Způsobů, jak během chladných měsíců ušetřit při běžném užívání domácnosti, je řada. Výrazný příslib energeticky méně náročné zimy přináší také situace na evropském trhu s energiemi, předpokládané ceny elektřiny a plynu pro domácnosti by měly v meziročním srovnání klesnout. Nízkým účtům za energie mohou přitom jít lidé naproti i sami. Pět důležitých věcí, na které se v domácnosti zaměřit před přicházející zimou, přináší následující článek.

Rychlá sprcha místo horké vany

Do jisté míry překvapivé může být pro některé uživatele zjištění, že úspory finančních prostředků lze dosáhnout také jednoduchými změnami v pravidlech a rituálech týkajících se osobní hygieny. Existuje tptiž poměrně jednoduchý způsob, jak ušetřit – místo napouštění teplé vany raději využít sprchu. Zatímco klasická vana pojme na jednu koupel kolem 100-150 litrů, při sprchování může být spotřeba zhruba třetinová, a to mezi třiceti a padesáti litry. K významnější úspoře pomůže také recirkulace teplé vody – zejména tím, že díky ní není nutné dlouho nechávat odtéct studenou vodu a čekat dlouho na optimální teplotu pro sprchování.

Výhodou sprchového prostoru je, že se velmi rychle prohřeje, což v mnoha případech zkrátí celý proces a taky spotřebu vody. „Kromě toho je velmi efektivní používat úsporné hlavice, které proud vody provzdušňují, aniž by provozovatel poznal výraznější rozdíl. Běžně tyto hlavice mají spotřebu vody 8 litrů za minutu. Při použití sprchových růžic je pak spotřeba vody vyšší,“ vysvětluje Ondřej Popelka ze společnosti Enbra.

Jeden stupeň dolů znamená pětiprocentní úsporu

V souvislosti s topením se dá setkat i s případy, kdy lidé vypínají centrální zdroj vytápění a pomáhají si například lokálními otopnými tělesy, které adekvátně prohřejí jen určité místnosti. Taková zařízení ale nejčastěji fungují na elektřinu, z ekonomického hlediska tak situaci ještě zhoršují.

Podle odborníků však může být lepší cestou plošné snížení teploty v bytě či rodinném domě. Některé české domácnosti totiž topí tolik, aby v interiéru dosahovala teplota až 24 stupňů Celsia. Ve finále tak objekty paradoxně přetápí. „Málokdo ví, že snížení vnitřní teploty o jeden stupeň po celou zimu znamená zároveň pokles nákladů o 5 procent. Pokud tedy bude člověk vytápět domácnost na 21 stupňů Celsia místo dosavadních 23 stupňů Celsia, ušetří desetinu nákladů, což v dnešní situaci může být pro řadu uživatelů klíčové,“ říká Popelka.

Kontrola otopné soustavy

Problémy s tepelnou izolací mohou nastat i u nově zateplených bytových či panelových domů. Na první pohled se může zdát, že lepší opláštění budovy musí zákonitě vést k nižším nákladům na vytápění. Neplatí to však vždy, kromě zateplení je totiž třeba zregulovat také otopnou soustavu v celém domě – tedy změnit její parametry tak, aby zohledňovala kvalitnější tepelnou izolaci stavby a vnitřní prostory zbytečně nepřetápěla.

„Cílem zateplení budovy by nemělo být zvýšení teploty v interiéru v zimním období, ale primárně menší tepelné úniky a nižší náklady na vytápění. Pokud uživatel při rozúčtování zjistí, že jsou jeho náklady i po zkvalitnění pláště budovy stejné nebo vyšší než v minulých letech, měl by se zaměřit právě na otopnou soustavu a její regulaci, ideálně po konzultaci s odbornými pracovníky. Ti totiž často odhalí i jiné příčiny, například nevyváženost celého systému,“ vysvětluje Popelka.

Internet věcí a sledování spotřeby vody v reálném čase

Díky moderním technologiím je dnes poměrně jednoduché mít o své spotřebě detailní přehled. Není přitom nutné čekat na doručení celoročního vyúčtování, v podstatě každý uživatel může svoji spotřebu vody a tepla přizpůsobit aktuálním výdajům a momentální situaci. Měřidla je dnes možné připojit k Internetu věcí a nechat osadit snímači, které v reálném čase odesílají data o spotřebě na zvolený server.

„Pro uživatele to v praxi funguje tak, že se přihlásí na speciální webovou stránku, kde mohou prostřednictvím čísel a grafů svou spotřebu sledovat v reálném čase. Tímto způsobem ji tak mohou adekvátně regulovat, případně sledovat, jak se na spotřebě projevuje zapojení nových zařízení. Díky inteligentním vodoměrům lze ušetřit až 15 procent současných výdajů,“ tvrdí Popelka s tím, že internet věcí může téměř okamžitě odhalit i skryté úniky vody, jako například prasklé potrubí.

Pozor na zateplení budovy

Jedním z nejběžnějších způsobů snížení nákladů za energie je vylepšení izolace pláště domu, zpravidla se jedná o zateplení fasády. Zároveň však platí, že i přes jeho realizaci se v plášti mohou vyskytovat místa, kudy především v zimě uniká velké množství tepla. Nejvíce problematický bývá prostor okolo oken a také okenní výplně samotné. Kromě nich by lidé měli klást důraz i na vchodové dveře–další části pláště domu, kudy teplo v zimě výrazně uniká.

Nejjednodušší způsob zateplení domu je zateplení půdy. V některých případech stačí zaizolovat podlahu podkroví zhruba třiceticentimetrovou vrstvou vaty a ušetřit tak až 20 až 30 procent nákladů na spotřebu energie za vytápění. V některých případech se o vytápění během dne může postarat příroda, především v době přicházející zimy je vhodná maximalizace vytápění pomocí slunečních zisků.