy se zelenými střechami. Nově veřejné a komerční budovy ušetří přibližně 20 tisíc Kč ročně za srážkovné. Stát tak zvýhodní jejich šetrný přístup k hospodaření s vodou. Změnu vyhlášky iniciovala aliance Šance pro budovy. Dosud totiž neexistovala jasná pravidla a případné slevy na srážkovném závisely pouze na dohodě vlastníka budovy s provozovatelem kanalizace. Bytové domy mají prozatím z poplatku výjimku. Účinnost přílohy č. 16 týkající se srážkovného MZe navrhuje od 1. 9. 2022.

Veřejné a komerční budovy musí podle zákona o vodovodech a kanalizacích platit stočné za srážkovou vodu, která naprší na střechu a odteče do kanalizace. Srážkovné vychází dle lokality na 35–50 Kč na kubík. „Na metr čtvereční střechy za rok průměrně naprší asi 700 litrů vody. Ve výsledku jde u menší administrativní budovy každý rok o množství vody odpovídající asi jednomu 25metrovému plaveckému bazénu. Srážkovné pro takovou budovu pak je asi 20 tisíc Kč ročně,“ uvádí Petr Holub, ředitel Šance pro budovy. Od příštího roku budou pro zelené střechy stanoveny nižší odtokové součinitele, tudíž půjde na srážkovném výrazně ušetřit. Změnu vyhlášky iniciovala aliance Šance pro budovy. „Pravidla pro výši srážkovného nebyla dříve explicitně stanovena, případné slevy závisely pouze na dohodě majitele budovy s provozovatelem kanalizace. Změna vyhlášky zajistí investorům lepší předvídatelnost, a budou tedy více motivovaní k implementaci zelených střech do nových projektů,“ říká Petr Holub.

Jak se změní odtokové součinitele od 1. 9. 2022?

  • Extenzivní zelená střecha (tloušťka do 10 cm) = 0,6 (odteče 60 % vody)
  • Intenzivní zelená střecha (11–30 cm) = 0,3 (odteče 30 % vody)
  • Vegetační souvrství (nad 30 cm) – 0,1 (odteče 10 % vody)
  • Pokud se pro danou skladbu zelené střechy provede měření akreditovanou zkušebnou, pak může být odtokový součinitel nižší, než by odpovídal jejímu zařazení podle tloušťky

Zelené střechy a fasády zadržují srážkovou vodu, která jinak stéká do kanalizace. Střechy s vegetačním souvrstvím dokážou zadržet až 90 % vody. Tuto vodu buď pojmou rostliny a stromy, které na střeše rostou, nebo se voda postupně odpaří, čímž dochází k ochlazení místního mikroklimatu. Na běžné administrativní budově může být v létě až 80 °C, u budovy se zeleným parkem na střeše je v takové chvíli až o polovinu méně, tedy 40 °C. „Díky nižší potřebě chlazení v teplých měsících zajišťuje zelená střecha úsporu energie. V zimě působí podobně jako izolace, takže snižuje i potřebu vytápění. Obecně může zelená střecha v létě ušetřit 15 až 00 % energie, v zimě je to 5 až 10 %,“ vysvětluje Petr Holub.

Zelené střechy jsou v posledních letech v kurzu

Podle Svazu zakládání a údržby zeleně se na území Česka na konci roku 2019 nacházelo 1,58 milionu m² zelených střech, což je více než rozloha pražského Starého Města. V období 2015–2019 se plocha zelených střech v ČR více než zdvojnásobila. Rostoucí trend lze sledovat i nadále, a to například i mezi majiteli rodinných domů, kteří mohou na vybudování zelené střechy získat podporu z dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Ten loni obecně zažil rekordní rok a rekordní byl i zájem o zelené střechy. Celkem na ně bylo v roce 2020 podáno 318 žádostí, což je meziroční nárůst o 179 %. Na zelené střechy půjde z programu rekordních 24 mil. Kč. Podporu poskytují také některá města, například Brno nebo Ústí nad Orlicí.

Obr. Kancelář veřejného ochránce práv v Brně