K širšímu využití dešťové a šedé vody v budovách je třeba nejdříve odstranit administrativní bariéry, poté posílit ekonomickou motivaci a nakonec zavést i určitou zákonnou povinnost pro nové stavby. Shodli se na tom zástupci členů Šance pro budovy a ministr životního prostředí Richard Brabec u kulatého stolu v kancelářské budově Visionary v pražských Holešovicích.

Při adaptaci na klimatickou změnu se musí stavební průmysl zaměřit i na hospodaření s vodou. „Šance pro budovy připravila návrhy na legislativní a ekonomickou podporu nakládání s dešťovou a šedou vodou v budovách. Tyto návrhy jsme dnes prodiskutovali s ministrem Brabcem a jsem rád, že jsme se u většiny z nich dohodli na jejich prosazení,“ říká ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

Bariéry, které brání stavebníkům užívat v budovách šedou a dešťovou vodu

Především chybí definice užitkové vody v legislativě. „Není jasné, co lze považovat za užitkovou vodou a pro jaké účely ji lze využít. Jedná se o dešťovou vodu nebo šedou vodu ze sprch a umyvadel. Tu lze po určitých hygienických úpravách používat na splachování záchodů, na závlahu nebo na praní,“ dodává ředitel Holub.

Aliance navrhuje do zákona o ochraně veřejného zdraví a příslušné vyhlášky zavést definici užitkové vody a parametry, které musí splňovat. Chce také stanovit účely, pro které může být využita.

Ministr Brabec k tomu doplňuje: „S Ministerstvem zdravotnictví jsme se dohodli, že se problematika užitkové vody promítne do zákona o veřejném zdraví společně s transpozicí směrnice o jakosti vody pro lidskou spotřebu, tu by Evropa měla schválit v polovině letošního roku. MŽP ještě letos zároveň zadá studii k recyklaci šedých vod v ČR v sídlech, která zmapuje právní a technickou připravenost ČR na recyklaci šedých vod a zároveň navrhne dokumenty, které je k tomu zapotřebí přijmout.“

Vytvořit ekonomickou motivaci, aby se investorům šetrné zacházení s vodou vyplatilo

Projekty na úsporu energie nebo zvyšování kvality pracovního prostředí se ekonomicky vyplatí. Ale u systému šetrného hospodaření s vodou není úspora tak výrazná a projekt má větší přínos pro okolí než pro vlastníka budovy.

„Řešením je odstranění výjimky ze zpoplatnění odtoku dešťové vody do kanalizace z bytových domů v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Šance pro budovy proto navrhuje, aby v případech, kde je úspora vody potřebná, tedy zejména ve městech, byla výjimka pro rezidenční budovy zrušena. Nejdříve pro novostavby, později i pro ostatní bytové domy. Zároveň ti, kteří využívají systémy na zadržování vody, by měli platit menší stočné,“ uvádí dále ředitel Holub.

Aliance také navrhuje podpořit investice do těchto řešení pro všechny typy budov. Programy lze financovat z národních prostředků (např. programu Nová zelená úsporám pro obytné budovy) nebo evropských fondů (z OPŽP pro veřejné budovy, z budoucího programu OP TAK pro podnikatelské budovy).

Co by pomohlo hned, je zavedení druhé snížené sazby DPH pro investice do úspory vody a energie.

“Finanční motivace MŽP k hospodaření s dešťovou nebo šedou vodou v budovách je rok od roku zajímavější. Vedeme ji po dvou liniích, jak pro domácnosti z NZÚ a Dešťovky, tak na veřejné budovy v majetku obcí, krajů i dalších veřejnoprávních subjektů. Pro ně máme v aktuálně otevřené výzvě Velké Dešťovky jednu miliardu korun a výši poskytované dotace 85 %. V NZÚ využilo od roku 2017 podpory na projekty se zelenými střechami na 200 žadatelů, nyní očekáváme, že zájem ještě poroste. Od poloviny letošního května jsme totiž zvedli výši dotace z 500 Kč/m2 na 800 Kč/m2 zelených střech. Do budoucna chceme nastavit systém podpor z OPŽP 2021+, NZÚ 2021+ a Modernizačního fondu tak, aby ocenil domyšlené projekty, maximálně šetrné k životnímu prostředí. Tak například čím propracovanější bude renovace budovy včetně blízkého okolí, energetických úspor, využití srážkových, případně šedých vod, zakomponování OZE i zeleně do vnitrobloku, tím vyšší by měla být poskytovaná podpora, a vše skrze jednu podanou žádost,” nastínil ministr Brabec.

Víme, že v rezidenčních i komerčních budovách jde na splachování 30 až 40 % vody. Toto množství je možné pomocí dešťové a šedé vody uspořit.

Zavedení povinnosti pro stavebníky v určitých případech

Zejména by měli stavebníci mít povinnost dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov, jak to MŽP navrhlo s účinností od roku 2021 do novely vodního zákona (§ 5). Ministr Brabec pokračuje: “Zahrnuli jsme tam požadavek na efektivní využití srážkové vody při nové výstavbě, změnách stávajících staveb a při územním plánování tak, aby se v prvé řadě preferovala akumulace srážkové vody a její následné využití, popřípadě její vsakování na pozemku či výpar. Teprve pokud stavebník prokáže, že to objektivně nelze realizovat, může být povolen regulovaný odtok “dešťovky” z pozemku.”

Tento návrh je spolu s novelou vodního zákona aktuálně diskutován na půdě parlamentu a také připraven i do nového stavebního zákona.

Dále Šance pro budovy navrhuje, aby se pro obce připravil metodický návod, jak si mohou ve svých územních plánech stanovit pravidla pro hospodaření s vodou v budovách na svém území, včetně možné povinnosti vegetačních střech či fasád pro některé typy budov, zejména novostaveb.

„Když se odstraněním bariér, ekonomickou motivací a místními pravidly přispěje k rozšíření nové technologie, lze do budoucna zavést plošnou povinnost, např. nutnou instalaci zelené střechy pro novostavby v urbanizovaném prostředí nebo na zemědělské půdě od určité plochy střechy, nebo alespoň zajistit připravenost staveb správným dimenzováním její statické únosnosti,“ podotýká ředitel Holub.

Zelené střechy zpomalí odtok vody z území, ochladí a zpříjemní klima v budově a jejím okolí.

Legislativní a ekonomická opatření je také vhodné doplnit informační kampaní o problémech změn klimatu a změně klimatu vodního cyklu a možných řešeních pro jednotlivé typy budov.